Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Syndrom nedomazlenosti - co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
25.11.14 04:57
Ahoj, můj chlap je na tom podobně, naštěstí ne až tak jak ty, ae má rád, když se spolu večer čučíme na bednu abych ho škrabkala, nebo se ho držela, prostě potřebuje mít kontakt. Nemyslím si, že by měl dětství jako ty, jen máti jeho je studenej psí čumák. Někdy je mi i stydno, že si neuvědomím, že to fakt potřebuje, občas na to zapomenu, a myslím si, že to není hezké ode mě. Naštěstí jako ty, rád se mazlí s prckem, tak mě ta malá trochu zastane. On třeba nikdy jako dítě nespal s rodiči, ze začátku koukal, když sem to začala s našim prckem, nikdy se nekoupal s rodiči doma ve vaně, fakt mu chybí ten sociální kontakt, vůbec se ti nedivím, že to máš takhle. Manželská krize k tomu asi nepomůže, nevím jak jste na tom, možná bych zvážila rozchod, ae to fakt neber jako radu. Myslím si, že se to s manželem moc asi nezlepší, pokud tě v tom vztahu nevidí, muselo by se něco stát aby ti dal co potřebuješ, jinak asi budeš nešťastná asi dál.
Přeju ti moc štěstí, aby ti bylo líp 
- Citovat
- Upravit
25.11.14 05:07
Vím, že to bude znít jako vtip nebo chabá náhražka, ale mě z tohoto problému dostal můj hafan. Je to taková čistá duše, která stojí v tomhle vždycky při mě. Líbí se mi když se zabořím s knihou do gauče a on si o mě opře hlavu a čte si „se mnou“. Libí se mi když se probouzím a on mi stojí u postele a dívá se na mě a pak mi podá packu a oddaně mě pozoruje. Miluju když mě vítá když se vracím domů… prostě je to určitej druh terapie řekla bych. Každopádně přeji, ať najdeš něco, co ti tu „díru“ vyplní ať je to cokoli. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 07:04
Já myslím, že žádný syndrom nedomazlenosti nemám a oba syny muckám neustále. To je, myslím, normální. Nikdo mi na to ještě nic neřekl… Dřív, když jsem děti neměla, tak jsem muckala vždycky nějaké zvíře - nejčastěji to byl samozřejmě pes, ale i kočky, potkan.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 07:17
Zakladatelko moje mamka je moc fajn, máme pěkný vztah. Ale když jsem byla malá, furt mě mačkala, pusinkovala, mívala takový záchvaty lásky…hezký, ale nic se nemá přehánět. Já od té doby nemám ráda, když na mě někdo sahá. Manžel ok, dceru nepočítám 
ale cizí lidi a i přátelé…nemám ráda objímání a pusinkování na přivítanou atd., stačí mi pozdrav 
jenže jim ne 
jako nehroutím se z toho, ale je mi to prostě nepříjemný. A vím, že za to může ta přemíra lásky od mamky ať to myslela sebelíp. Jo a brácha je na tom podobně
Takže já radím stejně jako maminka přede mnou, kup si psa. To budeš koukat kolik lásky a mazlení mu dáš a on Tobě. Já mám vořecha a je to mazel největší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 07:38
@Anonymní píše:
Ahoj, slyšely jste někdy o tom? Prý to mívají dospělí lidé, kteří nebyly s dětství mazleni a celkově vedeni s láskou. Já jsem vyrůstala v docela drsných podmínkách, máma byla liberální, táta alkoholik, mlátil nás. Dříve jsem byla citově dost uzavřená, jenže pak se to zlomilo a já bych se jen mazlila. Jenže s manželem máme už nějakou dobu krizi, jemu stačí jen takový sprostý hrubý sex a mazlit se absolutně nechce. Problém je v tom, že jsem se tím pádem docela upnula na syna a mazlím pořád jeho. On je sice mazel, a chodí se za mnou mazlit rád, ale já bych ho pořád jen pusinkovala a hladila, ale pořád. Myslím že to taky není dobré. Asi bych to potřebovala slyšet od více lidí, ať se vzpamatuju. Citově hodně strádám, ale potřebuju se sebrat. Nějaký tip? Nebo taky někdo takhle „magoříte“?
Já to mám taky- taky z dětství, máma mě moc nemusí a táta nikdy nebyl doma, se ségrou se máme rády..manžel je umazlenej už z dob, kdy jsme neměli dceru, dcera je mazlivá, takže se mazlíme pořád, má to ráda a teď bude v únoru syn, takže budu mazlit i jeho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 07:47
@Berousik píše:
Zakladatelko moje mamka je moc fajn, máme pěkný vztah. Ale když jsem byla malá, furt mě mačkala, pusinkovala, mívala takový záchvaty lásky…hezký, ale nic se nemá přehánět. Já od té doby nemám ráda, když na mě někdo sahá. Manžel ok, dceru nepočítám
Takže já radím stejně jako maminka přede mnou, kup si psa. To budeš koukat kolik lásky a mazlení mu dáš a on Tobě. Já mám vořecha a je to mazel největší.
