Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cítím krizi, potřebuji se vypsat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
26.8.25 04:05
By mě zajímalo, jak by se tvářila, kdyby jsi došel s normální práci, kterou skloubit jen tak s dětma nepůjde a nebo už ji oznámit rozchod, že takto žít nemůžeš.
Jinak u nás (a co vím tak dost jinde) to bývá podobný. Prostě přibývají koleje a chlap je pořád posouván na další a další. Teďka jde o to, kdy a jak se to začne řešit. U nás to taky dlouho vypadalo, že to ženu nezajímá a taky byl úklid důležitější než já. A to už jsem řekl, že takto ne. Proběhl vážný rozhovor a že pokud to nevidí, tak půjdeme do poradny, kdy jí to někdo nestranný zkusí vysvětlit a jinak rozchod, jelikož já takto žít nebudu a ejhle. Na poradnu ani nedošlo, našli jsme si jen společné záliby bez dětí a klid na sebe a je to zase fajn.
26.8.25 04:41
„Poslední věc. Starší, i když se mu věnuju, hrajeme si, blbneme. Někdy více, někdy méně, ale denně několik hodin. Tak prostě chce jenom maminku. Jak jsem psal, chápu to. Ale je to stylem - Nesahej na mě“ Nechci tatínka, Mamka je lepší než ty. Nebo se rozbrečí, když na něj chci sáhnout nebo křičí. Naposled tento týden, kdy jsme všichni po nemoci, celý den spolu a zrovna ten den jsme spolu byli intenzivně a končili to úprkem přede mnou. Pravděpodobně to pramení z toho, že nevidí intimitu u nás dvou, necítí to pouto vztahu, naopak cítí, že řetěz povolil nebo spíše už spadnul."
Já si spíš myslím, že to dítě cítí tu urputnost, která z tvého psaní čiší a i to dítě toho má „nad hlavu“.
Zamyslela bych se nad tím, jaký by byl život po rozchodu - kdo odejde z domu, jak se uživíš, když nemáš práci, jak je to s příjmy, kdo by se staral o děti, jak byste to jeden nebo druhý zvládali. Poté, co bych si promyslela tyhle věci, klidně bych někdy - ale je otázka kdy - nadhodila celé to téma. Dát děti k babičce a u jejího úklidu říct „miláčku, rád bych si s tebou promluvil o naší budoucnosti, já to takhle nezvládám…“.
A podebatovat. Snažit se neobviňovat. Naslouchat. Vnímat, co by potřebovala. Sdílet to, co bys potřeboval ty, to znamená, když budeš mluvit o sobě, řekneš „já bych potřeboval… mně by se líbilo… přišlo by mi že…“ ne „ty víc uklízíš, než se mi věnuješ; ty jsi radši s klukama než se mnou…“ V daném rozhovoru by mělo být vždycky obrácení se ke SVÝM potřebám a pocitům.
Takže místo „ty víc uklízíš, než se mi věnuješ nebo ty radši uklízíš, než se mi věnuješ“ něco jako. Mrzí mě, že když jsou kluci na chvilku u rodičů, že si neuděláme na sebe čas, protože já bych to moc ocenil, neb mi ten společný čas chybí. Stačilo by mi si prostě jen společně sednou s kafem na 10 minut a povídat si".
Zároveň si ale myslím, že to celé může být problém… prostě už to zašlo moc daleko a těžko se to bude lepit. Možná může mít pocit „odporu“ z té blízkosti (a nemůže se do toho nutit), může ji taky nevyhovovat, že nemáš zaměstnání - její zaměstnání a půlení kariéry a péči o dítě je v tomhle případě aktuálně podružná věc, opravdu je důležité, že tu práci nemáš. Zároveň i ty jsi asi naštvaný a nespokojený (že nemáš práci) a to se obecně prostě bude projevovat navenek více či méně „příjemným“ vystupováním.
Možná, jednou až bude uklízet, když budou děti pryč říct: umýváš nádobí? Tak to já ti pomůžu… a pak bychom si mohly v klidu dát čaj a ten zákusek, co jsme koupili včera, co ty na to?
Přijde mi, že v tom celém fungování je spousta tlaku. Vlastně asi až moc tlaku. Moc představ o tom, co by druhý člověk měl nebo neměl dělat. Ale málo toho, co člověk chce, potřebuje a co chce a potřebuje ten druhý… Myslím, že to celé je akorát o tom, že se to bere za špatný konec… a možná jiný způsob komunikace pomůže k tomu, abyste se přestali nesnášet vzájemně.
26.8.25 04:53
To je zase výplod. Přijde mi, že se ti na partnerce nelíbí vůbec nic. Všechno dělá špatně a všechno je její vina. Trošku nechápu, proč píšeš, že: „V den kdy se mi měla vracet mamina z nemocnice po covidu, kdy málem zemřela (bez nadsázky) jsem nakonec vezl ženu z ničeho nic do porodnice.“ Jak to souvisí s problémem? Tak bohužel začala rodit dřív a zřejmě jsi nemohl vyzvednout matku z nemocnice…
Kojení.. „Hučeli do ní všichni, že malý prostě pít nechce a vytváří si akorát odpor k jídlu, že kojení ano, ale ne takhle přes moc.“ Takže dle tebe kojila moc i přes to, že syn nechtěl pít? Trošku by mě zajímalo, jak se jí to povedlo. Můj měsíční syn, když nechce pít, se prsa buď nechytí nebo ho má v puse a netahá.. Takže by mě zajímalo, jak na moc to dělala… Nebo že ho často krmila, to je ta špatná myšlenka, kterou v porodnici nezdravě ženě vrazili do hlavy? Ono vůbec kojení x nekojení je nevděčný. Pokud ženská nekojí, je to špatně, je sobecká a nedopřává dítěti to nejdůležitější. Když kojí je to (a tady je to vidět), taky špatně, protože i tak to dělá blbě. Já jdu taky proti názorům starší generace a na doporučení kojím malýho, kdykoliv projeví zájem. A už jsem si taky poslechla, že to přece nejde, abych mu dala po 1,5 hodině zase jíst. Přijde mi, že žárlíš i na to kojení… A věta: „…tak se nikdy žádná moje rada, doporučení nebo i rady, které jsem konzultoval s oběma mamkama, neujala…“ Ta tomu prostě dává korunu. Stejně jako to, že kvůli tomu, abys ženě pomohl, jsi přišel o podnikání.
Nedivím se, že Vás vztah nefunguje. Ty od začátku nevěříš jí, podkopáváš její názory a přání, a ona s**e na tebe 
A nakonec napíšeš, že syn k tobě nemá vztah, protože nevidí partnerské pouto u vás dvou 
Promiň, většinou stojím na straně chlapa, je fakt, že některý ženský mateřstvím dokáží „zešílet“, ale tady vidím chyby u tebe. Ale ty seš prostě borec, který od začátku dělá všechno dobře a nedělá chyby… Možná, kdybys ženu nechal jít k tomu psychologovi, jak navrhovala, mohla se někam posunout. Ale ne, moc by se pro psychologa nadchla a žila by zase jen tím…
26.8.25 07:30
Je to strašně ufnukane. A ta práce? Hele, prober se. Ty všechno hází na tu ženu.
26.8.25 07:32
Kdybych uznala, že nejsem v pořádku a potřebuju odbornou pomoc (a ve vašem případě to uznání chyb partnerky je fakt velký uvědomění, které muselo být bolestivé)a partner by mi ji rozmluvil, protože by to bylo dle jeho slov marné, tak by mě asi jeblo už. Nebo nevím co jako od ní očekáváš. Že se lusknutím prstu uzdraví?
Dítě chce za maminkou, protože prostě prochází takovým obdobím. Měli jsme ho taky a to jsme s manželem úplně v pohodě. On došel z práce a dítě plakalo, ani se na něj nechtělo podívat. Bezdůvodně.
K více uvedenému už nemám co říct… tohle se bude zachraňovat horko těžko. Sami to nezvládnete.
26.8.25 07:37
Podle mě nerozumíte jeden druhému a jste v tom už úplně zacyklení.
Ale jako kecat mě někdo do kojení tak vidím rudě a ještě když to chtěla řešit tak ji to zakazes.
Proč bydlíte s rodiči? Nemůže to být taky problém?
26.8.25 07:46
Mě připadá jako kdyby to psala žena 
Ty názvy druhatko 
Ani jsem to nedocetla…Jsi moc zženštilý
26.8.25 07:48
Me osobne by se timhle chlap naprosto znechutil taky.
Naprosto vsechno obetovat aby byla partnerka v zenu. Ja mam jedinou radu, prestan se tak urputne snazit, vr vsem. Je to fajn kdyz se chlap takhle snazi ale z tebe uz uplne tryska jakej jsi zoufalec.
Zacni se chovat jako normalni clovek a ne hospodynka zkrizena s chuvou.
Zacnete spolu mluvit, domlouvat se.
Muj manzel se o dceru stara hodne, ale kdyby kvuli mymu kojeni ( wtf vubec se cpat do toho jak ma nekdo kojit) vzdal prace tak u me klesne nekam pod bod mrazu. Ja ho porad ohromne obdivuju a respektuju a k tomu se potrebujes dostat.
Ver mi, az prestanes byt takhle zoufala hospodynka delajici vsechno pro to, aby se partnerka vznasela na oblacku, tak to bude mnohem lepsi
26.8.25 08:04
Můj muž je občas sobecký hajzlík a mě to občas samozřejmě vadí. Když jsem mu to vyčetla s tím, že bych chtěla, aby byl hodnější, řekl mi - to by sis mě potom nevážila. Nechápala jsem, ale teď tak trochu chápu. Jsi tak hodný, až jsi hloupý a žena si tě jednoduše přestala vážit jako muže. Vyjadřuješ se jako žena a zodpovědnost za děti přejímáš taky trochu za ni. Trochu si bouchni do stolu, ne? Jako ta frekvence sexu je naprosto tristní, úplně se vám někde vytratilo partnerství. Jak jste to měli před dětmi? Jste jako dva známí vychovávající děti.
26.8.25 08:33
@Táta_v_nesnázích píše: Více
Tvoje žena chtěla jít k psychologovi, a ty jsi to zamítnul? Proč jako? Jděte oba, máte problémů víc než dost, tohle chce odbornou pomoc. Ty to vidíš takhle, tvoje žena asi jinak.
Dnes jsme se rafli a jedna z věcí, které jsem řekl, že bych chtěl vidět jiného chlapa, který ji takhle pomáhá a odpověď byla s výsměchem „ Tohle myslíš vážně?
26.8.25 08:36
Ty v.le, no tebe mít doma…
Ještě abych počítala kojení a bála se dát děcku prso, aby z toho nebyk chlap dotčený. Ty komplikace v těhotenství se děly snad tobě, že tě tak vyčerpaly? Umíš ai představit, jak těžké to muselo být pro ni? A ten předčasný odjezd do porodnice si snad vymyslela!?
Nedivím se, že nechce, abys na ni sáhnul. Přečti si to po sobě, je to celé snůška stížností na ni i na to, za co absolutně nemůže.
Vyčítáš ji atestaci… to měla 6 let studia spláchnout do 🚽? Zřejmě to vidí a cítí, jaký k ní máš postoj. Hold máte děti a ano, s dětmi se hodně změní. V práci i ve vztahu.
26.8.25 08:54
Taky si myslím, že by ti prospělo, kdybys přestal tolik řešit ženu a děti, našel si práci a měl taky něco svého, svoje koníčky a třeba přátele, za kterými bys občas mohl vypadnout. A našel svou spokojenost uvnitř sebe a nečekal, jestli se ti žena bude věnovat nebo ne.
Ono to časem třeba přejde, děti povyrostou a vy jako rodiče se zase zaměříte na jiné věci, než na děti. A myslím si, že nějaká manželská poradna by vám určitě prospěla.
Jo a chování syna, že momentálně upřednostňuje maminku je úplně normální, má to většina dětí, je to jen období, zase to přejde. Není to žádná výchovná chyba.
26.8.25 09:01
Přiznám se, že jsem to přestala číst v té části, kde žena navrhla, že půjde k psychologovi a zakladatel byl proti. Nechápu, nechápu, nechápu. 
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
