Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trápí mě manželova nezodpovědnost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.2.12 11:32
a muzu se zaptat, proc to v zahranici nevyslo. mesic je kratka doba a myslim, ze neni mozne cekat, ze po mesici bude vse uzasne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.12 11:33
ahoj..řekla bych, že úplně chápu, jak to cítíš. krize středního věku jak vyšitá, ale vydržet to po jeho boku, to je o nervy. já taky vedle sebe potřebuju chlapa, který ví, co chce a jde si za tím. někdy to taky tak není a to pak máme doma itálii, protože mě to štve a jeho štve, že na to poukazuju, protože už tak je mrzutej a v depresi…
jenže u vás jde o víc - o živobytí, peníze pro rodinu.
chápu, že váháš, jestli s tím nepraštit. přijde mi, že se neukvapuješ, což je po 9letech vztahu rozumné - uvidíš, jak se s tím chlap bude prát..přeju ti, aby se rychle sebral 
. ty už jsi udělala maximum, teď už musí sám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenkaamimi
21.2.12 11:36
Tvůj manžel chce hrát pokr a nic jinýho. nehledej mu práci, nepomáhej mu a udělej tohle. navrhni mu, že pokud tak moc chce hrát pokr, bránit mu nebudeš, ale že to není věc, do které bys chtěla investovat společné peníze, a proto navrhuješ rozvod a rozdělení peněz. za své peníze ať si potom pokr hraje a Ty si budeš hospodařit za své peníze. není fér, aby s dluhy stáhnul i Tebe. dítě budete živit také napůl. pokud je nyní na mateřské, peníze se rozdělí spravedlivě. víš co, protože on chce ten pokr hrát, nic jinýho neslyší, budeš s ním chudák. až si přijde na to, jaká je realita a že jsi osobnost, která mu to nechtěla dovolit hlavně z důvodu zodpovědnosti k dítěti, snad mu to dojde. a pokud ne, najdeš si lepšího. pak je tu ještě vyrianta, že vyhraje v pokru miliony..no tak pokud Tě tak miluje, tak se zase vezmete a budete si užívat vyhraných peněz, ale věřím tomu, že by si začal užívat jinak 
- Citovat
- Upravit
Holma
21.2.12 11:41
Já bych se ještě nerozváděla. Co třeba si udělat krupiérský kurz?
- Citovat
- Upravit
21.2.12 11:53
A co ti vadí? Proč je doma s dítětem a ty pracuješ? Můj přítel je stejně starý, práce ho taky strašně nebaví, taky umí jen jedno a taky je hluchý na moje návrhy typu rekvalifikace a studium. Ale do práce chodí a nepřichází v úvahu aby seděl doma s dítětem! Je to prostě chlap tak bude chodit do práce, finančně zajišťovat rodinu a já jsem ženská tak budu uklízet, vařit a starat se o dítě. Sice by bylo finančně výhodnější kdybych pracovala já a on byl doma s miminem, jenže akorát by naprosto vypadl z pracovního tempa, odvykl si na práci a zlenivěl a pak by to byl opravdu problém kdyby si hledal práci. My jsme taky měli takovou krizi, při které jsem měla pocit že se vůbec nesnaží zatímco já se stavím na hlavu aby to klapalo. Promluvila jsem si s ním o tom narovinu a dala mu ještě šanci. On tu šanci promarnil, já se s ním rozešla a v tu chvíli se vzpamatoval. Najednou jak kdyby se probudil ze sna, uvědomil si že když se nebude snažit tak mě ztratí a začal zase normálně fungovat. Od tý doby vztah klape, že si vůbec nemůžu na nic stěžovat. Takže já osobně bych si s ním nejdřív promluvila a pokud se nezačne ve vztahu taky snažit tak mu dát jasně najevo že takhle ten vztah už pokračovat dál nebude. Ale jako hlavní problém vidím v tom, že po něm chceš rekvalifikaci abys k němu mohla vzhlížet - to je jeho vlastní rozhodnutí a pokud mu vyhovuje víc být nespokojenej v práci kterou nesnáší tak je to jen jeho věc. Ty bys asi taky nebyla nadšená kdyby po tobě chtěl abys vystudovala práva, že jinak si tě nebude moci vážit. Další chybou je podle mě to, že je chlap doma s dítětem - to podle mě nadělá víc škody než užitku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Gabika
21.2.12 11:56
A pokrom sa dá živiť? Ako? Ak je to možné (ja fakt neviem), tak čo skúsiť oddeliť financie, dať mu počiatočný kapitál, a nech to teda skúsi? Ale stanoviť pravidlá, keď to všetko prehrá, je s pokrom koniec, a ak sa bude dariť, tak ti musí jednak „nosiť výplatu“, jednak tvoriť fond na prípad straty a zbytok môže „investovať“. Proste ako normálne podnikanie.
