Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně a já
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.2.16 16:06
Řekla bych, že věkem dítěte to bude lepší. Já nejdříve taky nerada „půjčovala“ a návštěvy kolikrát přetrpěla, ale teď má syn 2r a už je to mnohem víc v pohodě. Na noc ho ale nedávám ani teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:10
Mé děti mají stejné babičky. A já si myslím, že mají štěstí, že mají takové babičky.
Popravdě - nedokáži si představit, že bych bydlela v domě s mou mámou či tchýní a ony viděli vnoučata jednou za týden 
Nebou kdyby mi jednou můj zeť toto sdělil 
@Anonymní píše:
Ahoj, píšu raději anonymně, páč jeden nikdy neví, kdo co čte
Jde mi o to, že se dost změnil můj postoj ke tchyni a mě to trápí… S manželem jsme spolu 15 let, z toho 5 let svoji. S jeho mamkou jsem vždycky vycházela skvěle, dokonce jsme si měli vždycky o čem povídat, ale co jsem loni otěhotněla, nějak se to začalo rozpadat.. Bydlíme všichni společně ve vícegeneračním domě, takže soukromí máme, ale jak jsem byla těhotná, pořád měla tendenci o mě nějak pečovat, ptát se tricetkrat za den, jak mi je a tak mi to lezlo na nervy, že jsem se jí začala vyhýbat… Na jednu stranu jsem to chápala, čekala jsem její první vnouče, ale na druhou stranu mi přišlo, že mi narušuje osobní prostor…
Dcerce je teď skoro půl roku a samozřejmě tchýně se může po… Už od začátku k nám chodila skoro každý den prý se na malou aspoň podívat a mně tím lezla na nervy ještě víc… Nakonec jsem s ní musela dát řeč, že takhle tedy ne, že max 1× týdně a to po předchozí domluvě… Vzala to rozumně, i to celkem dodržovala, ale teď se to nějak zase láme… Je hrozně vztahovačná a hned brečí, když jí každý den neukazuju vnučku…
Píšu to dlouze, vím, ale potřebuji se někomu vypovídat… Mrzí mě, že to takhle vnímám, ale mě už od začátku i rozčiluje, jakým způsobem na malou mluví, jak kdyby jí chtěla rozpustit v cukru…
Možná mě odsoudite, na co si stěžuju, že máme milující babičku, ale mě spíš trápí ty mé pocity, že takhle ovlivňují můj vztah s tchýní… Chtěla bych s ní vycházet tak jako dřív.
Myslíte, že to ještě může být hormonama a že se to zlepší? Nechci na ní být protivná a upirat jí vnučku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:11
Nechápu, že když bydlíte v jednom baráku, v čem je problém vidět vnučku, ultimátum jednou týdně, to bych teda nedala. Já bych ji prostě frkla dítě na hodku k ní, at si s ní zacukruje, ty si můžeš dělat co chceš, odpočívat, či co a nemusíš být u toho, když ti to tak vadí. Nezlob se, ale vžij se opačně do problému. Asi bych doma taky uronila slzu, kdybych věděla, že dítě od mého dítěte můžu vidět jednou týdně a bydlí v mém baráku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:13
No to víš, to je problém vícegeneračního soužití, já bych takhle nebydlela právě proto, že mám ráda svůj klid a soukromí a kdyby mi ho někdo narušoval každý den, taky by mi to vadilo. Trvala bych na nějakých pravidlech, jistě vnučku vidí dost, když bydlíte v jednom baráku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:14
Ja bych reagovala uplne stejne. Vubec se nedivim, ze te to stve 
. Musi pochopit, ze potrebujes klid. Je krasne, ze ji zboznuje, ale pak ji bude skakat po hlave az vyroste. Nenech to jen tak! Bez k ni udelejte kavicku a vysvetli jej to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:25
Jako já bych ve vícegeneračním domě nikdy nebydlela, ale když už, tak nechápu tu frekvenci 1× týdně…?
Předpokládám, že vnučku má ráda a musí to pro ni být hrozné, když ji nemůže častěji vídat, ačkoliv je s ní v jednom domě…
Takže bych jí děcko třeba jednou za dva dny strčila na procházku nebo na hraní… Však ji můžeš jen předat a pak zase vzít, nemusíš u toho konverzovat s tchyní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:29
@jenika1 píše:
Nechápu, že když bydlíte v jednom baráku, v čem je problém vidět vnučku, ultimátum jednou týdně, to bych teda nedala. Já bych ji prostě frkla dítě na hodku k ní, at si s ní zacukruje, ty si můžeš dělat co chceš, odpočívat, či co a nemusíš být u toho, když ti to tak vadí. Nezlob se, ale vžij se opačně do problému. Asi bych doma taky uronila slzu, kdybych věděla, že dítě od mého dítěte můžu vidět jednou týdně a bydlí v mém baráku.
