Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Myslím si, že je to přechodem na druhý stupeň. Kluk se musí naučit, jak se má učit.
Synovi pomáhejte, když něco nebude chápat, stíhat. Tak si spolu sednout a vysvětlit. Nebo najít doučování.
@Kelsey píše:
Myslím si, že je to přechodem na druhý stupeň. Kluk se musí naučit, jak se má učit.
Synovi pomáhejte, když něco nebude chápat, stíhat. Tak si spolu sednout a vysvětlit. Nebo najít doučování.
On si syn nepřipouští, že něco nechápe nebo nestíhá. Dostal trojku z diktátu a jeho argument bylo, že byl druhý nejlepší. Prý bylo hodně pětek. Je úplně v klidu, netrápí ho to. Dostal čtyřku z přírodopisu, zase to okecal, že to bylo neohlášeně a že měli všichni špatné známky.
Má tam i tři jedničky, ale přesto mi přijde ta čtyřka zbytečná, to se dá naučit.
Klíííd..
naše holky šly taky do 6.třídy a je snad jasné, že už nebudou nosit samé jedničky celý školní rok jako od své p. učitelky, co si je piplala od první třídy.. teď už holt jedou na ostro..
u nás je jedniček tak 90%, ale u jedné je už pár dvojek a u té druhé i dvě troky a čtyřka z matiky, kde vůbec nepochopila zaokrouhlování na tisíciny a musela jsem se to s ní naučit dle youtube, páč p. učka je drsná žena a na to je třeba si zvyknout - že různé předměty učí různí lidé a že tak vůbec vše v životě je různorodé ![]()
za tu trojku bych po synovi jen požadovala (bez nějakého řvaní nebo scény) Opravu, ve smyslu, aby se to doučil a nechal se vyvolat či si to opravil formou jedniček v dalším vyuč. procesu.. určo ho kvůli pár trojkám nestresuj víc, než je nutno, i pro ty děti je přechod na druhý stupeň stres - stejně jako - na rovinu - i pro rodiče ![]()
@Anonymní píše:
On si syn nepřipouští, že něco nechápe nebo nestíhá. Dostal trojku z diktátu a jeho argument bylo, že byl druhý nejlepší. Prý bylo hodně pětek. Je úplně v klidu, netrápí ho to. Dostal čtyřku z přírodopisu, zase to okecal, že to bylo neohlášeně a že měli všichni špatné známky.
Má tam i tři jedničky, ale přesto mi přijde ta čtyřka zbytečná, to se dá naučit.
Za mě to moc hrotíš, nastupující puberta. Neříkám nechat dítě nosit pravidelně čtyřky, pětky, když má na lepší známky, ale zase řešit každou trojkou, to mi přijde přehnané. Zejména kluci takoví bývají, já nebyl jiný. Pak jsem to stahoval a doháněl na poslední chvíli, co to šlo. Stejně jsem se nepoučil a další rok to bylo stejné. Začal jsem se snažit měsíc před vysvědčením. Do té doby lážo plážo. Naši to nechali na mně, kdyby ne, věřím, že to bude mít opačný efekt. Škola by se mi mohla začít protivit. Píšeš, že dostal pár horších známek, to není žádná katastrofa a o ničem to nevypovídá.
Příspěvek upraven 24.10.21 v 15:57
@Anonymní píše:
Máme syna v šesté třídě, ještě loni měl samé jedničky, co se týkalo školy byl samostatný a nebyly problémy. Letos už má několik trojek. Nechává ho to klidným. Na moje výtky reaguje tak, že se učí. Já to vidím jinak. Podle mě by se měl začít snažit více, když už mu to ve škole nestačí. To se ale neděje. Manžel říká, že přeháním, že nemám dělat dusno kvůli pár horším známkám, že je to druhým stupněm. Ale já nevím, nechci aby flákal školu a ty trojky mi vadí. Přijdou mi zbytečné. Jak to vidíte vy, myslíte si, že mám víc přitlačit a syna do učení více nutit?
Tak šestá třída, to je náročnější.
Jak na něj chceš víc tlačit?
Jsi schopna mu to, čemu nerozumí, nějak vysvětlit?
Já jsem to řešila doučováním, protože tu matematiku prostě nikoho nenaučím a nějaké výtky atd. nemají smysl. ![]()
A je i možné, že nebude studijní typ, tak to prostě brát v úvahu (on hraje s geny, které jsi mu s manželem nadělila) a poohlédnout se po nějakém řemesle, co by ho bavilo.
U kluků to je kolikrát lepší než se za každou cenu pachtit po školách…
Dost děti se zhorší na druhém stupni, učení je prostě těžší.. Nehlede na to, že minuli školní rok distancne, ty dobre známky možná dostaly bez ohledu na to, jak skutečně uměly.
