Syn si neřekne na WC

Už je dost velkej, měl by to zvládat. Zajdi s ním na Th kliniku (karlovo náměstí v Praze), je to dětská urologie a jsou tam nejlepší. Malému pomůžou nejen zdravotně, ale i psychicky. Nenechávej to být, chce to řešit co nejdřív. Může to být zdravotní problém, u kluků to bohužel bývá. Za konzultaci s vyšetřením nic nedáš. Můj syn si doběhl na nočník v 15ti měsících, někdy stihl, jindy ne, ale chápal to. Na 2,5 letech bezproblémů věděl, že se počůrat nemá.

Já myslim, že to prostě musí přijít samo. Dcera věděla od 18m kam se chodí čurat, ale připomínat a vysazovat jsem ji musela ještě hodně dlouho. A pak si sice řekla ale krupnuto už měla a pak to přišlo ze dne na den.

Me upřimne to prijde divny aby dite ve dvou letech melo plinu pres den uz jsou velky a kdyz chape co po nem chces tak bych mu plinu proste nedala parkrat se pocura a pak to pochopi. Syn od roku pul si chodi na nocnik bez problemu sam od sebe od 10 mesicu jsem ho zacla davat hned po spani a za par mesicu uz plinu nechtel a bylo. Ted ma 20mes. plinu ma jen k doktorovi nebo na dlouhou cestu na vecerni spani.

A když se počůrá tak co? Je mu to fuk, nebo to přijde říct, případně se rovnou svléká? Pokud je mu to fuk, myslím, že není úplně vyzrálý, ale v tomto věku už je to trochu divné. Jinak ale vydrž, některým dětem to secvakne později. Prostě vysazuj, připomínej, ptej se. V létě, pokud máš kde, ho nech běhat nahatého, ať si chodí sám někam na kytičky. Věř tomu, že to zvládne, do září času dost!
Navíc když to vidím, kolik maminek tříleťáků chodí denně ze školky s pytlíkem počůraného oblečení, tak bych nestresovala 

Do zari casu dost. Pred sebou mate leto a verim, ze to pomuze. Mam stejne starou dceru, je bez plen, sice hlasi, ale ucurne si do kalhotek. Kakani hlasi a v noci se nepocurava. Nenapadlo me to resit.
Prekvapuje me, ze te nekdo posila k doktorovi, ja bych rekla, ze ma cas. Zvlast kluci.
Ve 2 a ctvrt roce jsme byli s malou na nefrologii a doktorka rikala, ze jestli je na tom takhle, tak je moc sikovna. Ze neni treba dnes na deti v tomto chvatat.

Naše malá (2r 2m) to má podobně. Občas si řekne na čůrání (ona teda nikdy neřekne, že se jí chce čůrat, ale třeba řekne: panenka Lily chce na nočník - taky nevím, jestli je to úplně ok), ale na kakání teda naprosto výjimečně. Dlouho jí ani nevadilo, že je v mokrém nebo dokonce pokaděném oblečení. Teď už aspoň přijde: maminko, mokré kalhoty, dát nové, čisté nebo se i svlíkne sama. Já ji ani za to nějak nekárám, jenom ji řeknu, aby příště řekla, že se jí chce čůrat a půjdeme na nočník nebo na záchod a dostane za to odměnu. Taky se jí občas ptám, jestli nechce čůrat a ona (pokud zrovna není v zápalu hry) třeba řekne, že jo a jde na wc/nočník.

Pořád taky říká, že chce plíny - na doma nemáme, ale ven musíme, aspoň dokud není trošku tepleji. Myslím, že pak to půjde celkově líp.

To, že se mu budou smát nebo nebudou kamarádit, bych dítěti neříkala. Nechala bych to u té pozitivní motivace. U nás zabírají (k mé nelibosti) gumoví hadi a taky razítka.