Presne tak.. Naprosto souhlasim..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:31
Já měla tchýni někdy na zabití, někdy v pohodě, takže střídavě oblačno zataženo 
rozvedla jsem, mám nového přítele a jeho mamka je úžasná, nedám na ní dopustit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:34
Víš zkladatelko, některé ženy, když se stanou babičkami, tak vlastně žijí jako „skrze to kňouče“, jako by neměly žádný jiný smysl života, tak jim to vleze na mozek a jsou děckem přímo posedlé. Ale zase jednou týdně…to mi přijde tvrdé. Hoď si nohy na stůl, kávičku, nebo si dej masku na pleť…děcko to snad hoďku bez tebe vydrží. Uvidíš, jak to prospěje všem. Zase to mateřství tak nehroť.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 16:42
Nějak nepobírám, kde je problém, když babička, když bydlíte ve společném domě, chce aspoň jednou za den na chvíli vidět svoji vnučku. Ta tvoje norma jednou za týden, když ji má v domě je fakt Vzpamatuj se! Nech je ať si mezi sebou vytvoří vztah už od mala a neodpírej babičce užívat si s ní štěstí. Pokud nechceš, aby chodila k vám do bytu, tak jí dej dcerku na hlídání k nim. Jednou, až bude dcerka větší budeš ráda, když ti ji pohlídá a budeš si moct doma něco v klidu udělat. Vím o čem mluvím a jsem ráda za ty chvilky, kdy můžu malou dát dolů babičce na hlídání. Ona je spokojená, dcerka s ní taky dovádí a já mám chvilku klid. A popřemýšlej, kdyby jsi bydlela v domě s tvojí mámou, jestli by jsi jí taky dělala naschvály. Asi ne co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 17:08
Kdo nezažil, nepochopí. Mám to stejné, akorát moje tchýně chodí i 3× denně. Ráno tu byla hodinu a v poledne zase.
Nejde ani tak o to, že bych jí odpírala vnouče, spíš mi vadí naprostá ztráta soukromí.
K nám chodí i když syn pláče, jako bych mu tady ubližovala, když slyší, že jdeme pryč, letí se zeptat kam, chodí sem, když máme návštěvu. Nedávno mi vlezla do koupelny, protože tam slyšela syna, sice jsem se jen malovala, ale mohla jsem být nahá a ona ani nezaťuká 
Radu nemám, ale opravdu Ti rozumím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 17:13
Drsný ultimátum… To se ti moc nepovedlo a ještě může jen na 10 minut pod tvým dozorem ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 17:18
@ElisC Tak tohle už je horší, ale zakladatelka nic tak strašnýho, jak ty, nepíše. Toto už by taky bylo pro mě moc a rozhodně bych se ozvala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.16 17:22
V 3 generačním baráku jsem bydlela cca půl roku a opravdu je to masakr.. Ale taky jde o to jak je barák postaven a řešen. Protože tam kde jsem zila ja tak nebylo soukromý vubec žádný, jen nahoře „byt“ měl soukromí, ale i tak bylo vše slyšet po celém baráku. Babicka s dedou měli ve všem pravdu a nesmělo se pomalu nic… Nakonec se uvolnil spodek baráku… Ale to byla jen kuchyn a pokoj. Koupelna se zachodem kam chodil každý kdo že zahrady potřeboval, prez kuchyň se chodilo do sklepa takže každej tam chodil a oobivak dole byl jen dědy protože proč by trávil čas nahoře v obivaku nebo ve své ložnici. (Babicka měla jinou) uprimne tam by byla vražda přivést dítě 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.2.16 17:30
Zakladatelko, úplně tě chápu, já mám mámu přes zahradu a uz jsem jí taky dnes rekla, ze můze deti videt jednou tydne nebo si je vzit na vikend k sobě. Máme ji tady každý den, když přijde z prace aby videla kluky. Ale k sobe si je nevezme a kdyz tak na půl hodky ven a to obcas chce i mojí přítomnost… Manzel nic nerika ale vim ze mu to vadi a ani se mu nedivím taky by mi vadilo, ze k mame jeho mamu porad doma. Nemame soukromí a kdyz vychovavam tak jsem na ně moc prísná a porad máme bordel a atd… a uz jsem taky dost vytocena ze si vycitam ze jsme radeji vice nesetrili a nepostavili jinde…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