Inak tiež si myslím, že mesiac je málo na to skúsiť život za jranicami, prčo to nevyšlo? Nešlo by urobiť niečo, aby ďalší pokus vyšiel? Pripadá mi, že sa vzdal príliš skoro…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.12 11:57
lucie.t píše:
a muzu se zaptat, proc to v zahranici nevyslo. mesic je kratka doba a myslim, ze neni mozne cekat, ze po mesici bude vse uzasne.
Luci, bylo toho více, nerada bych zacházela do detailu. Bohužel můj muž neviděl ty důležité aspekty života na jihu Evropy (je to tam opravdu bída), ale pouze to, že je tam v létě přes 30 stupňů a teplé moře. Což bohužel mě k životu nestačí. Práci číšníka sehnal, ale za tak ubohé peníze, že bychom si ani nemohli dovolit vlastní pronájem, museli bychom se dělit s dalšími lidmi, což nepřicházelo v úvahu, vzhledem k tomu, že máme malé dítě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.12 12:00
Holma píše:
Já bych se ještě nerozváděla. Co třeba si udělat krupiérský kurz?
Jéje, to by dopadlo… 
. To je jako poslat alkoholika pracovat do baru. Manžel je gambler, potýká se s tím celý život, dřív to byla ruleta, dnes je to naštěstí jenom poker.
- Citovat
- Upravit
21.2.12 12:03
Lynette píše:
A co ti vadí? Proč je doma s dítětem a ty pracuješ? Můj přítel je stejně starý, práce ho taky strašně nebaví, taky umí jen jedno a taky je hluchý na moje návrhy typu rekvalifikace a studium. Ale do práce chodí a nepřichází v úvahu aby seděl doma s dítětem! Je to prostě chlap tak bude chodit do práce, finančně zajišťovat rodinu a já jsem ženská tak budu uklízet, vařit a starat se o dítě. Sice by bylo finančně výhodnější kdybych pracovala já a on byl doma s miminem, jenže akorát by naprosto vypadl z pracovního tempa, odvykl si na práci a zlenivěl a pak by to byl opravdu problém kdyby si hledal práci. My jsme taky měli takovou krizi, při které jsem měla pocit že se vůbec nesnaží zatímco já se stavím na hlavu aby to klapalo. Promluvila jsem si s ním o tom narovinu a dala mu ještě šanci. On tu šanci promarnil, já se s ním rozešla a v tu chvíli se vzpamatoval. Najednou jak kdyby se probudil ze sna, uvědomil si že když se nebude snažit tak mě ztratí a začal zase normálně fungovat. Od tý doby vztah klape, že si vůbec nemůžu na nic stěžovat. Takže já osobně bych si s ním nejdřív promluvila a pokud se nezačne ve vztahu taky snažit tak mu dát jasně najevo že takhle ten vztah už pokračovat dál nebude. Ale jako hlavní problém vidím v tom, že po něm chceš rekvalifikaci abys k němu mohla vzhlížet - to je jeho vlastní rozhodnutí a pokud mu vyhovuje víc být nespokojenej v práci kterou nesnáší tak je to jen jeho věc. Ty bys asi taky nebyla nadšená kdyby po tobě chtěl abys vystudovala práva, že jinak si tě nebude moci vážit. Další chybou je podle mě to, že je chlap doma s dítětem - to podle mě nadělá víc škody než užitku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.12 12:03
Holma píše:
Já bych se ještě nerozváděla. Co třeba si udělat krupiérský kurz?