@Alušáček taky si to myslím,, moje kamarádka taky se pyšnila za známky, ale já vím, že si to kluci prsotě mezi sebou opisovali, a vím, že kolikrát mu pomáhala co měli naznámky.. Neříkám, že sjem taky něco nepomohli, ale nikdy ne písemnkua tak..
A ted škola a prsotě tam už jsou sami za sebe.. Ne všechno napsané v programech co amjí dělat, tak jsou opravdu sami za sebe..
Je to trošku druhým stupněm.
Děti taky nebyly takové hvězdy, kdybych měla púocit, že dělají dost, tak bych to neřešila. Ale já měla pocit, že trošku více udělat mohou, proto jsme si sedli a řekla jsem jim, že pokud do dvou měsíců nezlepší školní výsledky, bude z mé strany větší kontrola a tudíž jejich menší svoboda. Řekla sjem jim, co by ta menší svoboda konkrétně znamenala, zabralo to.
Přechod na druhý stupeň plus puberta, to je těžká kombinace. Navíc po distančce.
Starší dcera taky po přestupu na druhý stupeň trochu zaváhala. Najednou víc učení, každou hodinu jiný učitel, nikdo se s nimi nepáral atd., a schytala pár trojek.
Promluvila jsem s ní, že bude nutné přípravu do školy změnit, že když bude potřebovat s čímkoliv pomoc nebo dovysvětlit, ať bez obav přijde. Dostala měsíc na zavedení změn, víc jsem dohlížela na přípravu a vše se srovnalo.
U nás byl problém i v tom, že na prvním stupni byly dvě paralelky, ale mělo přistoupit dost děti a bylo potřeba otevřít třetí. A vedení školy nenapadlo nic lepšího, než rozdělit všechny žáky do těch třech tříd losem. Totálně rozbili pět let budované kolektivy. Prý se kolektivy utvoří znovu. Jenže přišla korona, děti byly doma na distančce a ty kolektivy samozřejmě nevznikly.
Mně se hlavně nelíbí tvůj slovní obrat tlačit. Když na někoho tlačíš najde si výmluvu.. jestli to chceš změnit musíš mu pomoci a věnovat mu čas, ne tlačit.
Jedničky z loňského školního roku ber s rezervou. Skoro celý rok strávily děti doma na distanční výuce. A přechod na druhý stupeň je pro děti náročný.
Asi bych se s jeho postojem nesmířila. Prostě bych víc vysvětlovala, zkoušela a kontrolovala… Ale bude to pruda hlavně pro tebe…
Ano, přechod na druhý stupeň je těžký.
Nadávat někomu že se musí učit vede jedině kt omu, že se dotyčnému učení zhnusí.
Pokud si myslíš že potřebuje pomoci, tak se začni učit s ním a řešte co umí a neumí a co potřebuje doučit.
Byl u jiných učtelů během covidu, je možné, že prostě má základní díry v tom, co potřebuje, aby zvládal požadavky na druhém stupni.
To není jeho chyba, to je chyba pedagogů.
Pokud si s tím neumíš poradit sama, ve škole budou doučovací kroužky a nebo si můžete doučování domluvit soukromě.
A ty mu to celé zhoršuješ tím, že ho za to sekýruješ.
Tvůj syn potřebuje pomoci se školou. Ne se pouštět do konflitků, jestli se učí dost a nebo málo.
@Ou píše:
Ano, přechod na druhý stupeň je těžký.Nadávat někomu že se musí učit vede jedině kt omu, že se dotyčnému učení zhnusí.
Pokud si myslíš že potřebuje pomoci, tak se začni učit s ním a řešte co umí a neumí a co potřebuje doučit.
Byl u jiných učtelů během covidu, je možné, že prostě má základní díry v tom, co potřebuje, aby zvládal požadavky na druhém stupni.
To není jeho chyba, to je chyba pedagogů.
Pokud si s tím neumíš poradit sama, ve škole budou doučovací kroužkya nebo si můžete doučování domluvit soukromě.
A ty mu to celé zhoršuješ tím, že ho za to sekýruješ.
Tvůj syn potřebuje pomoci se školou. Ne se pouštět do konflitků, jestli se učí dost a nebo málo.
Jaké doučovací kroužky máš na mysli? Maximálně jedou projekty pro děti ohrožené školním neúspěchem, tam fakt nepatří děcko, které má sem tam trojku.
Máme syna v šesté třídě, ještě loni měl samé jedničky, co se týkalo školy byl samostatný a nebyly problémy. Letos už má několik trojek. Nechává ho to klidným. Na moje výtky reaguje tak, že se učí. Já to vidím jinak. Podle mě by se měl začít snažit více, když už mu to ve škole nestačí. To se ale neděje. Manžel říká, že přeháním, že nemám dělat dusno kvůli pár horším známkám, že je to druhým stupněm. Ale já nevím, nechci aby flákal školu a ty trojky mi vadí. Přijdou mi zbytečné. Jak to vidíte vy, myslíte si, že mám víc přitlačit a syna do učení více nutit?