Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn ubližuje bráškovi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Thesis
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.12.14 16:35
Zarli. Prezit par mesicu, pak mu to mimino vrati 
Dobre je starsimu vytvorit koutek, kam na nej mladsi nemuze, nejstarsi mel vyvýšenou postel a hral si jeden cas tam, mimino na nej nemohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Thesis
6.12.14 16:39
@Bibi239 Jen nevím proč žárlí, oba dva mají pořád nové hračky, oba dva pořád mazlíme, hrajeme si všichni spolu…Musím mladšího uklízet do ohrádky, aby tam měl alespoň chvilku klid. 
Kolikrát starší začne mladšímu tancovat a oba mají záchvaty smíchu.. 
Už teď teda mladší když se mu něco nelíbí, chytne staršího za vlasy a ten pak brečí - to se stalo 3× a je to dobře, že si to nenechá líbit. 
Jinak starší může úplně všude, má všude hračky, teď dostal novou klouzačku a je z ní nadšenej, celej den se klouže. Ale pak mu prostě nějak „hrábne“ a kousne ho, jako dneska..
- Citovat
- Upravit
6.12.14 16:40
Žárlí, potřebuje tě teď víc než ten mladší. Řešením je i trávit spolu ( nejlépe) pravidelně čas kdy budete jenom vy dva ( bez miminka).
Nevíš proč žárlí?…protože tě měl jenom pro sebe, byla si tu jenom pro něj, když něco potřeboval a nebo jenom tak a teď se musí dělit o tebe, žádné dárky a ni nic mu nevynahradí maminku.
Doporučuji přečíst knihu Sourozenci bez rivality, kde se uvádí krásný příklad. Představ si, že je povolená bigamie a manžel domů dovede druhou manželku a řekne, ti tak a teď bude s námi bydlet tak ji měj ráda:-))). Budeš nadšená? no asi ne 
. To dítě se cítí úplně stejně.
Chce to čas 
Příspěvek upraven 06.12.14 v 16:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 16:43
Podle mě to ani nemusí mít souvislost s mladším dítětem..Některé děti jsou prostě agresivnější, koušou. I moje dvouapůlletá dcera,3. v pořadí, občas z ničeho nic kousne ty starší.
Pro zakladatelku je to o to těžší, že má malé miminko, které musí chránit.
Určitě není dobré oplácet agresi agresí, ale já to u nás nijak moc neřeším. Starší děti jsou už rozumnější a raději jí utečou, kousnout se nenechají. Když je „zlá“,tak si s ní prostě nehrají, nechají ji vyvztekat..My prostě vysvětlujeme a doufáme, že to brzy přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 16:45
Uklidnim te u nas to bylo to same starsi 3 roky ml 18m zarlila ja jsem nedelala nic jinyho nez jecela to nedelej to nesmis atd a najednou obrat vse je ok obcas si vezmou navzajem hracku ale uklidnilo se to. A to jsem je mazlila stejne ml spala ja se starsi vytvarela malovala chce to cas a vyckat. Preji pevne nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 16:51
@LuciElle174 Třeba ta dnešní situace mi přijde úplně průhledně jasná. Přebalovala jsi malého, větší upoutal pozornost tím, že vyhodil plenu a ty jsi ho pochválila, ale pak jsi musela zvednout telefon a rázem byla tvá pozornost už pouze na telefonu a malém, na většího nezbyla. Schválně zkus sledovat, jestli se většina těch „útoků“ neodehrává právě v těch situacích, kdy má starší nulovou pozornost. Kdyby byl větší dalo by se mu vysvětlit, že teď to nejde, ale takhle bych se snažila eliminovat tyhle situace - potřebuješ telefonovat, tak malého dej do postýlky a vem si staršího, atd. Ono ho to časem přejde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 16:59
Je to normalni.Syn taky dceru kousal,stipal.Ted uz je velka(jsou od sebe 14 mesucu)a ted se rezou navzajem. Takze se priprav, ze bude hur 
.A dlouho 
.U nas je jen rev a zalovani. Mamiii Maty mne kousnul..Maty:ale Beate me stiplaaa a tak porad dokola
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
IvetJas
6.12.14 17:02
No holky výše to popsaly asi dobře, jen mě napadla ještě jedna věc. Nemá syn jakoby víc intenzivní pozornosti, když něco provede, než když udělá něco hezkého? Já si myslím, že už asi vesměs chápe, že udělal něco špatného. Takže pokud něco provede, snažila bych se to zkrátit na minimum, jako takto NE a spíš miminko nějak dát do bezpečí a ignorovat syna a víc věnovala té chvíli, kdy se chválí. Mohl by pak časem zjistit, že negativním činem si opravdu pozornost nezíská, on totiž už asi ví, že s tím nesouhlasíš, mohlo by to třeba pomoci.
- Citovat
- Upravit
6.12.14 17:13
Co to jde, beru kluky jako dvojčata, jako pár, kdy problém jednoho, zvláště-li je to vědomý přestupek, je následkem čehosi pro oba. Přičemž ale ten, kdo zodpovědný není, je nějak „odškodněn“ jinak. Dneska už jsou velký, fungujou bez ztráty kytičky… ale jak píšeš, byly to roky dřiny a 1000% pozornosti… je to naučit.
Já to říkám furt, mateřská není dovolená. Není to dřina, jsou to ale nervy neskutečné.
PS. Nekřičet. prosím nekřičet. Když už to nemůžeš vydržet, jdi ven, zařvi do ulice, rozbíjej nádobí, rozsekej skříň, ale… nekřič na něj. Jestli fakt žárlí na malého, bude hůř, prootže zjistí, že byť negativním chováním, ale že tohle je cesta, jak plně upoutat tvou pozornost. A nebo naopak, naučí se, jak tě spolehlive vytočit. Potrestat. Udělat ti to samé, co cítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 17:18
@IvetJas píše:
No holky výše to popsaly asi dobře, jen mě napadla ještě jedna věc. Nemá syn jakoby víc intenzivní pozornosti, když něco provede, než když udělá něco hezkého? Já si myslím, že už asi vesměs chápe, že udělal něco špatného. Takže pokud něco provede, snažila bych se to zkrátit na minimum, jako takto NE a spíš miminko nějak dát do bezpečí a ignorovat syna a víc věnovala té chvíli, kdy se chválí. Mohl by pak časem zjistit, že negativním činem si opravdu pozornost nezíská, on totiž už asi ví, že s tím nesouhlasíš, mohlo by to třeba pomoci.
To je pravda, dite opravdu muze casem zacit vyhledavat negativni pozornost, i za cenu, ze se na nej jeci ci dokonce dostane na zadek, mam s tim zkusenst od prostredniho, jeden cas jsme sklouzli vecer k tomu, ze pokazde dostal na zadek, pak teprve prestal otravovat. On na to uz cekal, desny. Stejne tak se dite ublizovsnim sourozenci ze hlasit o maminu pozornost, i kdyz ma stejny dil jako mladsi sourozenec. Prostredni je na pozornost jak bezedna jama a uz jsem si zvykla, ze on potrebuje mnohem vic jak oba jeho sourozenci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 17:35
Můj otec mě dosud láskyplně tituluje slovem „paličatej parchant“, kdykoli si vzpomene, jak mě nedokázal vychovat. Zkrotit. Nijak. Ani výpraskem. A já si vybavuju, jak mě vážně stálo za to za oponovat, zlobit, neuposlechnout. Věděla jsem, že přijde trest. Ale za tu rebelii, za ten jeho vztek mi to prostě stálo za to. Neuronila jsem nikdy ani slzu, nebekla jsem, byť ten výprask děsně bolel. měla jsem pro nej jen pohrdání. A on prostě už nemohl nic. Leda mě zabít. Chápete, kdo měl tu moc?
A přitom stačilo místo „ne“ říct „ano, ale zkus to takhle“, a místo „zase jsi to zkazila“ říct „ty jsi ale šikovná, moje nejúžasnější princezna“. Zobala bych mu z ruky. 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Thesis
6.12.14 22:05
Holky moc děkuju, takže mi nezbývá nic jiného, než tohle období přečkat. Jen co se mladší naučí bránit, bude to hned „lepší“
Jinak právě má víc pozornosti když něco udělá správně, začnu chválit, hladit, říkat že je nyny, obejmu, dám třeba ňaminku. Když zlobí, tak mu vezmu např klouzačku a dál si ho nevšímám. Kolikrát stojí nad mladším s napřaženou rukou a já řeknu „Denisku, nesmíš dělat miminku auví, on bude brečet“ a on se začne smát a když nedoběhnu, tak ho někdy praští
- Citovat
- Upravit
6.12.14 22:11
Uplne to same jsme taky zazivali, tedka je to o neco lepsi. Ikdyz se teda kousani a hazeni hracek zmenilo na strkani a „on mi to boura“ Ne, je to lepsi.uz jsem je i parkrat pristihla, jak si spolu krasne hraji a rostaci. vydrz, bude lip
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.14 22:35
@LuciElle174 píše:
Holky moc děkuju, takže mi nezbývá nic jiného, než tohle období přečkat. Jen co se mladší naučí bránit, bude to hned „lepší“
Vyděržáj píaněr. Nic jiného ti nezbývá. Výsledky prostě nejsou ihned. Proces výchovy hotového člověka… trvá desetiletí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Maminky, prosím o radu. Mám skoro 20 měsíčního syna a druhý má 6 měsíců. Období kdy začíná lézt, takže jsem věčně ve střehu. Je to tak měsíc, co začal starší ubližovat mladšímu. Bere mu všechny hračky, hází po něm hračky, sedá na něj, kouše ho. Vždycky je to mžik. Zrovna dneska malého přebaluju, starší odnese plenku do koše, pochválím ho jak je šikovnej. Zavolá mi mamka, takže mladšího oblíkám a na uchu mám telefon. No a z ničeho nic ho starší kousnul do spánku.
Naposledy si na něj sednul do autosedačky. Já už nevím jak mu to mám vysvětlit, takže poslední dobou jenom křičím 
Nemá někdo nějakou radu, aby konečně pochopil, že mu ubližovat nesmí? Jinak ho má rád, pusinkuje ho pořád, mazlí se, smějou se spolu…Vůbec to nechápu 