Trápení a alkohol

Anonymní
17.6.21 17:09

Trápení a alkohol

Ahoj, musím sem napsat, protože se potřebuju svěřit. Nemám totiž kde a komu. Muj problém je, že jsem nešťastná v živote, vždy jsem měla stavy úzkosti už jako dítě. Pak jsem měla lepší období i horší. Psycholog mi nikdy nepomohl.
Pro nastínění situace abych začala od začátku - muj táta byl alkoholik (v podstatě vlastně zemřel na alkoholismus), jeho máma byla taky těžká alkoholička (ona se z toho sama bez pomoci dostala a pak si už nedala ani kapku alkoholu nikdy, ani rumový pralinky, nic).
Já jsem nikdy jako puberťačka nepila, neměla jsem totiž ani kamarády a u nás doma se nepilo (s otcem jsem nežila v jedné domácnosti). Opila jsem se možná tak jednou za rok (podotýkám, že opila - nedokázala jsem a ani nedokážu pít jenom trochu - buď nic, nebo hodně). Pamatuju si, že na střední jsem byla na jedné třídní oslavě a tam jsem pila a pak když jsem přišla domu, tak jsem si říkala - konečně jsem sama sebou, je mi tak krásně, takhle se chci cítit pořád. Měla jsem prostě vždycky ráda ten pocit - nepřipouštěla jsem si tehdy tak věci, byla jsem otevřená, méně stydlivá. Ono se to ale celý spustilo až když mi bylo tak 20 let. Našla jsem si přítele, který si zvykl vypít. A tak jsme chodili na víno, někdy tvrdý. Pak se se mnou ze dne na den rozešel, já jsem se zhroutila a pak jsem začala zapíjet rozchod. No a od tý doby vlastně piju, je to tak deset let. Ten rozchod jsem překonala měla jsem i jiný známosti, teď mám čtyřletý vztah. Já jsem pak prostě pila proto, že jsem měla úzkosti, nešťastná v životě. Nejsem šťastná ani teď, vztah nefunguje, děti nemám i kdy bych chtěla (partner nechce). Je mi třicet let a nedosáhla jsem ničeho co jsem chtěla. Mám hrozný stresy v práci, na nic nemám čas, snad jen na ten alkohol. Cítím se nemilovaná, k ničemu, neschopná. Obrovským problémem bylo když jsem nastoupila už do první práce, nezvládala jsem to. Mně to nikdy nešlo ani ve škole ani v práci, byla jsem pomalejší, pořád unavená, ve svým vysněným světě, v oblacích. Mám pocit, že jsem intelektově taká jednodušší. Prostě nízký IQ. Ve společnosti jsem si našla kamarády až když jsem začala pít, jenom tehdy jsem uměla komunikovat a být třeba i vtipná. Práci jsem nikdy nezvládala a teď už vubec. Nesnáším to. Mně baví třeba psaní - poezie, příbehy, mám ráda knihy, obrazy, umění. Jenže s tím se neuplatním. Dělám ve službách - s lidmi. Nemám ani maturitu. Piju tak tři krát do týdne, vždy až do dna. Já si mužu říct, že si dám jenom sklenku vína, nebo dvě - jenže pak si řeknu ještě trochu a nalévám si to po deci a nakonec dopiju celou flašku. Střídám to, někdy flaška vína, někdy flaška tvrdýho. Ze začátku jsem pila tak 50 na 50 doma i ve společnosti. Teď je to tak 80 procent prostě sama piju a sním si, a 20 procent ve společnosti. Nejdřív jednou týdně, pak dva krát a teď je to tak tři krát do týdne a začínám mít pocit, že už se hroutím do úplnýho pekla, zpackaný život, chce se mi pořád jen brečet.
Ani nevím co čekám, protože mám pocit, že mi není pomoci, ani psychologové mi nedokázali pomoct, jedna psycholožka třeba zlehčovala mé problémy atd. Vlastně se vyjádřila, že jsem v pořádku, pomoc nepotřebuji, jenom přeháním.
Asi jsem se potřebovala vypsat. Nemám totiž ani s kým o tom pokecat, nikdo by mě nepochopil. Každý jen řekne - neber si to tak… Děkuju když to někdo dočetl až jsem, případně i za každý názor :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
17401
17.6.21 17:17

Nenechala sis pomoci v psychoterapii, teď tě čeká léčba závislosti. Dříve či později.

