Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany Prevece, prevence, prevence. Jo, to je moc hezká věcAle to nic nemění na tom, že trestný čin páchá pachatel, ne oběť. Je vinen pachatel, ne oběť.
Podle statistik má Česká společnost problém to pochopit
Bohužel. ![]()
@Akinee píše:
Do kolika tisíc je maloměsto?
Pokud přijdete na policejní stanici, v čekárně sedí náhodní lidé, vy vypovíte o svém znásilnění a hrozí, že o pár dní později o tom budou vědět všichni kolem vás, žijete pravděpodobně v maloměstě.
Znám maloměsto jak vyšité, asi 15 000 obyvatel. A znám město, co má kolem 12 000 a jako maloměsto moc nefunguje - příliš velký pohyb turistů a mimoměstských pracovníků, častá migrace obyvatel…
@Akinee píše:
Podle statistik má Česká společnost problém to pochopitBohužel.
A někteří uživatela emimina obzvlášť ![]()
@Kubula.K píše:
Ja nepisu, ze mame prevenci ignorovat. Vubec si to nemyslim. Ale pokud uz se neco stane, tak jakej uzitek plyne z toho, ze obeti reknes vis, nemela sis brat ten vyzyvavej svetr? Kdyz uz k tomu dojde, ten clovek potrebuje podporu, ne kritiku.
Máte pravdu a pokud to takto vidí většina žen, je pro mě užitečné to vidět. Protože je fakt, že i když kolem oběti znásilnění co se mi s tím svěřila a čeká na mou reakci bych byl opatrnější než zde, tak stále by má „podpora“ spočívala spíš v tom, že bych řešil:
Určitě bych měl potřebu reagovat, hledat řešení, situaci měnit a zlepšovat. A i když bych si jen povídal, tak spíš fakticky.
Podporu ve smyslu - ujistit oběť, že vina je na straně útočníka, ona nic zlého neudělala, morálně útočníka odsoudit a podobně, oběti naslouchat a utěšovat ji… bych přirozeně nekladl vysoko. Připadá mi to jako nicneříkající žvásty upřímně - vina se nedá zvážit, změřit, navíc k čemu bude dobré, co si já myslím o něčí vině. Pokud se v tom někdo babrá, tak si tím zbytečně dál ubližuje. A i kdyby se to stalo mě, pochopím, že protistrana, které se svěřím, vinu a nevinu odbude jednou větou - on svině, mě je ochotný pomoct - teď to důležité - co s tím.
Bylo by mi skoro jedno, zda hrozba pochází od člověka příčetného nebo nepříčetného, nějak nemocného idiota třeba a tedy zda je morálně vinen nebo nevinen - v první řadě představuje hrozbu.
Navíc to už řešíme oběť, co zrovna prošla znásilněním nebo jinou traumatickou zkušeností. Tam chápu, že se aspoň dočasně potřebuje opřít o iluzorní berličku typu vina, nevina. Když je mi hodně těžko, také k tomu sem tam kloužu.
Smutné ale je, když se o takové berličky opírají lidé, kterým nic není. Pokud se někdo ohání tím, že má žena právo chodit klidně i nahá v noci v parku plném feťáků nebo třeba opilá odpadávat na diskotéce mezi neznámými, podezřelými lidmi, to je z mého hlediska škodlivější přístup - kvůli propagaci něčí víry zvyšuje rizika u těch, kteří tomu uvěří.
Tak pokud se bavíme vyložen o znásilnění, tak o vyzývavém svetříku to nebude.
Protože:
Důležitou skutečností, která mimo jiné vysvětluje vysokou latenci trestného činu znásilnění, je i to, že pachatelem až poloviny trestných činů znásilnění je manžel či partner oběti či jiná známá osoba. Pro veřejnost je většinou překvapující fakt, že jen ve velmi malém počtu případů je pachatel znásilnění oběti úplně neznámý. Podle dostupných výzkumů se počet znásilnění, kde pachatel je zcela neznámý pohybuje někde kolem 13% všech případů.
Takže je otázkou, jak přesně by měla ta prevence vypadat.
Velmi by pomohlo, kdyby oběti nebyly obviňovány. Jistota, že pokud se ke mně někdo bude chovat ošklivě, naleznu v okolí i společnosti pomoc a oporu a ne odsouzení a kupu knížecích rad.
https://en.m.wikipedia.org/…ct_statement
Mozna jsi nekdy slysel o tomhle?
