Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Trojky na pololetí - 4. třída
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.1.17 09:08
Z toho, že má napsáno v sešitě piš lépe není jasné, že by to učitelka i hodnotila. Taky učím a těm co hrabou bez rozdílu píšu piš lépe, piš čitelně, aby si uvědomili, že to není OK, i když to nikdy nezahrnuju do klasifikace, ale je to upozornění. A dle toho, že z většiny předmětů má 1, tak asi úpravu učitelka hodnotit fakt nebude, ale syn dělá v ČJ a M chyby. Je otázka proč, ale já bych zašla za učitelkou a promluvila si s ní, kde je chyba a dle toho se zařídila. Dle mě si nikdo v dnešní době nedovolí neřešit doporučení z poradny, protože inspekce po tom hodně jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 09:16
No jo, ale proč psát klučinovi, který za ten škrabopis nemůže, „piš lépe“? Podle mě mu to nepomůže, mě by to demotivovalo, kdybych to neměla ve své moci a někdo mě pořád na tu chybu upozorňoval, a je jedno, jestli by to bylo zohledněno v klasifikaci nebo ne. Že nesedne paní učitelka je každopádně na houby… ale asi bych s ní zkusila promluvit, třeba najdete společnou řeč a nějaký způsob, jak snížit stres synka ve škole. Jinak ty trojky, to je fakt banalita, na tom nezáleží. Držím palce, aby se vše upravilo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.1.17 09:26
No je to na prd, když to tam má furt dokola, i když s tím nic moc nenadělá, on nějak třeba vůbec nevnímá okraje sešitu atd. i když se snaží, tak to není o moc lepší, tak nevím, proč by mu to tam pořád měla psát. Že tam přímo nenapíše úprava sešitu: 4, to je asi vcelku jedno. Má třeba v doporučení, že má hodnotit dílčí postup a snahu, ale ona jen projede výsledky a když to nemá dobře, tak hned celé škrtne i kdyby se přepsal jen v jediném číslu na konci. Vidím to u něj, že ty chyby dělá z psychické nepohody a fakt nevím, co už s tím. Řešila jsem i s ředitelkou, která ho má na AJ, tam v pohodě na jedničku, akorát, že je prý uzavřený a zadumaný. Taky má mít na příklady víc času a ten nemá, ne kvůli tomu, že by neuměl počítat, ale že potřebuje klid si to projít, když třeba píše pod sebe dělení, tak není schopen to napsat rozumně tak, aby se nepřehlídl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.1.17 09:29
@Aspera píše:
Z toho, že má napsáno v sešitě piš lépe není jasné, že by to učitelka i hodnotila. Taky učím a těm co hrabou bez rozdílu píšu piš lépe, piš čitelně, aby si uvědomili, že to není OK, i když to nikdy nezahrnuju do klasifikace, ale je to upozornění. A dle toho, že z většiny předmětů má 1, tak asi úpravu učitelka hodnotit fakt nebude, ale syn dělá v ČJ a M chyby. Je otázka proč, ale já bych zašla za učitelkou a promluvila si s ní, kde je chyba a dle toho se zařídila. Dle mě si nikdo v dnešní době nedovolí neřešit doporučení z poradny, protože inspekce po tom hodně jde.
No myslím, si, že u dětí které s tím nic nenadělají fakt nemá smysl jim to tam pořád psát dokola, neumím si představit, co se tím vyřeší. AKorát vždycky přijde ze školy s tím, že už má zas popsaný sešit, že má psát lépe. Na tu úpravu fakt není, moje druhá dcera píše jako když tiskne, on prostě ne. Ale kluk je zase moc dobrý na logické hry, onehdy zazářil v piškvorkovém turnaji, kde byl 2. z celé školy.
- Citovat
- Upravit
16.1.17 10:39
@Anonymní píše:Špatný pedagog. Takhle jsem měla v hudební nauce učitelku, co nám dávala na každé hodině diktát. Stačila jediná chybějící tečka nebo nesprávně umístěný oblouček, okamžitě za pět. Já to nesla těžce, ve škole jedničkář, tady jsem nebyl schopná získat jedničku ani jednu - ostatně jako zbytek třídy. Stížnosti rodičů u učitelky nepomohly, pro ni existovala jen dvě řešení - „Buď je to správně, nebo to správně není.“ Definitivní tečku za jakoukoliv možností, že by mě kdo kdy ještě namotivoval na nauku, udělala tehdy, když mi dala pětku i za chybějící čárku v příjmení.
No je to na prd, když to tam má furt dokola, i když s tím nic moc nenadělá, on nějak třeba vůbec nevnímá okraje sešitu atd. i když se snaží, tak to není o moc lepší, tak nevím, proč by mu to tam pořád měla psát. Že tam přímo nenapíše úprava sešitu: 4, to je asi vcelku jedno. Má třeba v doporučení, že má hodnotit dílčí postup a snahu, ale ona jen projede výsledky a když to nemá dobře, tak hned celé škrtne i kdyby se přepsal jen v jediném číslu na konci.
Zpět k věci - s klučinou bych se vyprdla na učitelku a doma se zaměřila postupně na jeden problém za druhým. Jeden den pilovat psaní „r“ (jako v první třídě), jiný zase „s“, další den si udělat cvičení na okraje - třeba si malovat obrázky, není nutné psát. Zkrátka zaměřit se doma na problémové úseky, ale vždy jen na jeden v jeden čas, zbytek neřešit. Jinak je dítě zahlcené informacemi a špatně je zpracovává. Jedna chyba pak vyústí ve frustraci i v dalších okruzích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 11:40
Mám taky dceru ve 4. třídě. Je z PPP potvrzená dysgrafička, dyslektička a dyskalkulička. Byla doba, kdy začala dostávat z diktátů velmi špatné známky, ono o známky nejde, ale naprosto ji to demotivovalo, měla pocit, že se prostě i přes veškerou snahu přes ty čtverky a pětky nemůže dostat. Donesli jsme papír z poradny, paní učitelka i ředitelka pochopily, vyšly vstříc. Nyní paní učitelka např. diktuje, dcera píše ob větu, aby měla čas si to po sobě zkontrolovat. Při pololetních pracích jí učitelka nechává také čas navíc. Doma se pravidelně učíme, trénujeme, píšeme krátké diktáty, u jednotlivých písmen se naučila hned dělat interpunkci, ne až po napsání celého slova, počítáme, koupili jsme češtinu a matematiku hravou formou jako procvičování, takže nemá pocit, že se bifluje, ale že cvičí matiku a češtinu hrou. I za trojku chválíme, je to přece DOBŘE. A ejhle, dcera se velmi zlepšila, nosí jedničky a dvojky, občas jí to ulítne, ale to se stane každému. Má radost, že je úspěšná, paní učitelka ji chválí, my také. Chce to opravdu podpora ze všech stran, poprosit paní učitelku, aby stále nepsala o zlepšení pravopisu, že si to syn uvědomuje a snaží se, ale takto je z toho nešťastný. Dcerka má i horší paměť, takže musíme hodně opakovat, učit se hravě, v kratších časových intervalech a hlavně stále chválit, chválit i za drobný pokrok, snahu, když se něco nepovede, nedramatizovat. Ony jsou a budou v životě daleko horší věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 11:47
@s.y.p.t.a Správný přístup u správného případu. Bohužel se moc, až moc často zneužívají tyhle „papíry na hlavu“, vymlouvají se na to rodiče líných dětí, rodiče, co nejsou schopní a ochotní věnovat svému dítěti při domácí přípravě svůj čas. Jen hledají alibi a výmluvy, nadávají na blbé kantory a učí děti tak jen tomu, jak se efektivně proflákat životem.
Hodně štěstí dcerce, ať jí ty úspěchy vydrží 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 12:52
K té úpravě - mám taky kluka dys- (dysgrafik, dyslektik, dysortografik, ADHD), na část češtiny chodí do třídy ke speciální pedagožce a ta taky na úpravu dbá. a řekla bych, že víc, než „normální učitelka na normální češtinu“, kde má díky papíru z poradny úlevy. jasně, nechce po klukovi, aby psal jako vzorná snaživá holčička ( 
), ale aby respektoval linku, okraje a základní tvar a velikost písmen, to ano. ano, dělá mu to problém. ano, musíme to trénovat. ale ano, když chce, dokáže tuhle základní úpravu dodržet. ne, nemá přitom vzorný krasopis. ale píše slova na linku, nemastí je za čáru k okraji, dokáže rozlišit velikost velkého a malého písmenka, dokáže napsat např. r - z či h-k tak, že jdou od sebe rozeznat. ne, nepřišla ta změna přes noc, kluka to stálo úsilí, které tomu musel doma věnovat.
a mmch i jedna z mých holek má diagnostikovou dysgrafii, ale slabou, takže na prvním stupni na ni učitel bral ohledy, ale na druhém už ji nikdo neřešil, protože mezi škrábajícími puberťáky se její škrabopis ztratil a hlídat si chyby typu vynechaná písmenka, háčky, čárky apod se víceméně naučila. nicméně teď se připravuje ke zkouškám na střední školu a už jsme spolu narazily na to, že v takové matice dělá chyby, protože ona „přece nemůže za to, že škrábe“ a ona „to přece po sobě přečte“, tak co ji buzeruju… no a ukazuje se, že nepřečte. u příkladů s delším pracovním postupem se najedou ukazuje, že výsledek má chybný jenom proto, že v některém kroku výpočtu po sobě špatně přečetla číslíčko a další postup pak byl samozřejmě chybný. no, hodně rychle přešla z „já za to přece nemůžu“ do „hele, ono to jde“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 12:53
Zakladatelko, samozřejmě, že jim to tam nepíšu pokaždé, ale i ten co škrábe, škrábe líp a hůř. Pokud je to čitelné OK, ale pokud to fláká tak, že si musím domýšlet slova, tak má napsáno piš čitelně. Zkus si projít jeho sešity, vypusť na chvíli to, že má problém s psaním a zhodnoť zda jsou všechny zápisy stejné. Nebudou, některé budou lepší, i když ne krasopis a některé fakt hrozné. A učitelka určitě chce, aby ty zápisy byly aspoň trošku čitelné.
A jak psaly holky, neber to tak, má problém nic s tím neudělá, tak se ani nemusí snažit. Za chvíli bude na 2 stupni a jak se bude učit ze zápisků, když je po sobě nepřečte? Sama si psala, že má jen obtíže, nemá dys, takže to není tak strašné, kdyby měl velký problém, tak má dysgrafii, ale tu nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 13:49
@Icestar píše:
@s.y.p.t.a Správný přístup u správného případu. Bohužel se moc, až moc často zneužívají tyhle „papíry na hlavu“, vymlouvají se na to rodiče líných dětí, rodiče, co nejsou schopní a ochotní věnovat svému dítěti při domácí přípravě svůj čas. Jen hledají alibi a výmluvy, nadávají na blbé kantory a učí děti tak jen tomu, jak se efektivně proflákat životem.
Hodně štěstí dcerce, ať jí ty úspěchy vydrží
Od začátku si sedím na prstech, resp. dva rozepsané příspěvky jsem vždy vymazala, a jsem ráda, že to někdo napsal V naší třídě je 10 dětí s papírama, je to samá úleva, a ještě rodiče, kterým se furt něco nelíbí. Nemyslím to apriori na zakladatelku,,,mám mezi těmito rodiči dvě kamarádky a obden poslouchám nářky na učitele, omluvy a výmluvy pro děti, snaha téměř nikde, jen ohánění se papírama. Jeden klučík papírově mírně ADHD s poruchou pozornosti, ve skutečnosti grázlík se školou na háku, třídní šašek, matka taky neměla prospěch kdovíjaký, dodneška píše s šílenýma hrubkama, tak ho prostě jen omlouvá a na učitele si stěžuje. Já to od ní obden poslouchám, teď s blížícím se vysvědčením je to úplný peklo, už jsme se i kolikrát pohádaly, když vidím ten její přístup.
Říkáte, že papír od PPP máte. Já bych třeba byla ráda, že i přes ten papír to učitelka neodmávla úplně a chce ze syna něco dostat, třeba to lepší psaní. Proč by ho na něco nemohla upozornit? to už se dneska opravdu dětem nesmí nic vytknout? já chápu, že krasopisně psát nebude, to ani není důležité, pro život už vůbec ne, ale proč by se neměl snažit? dyk jenom stačí, aby rodiče tu hru hráli s učitelkou, a doma to prostě zkoušeli, snažili se všichni. Nevěřím, že aspoň mírné zlepšení nebude.
Na druhou stranu, horší jsou ty chyby v matice, tak bych možná začala tam. Když to nepůjde jinak, tak děcka u nás ve třídě mají papír od PPP, na písemku místo 5 příkladů dostanou třeba 3, v diktátu píšou každou druhou větu, a nemusej písemky ani diktát odevzdávat hned jako ostatní, můžou nad tím sedět delší čas a chyby si opravit. Jednou týdně mají spešl hodinu M a ČJ se spec. pedagožkou, která se jim víc věnuje a někdy ty písemky píšou přímo u ní, neb tam na to mají víc času. Učitelka na schůzkách mluvila o obecném zlepšení, tak snad ano, věřím, že to k něčemu je.
Říkáte, že máte papír, a učitelka na něj nedbá,,,tak to poslouchám i od kamarádky. Nevěřím ale ani jedné z vás. To si škola nemůže dovolit. Nevím teda jak u vás, ale kamoška v tomto prokazatelně lže, ovšem říká to pořád.
Nechci, aby příspěvek vyzněl zle, spíš jsem ze sebe asi potřebovala dostat ty nářky kamarádky,,,vím, že to není lehké, ale odvolávat se na papír a spoléhat se jen na něj, je přece špatně. Co pak kluk v dospělém životě? to už se samozřejmě nebude řešit písmo, to už půjde o větší věci. Učitelka ze staré školy, jak píšete, by v tomto mohla být výhra, já mám tyhle učitele rozhodně radši.
My už teď jsme v 6. třídě, tam je spousta novinek, na každý předmět jiný učitel, o přestávkách stihnout přesun do jiné učebny, stihnout si připravit pomůcky na hodinu, natlačit do sebe svačinu, a třeba ještě v sešitě přeletět zápis kvůli zkoušení. Někdo napsat Dú Je tam toho prostě už moc, jak říkala naše učitelka, tak 4. a 5. třída je přípravka na 2. stupeň, já říkám, že skončilo období ťu ťu ťu.
Přeju hodně sil, a rozhodně to nevzdávejte jen proto, že máte nějaký papír.
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 14:33
Je zajímavé, že v 80. letech, kdy jsem chodila do školy já, tak žádné papíry z PPP nikdo neměl, nebo o tom nevím. A i tak to ve třídě fungovalo normálně. Prostě tam byli lidi, co měli jedničky, ale i lidi, co měli trojky nebo i čtyřky. Já chápu, že pokud má dítě nějaké vážné poruchy, tak je pro ně těžké a třeba i nemožné mít lepší známky. Ale přece i když to dítě píše každou druhou větu nebo má spočítat méně příkladů, tak to také vidí, že ostatní nestíhá a že jeho jednička nebo dvojka nemá váhu jedničky nebo dvojky ostatních. Pokud ty poruchy nejsou závažné, tak ano, takto se dá s omluvami základní škola s papíry od PPP prolézt z pěknými známkami, ale co dál? To se takhle bude postupovat až na vysokou školu a do práce si potom taky vezmete papír z PPP, že v tom či onom jste pomalejší a to či ono vám jde hůře? Takto to přece nejde. Ty děti si stejně potom budou muset vybrat povolání, které se pro ně hodí, stejně tak, jako všichni ostatní. Přijde mi, že ty papíry z PPP slouží hlavně k tomu, aby se dítě cítilo dobře, protože nedostává špatné známky apod. Jak říkám, v 80. letech se na papíry nehrálo a kvalita školství byla možná lepší než dnes. To potom bude takhle pokračovat v práci, kdy tito lidé budou chtít stejné peníze jako ostatní, ovšem nižší odpovědnost a budou podávat nižší výkon?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 16:19
@makakove píše:
Je zajímavé, že v 80. letech, kdy jsem chodila do školy já, tak žádné papíry z PPP nikdo neměl, nebo o tom nevím. A i tak to ve třídě fungovalo normálně. Prostě tam byli lidi, co měli jedničky, ale i lidi, co měli trojky nebo i čtyřky. Já chápu, že pokud má dítě nějaké vážné poruchy, tak je pro ně těžké a třeba i nemožné mít lepší známky. Ale přece i když to dítě píše každou druhou větu nebo má spočítat méně příkladů, tak to také vidí, že ostatní nestíhá a že jeho jednička nebo dvojka nemá váhu jedničky nebo dvojky ostatních. Pokud ty poruchy nejsou závažné, tak ano, takto se dá s omluvami základní škola s papíry od PPP prolézt z pěknými známkami, ale co dál? To se takhle bude postupovat až na vysokou školu a do práce si potom taky vezmete papír z PPP, že v tom či onom jste pomalejší a to či ono vám jde hůře? Takto to přece nejde. Ty děti si stejně potom budou muset vybrat povolání, které se pro ně hodí, stejně tak, jako všichni ostatní. Přijde mi, že ty papíry z PPP slouží hlavně k tomu, aby se dítě cítilo dobře, protože nedostává špatné známky apod. Jak říkám, v 80. letech se na papíry nehrálo a kvalita školství byla možná lepší než dnes. To potom bude takhle pokračovat v práci, kdy tito lidé budou chtít stejné peníze jako ostatní, ovšem nižší odpovědnost a budou podávat nižší výkon?
Máš pravdu za nás tohle nebývalo nebo hodně minimálně. Kamarádka na VŠ mi říkala, že ona papíry z poradny měla a rovnou jí řekli, že má dvě možnosti. Buď se s nima bude ohánět a budou na ní brát ohledy, ale ať zapomene na SŠ s maturitou. Nebo je zlikviduje a bude makat a ať si dělá co chce. Rozhodla se makat a vystudovala VŠ. Sešity na dopisování jsme si od ní nikdy nepůjčovali, to se vyluštit nedalo, ale ona se z toho v pohodě učila, ale školu dodělala i bez úlev.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.17 17:29
Ano, jak píše „makakove“, za nás žádné „papíry na hlavu“ neexistovaly. Byly děti šikovnější, co např. psaly velmi úhledně, ale i děti co prostě škrábaly a pletly písmenka nebo špatně četly, přesto byly velmi inteligentní a v mnohých předmětech vynikaly. Ale to psaní prostě hrůza a děs. Pamatuji na spolužáka, co mu učitelka omlátila sešit o hlavu, protože nebyl napsaný tak úhledně, aby to bylo podle jejích představ. Přepisování sešitů, které byly jedním škubnutím roztrženy, neboť písmenka prý nebyla dostatečně pečlivě napsaná, to také pamatuji. Ne u sebe, ale u některých dětí, které z toho byly dost špatné. Samozřejmě zde byly i lemplové, kteří to flákali, ale nebyli takoví všichni. Také se přeučovali leváci, aby psali pravou rukou, můj manžel kvůli tomu píše tak strašně, protože ho nenechali prostě psát levou a to přeučení nějak nevyšlo.
Pokud jsou děti inteligentní a vynikají i v jiných předmětech než je krasopis, čtení nebo čeština, jistě se uplatní i třeba v oborech s maturitou nebo mohou vystudovat i VŠ. Mnohé dysfunkce nemají vliv na inteligenci a děti jsou velmi šikovné. Myslím, že pokud dítě na střední školu nemá a třeba už na druhém stupni učivo nezvládá, pak ať se vyučí a může vyniknout v nějakém učebním oboru a třeba v manuální práci.
Ale pokud má dítě pocit již na prvním stupni, že dostává špatné známky z diktátů jen proto, že občas přehodí nějaké písmenko ve slově nebo vynechá háček či čárku, y a i jsou pro něj jedna velká neznámá a ještě to po sobě nestíhá jako ostatní děti přečíst, pak je to myslím pro to dítě vysilující. Mohu porovnat svoje děti, které nejsou s dys a dcerku s dys a vidím, že je zde velký rozdíl. U syna, který byl lehký dysgrafik, jsme měli na prvním stupni také potíže, stálým cvikem, psaním diktátů atd. se naučil nepsat hrubky a teď na druhém stupni patří mezi nejlepší žáky ve třídě. Ale fuška to byla. Dodnes si pamatuje, jak jsem nepovolila a každý den jsme od pondělí do pátku pár vět psali. Vždy jsme se spolehli na úsudek třídní učitelky, kdy nám bylo řečeno, že naše dítě má problémy s nějakou dysfunkcí a byla nám nabídnuta pomoc. Nikdy bychom ničeho nezneužili, dcerka (a dříve i syn) musí dělat více úkolů než její sourozenci, ale za vstřícný přístup školy jsme vděční.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
16.1.17 17:38
@makakove Máš pravdu, že to dřív nebylo, ale ve své úvaze o známkách trochu přehlížíš postupný vývoj osobnosti, dovedností a schopností dítěte. Jde mi o to, že když nějakého dysgrafika budou ve škole od první třídy buzerovat kvůli úpravě, tak mu to vyučování akorát znechutí. Myslím, že u malých dětí (1. stupeň) je opravdu důležitější budovat to sebevědomí a vztah ke škole a k učení a postupně s rozvojem jejich schopností přitvrzovat. V pozdějším věku už dokážou své handicapy snáze korigovat.
Taky jsem měla spolužáky, kteří by dnes byli adepty na různé „papíry“. A pokud narazili na netolerantní učitele, tak měli opravdu problémy a podle mého názoru zbytečně.
Tím neříkám, že se dětem má všechno omlouvat a tolerovat, ale na druhou stranu to, že to „za nás nebylo“ neznamená, že to opravdu nebylo. Jen ty děti byly označeny za hloupé nebo lajdácké a hotovo. Jejich šance na vyšší vzdělání byly omezenější, než dnes.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Dobré ráno všem. Mám syna ve 4. třídě. Od první do třetí třídy měl zatím samé jedničky, ale má poměrně velké problémy s koncentrací a psaním, které však dle PPP zatím nejsou na úrovni poruchy (pouze „lehké dysgrafické a dysortografické potíže“). Syn má problém vytvarovat písmena - z, t, s, r - všechno vypadá stejně, píše nad řádek, pod řádek, vzteká se u toho. Od první třídy má již 3. učitelku, změny nese dost těžce, je introvertní povahy, klidný a hodný. Ty předchozí 2 byly v pohodě, tady ta třetí je ze staré školy, známkuje úpravu, i když má syn doporučení neznámkovat a nehodnotit úpravu z PPP, tak má pořád v sešitech Piš lépe!!! a já už si s tím nevím rady. Řekla bych, že dělá hloupé chyby ze stresu - v matematice i v ČJ, doma obvykle vše vypočítá a napíše bez chyb. Ale třeba někdy když odečítá, tak odečítá a poslední číslo přičte, je trošku roztěkaný a nepozorný, ale to má po mně. Co se týče intelektu, tak je v pásmu 110 - 120, takže nadprůměr. Doma když mu dám doplňování vyjmenovaných slov, tak má obvykle úspěšnost skoro 100%, ve škole to samé mnohem horší. Matematické schopnosti má v některých oblastech vysoce nadprůměrné, ale vůbec tomu neodpovídají známky. Jeho normální známka z matiky je trojka, už ani nic jiného nenosí a myslím, že ho to dost trápí. Takže aktuálně to vypadá tak, že bude mít samé jedničky a trojku z matiky a češtiny. Mrzí mě to, protože loni byl z 30 děti mezi 3 jedničkáři. Jako ne kvůli těm známkám, čert je vem, ale kvůli němu, fakt se hrozně za ten půlrok změnil a p. učitelka mu evidentně nesedla (mně taky ne). Do jiné třídy / školy nechce - změna kamarádů a tak - nevím, jak by to dopadlo. Doma se učíme, ale poslední dobou k tomu přistupuje se vztekem a nechutí. Tak nějak si už nevím rady, má někdo podobné zkušenosti? Jak se s ním učit, aby ho to bavilo, v PPP jsme se v podstatě nic převratného nedozvěděli, jo, co s ním mám dělat na úrovni druhu úkolů, to jo, ale JAK na jeho psychiku, to tedy fakt netuším…
Anonym - osobní údaje.