Takhle máme aspoň každý svůj byt…
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně a já
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.2.16 17:34
Že nechcete vidět tchýni každý den je jedna věc. Ale že bydlíte ve společném domě a může vidět svoji vnučku jen jednou týdně je hrozný 
Také bych na její místě uronila slzu a né jednu. Proč ji vnučku nedáte na chvíli ať si s ní pohraje (bez vás), copak je to dítě vaším výlučným majetkem? Tak snad také má právo na prarodiče, ne? Myslíte si, že když na emiminu dostanete pár chápavých komentářů, že je takové chování normální? Nechápu, jak tohleto může její vlastní syn dopustit 
Mám také dva syny a utrápila bych se, mít snachy jako jste vy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.16 18:28
Věděla jsem, že mě tu nebudete chválit 
Ono je těžké to posuzovat, když v tom nezijete, ale nebudu se obhajovat.. Rozhodně si nechci stěžovat na tchýni, vycházíme spolu, máme si o čem povídat, ale ani vlastní mamku bych doma nechtěla každý den… Aby mi stála u dveří pokaždé, když malá zapláče? To mi normální nepřijde.
Každopádně díky za slova útěchy i kritiku… Vím, že to takhle nepůjde dlouho, tak se budu víc snažit…
Jediné, proti čemu se ohradím, je to, že bych byla špatná snacha… s tím nesouhlasím.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
5.2.16 20:10
Já myslím, že bude hůř. Právě po porodu se vztahy při společném bydlení nabourávají. A to i když jsou lidé rozumní. Proto bych do takového bydlení nešla. Klidně pošlu své 2 leté dítě tchyni nebo mámě na víkend. Ať se spolu užijí, ale mít někoho doma každý den nebo skoro každý den - to by mi hodně narušilo soukromí. Moje ségra tak bydlí, a přesně do porodu pohoda, od porodu strašný. Tchýně přicházela i 5× denně, nebrala žádné ohledy. Dneska se snášej se skřípěním zubů (nebo spíš nesnášej, jenže ségry chlap se odmítá odstěhovat, ač by měli kam). Podle mě jsou takové problémy běžné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 20:17
@Anonymní píše:žijete spolu jako rodina čili se stýkáte častěji, než kdyby bydlela v sousedním městě..to tak prostě je.. nemůžeš týden dělat, že není a ona nemůže týden dělat, že nejste vy.. dohodněte se na nějakém kompromisu - střídejte se - vy k ní na půlhodky, ona k vám, nebo s malou ven… tvé dítě prostě vyrůstá v komunitě v širší rodině… Taková normální rodinka - vidělas?
Ahoj, píšu raději anonymně, páč jeden nikdy neví, kdo co čte
Jde mi o to, že se dost změnil můj postoj ke tchyni a mě to trápí… S manželem jsme spolu 15 let, z toho 5 let svoji. S jeho mamkou jsem vždycky vycházela skvěle, dokonce jsme si měli vždycky o čem povídat, ale co jsem loni otěhotněla, nějak se to začalo rozpadat.. Bydlíme všichni společně ve vícegeneračním domě, takže soukromí máme, ale jak jsem byla těhotná, pořád měla tendenci o mě nějak pečovat, ptát se tricetkrat za den, jak mi je a tak mi to lezlo na nervy, že jsem se jí začala vyhýbat… Na jednu stranu jsem to chápala, čekala jsem její první vnouče, ale na druhou stranu mi přišlo, že mi narušuje osobní prostor…
Dcerce je teď skoro půl roku a samozřejmě tchýně se může po… Už od začátku k nám chodila skoro každý den prý se na malou aspoň podívat a mně tím lezla na nervy ještě víc… Nakonec jsem s ní musela dát řeč, že takhle tedy ne, že max 1× týdně a to po předchozí domluvě… Vzala to rozumně, i to celkem dodržovala, ale teď se to nějak zase láme… Je hrozně vztahovačná a hned brečí, když jí každý den neukazuju vnučku…
Píšu to dlouze, vím, ale potřebuji se někomu vypovídat… Mrzí mě, že to takhle vnímám, ale mě už od začátku i rozčiluje, jakým způsobem na malou mluví, jak kdyby jí chtěla rozpustit v cukru…
Možná mě odsoudite, na co si stěžuju, že máme milující babičku, ale mě spíš trápí ty mé pocity, že takhle ovlivňují můj vztah s tchýní… Chtěla bych s ní vycházet tak jako dřív.
Myslíte, že to ještě může být hormonama a že se to zlepší? Nechci na ní být protivná a upirat jí vnučku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.16 20:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 20:54
Já se těm tchýním divím, já bych byla ráda, že nemám hada každý den na krku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.16 21:11
@Anonymní píše:
Věděla jsem, že mě tu nebudete chválit
Každopádně díky za slova útěchy i kritiku… Vím, že to takhle nepůjde dlouho, tak se budu víc snažit…
Jediné, proti čemu se ohradím, je to, že bych byla špatná snacha… s tím nesouhlasím.
Zakladatelka
Já ti rozumím, mám něco podobného doma. Utnula jsem to krátce po narození dcery, kdy byla schopná jít přes troje zavřené dveře až do ložnice. Ačkoli na její klepání nikdo nereagoval. Stále má tendence špízovat u okna nebo u dveří jen co jdu z domu nebo domů. Občas mi bouchnou saze a je chvíli klid ale postupně to znovu začne dělat. Že by malou ale dobrovolně sama od sebe chvíli pohlídala to ne.
- Citovat
- Upravit
5.2.16 21:11
Hele, nenech se zastrašit, chraň si svoje soukromí 
A jak píšeš, kdo to nezažil, tak to nepochopí…
Jednou týdně je asi málo, když žijete v jednom baráku, ale každý den ti tam snad chodit nemusí. Takže se snaž o nějaký kompromis, to půjde… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.16 21:51
Holky jak já vam rozumim, zažívám to samé. S tchýní v jednom domě, vždy to nějak fungovalo, navštěvovali jsme se a co jsem otěhotněla tak se začala do všeho míchat, všechno řešit a jak se malý narodil tak jakmile byl vzhůru už tady byla, aby ho okukovala, když v 23h večer plakal, že mu rostou zoubky nebo byl nemocný, tak se mi najednou zjevila za zadkem v potemnělém pokojíčku kde jsem se snažila dítě ukonejšit, copak je ty lásko moje apod. Bohužel domluvy nepomáhali, ani moje ani od manžela a postupně problém vygradoval. Malému jsou 2roky, k nám už nechodí, manžel se synem k ní zajdou několikrát do týdně, hlídat jí ho dávám jen po nátlaku manžela a v nejvyšší nouzi, protože naprosto nerespektuje režim, jídlo, uspat ho neumí, protože na něj pořád jenom kafrá, všechno dělá po svém a já si pak přebírám nevyspalé, unavené a hladové dítě atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.2.16 22:38
@vlastule30 tak trochu Tě chápu už teď… Onehdá měla malou v kočárku venku a když se vrátili, tak mi řekla, že vůbec nespinkala… Nakonec z ní vypadlo, jak ji dcerka prý krásně celou dobu poslouchala… tak bodejť by to dítě spalo … žvatlat na kočárek 
- Citovat
- Upravit
5.2.16 23:12
@Anonymní píše:
@vlastule30 tak trochu Tě chápu už teď… Onehdá měla malou v kočárku venku a když se vrátili, tak mi řekla, že vůbec nespinkala… Nakonec z ní vypadlo, jak ji dcerka prý krásně celou dobu poslouchala… tak bodejť by to dítě spalo
kdyby se malé chtělo spát tak by jí mohla zpívat operu a spala by
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.16 10:17
Holky, opravdu kdo nezažil na nepochopí…pak už vidíš každou maličkost…pak už jen malá změna tonu hlasu a jste nabubřelí…my jsme takto 6 let a už pomalu jsem psychicky na dně…a prosím manžela at nějak vyřešíme jiné bydlení…jenže my máme ještě problém, že jsme na nich závislý, protože mi dává práci, aby jsme mohli splácet hypotéku. a mohu povečerech pracovat doma.
- Citovat
- Upravit
6.2.16 13:54
Zakladatelko upřímně se ti divím. Co já bych dala za to, když dceři bylo půl roku, aby si jí tchýně vzala na hodinu a já si mohla odpočinout. Pokud jí důvěřuješ, co se týče bezpečnosti dcery…tedy myslím pokud je zodpovědná, tak bych to vůbec neřešila a dcerku bych jí půjčovala klidně na hodinu denně. Tu hodinu bych si užila klidně s nohama na stole a s oblíbenou knížkou. Uvidíš až bude dcerka vetší a budeš někam chtít večer s manželem vyrazit, jak budeš ráda, že dítě je na babičku zvyklé a vůbec mu nevadí, že nejste doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