Jesti to zvládneš dříve, tak ambulantní. Hledej nejbližší adikotologickou poradnu, zajdi tam a začni to řešit. Když přestaneš házet vinu na všechny v okolí a začneš hledat cesty, jak najít kontrolu ve svém životě, tak ty zbylé dvě třetiny života můžeš mít výrazně zajímavější. Stejně tak je pravděpodobné, že by ti dost pomoha vhodná antidepresiva. (ne prášky na ukldinění, ty bys jen přidala do závislosti a to je chast méně rizikový, když půjdeš za psychiatrem, tak ten alkohol přiznej. )

Když budeš čekat až se celá úplně sesypeš a chlast ti zničí život, tak léčebna. V tom lepším případě - v horším ulice.

Sorry - ale fakt to nikdo nezařídí za tebe a neexistuje žádné kouzlo, co odvane problémy. Ani ten chlast - už sama vidíš, že ti bere víc, než dává.

Příspěvek upraven 17.06.21 v 17:26

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17401
17.6.21 17:24

Jinak fázi odhodlávání se ke změně by ti mohla usnadnit tahle kniha

https://www.kosmas.cz/…ovych-duchu/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5071
17.6.21 17:25

Nechceš zkusit AA - anonymní alkoholiky? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4099
17.6.21 17:33

Odkud jsi, zakladatelko? V Praze na Ondřejově je denní stacionář pro alkoholové závislosti, chodila tam jedna kamarádka a moc si to chválila. Viz tady: https://ondrejov.cz/…a-28-06-2021
Držím moc palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
966
17.6.21 17:47
@Ou píše:
Jinak fázi odhodlávání se ke změně by ti mohla usnadnit tahle knihahttps://www.kosmas.cz/…ovych-duchu/

Případně možná i https://www.databazeknih.cz/…tvosti-94071

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
899
17.6.21 18:49

Nemyslím si, že máš nižší IQ podle toho co píšeš. :kytka:
Spíš máš nízké sebevědomí, na kterém by jsi měla zapracovat. Chtělo by to vyhledat opravdu odbornou pomoc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2009
17.6.21 19:04

A kde na ten alkohol berete finance? Všechno je jen síla vůle, buď ji máte, nebo ne. Pokud ji nemáte, tak ani léčebna nepomůže, pokud ji máte, pak s tím lze seknout ze dne na den. Jinak je zcela běžné, že alkoholici si dokáží vše omluvit a své nezdary hodit na všechny, jen ne na sebe. Takže v tomto nikterak nevybočujete. A váš příspěvek jste vyťukala střízlivá, nebo pod vlivem?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15598
17.6.21 19:05

Jednodušší určitě nejsi, na to by jednoduchý člověk nikdy nepřišel, že je jednoduchý :lol: Navíc ti mají většinou sebevědomí na rozdávání… :P Spíš se hodně stahuješ do sebe, máš svůj vnitřní svět a je pro tebe pak obtížné z něj vystoupit…taky máš asi nižší sebevědomí, teda asi určitě…na tom všem se dá pracovat…že pracuješ s lidmi je asi dobře, alespoň tě to nutí, občas vylézt a komunikovat…alkohol užíváš proto, že se s ním zdá pak ten život barevnější a jednodušší…což bude velmi obtížné, se toho zbavit…možná by pomohl nový koníček, nová láska, najít si něco, co tě bude naplňovat…dokud budeš sama, asi se té závislosti jen tak nezbavíš…jinak ta psycholožka no comment, že tě tak odbyla 8o Ta by měla vrátit diplom.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15598
17.6.21 19:07
@Aquarius79 píše:
A kde na ten alkohol berete finance? Všechno je jen síla vůle, buď ji máte, nebo ne. Pokud ji nemáte, tak ani léčebna nepomůže, pokud ji máte, pak s tím lze seknout ze dne na den. Jinak je zcela běžné, že alkoholici si dokáží vše omluvit a své nezdary hodit na všechny, jen ne na sebe. Takže v tomto nikterak nevybočujete. A váš příspěvek jste vyťukala střízlivá, nebo pod vlivem?

