Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
To si musíš sama spočítat, jestli žít někde, kde tě to vnitřně žere a trápí - jak dlouho to má člověk snášet? Nebo jít do vlastního - ono zatížení se hypotékou obnáší hodně velký fin. závazek na plno let, k tomu nečekané výdaje kdekoli, nemoc, děti jejich potřeby… Prostě oboje si nese své, tady je opravdu jen vpravo, nebo vlevo, zlatá střední cesta neexistuje. ![]()
Heledˇ já kdysi musela svoji situaci řešit také tímto zásdadním rozhodnutím, u nás to ale byla holá existenční otázka, halt se také stalo ( byla jsem těsně po šestinedělí a kdo by mohl tušit, že jednou nechtěné ukápnutí je rovno další těhotenství? )Bolelo. Vnitřně strašně moc, zpětně vím, že to tenkrát bylo to nejrozumnější, co jsem mohla udělat.
Dnes je mi 40, opět nechtěně jsem se dostala do jiného stavu, ale tak nějak jsem si řekla, že už to zvládnem, i když to není lehké ( další děti a sakra výdaje, standart jim snižovat kvůli sourozenci by nebylo moc fér), v důsledku jsem nejštastnější člověk pod sluncem, když se koukám na to moje 20 ti měsíční mládě ![]()
Příspěvek upraven 16.09.12 v 12:22
Dneska je legálně ta možnost volby. Já bych se rozhodla jinak, přišlo by mi kruté zabít „prďolku“ jen kvůli tomu, že by se mohl zbytku rodiny poněkud snížit životní standard.
@tetma píše:![]()
o to si umíš pečlivě spočítat kdy máš ovu… hele a, že ti doktor do 24 hodin může napsat postinor to taky nevíš… já chápu když tu píše 17 nácka nečekaně jsme otěhotněla, ale matka 2 dětí… osobně bych si dítě nechala a s hypoškou počkala, jestli je tchýně mrcha šla bych do podnájmu
A o co Ti jde? Dělat jí to ještě horší? Bože můj
.
@Cuarentena píše:jakýho prďolku
Dneska je legálně ta možnost volby. Já bych se rozhodla jinak, přišlo by mi kruté zabít „prďolku“ jen kvůli tomu, že by se mohl zbytku rodiny poněkud snížit životní standard.
@Hodaka píše:
jakýho prďolkuprosimtě, tady všichni radíte jo, nech si to miminko, to zvládnete, je to blbost! Ještě chápu když tohle napíše mladá holka s jedním děckem, to je normální, růžové brýle.
A zakladatelce určitě pomůžou takovéhle řeči
Vždyť cituju slova zakladatelky, že by nedokázala zajistit stejný standard i tomu třetímu „prďolkovi“!!! To mě hlava nebere, mluvit o něm jako o „prďolkovi“ a chtít ho „přerušit“.
Napřed jsem myslela, že se zakladatelka rozmýšlí, jestli dítě zplodit nebo ne, nečetla jsem její úvodní příspěvek. Ale pokud je dítě už na cestě, přijde mi to jako kruté řešení.
Není to pro mě jednoduché rozhodování, už několik týdnů neřešíme nic jiného. Je to pro mě hodně těžké období. Kdyby dnešní doba nebyla taková a měli bychom větší příjem, tak nepřemýšlím ani minutu.Ale přijde mi rozumnější koukat víc na narozené děti. Nevím třeba se to jewště změní, pořád se to všechno ve mě pere, nespím brečím
![]()
@Cuarentena píše:
Vždyť cituju slova zakladatelky, že by nedokázala zajistit stejný standard i tomu třetímu „prďolkovi“!!! To mě hlava nebere, mluvit o něm jako o „prďolkovi“ a chtít ho „přerušit“.
aha, tak to jsem přehlédla, promiň. Jinak si myslím to samé, radši dát dětem co už mám, než živořit.
