Tchýně a vnučka

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7296
31.3.24 13:23
@prejeta_zaba píše: Více

Proč by se měla snažit tchýně, jí její způsob vyhovuje, stejně jako matce vyhovuje ten její, proč by se měly jedna nebo druhá nějak měnit nebo snažit, není absolutně důvod. Každá má jen svůj styl a systém, což je v pořádku, stačí se jen vzájemně respektovat, ve finále to bude výhodné pro všechny a nejvíc pro dítě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8319
31.3.24 13:26
@Fazulina píše: Více

Krásné to může být pro mámu, ale pro skoro roční dítě dle mě je určitě pohodlnější spát v postýlce.
Je to můj názor, stejně tak ti neberu ten tvůj. A i tak by to měla brát zakladatelka…že i tchýně může mít svůj názor a nemusí to hned být, že z ní dělá špatnou mámu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2338
31.3.24 13:30
@Matt 02 píše: Více

Tak to patří k dospělé komunikaci, že se snažím s ostatními vyjít a nejedu si zarytě stále to svoje. Kdo to nedělá tak je zabedněný sobec. :nevim: Měly by se obě snažit se spolu domluvit a nějak si vyhovět. Ne, že tchyně bude mít blbé poznámky nebo s dítětem špatně manipulovat a snacha zas nemusí nutně vidět za vším to nejhorší samozřejmě. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8319
31.3.24 13:32
@prejeta_zaba píše: Více

Měla by ses naučit respektovat názor i někoho jiného než ten tvůj.
Ano děti jsou 9 měsíců v břiše, to ale neznamená, že je pro ně zdravé v x letech spát v náručí. Zkus se zkroutit a spát tak, určitě si tak krásně odpočineš, protože jsi přeci byla 9 měsíců v břiše :pankac:
To, že někdo napíše místo nosítka chodítko neznamená, že to je pro něj totéž…a hned musíš opět útočit…tos mi to fakt natřela :lol:
O co se já zajímám nebo nezajímám víš úplný houby…tak na mě přestaň útočit a radši na mě nereaguj buď tak laskavá. S lidmi tvého typu vést diskuzi opravdu nechci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
106369
31.3.24 13:36
@Anonymní píše: Více

ne..proste jste si nesedly…to se stava, kdyz jste uplne jine typy…bude to takový zdvořilostní vztah, pokud se budete obě ovládat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6422
31.3.24 13:36

Nějak mi z toho vyplývá, že ti vlastně tchyně nesedla nikdy, protože nebyla podle tvých představ. Ona chtěla být babičkou a má trochu jiné názory než ty a tobě to maximálně vadí. Jsi na dítě hodně upnutá, žárlíš na ně a chceš aby se babka chovala přesně jak chceš ty. Ale tak to v mezilidských vztazích nefunguje. Mš co jsi chtěla, ale dítě jsi připravila o babičku. Víš, každý je nějaký, každý má nějaké chyby, ale chce to moře tolerance, aby to nějak fungovalo, což ty neumíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2338
31.3.24 13:50
@Adull píše: Více

Já bych se měla naučit respektovat jiný názor? Ale já bych si narozdíl od tebe v životě nedovolila k někomu přijít a říct mu „špatně držíš dítě, určitě se mu tak špatně spí a kroutí si hlavu“. Pokud tím dítětem nemlátí o zem, tak může být každému úplně jedno, jak ho drží a kde spí. Píše v pár větách o dítěti od narození do 11 měsíců, čili usnulo jí v náručí několika měsíční dítě. Jednou. A ty z toho uděláš, že ničí záda velkému dítěti. :lol: A určitě nepatří ke zdravé komunikaci, aby takhle mluvila babička se snachou. Jestliže chce vídat vnučku, tak se v prvé řadě snad bude chovat normálně k celé té rodině a ne nějaké vytrhávání kočárku z ruky a místo normálního zájmu akorát hloupé komentáře…fakt by mě zajímalo, proč si někdo dovolí se takhle chovat a ještě mu to ostatní tolerují…ale to se od tebe asi nedozvim. :P

