Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně a vnučka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
31.3.24 12:45
Já jsem nepochopila, co vlastně teda chceš?
nechtěla jsi, aby tchýně hlídala mimino, nechtěla jsi, aby kritizovala tvou péči - tak nehlídá a nekritizuje, takže o co ti jde? docílila jsi stavu, jaký jsi si přála
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 12:48
Ona tě ignoruje a vůbec ji nezajímáš. Zajímá ji jen vnučka. Tvé pocity jsou naprosto správné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 12:49
Je malá, ale tohle se dá řešit jedním způsobem, aby s vnučkou trávila čas bez tebe. Můžu tí říct, že se neshodnete. Stejně jako ty jsi přesvědčená, že ty to děláš dobře, ona je přesvědčená, že tomu dítěti škodíš a obě máte svoje argumenty.
A obě si je obhájíte.
I když je celkem malá, není zas tak malá, aby s ní nemohla být na hodinku nebo dvě sama, když to ze začátku zdůvodníš třeba tím, že jdeš k lékaři(preventivky), dovezeš dítě na hodinku nebo dvě ho tam necháš, a pak vyzvedneš.
Ty intervaly se můžou prodlužovat s věkem.
V podstatě ji úplně nezajímáš a nebere tě úplně jako vlastní rodinu, někdo to tak má a jestli je introvert, tak ani neumí moc komunikovat, takže trávit spolu čas by bylo pro Vás obě nepříjemné.
Příspěvek upraven 31.03.24 v 12:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 12:49
Tchyně je prastena, dle popisu má o kolečko míň, zřejmě ji chybí nějaká přirozená intuice a empatie..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 12:55
Promiň, ale to, že by se dceři líp spalo v postýlce než v náručí je dle mě pravda. Tyhle rady jakože si dítě kroutí hlavu, když někde sedí nebo je není dobré mít dítě vchodítku, což dle mě není pro dítě taky nic dobrýho, má většina babiček a neviděla bych v tom nic špatnýho nebo, že by z tebe tím dělala špatnou mámu. Jsi hodně vztahovačná, tak to ber, jakože konečně se zajímá a máte téma k hovoru…a to zájem o dceru/vnučku. Upřímně to jak popisuješ, jaká budeš babička mi přijde dost úsměvný, to je jako když bezdětná tvrdí jaká bude jednou máma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 12:57
@Alušáček píše: Více
já myslím, že není spokojena se synovým výběrem manželky, tak to dává najevo ostentativním nezájmem, vnučka je „jejich“ krev, tak o tu zájem má,
ale chápu zakladatelku, že o takovou babičku nemá zájem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 13:00
No…mám takovou matku a popravdě, neočekávej, že se to zlepší. Taky je možná verze, že tchyni se líbí malá, nenáročná miminka, takže to chtěla malou chovat a vozit, ale jakmile začne být batole náročnější, už se nebude námahat. Mně se máti takhle pořád cpala do porodnice a první týdny pořád vozit atd. A tak od toho 3/4 roku už nulový zájem. Má své práce dost, než aby lítala za uřvaným batoletem…to mi vysloveně řekla. Teď už se nevídáme vůbec. 
Ty komentáře „chudák malá“ bych brala jako jediný způsob komunikace, který umí. Nejspíš vyrostla v generaci, kdy děti trávily první dva roky zavřené v postýlce, chováním se jim křivila záda a kojení bylo málo výživné…jestli nemá další rodinu a přátele, se kterými by se tak nějak držela v dnešní době, ne 40 let zpět, tak bohužel s tím nic neuděláš. Manžel s ní taky nekomunikuje? 
Jestli máš zájem (je vidět, že to máš v sobě hezky srovnané), tak ji pozvěte k vám nebo ji jděte navštívit a domluvte si třeba 1 den v měsíci, kdy by měla malou vídat. Nebo když se jí narovinu zeptáte, jak si to představuje, to nic neřekne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 13:09
@Adull píše: Více
Spaní dítěte v náručí je úplně normální a krásné a hlavně je to její věc, jak si to dělá. A mluví o nosítku, ne chodítku. Nositko je zcela běžná věc a dnes již ráj rozšířená, že nechápu, proč to je některým starším ženám porad trnem v oku…
Zájem o vnoučata Se neprojevuje kritikou metod výchovy nebo nevyžádanými radami.
To s tou babičkou je dle mého taky úsměvné 
, asi jako já, když jsem tvrdila, že dcera rozhodně nebude vymazat všechny bahna a kaluže jako kluci mě kamarádky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 13:10
@Adull píše: Více
Joo, proto to příroda zařídila tak, že jsou děti 9 měsíců schoulené u mámy v břiše a ne na rovne studené posteli…špatně to zařídila. Však ona nikde nepíše, že dítě jí spí jedině a vždycky jenom v náručí. Píše, že jí tak malá usnula. Si představ, že některé děti nejsou automat, kterému řekneš „spi v postýlce!“ a ony lehnou a spí. Chtějí třeba být u mámy, co je na tom špatného? Píše o nosítku, ne chodítku - asi to nerozlišuješ. Evidentně komunikuješ podobně jako zakladatelčina tchyně - proč vůbec máte potřebu se vandrovat do něčí péče o dítě? Očividně dítě nestrádá, vy se o novodobé trendy péče o dítě nezajímáte, tak proč máte vůbec potřebu do toho mluvit? Téma hovoru se dá navázat i jinak, než zkompletně kritizovat dotyčného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
31.3.24 13:13
Takže ty vlastně chceš, aby ona fungovala přesně podle tvých představ. Ona nemá právo říct svůj názor, ona nemá právo chtít povozit dítě v kočárku. Jo, většina snach by potřebovala tchýni naprogramovat, nejlíp ji ovládat přes nějakou apku, že? Jsi na to dítě až moc upnutá, jedenáctiměsíční dítě se fakt líp vyspí v postýlce a když vidíš, že si v nosítku může vykroutit krk, tak to asi taky nebude úplně cajk. Uvědomuješ si, že ty po dospělým člověku chceš, aby se ti 100% přizpůsobil? Takhle život a rodina prostě nefunguje.
- Citovat
- Upravit
31.3.24 13:19
@Janli píše: Více
Je zajímavé, jak to jde vidět jinak, tohle mě při čtení vůbec nenapadlo. Ona ale nikde nepíše, že se má tchyně 100% přizpůsobit. Naopak, co dává tchyni právo ji kritizovat. Jako tohle není normální způsob komunikace, netolerujme ho. Za zájem druhého člověka se opravdu nedá považovat kritika a vlezlé dotazy. A obhajovat, že to tchyně jinak neumí? No tak ať se snaží. Nebo jí v tom něco brání. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.24 13:20
Každá to máte jinak, neshodnete se, každá si to dělejte po svém. Ty většinu času a babička, ať si dceru půjčuje a tráví s ní čas také po svém. Nemůžeš měnit dospělého člověka, ty by si chtěla, aby to dělala, podle tebe, ale takto to nefunguje. Rodinné vztahy fungují jen tehdy, pokud se všichni vzájemně respektují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, chtěla bych se vypsat a snad dostat nějakou zpětnou vazbu, která by mi pomohla s posunutím situace s tchýní. Dostaly jsme se do mrtvého bodu, odkud nevím, jak se odpíchnout. Myslím, že před porodem jsme měly vztah +- v pořádku. Tedy vztah, my se vlastně moc neznáme. Než se narodila dcera, tak jsme se