Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky pořád musíte ?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.2.07 14:16
Taky pořád musíte ?
Jsem na MD už 4 rok a mám dvě děti 4 a 1,5 let. Ráno vstanu protože musím (děti vstávají), pak přebalit, nakrmit, snídaně, školka, nákup, krmení, uklízení…uspat, pak občas sex (někdy už mám pocit, že taky musím 
). Je to pořád dokola - neustále musím dělat věci, které už mě po 4 letech nebaví - maluji, stříhám, mňoukám, dělám baf baf a už mě to fakt nebaví. A to nemluvím o nemocech- rýma, kašel, průdušky, píchlé ucho, bebíčko, zvracení, noční kašel… a to už mě taky nebaví. Jezdíme na hory, na chalupu, k moři, občas na výlety do ciziny, manžel mi pomáhá jak to jde (o víkendu), babička hlídá často (ale vždy jen jedno dítě) a děti mám celkem hodné, pokud zrovna nezlobí 
.
Máte taky stejný pocit, že to snad nikdy neskončí ? Nebo vás to „baví“ a berete to jak to jde ??? Už jsem se musela alespoň vypsat…
MD zdar Bubina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.2.07 14:28
Bubino, to je depka.
Přesná jako mám já. 
A nejvíc mě mrzí, že sexovat MUSÍM…a vůbec, ale vůbec se mi do toho nechce…(ne však vždy, naposledy to bylo bájo, ale mě by stačilo tak 1× za 2 měsíce - holt kojení a věčná únava)
Drž se, neporadím…oddechnem si až v práci, no né? 
)NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 14:34
Ahoj Bubino,
chápu, jak to myslíš - jsem strašně šťastná, že mám Aničku, a neměnila bych - ale už od začátku jsem věděla, že v mém životě nemůže být jenom to „musím“, ale taky „chci“. Takže jsem se a) po 13 měsících vrátila na půl úvazku do práce (díky tomu, že bydlíme s našima, kteří mi Aničku hlídají v ty dny, kdy jsem pryč) b) rozhodli jsme se, že Anička bude jedináček - nekamenujte mě, samozřejmě je mi jasné, že pro dítě je sourozenec lepší, ale já se své práce vzdát nechci a absolvovat ten kolotoč s mrňouskem znova se mi - upřímně - taky nechce.
Ale každý to má jinak, někdo je na mateřské nejspokojenější. Neklesej na mysli - myslím, že čím budou děti větší, tím víc času budeš mít sama pro sebe i pro to, abys „vypadla“ z toho věčného stereotypu.
Světlana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 14:38
Ahoj Bubino:o)
jsem ráda žes napsala:o)
Někdy to cítím úplně stejně… ale já jsem doma teprve dva roky že:o)) no vlastně já po škole dělala jen necelý rok.. takže chodit do práce mi fakt nechybí:o))))
Občas si připadám že pořád čekáme… tam nemůžeme jet, protože Michal chodí po O spát a nestihli bysme se vrátit (jinde než doma neusne a když neusne, večer bývá dost na zabití)… přijde mi někdy, že si neumíme užívat teď… že prostě čekáme až děti trošku odrostou a zmoudří a budeme moct jet na vodu, pod stan…
Obzvlášť ted v zimě je to pakárna, pořád jsme nemocní, jeden se uzdraví chytne to druhej… a dny běží a běží.
Michal si dost hraje sám, takže když je se mnou doma sám, tak mou asistenci moc nepotřebuje… ale taky mě to moc nebaví. On neradši šroubuje ze stavebnice různý bagry atd.. a sám to ještě neumí… jenže já to taky neumím… a nedej bože když chce abych malovala… chce jen dvě věci traktor nebo bagr… nenávidím magnetickou tabulku… přichrastí si to a řve tra tra tra… a vnutí mi tu tužku a musím kreslit - až dokreslím - ihned to začmárá magnetickejma tiskátkama, vymaže a řve „tra tra“… je to fakt na palici
Jo a co mě vůbec nebaví, je krmení… sám moc jíst nechce a krmit ho je za trest… on jí tak děsně pomalu… a Matěj řve a řve a Michal se loudá…
Ale já jsem optimista a vím že to fakt skončí a pak už si budeme jen užívat… sice už to nebude naplno, protože tu zodpovědnost za děti nám už nikdo neodpáře, ale těším se co všechno budeme podnikat:o)))
Proto jsme měli tak brzo i druhýho prcka abychom to mohli podnikat všichni společně (ještě že jsem poprvý byla po císaři a nemohla rok otěhotnět… jinak by věkově byly fakt dost blízko od sebe:o)))))
Ale já mám oproti tobě jednu výhodu - babičku v důchodu, která miluje děti… a hlídá i obě zaráz - a bydlí 50 metrů od nás:)
Takže tak to chodí u nás, někdy slunečno, jindy zataženo 
) a to mám de facto jen jedno dítě se kterým si musím hrát. Tomu druhýmu zatím stačí když mu hýbu s něčím před očima nebo cinkám s hrazdičkou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 14:45
Světlano - koukám že jsme zvolily každá jinou strategii - vy už žádné další a já co nejdřív (myslím dítě:o))) no je fakt že jsem vždycky chtěla dvojky… jenže přírozdě neporučíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 15:13
Ahoj Markéto,
jo, taky si říkám, že spolužačky, co začaly s dětmi ve dvaceti, jsou teďka „za vodou“ a užívají života - mně je totiž 36 . Ale já jsem zase spokojená, že jsem to nechala až „na teď“ - strašně mě totiž baví cestovat a toho jsem si „před Aničkou“ celkem užila podle svých představ. A konec konců - i u nás je dost hezkých míst, kam se dá jet i s prckem - však to znáš sama. Mimochodem - ty bydlíš někde v bezprostředním okolí Brna - Bílovice nebo tak něco, viď? Tam je moc hezky!
Světlana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 15:33
Ahoj,
taky mam obcas ten pocit, ale vetsinou se to tyka ranniho vstavani nebo krmeni (ta mensi odmita lzicku a krmeni je snad za trest).
Jinak pomaha prace. Ja jsem vlastne s privydelkem nikdy neskoncila a je to super. 2× tydne na 2 hodiny neslyset a nevidet deti.
Ja zvolila stejnou variantu jako Maka. 2 deti brzo po sobe. Predstava vice let na materske me desi. Ale jelikoz deti jeste chceme, tak chvilku pockame a dame si dalsi skorodvojky.
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
25.2.07 19:28
Ahoj,
mně ani nepřijde, že musím, spíš mi připadá, že pořád na něco čekám. Až se dítě probudí, až se nechá obléknout, až se vynadívá na míchačku na beton na ulici, až sní oběd, až usne, až přijde manžel z práce, atd… Dost mě to deprimuje, ale na druhou stranu mám zase spoustu volnosti, můžeme si užít sluníčka a jezdit třeba na výlety, zatímco dřív jsem se na sluníčko koukala z okna kanceláře. Takže něco mi zas na mateřské vyhovuje.
Ulrika
- Citovat
- Upravit
25.2.07 20:30
AHOJ,
tak já se hlásím z jiné strany. Já jsu na meteřské moc spokojená a dost si ji užívám. Pro mě to zase byla otročina v práci. Mě zase mateřská , práce doma, starání o drobka hrozně baví. Manža říká, že jsem daleko spokojenější, než když jsem chodila do práce. Já si to fakt užív ám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 20:55
Já si to taky svým způsobem užívám, ale mám pocit, že někdy nemůžu dělat to co chci já a ve chvíli kdy chci. Někdy bych si ráda ráno četla (ha ha), někdy bych se ráda přes den podívala na televizi (ha ha) no a tak … Nějak mi asi z té zimy hrabe a potřebuji slunce a takové to jarní venkování bez nemocí…
Bubina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.07 21:09
bubino,
slovo od slova.. stejné… ale léčím se… měním si cíleně pohled na svět… 
tak mi držte palce! a anoooo… čekám, až půjde Terezka do školky - v listopadu - takže se ještě načekám . To je ale jediná změna v mém životě s děťátkem, která nastane, od jejího narození.
Já do práce, malá do školky Těšim se na to moc, ale jak to pak rozdejchám, to fakt nevim…
papa
Nenicka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.2.07 21:42
Ja mam pocit, ze pri techto stavech je clovek jit zraly do prace. V pripade maleho ditete to aspon resit brigadou - vecer jit treba na par hodin mezi lidi treba do Mekace ci KFC.
Ja pracuju rok a pul a na materskou bych sla z fleku hned - delat si vse podle sebe, casove se prizpusobit prckovi, kdyz se mi nechce jit ven, tak proste nejit, kdyz je doma bordel no a co, kdyz se nam chtelo cely dopoledne se valet, tak jsme se valeli, kdyz bylo pekne, byli jsme venku treba do 10 vecer. Proste v pohoda a ne jako ted - v pul devaty v praci, domu nejdriv v pul sesty a ditete si uzit par hodin denne…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