Příspěvek upraven 16.09.12 v 13:18
@Anonymní píše:
Není to pro mě jednoduché rozhodování, už několik týdnů neřešíme nic jiného. Je to pro mě hodně těžké období. Kdyby dnešní doba nebyla taková a měli bychom větší příjem, tak nepřemýšlím ani minutu.Ale přijde mi rozumnější koukat víc na narozené děti. Nevím třeba se to jewště změní, pořád se to všechno ve mě pere, nespím brečím![]()
![]()
uvidíš, v kolikátém tt asi jsi? ono se kolikrát stane, že žena poslední chvíly couvne ![]()
Souhlasím s Hodakou, člověk musí být pragmatik, aby v dnešním světě vůbec přežil.
Děcka umí dělat každý, ale postarat se o ně dostatečně TO je kumšt!
Zakladatelko nenech se rozhodit tady těma písmenkama od hormony zjitřelých prvomatek, ony samy ještě vůbec neví, co je čeká, až děti povyrostou, být tebou, nestuduj ani názory tady, my ti do hrnců nevidíme, pod peřinu už vůbec, rozhodnout se budeš muset sama.
A radím - jestli to ještě lze, jednej rychle a stihni miniinterupci. Z těch největších zel je to relativně nejmenší.
@Anonymní píše:
Není to pro mě jednoduché rozhodování, už několik týdnů neřešíme nic jiného. Je to pro mě hodně těžké období. Kdyby dnešní doba nebyla taková a měli bychom větší příjem, tak nepřemýšlím ani minutu.Ale přijde mi rozumnější koukat víc na narozené děti. Nevím třeba se to jewště změní, pořád se to všechno ve mě pere, nespím brečím![]()
![]()
V tom případě, když se to v tobě pere, volila bych vážně raději další dítě. Protože nějak bylo, nějak bude. Stejně nevíme, co bude za pár let, svět se tak mění. Nedělala bych něco, co bych si pak třeba celý život vyčítala. A až se malé narodí, určitě si nebudeš vyčítat, že je na světě. ![]()
@Cuarentena ty jsi asi potrat nikdy neprožila vidˇ? Nebo si myslíš, že na to každá ženská jde s tím, že dítě prostě NECHCE? Opak je pravdou. Téměř každá ho chce, respektive kdyby nemusela řešit zásadní životní rozhodnutí, které může mít významný vliv na další vývoj života všech zúčastněných, tak neváhá, nerozhoduje se, prostě jej s radostí přijme a vychová.
Miluju tyhle výplody bez hlubšího smyslu, ano, nevíš co bude, ono se to nějak udělá, třeba si to pak budeš vyčítat…
Ty jim pomůžeš s náklady, ty jim pomůžeš zajistit bydlení? ![]()
@berry4, prožila jsem potrat, spontánní.
Nejsou to výplody bez hlubšího smyslu, je to životní názor. Já jim nepomůžu, ale ty taky ne. Takže máme obě právo vyjádřit svůj názor, zvlášť když jde o veřejnou diskuzi.
@Cuarentena srovnávat spontánní potrat ( je mi to líto) s plánovanou interupcí je jako srovnat nesrovnatelné. To se nedá měřit, nebo z toho vycházet. Ty jsi si neměla možnost vybrat, ty jsi byla o plod připravena přirozenou selekcí.
Ano máš plné právo se vyjádřit, ovšem výplody stylu: nějak bylo, nějak bude ( zajímavý životní názor) - nemyslíš, že kdyby zakladatelka TAKHLE uvažovala, že by nejspíš s největší pravděpodobností tato diskuse ani nevznikla? ![]()
Spontánní potrat a plánovanou interupci opravdu srovnávat nejde. U plánované interupce si člověk MUŽE vybrat, kdežto ženy, které potratily samovolně si vybrat nemůžou
Myslím, že nemá smysl se tady dohadovat o životních prioritách nebo názorech. Každá z nás je jiná a má to nastavené jinak. Je na zakladatelce, jak se rozhodne.