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8531
31.3.24 13:54

Nelíbí se ti jak se chovala a když s tím přestala, tak ti zase vadí, že nic nedělá. Co tedy chceš?? Musíte spolu komunikovat a udělat případně nějaký ten kompromis. Ona snahu měla, ale ty bys to chtěla všechno jen podle sebe. Vy dvě spolu nemusíte být nej kamošky, to asi ani ona nechce, ale vnučka je její krev, proto má zajem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1614
31.3.24 13:56

Já bych šla a udělala hezky krok k ní.
Objala jí a nabídla nový začátek.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
31.3.24 14:15

Hele. My to měli s tchýní dost podobně. Moc jsme se neznali. Jsme od sebe daleko a rozdílné povahy. Ona je extrovertní, energická, intenzivní. Já jsem introvertní, flegmatická, líná a relativně klidná. Viděli jsme se vždycky tak dvakrát za rok. Ona u nás byla jednou za x let. Pohoda. Moc jsme se nebavili. Vztah tak akorát pro mě.
Pak jsem otěhotněla a narodili se kluci. Já z té dávky hormonů úplně zblblá, bolavá, v obrané pozici, mimo svoje schopnosti. A ona najednou 1000% intenzity, každý den psala, volala, pořád chtěla jezdit. Ukecala nás a přijela v šestinedělí a já trávila víkend spánkem na zemi, po císaři, protože nebylo kam jinam si lehnout. V noci sem jí potkávala u dětí se na ně dívat, vytrhávala nám z ruk kočár, pořád je chtěla nosit. Mluvila o tom jak je bude hlídat, jak s nima půjde v roce kempovat a jak k nám bude jezdit co dva týdny. Prostě děs. Moje uzavřené já, představa, že mám doma každý druhý víkend cizí ženskou a moje hormony, které řvaly pokaždé, když jsem neměla kluky u sebe.
No. Byla jsem z toho byla hotová. Až jsem nemohla spát a celé dny brečela. A manžel prostě zakázal mamince se mnou mluvit. :lol:
A postupně se to stabilizovalo. Já se dostala z těch hlavních hormonů a zase se umím bránit sama a říkat hned když něco ne. Psaní a telefonáty má na krku manžel a upravil si to tak aby to na něj nebylo moc. A ona sama zjistila, že nemá čas a normálně se vidíme na víkend každé dva měsíce. Dokonce jsem teď nedávno prodloužila ty víkendy aby mělo větší smysl tak daleko jezdit.
Občas se s ní kousnu, třeba když si chtěla fotit kluky jak se koupou ve vaně a vím jak nebezpečně pak s těma fotkama nakládá. Občas jí upozorním, že manipuluje, nebo citově vydírá a ona se stáhne, má k tomu tendence (jednou jsem musela i použít hlášku, že já jí fakt chápat nemusím, protože nejsem ten, co něco chce. Když tvrdila, že jí musím chápat protože je babička). A jednoznačně si neberu na krk to jak ona se u toho cítí. To už je její problém. Hlavně jsme si otevřeně promluvily o tom v čem vidíme, že spolu máme problémy.
A podobný scénář vidím i všude kolem. Že se ty ženské neznají a v tom nejhorším hormonama nakopaném období se střetnou a něco honem chtějí.
Obě musí vychladnout a obě musí být dost rozumné aby byly schopné se domluvit. A když se to neusekne hned na začátku tak se tam vytvoří averze a je to ken horší.

Takže zaměstnej manžela ať vztahy s maminkou řídí. A ty seber odvahu, sesumíruj si v čem přesně je problém a zkus si s ní v klidu a bez emocí promluvit. Jako co se stane horšího, než že se jak malé dítě urazí? Tak bude chvíli klid.
(Anonymně ať to nemám vyhledatelné pod nickem)

  • Citovat
  • Upravit
9293
31.3.24 15:17

Každá jste jiná no. Jestli nepotřebuješ hlídání tak to nech jak to je. Třeba si to časem sedne samo až bude dítě větší :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8319
31.3.24 15:36
@prejeta_zaba píše: Více

S tebou nemá smysl komunikovat, protože jedeš jako tank a jedině tvůj názor je správný.
Představ si, že rodina není bojiště, kde když vyjádříš slušně svůj názor, tak je to drzost nejvyššího stupně. Pokud to funguje takhle u tebe doma, tak laskavě nepaušalizuj.
Tak ono je to o úhlu pohledu, protože pro tchýni může snacha vypadat zase jako hysterka co nepustí kočár z ruky a běda, jak babička koukne na dítě a přesně ten samý dojem mám z tebe. Děláš hysteráky z úplně běžných věcí, jako jsou rady od babiček.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
31.3.24 15:59

Zakl. Ahoj, děkuju všem za komentáře! Večer až bude chvíle si to ještě pročtu a sesumíruju si z toho pro sebe nějaký výstup;). Jsem překvapená, jaká se tady strhla mela ohledně spaní v náručí. Abych to upřesnila, dcera mi tak usnula na návštěvě, kde ji nebylo kam uložit a měla tenkrát asi 3 měsíce. Jinak, tchýně určitě není úplná kráva, jak z některých komentářů vyplývá, ale pravda je, že není řekněme moc taktní, nebo citlivá. Já jsem trochu opak. A určitě mi stále jedou hormony, sama se kolikrát nepoznávám. Někdo se tady ptal, čeho jsem vlastně chtěla dosáhnout. Když nad tím Přemýšlím, myslím, že jsem si hlavně přála klid a hezké vztahy v rodině…Pro mě ten klid je třeba to, že se v její přítomnosti cítím v bezpečí, že mohu dítě nakojit a nevyslechnu si poznámku o tom, že ho kojím blbě. A úplně nejvíc bych si přála takový vztah snacha tchýně, kde se právě navzájem respektujeme. Ty to děláš nějak a já taky a navzájem si do toho nerejpenme. Tedy v případě, že ta druhá nedělá něco vyloženě za hranou. Komentáře, že jsem dceři vzala babičku jsou pro mě obzvlášť bolavé, vnímám to tak, že jednou z mých povinnosti mámy je zajistit dítěti dobré vztahy, i v širší rodině, pokud to jde. Myslím si, že ona na nějaké řešení a vyříkávání si už není zvědavá, není to její styl. Poslední nabídku, že bychom se spolu sešly a probraly to, odmítla. Nejspíš tomu už zkusím nechat volný průběh a doufat, že se to časem nějak sklidní. Věřím, že zpočátku se mnou problém neměla a já s ní také ne. Po porodu jsou antipatie asi silné a vzájemné. Doufám, že se to sklidní.

  • Citovat
  • Upravit
3800
31.3.24 16:15
@izabe píše: Více

Očividně si zakladatelka s tchýní nesedla již před narozením dítěte. Zakladatelka nabyla dojmu, že se o ní tchýně patřičně nezajímá, takže již k ní nějaká averze z její strany vznikla. Když si pak tchýně dovolila nějaké komentáře ke spaní dítěte, tak to zakladatelka vzala dost úkorně a dala to tchýni najevo. Vypadá to dle popisu, že tchýně bude nejspíš introvert, který nepotřebuje velkou komunikaci a zakladatelka zase bude dost sebestředná a nesmí se jí nic říci, protože se jí to hned dotkne a urazí se. A pak ji to třeba i mrzí, ale nechce se jí dělat ten první vstřícný krok.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
76754
31.3.24 16:22
@Anonymní píše: Více

tak po tomto tvém upřesnění asi už nemá smysl, abys znovu nějak iniciovala nějaký vztah s tchýní, ona to odmítla, takže už to nechejte tak, jak je to,
zase není důvod, aby ses jí nějak doprošovala, dítě vyroste i bez ní, však určitě má jiné vstřícnější příbuzné :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová