Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tříletá neposlechne
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.1.24 10:33
@Anonymní píše:
Máme tříletou temperamentní dcerku. Je velice chytrá a zvídavá, ale od mala musí vše „sama“. Začala s tím nějak po prvním roce a když se někde něco děje bez ní, vždy byly a dodnes jsou scény. Na jednu stranu mám radost, že je šikovná a zdravá. To ano. Ale ona musí mít vše podle sebe a zkrátka je to malé dítě, takže to tak prostě být nemůže, kolikrát. Včera naposledy scéna, že nemůže se mnou vařit, já jsem spěchala a šlo jen o zahuštění omáčky a uvaření rýže - ví, že s horkými věcmi mi pomáhat nesmí. Stejně ale ječela. Jak není podle ní, je zle. Když něco chceme, neposlechne absolutně. Jede si podle svého. Naposledy mi odjela na odrážedle, což nikdy nedělá, prý už se naučila zastavit na konci chodníku, což je pravda, bylo to ale u hlavní silnice a já se málem po… strachy, než jsem jí doběhla. Takže odrážedlo šlo do ruky a ona plačící za druhou ruku. Argumentuje zdatně, kolikrát si říkám, jestli bych jí neměla nechat víc volnosti, ale přeci jen jsou jí 3. Doma nás neustále organizuje, i když bych řekla, že jsme celkem přísní. Nás to neskutečně unavuje. Hlavně se bojím, že bude mít i problémy v kolektivu, protože organizuje i děti. Já když jsem u toho, snažím se jí krotit a vysvětlovat, že musí těm dětem dát taky prostor, ale nechápe to. Všechno si dělá po svém, dává nám milion úkolů, pořád aby kolem ní někdo běhal a plnil její potřeby (příklady: chci napít, ale já si vyndám hrnek a naleju vodu, zvedni mě/ namaluj mi tady sluníčko a tady mráček - tos namalovala špatně!!! Tady tím to musí být!/ A letí otočit miminko, které se ještě samo netočí…to vše v jedné minutě. Nevím, kde mi hlava stojí).
Máte někdo taky takové umíněné dítě? Jak s ním zacházíte? Aby taky někdy poslechlo ono vás a přestalo organizovat?
Prosím anonym, nechci, aby se vědělo, co doma musíme taky řešit
Tak me nepripada ani tak temperamentni jako spise rozmazlena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.1.24 10:45
@lilith1 píše:
Tak me nepripada ani tak temperamentni jako spise rozmazlena.
Možná. Ale kdo ji rozmazlil? My jí doma neustále okřikujeme, napomínáme, vysvětlujeme, že takto ne. Taky chválíme, když je šikovná. Tak nevím, jak si s tím poradit 
- Citovat
- Upravit
9.1.24 11:31
Mě to přijde v normě. Je povahově dominantnější, ale je to špatně? Řekla bych, že ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 11:45
@lilith1 píše:
Tak me nepripada ani tak temperamentni jako spise rozmazlena.
Přesně tak to na mě působí. Rozmazlené děcko, co může vše.
@Anonymní píše:
Možná. Ale kdo ji rozmazlil? My jí doma neustále okřikujeme, napomínáme, vysvětlujeme, že takto ne. Taky chválíme, když je šikovná. Tak nevím, jak si s tím poradit
Přestala bych vysvětlovat a vrazila jí pár na zadek. 
Byla bych důsledná a velmi rázná.
Nezastavit na odrážedle, tak jí tu prd.el zmaluju ještě na místě.
Namalovala jsem ti to špatně? Fajn, běž si malovat sama!
S tím miminem opět Na zadek! Nebo budeš vysvětlovat a čekat až ublíží?
A taky ji budete muset vést k samostatnosti. Prostě počkáš a hysterák na mě neplatí.
A ať ti klidně pomůže i u vaření. Ať si sáhne na teplé/horké. Zkušenost je nepřenosná. Spálí se, bude vědět a příště už bude klid … Já to tak praktikuju a světe div se, zatím stále dítě žije 
Někdy taky nefungovalo říct ne, ublížíš si a bude to bolet. Ok vyzkoušej a uvidíš sama. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 11:49
Koukni na Teorii Typu.. napr. kniha Milovat Nestaci.
Rady typu „dat ji na zadek“ jsou hrozny, toho si nevsimej… verim ze v ty knize najdes lepsi odpovedi. Mne to hodne pomohlo…jsou proste ruzne typy deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 11:54
@Anonymní píše:
Možná. Ale kdo ji rozmazlil? My jí doma neustále okřikujeme, napomínáme, vysvětlujeme, že takto ne. Taky chválíme, když je šikovná. Tak nevím, jak si s tím poradit
Měla jsem podobné dítě já samo, ale vycházela jsem s ním v pohodě, protože jsem se tomu přizpůsobila já a nesnažila se měnit dítě. Vše bylo o dohodách a jejich dodržování s tím, že dítě vědělo, že nedodržení bude mít následky. Moje dítě nikdy nechtělo chodit za ruku, tak nemuselo, ale dohoda zněla, že zastaví před přechodem a přes silnici se přechází za ruku. Fungovalo to v pohodě, bez vztekání, nikdy nechodilo vedle mě. Vaření, pomáhat můžeš, uděláš to a to, ale pozor tohle je horké, na to nesahej, ublížilo by sis.
Pokud něco nesmělo nebo nemělo dělat, nikdy jsem nepoužila „ne, protože jsem řekla“. Všechno muselo být s logickým zdůvodněním proč, pak nebyl problém. Já na rozkazy taky nefunguji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 11:56
@Šmoulice píše:
Přestala bych vysvětlovat a vrazila jí pár na zadek.
Nezastavit na odrážedle, tak jí tu prd.el zmaluju ještě na místě.
Namalovala jsem ti to špatně? Fajn, běž si malovat sama!
S tím miminem opět
A taky ji budete muset vést k samostatnosti. Prostě počkáš a hysterák na mě neplatí.
A ať ti klidně pomůže i u vaření. Ať si sáhne na teplé/horké. Zkušenost je nepřenosná. Spálí se, bude vědět a příště už bude klid … Já to tak praktikuju a světe div se, zatím stále dítě žije
Tak má radši ublížit první? Děti se nejvíce učí nápodobou, co se asi tak naučí, když ji bude řezat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 12:26
@Hibou píše:
Tak má radši ublížit první? Děti se nejvíce učí nápodobou, co se asi tak naučí, když ji bude řezat?
Už jsem se bála, že tenhle výblitek nikdo nenapíše. 
O řezání píšeš ty. Jedna výchovná na zadek ještě nikoho nezabila. A rozhodně to bude mít lepší efekt, jak vysvětlování, které evidentně nefunguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 12:33
@Šmoulice píše:
Už jsem se bála, že tenhle výblitek nikdo nenapíše.
O řezání píšeš ty. Jedna výchovná na zadek ještě nikoho nezabila. A rozhodně to bude mít lepší efekt, jak vysvětlování, které evidentně nefunguje.
Já vím, plácnutí ještě nikomu neublížilo. Ty nepíšeš o jedné výchovné, ty píšeš, a teď cituji, „vrazila jí pár na zadek“ a „prd.el zmaluju“, minimálně to druhé řezání je.
Efekt řezání bude pravděpodobně rychlejší, lepší z dlouhodobého hlediska spíš ne. Ale každý dle svého svědomí, že. A nezapomenout na karmu Jen jsem se pořád nedočkala žádné odborné citace, která výchovné plácání zmiňuje jako účinnou metodu, čím to asi bude, že 
Já vím, ty žádné knihy nepotřebuješ, vychováváš citem a selským rozumem a po generace osvědčeným způsobem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 12:43
@Hibou píše:
Já vím, plácnutí ještě nikomu neublížilo. Ty nepíšeš o jedné výchovné, ty píšeš, a teď cituji, „vrazila jí pár na zadek“ a „prd.el zmaluju“, minimálně to druhé řezání je.Efekt řezání bude pravděpodobně rychlejší, lepší z dlouhodobého hlediska spíš ne. Ale každý dle svého svědomí, že. A nezapomenout na karmu
Nemusíš se ZBYTEČNĚ chytat každého slovíčka. Ale to bys pak neměla co řešit, viď?
Hele normální rodiče nepotřebují bláboly, ehhhhmmm pardón, odborné citace k výchově svých dětí. A ano, přesně jsi to vystihla. Vychovávám dítě selským rozumem. A je zajímavé, že žádné trauma si z toho nenese.
A mimochodem, cos poradila zakladatelce uvědomělého ty? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.24 12:46
@Šmoulice píše:
Nemusíš se ZBYTEČNĚ chytat každého slovíčka. Ale to bys pak neměla co řešit, viď?Hele normální rodiče nepotřebují bláboly, ehhhhmmm pardón, odborné citace k výchově svých dětí. A ano, přesně jsi to vystihla. Vychovávám dítě selským rozumem. A je zajímavé, že žádné trauma si z toho nenese.
A mimochodem, cos poradila zakladatelce uvědomělého ty?
Předpokládám, že tvému dítěti není 50+, takže toto tvrzení je velmi odvážné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pamina
9.1.24 12:56
Vím, že tady asi dostanu , ale musím to napsat:
Snažila jsem se se svými dětmi vycházet v klidu a vysvětlovat jim, co mohou, proč tohle ne, apod.
Když mi ale starší syn ujel na odrážedle k silnici (věděl, že nesmí, evidentně chtěl vyzkoušet, co se stane), prostě jsem ho na tom samém místě ohnula přes koleno a pár výchovných na zadek dostal. A světe div se, tím, že se jednalo o ojedinělou záležitost, účinek byl stoprocentní - okamžitě pochopil, že tak, jak on jednal přes zákaz, já jsem jednala, jak se normálně nechovám.
Musím dodat, že je to skoro 30 let zpět, dneska by mě někdo třeba osočil, že vztáhnout ruku na dítě je nepřípustné. Přesto si dodnes myslím, že je lepší přes oteplováky kluka rukou přetáhnout, než ho sbírat z asfaltu po sražení autem.
Nemám pocit, že by to na něm zanechalo jakékoli trauma či způsobilo, že by sám násilí používal jako prostředek k řešení problémů. Vztahy jsme měli, máme a snad i nadále budeme mít skvělé, synové vždy věděli a vědí, že je miluju. 
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
9.1.24 14:06
@Šmoulice já bych dítě na odrazedle prostě u silnice nepustila, protože neposlouchalo a není na něj spolehnutí. Prostě by u silnice slezlo a klidně s řezem šlo pěšky.
A to klidně opakovaně.
„Nezastavit na odrážedle, tak jí tu prd.el zmaluju ještě na místě.“ Úplně nezní, že jsi mu dala jednu výchovnou na zadek, ale beru, že tuto cestu někdo volí.
- Citovat
- Upravit
9.1.24 14:14
@Anonymní píše:
Máme tříletou temperamentní dcerku. Je velice chytrá a zvídavá, ale od mala musí vše „sama“. Začala s tím nějak po prvním roce a když se někde něco děje bez ní, vždy byly a dodnes jsou scény. Na jednu stranu mám radost, že je šikovná a zdravá. To ano. Ale ona musí mít vše podle sebe a zkrátka je to malé dítě, takže to tak prostě být nemůže, kolikrát. Včera naposledy scéna, že nemůže se mnou vařit, já jsem spěchala a šlo jen o zahuštění omáčky a uvaření rýže - ví, že s horkými věcmi mi pomáhat nesmí. Stejně ale ječela. Jak není podle ní, je zle. Když něco chceme, neposlechne absolutně. Jede si podle svého. Naposledy mi odjela na odrážedle, což nikdy nedělá, prý už se naučila zastavit na konci chodníku, což je pravda, bylo to ale u hlavní silnice a já se málem po… strachy, než jsem jí doběhla. Takže odrážedlo šlo do ruky a ona plačící za druhou ruku. Argumentuje zdatně,kolikrát si říkám, jestli bych jí neměla nechat víc volnosti, ale přeci jen jsou jí 3. Doma nás neustále organizuje, i když bych řekla, že jsme celkem přísní. Nás to neskutečně unavuje. Hlavně se bojím, že bude mít i problémy v kolektivu, protože organizuje i děti. Já když jsem u toho, snažím se jí krotit a vysvětlovat, že musí těm dětem dát taky prostor, ale nechápe to. Všechno si dělá po svém, dává nám milion úkolů, pořád aby kolem ní někdo běhal a plnil její potřeby (příklady: chci napít, ale já si vyndám hrnek a naleju vodu, zvedni mě/ namaluj mi tady sluníčko a tady mráček - tos namalovala špatně!!! Tady tím to musí být!/ A letí otočit miminko, které se ještě samo netočí…to vše v jedné minutě. Nevím, kde mi hlava stojíMáte někdo taky takové umíněné dítě? Jak s ním zacházíte? Aby taky někdy poslechlo ono vás a přestalo organizovat?
Prosím anonym, nechci, aby se vědělo, co doma musíme taky řešit
No, ta to bude mít v životě těžké, protože nikdo na ty její povelynebude zvědavý. V kolektivu asi moc oblíbená taky nebude. Ona zkouší, co všechno si může dovolit, a řekla bych, že jí to její velení tak trochu vychází že? Tohle už není o tom, že by se chtěla něco naučit, být samostatná, ona chce, abykolem ní každý skákal. Holt budete muset dost přitvrdit, jinak to asi nepůjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Máme tříletou temperamentní dcerku. Je velice chytrá a zvídavá, ale od mala musí vše „sama“. Začala s tím nějak po prvním roce a když se někde něco děje bez ní, vždy byly a dodnes jsou scény. Na jednu stranu mám radost, že je šikovná a zdravá. To ano. Ale ona musí mít vše podle sebe a zkrátka je to malé dítě, takže to tak prostě být nemůže, kolikrát. Včera naposledy scéna, že nemůže se mnou vařit, já jsem spěchala a šlo jen o zahuštění omáčky a uvaření rýže - ví, že s horkými věcmi mi pomáhat nesmí. Stejně ale ječela. Jak není podle ní, je zle. Když něco chceme, neposlechne absolutně. Jede si podle svého. Naposledy mi odjela na odrážedle, což nikdy nedělá, prý už se naučila zastavit na konci chodníku, což je pravda, bylo to ale u hlavní silnice a já se málem po… strachy, než jsem jí doběhla. Takže odrážedlo šlo do ruky a ona plačící za druhou ruku. Argumentuje zdatně, kolikrát si říkám, jestli bych jí neměla nechat víc volnosti, ale přeci jen jsou jí 3. Doma nás neustále organizuje, i když bych řekla, že jsme celkem přísní. Nás to neskutečně unavuje. Hlavně se bojím, že bude mít i problémy v kolektivu, protože organizuje i děti. Já když jsem u toho, snažím se jí krotit a vysvětlovat, že musí těm dětem dát taky prostor, ale nechápe to. Všechno si dělá po svém, dává nám milion úkolů, pořád aby kolem ní někdo běhal a plnil její potřeby (příklady: chci napít, ale já si vyndám hrnek a naleju vodu, zvedni mě/ namaluj mi tady sluníčko a tady mráček - tos namalovala špatně!!! Tady tím to musí být!/ A letí otočit miminko, které se ještě samo netočí…to vše v jedné minutě. Nevím, kde mi hlava stojí
).
Máte někdo taky takové umíněné dítě? Jak s ním zacházíte? Aby taky někdy poslechlo ono vás a přestalo organizovat?
Prosím anonym, nechci, aby se vědělo, co doma musíme taky řešit