viděly cca jednou za dva tři měsíce, pri nějaké rodinné příležitosti. Tchýně není úplně komunikativní, nebo komunikuje jinak, než jsem zvyklá já. Nikdy se mě na nic nezeptala, myslím, že dosud neví např. co jsem vystudovala, kde jsem žila, co jsem dělala, jak jsme se seznámili s mužem, nic o mé rodině. Neví, jestli mám nějaké sourozence atd. Prostě se neptá. Upřímně mi to nevadilo, má to tak. Ale po narození dcery se to začalo komplikovat. Tchýně začala zrychlovat z nuly na sto pro mě nepříjemně rychle a intenzivně. Nejednou se začala samozvát na návštěvy, začala kritizovat naše, tedy moje fungování s dcerou. Začala z ní dělat jakoby chudinku ve smyslu, Oni ti tady ani nedají najíst, viď. A chudák v tom nositku musí pořád otáčet hlavičku. Když mi usne v náručí, tak tchýně to komentuje slovy, že jí je malé líto, že nemá na spaní klid. Vždyť co může být hezčího, než miminko spící u mámy v náručí? Pro mě je to naprosto nepochopitelné, sama sebe jako babičku si představuji jednou tak, že v první řadě se přijdu jen podívat, jak ten život hezky pokračuje, kdyz bude rodina zdravá a spokojená, budu spokojená taky a nebudu mít doufám potřebu to neustále nějak kritizovat a shazovat. Budu se mladých ptát, jestli stojí o nějakou pomoc, případně jak bych u nich mohla fungovat, aby jim to bylo příjemné. Už jsem s ní o tom mluvila, řekla jsem jí, že mě to mrzí a nerozumím tomu, přičemž ona řekla, že si takové své chování neuvědomuje, nebo to nedělá. Jsem teď za hysterickou snachu, která přehnaně řeší každý prd. Jediné, co bych potřebovala je, aby se ptala, domlouvala. Nemusí tedy zjišťovat nic o mě, mohla by se třeba zeptat na malou. Jak. spí, jí, když byla nemocna, jestli už ji je lépe. Zeptat se, třeba jak bysme se viděly, jak by se mohla zapojit, aby nám to vyhovovalo. Ona těsně po porodu přišla s tím, že by hned hlídala…Když jsem ji někde potkala tak na mě vyhrkla dej mi jí a bez si nakoupit. Já na tohle opravdu nejsem. Jsem zvyklá fungovat na bázi domluv. Ve smyslu, když to nejde nějak samo přirozeně, tak si nad tim sednout a říct si jak si to kdo představuje a najít nějaké pro všechny komfortní řešení. Snažila jsem se o tohle několikrát, ale ona to asi nechápe. Výsledek je, že se skoro nevídáme, tedy nevídá malou. Když ji píšu, jestli se staví na návštěvu, tak to dopadne tak, že mi napíše, že se domluví s mužem, kdy by se nám to hodilo a nakonec z návštěvy sejde. Když se teď vidíme, skončí to tak, že mě pozdraví když se potkáme a pak když se loucime. Při společných setkáních je dusno, tedy přestávám mít snahu je iniciovat. Nekomunikuje vůbec. Asi si ze mě udělala takovou tu snachu krávu, co jí nechce půjčovat vnučku a všechno řeší. Já si ji zas namalovala načerno jako babičku, co se chtěla natlačit k miminku, mě někam nejlépe odstranit, protože ji překážím a prostě jsme se zasekly. Jestli tuto slátaninu někdo přečetl, tak moc děkuju a máte ideálně radu, jak z toho ven?
P. S. Ještě bych chtěla říct, že si nemyslím, že tchýně je nějaká zlá megera. Naopak na mě působí, jako v zásadě hodný člověk. A na sobě pozoruji to, že jsem na ní dostala poměrně silnou averzi, s kterou se mi nedaří nějak neco dělat. Vždycky si říkám klid, je to hodná ženská, záměrně nikomu neškodí…Ale pak když ji vidím, tak se ve mě všechno stáhne a sama se nepoznávám, jak je pro mě kontakt s ní vlastně hrozně nepříjemný. A prosím o anonym, info o rodině. Děkuji