Jenže inteligentní člověk potřebuje většinou motivaci, aby přestal..nejde jen tak říct, tak teď přestanu, není to jen o vůli, člověk musí vědět proč…jen ovce dělají vše bezmyšlenkovitě, aniž by museli mít důvod… ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2009
17.6.21 19:12
@Sonarka píše:
Jenže inteligentní člověk potřebuje většinou motivaci, aby přestal..nejde jen tak říct, tak teď přestanu, není to jen o vůli, člověk musí vědět proč…jen ovce dělají vše bezmyšlenkovitě, aniž by museli mít důvod… ;)

A co je podle vás vůle? Uvědomění. A uvědomění může být set sakra silnou motivací.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15598
17.6.21 20:49
@Aquarius79 píše:
A co je podle vás vůle? Uvědomění. A uvědomění může být set sakra silnou motivací.

Nevím no…já když něco opravdu chci a je to pro mě důležité, pak dokážu cokoliv…jenže člověk musí chtít právě sám a musí k tomu mít pádný důvod…já jak nemám motivaci, nemám ani vůli. Pro mě by třeba bylo motivací, kdyby mi řekly děti, že nechtějí, abych pila, nebo cokoliv jiného…protože na nich mi záleží…ale kdyby mi to řekl někdo cizí, je mi to fuk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2009
17.6.21 21:02
@Sonarka píše:
Nevím no…já když něco opravdu chci a je to pro mě důležité, pak dokážu cokoliv…jenže člověk musí chtít právě sám a musí k tomu mít pádný důvod…já jak nemám motivaci, nemám ani vůli. Pro mě by třeba bylo motivací, kdyby mi řekly děti, že nechtějí, abych pila, nebo cokoliv jiného…protože na nich mi záleží…ale kdyby mi to řekl někdo cizí, je mi to fuk.

Pokud motivace je závislá na lidech, které máme rádi, tak pak je to asi nedostatkem sebedůvěry, proč to samotnému jedinci nejde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15598
17.6.21 21:42
@Aquarius79 píše:
Pokud motivace je závislá na lidech, které máme rádi, tak pak je to asi nedostatkem sebedůvěry, proč to samotnému jedinci nejde.

To je taky možné…nebo je ten jedinec prostě laxní a potřebuje silnější impulsy a podněty…to jsem třeba já :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.6.21 19:52

Necetla jsem prispevky ostatnich napisu ti svou zkusenost. Take jsem mela pocit ze me problemy vsichni zlehcuji. To je porad kecu ze clovek si ma priznat sve problemy aby mohl najit pomoc. Ale kdyz PSYCHOLOGOVI NEBO NEUROLOGOVI rikate ze vite ze dakt mate problem s pitim,… tak me osobne se pousmali a neresili. Az psychiatricka, ke ktere jsem se dostala na vlastni popud ackoli si myslim ze me tam davno mel poslat nekdo z tech, u nichz jsem hledala pomoc predtim, az ta me skutecne pochopila, vyjadrila take obdiv ze svuj problem dokazu sama videt v tak jasnem svetle a hledat pomoc a skutecne mi (zatim) pomohla. Jina moznost nez leceni neni. Psycholog mi pomoh k vyjasneni problemu ale ne k reseni. To bylo mimo moji vuli a jeste jsem se za to citila vina. U psychiatricky se mi ulevilo.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat