Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Úkol do čj 6. třída
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.9.20 01:59
@hanka.br. píše:
To je pořád o těch známkách…Známkovat domácí úkoly je v podstatě blbě. Holt to mám celé nastavené nějak jinak. Což nic nemění na tom, že žák druhého stupně by si měl umět poradit. Zvlášť pokud opravdu chce a má na ty hezké známky.
Tak to máš nastavené ty, ale spousta učitelek ne. Já si ani v dospělosti často nevím rady. Takže i dítě. Tím pádem bych to řešila tak, že bych se snažila poradit. Já to řeším tak (mám teda menší děti), že se snažím jakkoliv navést, vysvětlit. Učitelce sdelim, co případně dělá vetsi potíže. A k tem známkám. Pokud si dítě neporadí a dostávají za úkoly známky a stane se to párkrát, tak mu to ovlivní výslednou známku. A třeba dost. To je v pořádku? Má si to dítě nechat špatnou známku? Nemá jít pro radu k rodičům? To mě tedy překvapuje takovy názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 07:06
@Sára 1 píše:
Tak to máš nastavené ty, ale spousta učitelek ne. Já si ani v dospělosti často nevím rady. Takže i dítě. Tím pádem bych to řešila tak, že bych se snažila poradit. Já to řeším tak (mám teda menší děti), že se snažím jakkoliv navést, vysvětlit. Učitelce sdelim, co případně dělá vetsi potíže. A k tem známkám. Pokud si dítě neporadí a dostávají za úkoly známky a stane se to párkrát, tak mu to ovlivní výslednou známku. A třeba dost. To je v pořádku? Má si to dítě nechat špatnou známku? Nemá jít pro radu k rodičům? To mě tedy překvapuje takovy názor.
Pořád se bavíme o dětech druhého stupně! Pokud žák DRUHÉHO STUPNĚ nedokáže najít způsob, jak vyřešit banální zadání domácího úkolu, je to pro něj tak strašně nepochopitelné, že si vůbec neví rady, nedokáže se zeptat nikoho ze spolužáků, nedokáže s tím ani pohnout a zadání musí řešit rodič, pak prostě na ty jedničky nemá. Mám dceru v šesté třídě, bohapustě opakují. Jestliže rodiče dítě drží v sociální bublině a a ni na druhém stupni nemá telefon nebo přístup k informačním technologiím a důvod je tento, je to průser zvlášť v době, kdy je distanční výuka na spadnutí. Je mi fakt jedno, jestli vy za své DRUHOSTUPŃOVÉ děti děláte úkoly, to je váš boj. Ale není to dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 07:40
@hanka.br. píše:
Pořád se bavíme o dětech druhého stupně! Pokud žák DRUHÉHO STUPNĚ nedokáže najít způsob, jak vyřešit banální zadání domácího úkolu, je to pro něj tak strašně nepochopitelné, že si vůbec neví rady, nedokáže se zeptat nikoho ze spolužáků, nedokáže s tím ani pohnout a zadání musí řešit rodič, pak prostě na ty jedničky nemá. Mám dceru v šesté třídě, bohapustě opakují. Jestliže rodiče dítě drží v sociální bublině a a ni na druhém stupni nemá telefon nebo přístup k informačním technologiím a důvod je tento, je to průser zvlášť v době, kdy je distanční výuka na spadnutí. Je mi fakt jedno, jestli vy za své DRUHOSTUPŃOVÉ děti děláte úkoly, to je váš boj. Ale není to dobře.
Ale to není o tom, že si nedokáže poradit a zeptat se spolužáků. Slovní druhy určitě umí, ale bylo to těžký zadání. A když to dítě neví, tak se máma snažila poradit. Této látce se věnují určitě ve škole a určitě bude mít příležitost to dělat samo, tady to bylo pouze blbě poskládané. V tomhle případě nepomůže internet ani kamarád, když prostě nedokáže vymyslet takto sestavenou větu. Na tomhle konkrétně není co vysvětlovat. Dítě prostě nevědělo, tak šlo za rodičem, ten taky nevěděl, tak se snažil poradit jinde. My nemůžeme vědět jestli se dítě neptalo spolužáků, třeba taky nevěděli a i kdyby někdo jo, nebylo by asi úplně super, mít celá třída jedny a ty samé věty. Já třeba v 99,9 případech jsem si napsal úkol ještě ve škole, abych to nemusel psát doma, ale když to bylo něco co jsem nevěděl a nedokázal nebo nechtěl mi někdo poradit, tak jsem šel za rodičema taky. Ti poradili, když nevěděli, tak se taky snažili to zjistit, třeba tím, že obvolali půlku rodiny a známých. Bylo to párkrát za druhý stupeň, třeba třikrát, ale stálo se. Co jiného dělat, kdyby to nechali být a šel jsem do školy bez toho, taky by se mohlo stát, že si učitel řekne, co to je za rodiče, že se nezajímají a nechají děti bez pomoci. To by jste zase mohla tvrdit, že je to úkol domácí a měl být hotový doma a mohla by jste nasázet pětky a víc se konkrétně k tomu zadání nevracet a každý opravdu nechce pětku z domácího úkolu. Jestli vy to neznámkujete, vracíte se ke každému úkolu a vysvětluje, super, ale každý učitel to nedělá. Dá se to taky brát tak, že učitel věděl, že tohle zadání v učebnici je těžké, proto to nedělali ve škole, ale doma, aby děti měly šanci se někde poradit. K zjištění jestli jestli to konkrétní dítě látku chápe slouží testy a zkoušení, ne přece úkoly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 09:58
@Matt 02 Souhlasim, prijde mi v poradku, kdyz dite necemu nerozumi a prijde s tim za rodicem. Zda se mi to jako lepsi varianta nez „zitra to ve skole od nekoho obslehnu“. Mozna je lepsi moznost „zavolam kamosovi“, ale ja osobne u cerstveho sestaka stale preferuji variantu „zeptam se nasich“. Prijde mi rovnez v poradku, ze se rodic snazi s ukolem pomoci, pokud o to dite stoji - coz pro me v zadnem pripade neznamena ukol vypracovat, ale dite trochu navest. Osobne si neumim predstavit, ze kdyz 11lete dite prijde s zadosti o pomoc, tak ho odkazu na skutecnost, ze ma mobil 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 12:58
@Matt 02 Naprosto souhlasím. Taky může mít nové spolužáky a ještě se tolik neznají, nemají na sebe kontakty, tak to radši řeší s rodičem. To mi přijde naprosto v pořádku. Někdo potřebuje třeba víc času na učení, občas něco poradit a pak to umí. To neznamená, že nemá nárok na hezké známky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:00
@Hobitka Taky nechci odkazovat děti na mobil. Zatím je mám menší. Při distanční výuce nám stejně nejvíc vyhovovala knizka. Dostali jsme odkaz na stránky, kde můžeme procvičovat matematiku, ale nevyhovovalo nám to. Ale připomínám, měla jsem druhaka. Tak třeba změním za pár let názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:19
@Sára 1 Moje loni druhacka presne tak, interaktivni doplnkova cviceni na pocitaci zkusila jednou a byla z toho leda otravena, chtela sesity a knizky a povidat si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 16:17
@hanka.br. zkusila sis ten „banalni“. ukol vyresit? Ja jo, neni banalni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 16:36
To je ode zdi ke zdi. Tři měsíce zpátky tu valná část učitelek hlásala, jak je rodič zodpovědný za vzdělání svých dětí a má být schopný mu při distanční výuce pomoct s deskriptivou i latinou a v podstatně plnohondnotně nahradit roli učitele a teď je špatně, když pomáhá s DÚ z češtiny. 
Pokud mě dítě požádá o pomoc, tak se mu snažím pomoct. Právě proto, že jsem zodpovědná za jeho vzdělání, ne nějaká anonymní učitelka.
Neznamená to udělat úkol za něj, ale poradit, navést. A k tomu potřebuju znát správnou odpověď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 18:09
@Hobitka píše:
@Sára 1 Moje loni druhacka presne tak, interaktivni doplnkova cviceni na pocitaci zkusila jednou a byla z toho leda otravena, chtela sesity a knizky a povidat si.
Přesně. Myslela jsem, že k tomu dítě posadim na chvíli, ale fakt to nevyhovovalo. Možná později to bude jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 18:36
@Sára 1 píše:
Tak to máš nastavené ty, ale spousta učitelek ne. **Já si ani v dospělosti často nevím rady. **Takže i dítě. Tím pádem bych to řešila tak, že bych se snažila poradit. Já to řeším tak (mám teda menší děti), že se snažím jakkoliv navést, vysvětlit. Učitelce sdelim, co případně dělá vetsi potíže. A k tem známkám. Pokud si dítě neporadí a dostávají za úkoly známky a stane se to párkrát, tak mu to ovlivní výslednou známku. A třeba dost. To je v pořádku? Má si to dítě nechat špatnou známku? Nemá jít pro radu k rodičům? To mě tedy překvapuje takovy názor.
A to je přesně ono, když se dítě nenaučí samo řešit problémy, tak bude celý život neschopné a bude se hroutit z banálních situací.
A že bude mít na vysvědčení známku, která je odpovídající jeho výkonům? NESPRAVEDLIVÁ KATASTROFA! Tak známky zrušme, nebo dávejme jen samé jedničky! 
Holt budou poznávat rozdíly ve výkonech až v dospělosti, např. když dostanou odměny v práci. Vlastně ne, kdepak, maminky těchto nevychovaných dětí za ně budou i pracovat! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 19:52
@Zumpa píše:
A to je přesně ono, když se dítě nenaučí samo řešit problémy, tak bude celý život neschopné a bude se hroutit z banálních situací.
A že bude mít na vysvědčení známku, která je odpovídající jeho výkonům? NESPRAVEDLIVÁ KATASTROFA! Tak známky zrušme, nebo dávejme jen samé jedničky!
Zbytečně to hrotíte, kvůli jednomu úkolu, kde se máma snažila dítěti pomocí a vy z toho uděláte, že z dítěte vyroste neschopný člověk. Naši většinou nevěděli celou základku ani že chodím do školy, byla to moje starost, určitě se se mnou neučili, já se ani doma na základce neučil. S výjimkou češtiny, to byl totiž velký boj, to mi prostě nejde a nikdy nešlo. Tam jsem pomoc rozhodně potřeboval, jinak by to dopadlo tak, že mám samé jedničky a z češtiny možná i čtyřku. Mohli mě vzít do poradny, tam by mi dali nějakou tu dys a úlevu, neudělali to, místo toho, se mnou na prvním stupni tu češtinu dělali, většinou formou diktátů. Řekli nedá se nic dělat, úlevou se to nenaučíš a přece nechceš psát jak tatar. Zabralo to 20 minut, to nikoho nezabije a i když do dnes si v tom pravopisu nejsem úplně jistý, chyby dělám, určitě to pomohlo, musel jsem se kde co se píše naučit zpaměti. A na druhém stupni už to bylo spíše o tom, že šlo o ty úkoly. Taková jednička zadarmo, škoda dostat z úkolů blbou známku. Každá jednička v tomto předmětu se hodila. d
Díky tomu jsem to vždy uhrál na dvojku. Říkejte si co chcete, známka zejména v osmé a v prvním pololetí deváté třídy důležitá je, nemít z té češtiny dvojku a tím pádem vyznamenání, už mám snížené šance dostat se na jakoukoli střední školu a když tomu pomohlo to, že mi doma poradili s úkolem, když nevěděli, snažili se zjistit, já samozřejmě taky a jednou se stalo, že jsme dostali fakt těžkou práci, kdy jsme měli přečíst několik knížek, něco o nich psát a dalších plno úkolů, mě by ty knížky zabily, fakt se to nedalo číst, mamka to četla, tak mi to nadiktovala, bylo to jednou, nemyslím si, že bych měl být kvůli tomu neschopný, šlo o jedničku, aby byla dvojka na vízo, šlo to na školu. Tak nevidím důvod, proč to pro dítě neudělat. Učitel češtiny ze mě nikdy nebude, takže vlastně o nic nejde a fakt nevidím nic špatného na tom, když rodiče dětem občas pomůžou. Já zas třeba pomáhal ségře s matikou i mamce, když dělala VŠ, měla jeden semestr matiku, která není její silná stránka, mě matika vždy šla a bavila, miluji jí, tak jsem jí s ní pomohl, ještě na ZŠ. Nebo když táta potřeboval namalovat něco do práce, tak to samé, jsme přece rodina ne a je potřeba si občas pomoci, neznamená to, že si někdo v životě neporadí. To by sedělo spíše na to když si někdo v deseti letech neumí namazat rohlík, vozí ho do školy a neumí třeba vytírat nebo nenapíše žádný úkol sám, ale v šesté třídě poradit s těžkým úkolem a udělat z toho horor, to je za mě trošku přemrštěné.
Příspěvek upraven 10.09.20 v 22:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 21:15
@Zumpa píše:
A to je přesně ono, když se dítě nenaučí samo řešit problémy, tak bude celý život neschopné a bude se hroutit z banálních situací.
A že bude mít na vysvědčení známku, která je odpovídající jeho výkonům? NESPRAVEDLIVÁ KATASTROFA! Tak známky zrušme, nebo dávejme jen samé jedničky!
Znám lidi, kteří v určitém období ve škole s některými věcmi potřebovali hodně pomáhat. Rodiče jim pomáhali a podle tebe jsou neschopní. Bona věř tomu, že jim to neskutečně pomohlo a dotáhli to opravdu daleko. Např. jeden můj spolužák. Fakt to vypadalo bledě, ale dostal se přes to a má vysokou školu, dobrou práci a celkově je úspěšný. Je to jen příklad. Takovych situaci nastane v životě víc, kdy se člověk může obrátit na rodinu. Ty děláš, jak kdyby to dítě v 6.tride krmili a dělali vše za něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.20 10:44
@hanka.br. můžu říct, že se docela divím za tento názor, myslím, že si učitelka. Možná se pletu, dlouho jsme tu nebyla..
Náš kluk chodil minulý rok do 5 třd. před uzavřením škol byl dva měsíce doma, takže celé pololetí bylo na nás. Ano napíšu na nás, protože teda názory typu.. díte je velké, dítě je samostaté dost nechápu.. Okolo sebe jsem měla dost lidí a většinu, která tímto stylem dětem pomohla.. Ne, že by byly- líné, hloupé, a nebo pohodlné, ale proto, že přišlo nové učivo, a raději ten rodič si s dítětem sedl a snažil mu pomoct, vysvětlit, Pak samozřejmě je věc jiná pokud to už chápe, prož by to měl doma dělat s maminkou..
Já mluvila na konci školního roku učitele.. Je pravda, že mi řekl, že očekával trochu víc, ale já jsem psala, že celý půlrok jsme byli bez učitelů, ale taky dodal, že prostě to chápe, a doslova řekl, že je to i přístupu rodičů.. že někteří se k tom postavili tak, že nechají prostě děcko v tom…
Kamarádka a ostatní okolo známí všichni se učili i s 8, když něco nechápal..
A jako co si budem, málo kdo si přizná, ale dost lidi samo nevědělo co s učivem a hledalo na netu.. nenašlo a prostě se čekalo, až co pak učitel
Za mě lepší když poradí rodič, než když se zase zobe někde na netu.. Dneska má kluk něco podobného do čestiny, neni jedničkář, řekla jsem mu, že si má sám sednout, a zkusit, pokud nebude vědět, podle učebnice mu poradím, a napíše to až to pochopí.
Určitě mu nebudu říkat, najdi si to na netu- bez vysvětlen, a nebo dokonce opiš ve škole
Je zajimavé, že u nás víc učitele ocení, když rodič pomůže- ne udělá celý ukol, ale věnuje se mu, než, když to bezmyšlenkovitě někde opíše- zadání A myslím si, že učiva je dost, že jednou, dvakrát třeba týdně poradit něco ve větě neni tak, aby se to hrotilo když jiné věci dítě plní sám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