dobrej nápad také bych mu to navrhla, sice to bude stát asi dost peněz, ale asi by ho to bavilo, jde o to kde bydlíte, aby našel uplatnění. a můžu se zeptat co si za slušné peníze vydělával jako číšník? Já jako servírka teda nic moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.12 12:03
Jestli je gambler tak to ovšem mění zcela situaci. V tom případě by měl jít na léčení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.2.12 12:07
Lynette píše:
A co ti vadí? Proč je doma s dítětem a ty pracuješ? Můj přítel je stejně starý, práce ho taky strašně nebaví, taky umí jen jedno a taky je hluchý na moje návrhy typu rekvalifikace a studium. Ale do práce chodí a nepřichází v úvahu aby seděl doma s dítětem! Je to prostě chlap tak bude chodit do práce, finančně zajišťovat rodinu a já jsem ženská tak budu uklízet, vařit a starat se o dítě. Sice by bylo finančně výhodnější kdybych pracovala já a on byl doma s miminem, jenže akorát by naprosto vypadl z pracovního tempa, odvykl si na práci a zlenivěl a pak by to byl opravdu problém kdyby si hledal práci. My jsme taky měli takovou krizi, při které jsem měla pocit že se vůbec nesnaží zatímco já se stavím na hlavu aby to klapalo. Promluvila jsem si s ním o tom narovinu a dala mu ještě šanci. On tu šanci promarnil, já se s ním rozešla a v tu chvíli se vzpamatoval. Najednou jak kdyby se probudil ze sna, uvědomil si že když se nebude snažit tak mě ztratí a začal zase normálně fungovat. Od tý doby vztah klape, že si vůbec nemůžu na nic stěžovat. Takže já osobně bych si s ním nejdřív promluvila a pokud se nezačne ve vztahu taky snažit tak mu dát jasně najevo že takhle ten vztah už pokračovat dál nebude. Ale jako hlavní problém vidím v tom, že po něm chceš rekvalifikaci abys k němu mohla vzhlížet - to je jeho vlastní rozhodnutí a pokud mu vyhovuje víc být nespokojenej v práci kterou nesnáší tak je to jen jeho věc. Ty bys asi taky nebyla nadšená kdyby po tobě chtěl abys vystudovala práva, že jinak si tě nebude moci vážit. Další chybou je podle mě to, že je chlap doma s dítětem - to podle mě nadělá víc škody než užitku.
No mě by to ani tak nevadilo, kdyby doma fungoval, tak jako jsem na mateřské fungovala já. Řekla jsem mu to na začátku. Není to žádná dovolená, budeš makat, uklízet, vařit, žehlit atd…tak jako já. Souhlasil se vším, hlavně ať nemusí do té práce…no nadšení mu vydrželo pouhý měsíc. Teď už to zase fláká. K malému vstávám v noci já, uklízím i žehlím a co mu neřeknu to nemám. Přesně se stalo to, co se dalo předpokládat. Akorát zlenivěl ještě víc. Ale mám prostě obavu, že když půjde do práce, tak se nic moc nezmění. Bude dál nešťastný, že dělá, to co tak nenávidí a dál se to bude odrážet v našem vztahu. Bude zase vyspávat do odpoledne, protože přece strašně pracuje a potřebuje spát min. 10 hod denně. 
. A budeme zase na začátku. Potřebovala bych, aby přehodnotil ten přístup k životu, jako takovému, aby si uvědomil, že mít rodinu je holt něco jiného, než když jsme ještě byli sami. Vadí mi, že se nechce přizpůsobit. Mě se přece taky změnil život ze dne na den, když se malý narodil a nemám s tím problém, tak proč on to nechápe? 
.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.12 12:10
Gabika píše:
A pokrom sa dá živiť? Ako? Ak je to možné (ja fakt neviem), tak čo skúsiť oddeliť financie, dať mu počiatočný kapitál, a nech to teda skúsi? Ale stanoviť pravidlá, keď to všetko prehrá, je s pokrom koniec, a ak sa bude dariť, tak ti musí jednak „nosiť výplatu“, jednak tvoriť fond na prípad straty a zbytok môže „investovať“. Proste ako normálne podnikanie.Inak tiež si myslím, že mesiac je málo na to skúsiť život za jranicami, prčo to nevyšlo? Nešlo by urobiť niečo, aby ďalší pokus vyšiel? Pripadá mi, že sa vzdal príliš skoro…
Gabi, i touhle etapou už jsme si prošli. Navrhla jsem mu, ať to zkusí, dostal svůj kapitál a ano, občas něco přinesl, ale často taky nic, takže když jsem mu to sesumírovala po 14 dnech denního hraní, byli jsme v plusu zhruba 100 Kč. Což bohužel nemůžu brát jako příjem místo výplaty. Bohužel poker je hra na dlouho, čili dost dobře nejde spojit práci na plný úvazek a k tomu třeba 10 hodin hraní pokeru.
- Citovat
- Upravit
21.2.12 12:14
Anonymní píše: … Řekla jsem mu to na začátku. Není to žádná dovolená, budeš makat, uklízet, vařit, žehlit atd…tak jako já. Souhlasil se vším, hlavně ať nemusí do té práce…no nadšení mu vydrželo pouhý měsíc. Teď už to zase fláká. K malému vstávám v noci já, uklízím i žehlím a co mu neřeknu to nemám. Přesně se stalo to, co se dalo předpokládat.
A pročs ustoupila od domluveného? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky, ani nevím, jestli chci poradit, možná se spíš jenom vypsat ze svého trápení. S manželem jsme spolu téměř 9 let a prošli jsme si dobrým i zlým, jako každý pár. Máme spolu 1,5 roku starého chlapečka. Ale poslední rok to jde s naším vztahem od 10 k 5. Vím, že je spousta párů, které mají problém se adaptovat na novou roli, která přijde s narozením dítěte. A myslím, že je to i náš případ. Navíc byl loňský rok pro nás velmi stresový. Přestěhovali jsme se do zahraničí, ale bohužel to nevyšlo a nakonec jsme se po měsíci stěhovali zpátky. Stálo nás to spoustu peněz a nervů a velmi se to odrazilo v našem vztahu. Pro manžela to byla rána, byl to jeho sen, bydlet u moře, sluníčko a tak a tím, že to nevyšlo, jeho život prostě ztratil význam a on tápe a neví co dál. Je mu už 38 let a celý život pracoval jako číšník. Přesto, že vydělával velmi slušné peníze, tato práce už ho nenaplňuje, ba dokonce k ní má opravdu až nenávistný odpor. Bohužel nic jiného neumí.
. Navíc má další neřest a to je hraní pokeru. Strašně moc by si přál se tím živit, ale to mu nedovolím,protože prostě potřebuji v životě jistotu a partnera se stálým povoláním. Snažím se mu pomoci všemi možnými způsoby. Pomáhám mu hledat práci, která by ho bavila, snažím se ho přemluvit, ať si zkusí udělat nějaký rekvalifikační kurz, nebo ať jde třeba i studovat, ale je to jako mluvit do zdi. On prostě neví, co chce dělat a dál to neřeší. Přesto, že vím, že se tím trápí. Momentálně je to tak, že do práce chodím já a on je doma s malým. Když mám volno, hraje do noci poker online a přes den spí. No a co mě vlastně trápí? Jeho rezignovanost, jeho nezodpvědnost k rodině. Prostě se sekl a nehnu s ním. A upřímně je to pro mě jako ženu velmi demotivační. Potřebuju chlapa, ke kterému můžu vzhlížet, který mi bude imponovat, tím co dělá, chlapa na kterého se můžu spolehnout a o kterého se můžu opřít. Nic z toho momentálně doma nemám. A tak teď přemýšlím, co mám vlastně dělat. Mám odejít a nechat ho ať se z toho vylíže sám, když si nechce nechat pomoci? Nebo prostě mám jako správná manželka držet při něm…v dobrém i zlém a brát to, že má prostě špatný rok, ale zlomí se to a on se vzpamatuje? Mé city k němu jsou sice velmi hluboké, ale i já cítím, že mám své limity a tak nějak už mě to celé přestává bavit. Kvůli malého se snažím vydržet, ale když vidím, jak jsem to pořád jenom já, kdo se snaží, aby to bylo zase fajn a on k tomu přistupuje stylem - mouchy snězte si mě - tak si říkám, jestli to má ještě vůbec cenu a jestli mi nakonec nebude lépe bez něj.