Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tříletá pořád pláče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.2.16 13:59
Ahoj, ono se radí moc špatně, někdy stačí vydržet, někdy trpělivě čekat, ale kdo to má vydržet, úplně to samé jsem nezažila, ale zkusila bych se jí přímo zeptat, proč v dané chvíli pláče, když můj 3letý synek bezdůvodně pláče, tak se chce pomazlit nebo pochovat. Zeptala bych se jí konkrétně, co by jí udělalo dobře, aby přestala. Řekni jí, že jsi tam s ní a když bude chtít, tak že jí pomůžeš. To někdy u nás stačí a hlavně udržet klid 
a příliš to nerozebírat a neupozorňovat ji na to, jinak toho dokážou chytráčci úžasně zneužít. Přeji pevné nervy a neboj bude lépe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.16 14:00
Ahojky, já sice ještě nemám tak staré dítě, ale myslím si, že to je takové období. třeba čím je starší, tak si začíná víc věcí uvědomovat a být lítostivější. Vzpomínám si, že když jsem byla malá, taky jsem hned kvůli všemu brečela, ať už z lítosti nebo vzteku.ale může to být i nějaký následek toho řvaní mladšího, kdo ví. Nemůžeš se poradit s tvou dětskou doktorkou? Já té své vždy řeknu co mě s malým trápí a ona poradí. Oni mají více zkušeností a odborných znalostí v tomhle, než my 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.2.16 14:12
@alpana zeptám se jí a ona mi řekne plaču, nevím je to začarovaný kruh. Taky ji chci pomazlit, ale většinou se utíká někam schovat.
@misalin já teda taky byla taková plačtivá, ale tak moc zase ne.
Přijde mi jako by si na tu svoji hlavičku makovičku nabrala moc věcí, je velmi starostlivá sestřička, dává velký pozor na malého, aby jsme mu nezapoměli čaj, mlíko, pleny atd. Nosí mu hračky, je moc hodná.
Snad to přejde.
Zakl.
- Citovat
- Upravit
25.2.16 14:15
@Anonymní píše:
@alpana zeptám se jí a ona mi řekne plaču, nevím je to začarovaný kruh. Taky ji chci pomazlit, ale většinou se utíká někam schovat.
@misalin já teda taky byla taková plačtivá, ale tak moc zase ne.
Přijde mi jako by si na tu svoji hlavičku makovičku nabrala moc věcí, je velmi starostlivá sestřička, dává velký pozor na malého, aby jsme mu nezapoměli čaj, mlíko, pleny atd. Nosí mu hračky, je moc hodná.
Snad to přejde.
Zakl.
Snad brzy.ale stejně já osobně bych se o tom zmínila doktorce, třeba až půjdeš kolem nebo na kontrolu s malým 
Uvidíš, co ona na to, kvalifikovaný pracovník 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.16 14:19
Tak ti přeji ať to brzy přejde, možná to je období, brzy bude teplo a budete více venku, tam většinou děti nebývají tolik uřvané jak doma, tedy u nás to platí, venku se lépe zaměstnají a provětrají hlavičky..Třeba se o malého bojí a musí se s tím srovnat. Jinak starší dcerka se také nemazlila a jen vřískala, to bylo těžké i pro mě. Teď si užívám mazlivého synka. Třeba potřebuje ujistit, že všechno máte, a že si to bereš na starosti 
A určitě se to do dvou měsíců změní k lepšímu, tyto období bývají přechodné, když to vidím zpětně…Tak hodně štěstí!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.16 14:21
Ahoj, radu nemám, ale dcera mé známé je také velmi lítostivá.
Jak popisuješ, rozbrečí se, když spadnou flašky a udělají rámus. Nebo třeba u oběda, protože dostala těstoviny a ona myslela, že budou brambory. A i když jí tedy vymění oběd, brečí dál. Nejvíc mě asi zaskočilo, když jsme s nimi byli v MC a ona se šíleně rozbrečela, protože tam byly i jiné děti. Přitom si jí nijak nevšímaly, nebraly jí hračky Jenom chtěla být sama.