Ja osobne v detsvi co se tyce lasky teda taky dost stradala…mama ta rikala ze se nerada mazli ze ji vadi doteky apod… (i od dcery bohuzel) a otcim..no…to by bylo na dlouho ten o me zajem proste nejevil, tomu jsem byla dobra jen jako sluzka a otrok. A abych rekla pravdu tak teda jako s pritelem a se synem bych se nejradsi mazlila porad a i vim, ze je to kvuli tomu, ze jsem citove dost celý zivot stradala..jsem kvuli tomu cela takova citliva a mazliva proste, ale kontakt jako pise Berousik s kamarady, znamimy apod taky teda nemusim. Taky mi vadi kdyz na me sahaj chtej se obejmout nebo mi daj pusu na privitanou… a to me v destvi vazne nikdo laskou nezahrnoval. Dokonce i se segrou mi dela problem se obejmout…
takze nevim no ja to taky rada nemam stejne jako Berousik ale urcite za to nemuze premira lasky v detsvi.. alespon u me teda asi tezko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 07:56
Zkus pohledat video jak byla Prekopová u Krause, ta o tom mluvila. A co zkusit se obejmout s mámou, kamarádkou, babičkou, zkusit si promluvit s mužem, třeba na jeden sex, jeden večer kdy tě obejme a bude tě hladit po vlasech.
Na dálku, ale přeci jen posílám objetí a moc ti fandím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:14
Já ti nevím 
, já určitě co se týče mazlení a lásky v dětství nestrádala a i teď jsem „mazlící typ“, naštěstí manžel i syn jsou stejného ražení, takže se mazlíme furt plus psi a kočka se taky rádi mazlí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:17
Nevím, kolik je synkovi, ale myslím, že dřív nebo později ho ta trpělivost vůči tvým láskyplným projevům přejde a ty pak budeš dost trpět.
Neměla bys možnost si pořídit toho psa, jak holky radily? Ne obyčejné štěně, protože málokteré neutuchající mazlení ustojí, ale kdyby sis vzala nějakého psa z útulku - ti bývají stejně nedomazlení a mohli byste si navzájem pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:31
@Berousik taly nemam rada oblizovani a objimani na privitanou, ale pricitam to spis tomu, ze nemam rada, kdyz mi nekdo cizi narusuje osobni prostor.
Zakladatelko, myslim, ze touha neustale nunat svoje dite je normalni. Ja se toho jeste nenabazila, pusinkuju a mazlim porad. Mazlivy neni, ale prpzatim me neprepere, takze nunam dle sve libosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:46
Taky mazlim deti, mam teda 3ks, tak se to trochu rozprostre. Respektuju odmitnuti, kdyz nemaji naladu, tak to nijak nekomentuju, nedelam smutnou ani jine vydirani. Nejstarsimu je 5 a zatim se mazli rad. Na osamele bezdotykove vecery doporucuju psa mensiho nebo kocku.
Predpokladam, ze v puberte uz zajem mit nebudou, chci si to uzit, dokud to jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:52
Já se taky hodně mazlím s dcerou a všemi zvířaty, co máme 
…
ale jo, něco takového prý doopravdy existuje. četla jsem o tom. ta základní potřeba - být chován, mazlen…ta se nedá odstranit, zůstane v nás až do dospělosti. dokonce existují i speciální spolky lidí, kteří se chodí objímat a dotýkat se (nemá to se sexem nic společného)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.14 08:53
@Baby86 píše:
Já myslím, že žádný syndrom nedomazlenosti nemám a oba syny muckám neustále. To je, myslím, normální. Nikdo mi na to ještě nic neřekl… Dřív, když jsem děti neměla, tak jsem muckala vždycky nějaké zvíře - nejčastěji to byl samozřejmě pes, ale i kočky, potkan.
přesně… králíci, pes, kočka 
a teď bych furt oblizovala a ňufala syna (5 týdnů) ale tak u malýho jsem prostě nenabažená zatím… je malinkej a prostě k zulíbání, jak už děti bývají
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, slyšely jste někdy o tom? Prý to mívají dospělí lidé, kteří nebyly s dětství mazleni a celkově vedeni s láskou. Já jsem vyrůstala v docela drsných podmínkách, máma byla liberální, táta alkoholik, mlátil nás. Dříve jsem byla citově dost uzavřená, jenže pak se to zlomilo a já bych se jen mazlila. Jenže s manželem máme už nějakou dobu krizi, jemu stačí jen takový sprostý hrubý sex a mazlit se absolutně nechce. Problém je v tom, že jsem se tím pádem docela upnula na syna a mazlím pořád jeho. On je sice mazel, a chodí se za mnou mazlit rád, ale já bych ho pořád jen pusinkovala a hladila, ale pořád. Myslím že to taky není dobré. Asi bych to potřebovala slyšet od více lidí, ať se vzpamatuju. Citově hodně strádám, ale potřebuju se sebrat. Nějaký tip? Nebo taky někdo takhle „magoříte“?