Známá to tedy řeší stylem, že buď jí obejme nebo pokárá, pokud jí přijde, že přehání.
Ještě dodám, že holčičce jsou 4 roky a minimálně rok už to trvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.2.16 14:37
@Anonymní píše:
@alpana ona pláče jen domavenku je to naštěstí pohodářka. @ElisC a tohle jsem zrovna číst nechtěla, snad to nebude gradovat
to už bych se asi zbláznila.
Zakl.
Promiň, nechtěla jsem Tě děsit 
Určitě je to jen období, které přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
maminkaBeáta
25.2.16 14:38
Ahoj, zažily jsme podobné období u nejstarší po mém těhotenství (hospitalizace v nemocnici, já, miminko, pak i starší dcera - každá s něčím jiným). Navštívily jsme i psychologa pro jistotu. Vyloženě nám řekli podrážděné „nervy“ a teď to takto ventiluje, je emočně oslabená - asi něco jako taková ta fráze kdy toho na člověka bylo „moc“. Samo se to zlepšilo a to za pár měsíců. My jsme najely na masáže s vonným olejem, více rituálů - pevnější režim dne (dítě to uklidní), teplé koupele s bulbinkami, prostě klasika co pomáhá i dospělákům a pozitivní přístup (talířek roztřísklý na zemi - začala jsem se smát, ten ale letěl a žuchl jak brambora s traktoru) většinou nestihla začít plakat Teď už je v pohodě 
) držím pěstičky a myslím že je to fakt tím, že byla přetížená aniž byste to mohli ovlivnit a teď to ze sebe takto dostává pryč
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj holky,
Prosím o radu. Opravdu jsem nešťastná z toho jak to u nás doma je.
Mám dvě děti dceru 3 roky a 4 měsíce a syna 8 měsíců. Malý byl od miminka velmi náročný, měl i nějaké zdravotní roblémy a z miminkovského pláče se jeho brečení změnilo v řev rozzuřeného tygra. Dcera byla zmatená, nechápala proč malý neustále tak řve, kolikrát seděla se zacpanýma ušima někde za pohovkou, nebo se schovávala za dveřmi(psycho, já vím, ale neměla jsem ji kam dát. Do školky nechodí. Snad od září). Tak řval do pěti měsíců, než se zjistilo co mu je.
Syn je velmi šikovný a jsem velmi ráda, že se mi z uřvánka změnil v pohodové, usměvavé batole, ale jaksi mi začla smutnit a neustále plakat dcera.
Nevím co dělám špatně, když mi malý neustále brečel, tak jsem se věnovala i jí, jak nejvíce to šlo. Chodila jsem i jen s ní ven, malovali jsme, prostě jsem se snažila věnovat se i jí samostatně, aby se necítila odstrčená.
Ale někde se stala chyba a malá se mi změnila v plačící uzlík nervů a vše, ale doslova vše ji rozpláče.
Třeba, že si nechce malovat, že nechce malovat panáčky, přitom jí to nikdo neřekl ani nepřikázal. Ani se na ni nikdo kvuli tomu nezlobí. Nevim co jí je. Myslíte, že je to takové trošku jiné období vzdoru, nebo už si mám dělat starosti? Doma nám to klape, nehádáme se. Prostě vše je ok, až na ten pláč. Nepřijde mi, že by to byl ten vyřvávací pláč. Spadne talíř a hned slzy jak hrachy a lituje rozbitej talíř, někdy už si přijdu jako v blázinci…
Děkuji za reakce, případně i rady a kdyby se tu našel někdo kdo to měl doma podobně, zlepšilo se to?
Prosím o anonym, nechci aby nikdo věděl, že tohle řeším. Díky moc.