Podle me prospesnost spociva v tom, ze to umozni obeti verejne rict, co ma potrebu rict, aniz by ji do toho nekdo mluvil. K utoku doslo „verejne“ ve smyslu, ze o nem kdekdo vi, a to i pomerne dopodrobna, a spousta komentaru taky lita verejnym prostorem - jak podporujicich, tak kritickejch. A tohle je sance rict verejne a „oficialne“, s veskerou vaznosti, co to cloveku udelalo, a vynest svuj pohled na verejnost. Je vlastne divny, ze prestoze kdeco je zverejnovany, psychicke hojeni se ma odehravat za zavrenyma dverma.
Nechci tim rict, ze to musi urelat kazdej, ale prijde mi dobry, kdyz ma tu moznost.
Nenazyvala bych to iluzorni berlickou. Je dost lidi, pro ktery je koncept spravedlivy vs. nespravedlivy naprosto zasadni. Jestli mas pocit, ze ty bys to nepotreboval - mozny to je. Ale neni duvod snizovat to pro ty, pro ktere to dulezity je.
@Kubula.K píše:
https://en.m.wikipedia.org/…ct_statementMozna jsi nekdy slysel o tomhle?
Podle me prospesnost spociva v tom, ze to umozni obeti verejne rict, co ma potrebu rict, aniz by ji do toho nekdo mluvil. K utoku doslo „verejne“ ve smyslu, ze o nem kdekdo vi, a to i pomerne dopodrobna, a spousta komentaru taky lita verejnym prostorem - jak podporujicich, tak kritickejch. A tohle je sance rict verejne a „oficialne“, s veskerou vaznosti, co to cloveku udelalo, a vynest svuj pohled na verejnost. Je vlastne divny, ze prestoze kdeco je zverejnovany, psychicke hojeni se ma odehravat za zavrenyma dverma.
Nechci tim rict, ze to musi urelat kazdej, ale prijde mi dobry, kdyz ma tu moznost.
Zajímavé, děkuji. Celkově mi to takto na první dobrou připadá pozitivní. Rozhodně zajímavá možnost. Jako nevýhoda bude nejspíš to, že to staví do popředí ty oběti, které dokážou své utrpení nejlépe „prodat“. A nejspíš budou existovat i přímo rady a návody, jak svou osobní výpověď postavit co nejúčinněji. Zatímco méně charismatické, sympatické nebo herecky nadané oběti mohou zažít i to, že pravdivě popíší co jim to vše způsobilo a setkají se spíše s nedůvěrou nebo odmítnutím.
Tak koukni na youtube, myslim ze o hereckejch vykonech to nutne neni.
@Kubula.K píše:
Nenazyvala bych to iluzorni berlickou. Je dost lidi, pro ktery je koncept spravedlivy vs. nespravedlivy naprosto zasadni. Jestli mas pocit, ze ty bys to nepotreboval - mozny to je. Ale neni duvod snizovat to pro ty, pro ktere to dulezity je.
Jasně. Každý má právo na svou osobní víru a pokud někdo bude věřit, že náramek z koňských žíní zabrání tomu, aby mu někdo lhal, je to jeho víra a jeho volba.
Stejně jako když někdo bude věřit ve vesmírnou spravedlnost, která se řídí podle aktuálních trendů západní kultury homo sapiens sapiens, což je relativně nová a menšinová životní forma na třetí planetě jednoho z žlutých trpaslíků v Orionu, malém rameni Mléčné dráhy, asi 8 000 pc od Sagittaria A. Však víte, taková ta díra na výběžku Laniakey…
A třeba má i pravdu a udáváme vesmírné trendy, co já vím.
Proc to hazes do vesmiru? Ja mluvim o uplne obycejnym Peta bezduvodne mlati Mitu, agresor je Peta. Mam ve svym okoli velmi osklivej pripad, kdy prave otazka viny se leta zameta pod koberec, a nadelalo to silenou paseku, protoze agresor to vzdycky nejak pootoci tak, aby to vypadalo, ze ublizenej je on. Dopady na psychiku obeti jsou strasny. Jsem si jista, ze nereseni viny a to, ze agresor furt proplouva, zanechalo radove horsi nasledky nez ten prvotni cin.
@Mart81 píše:
Jasně. Každý má právo na svou osobní víru a pokud někdo bude věřit, že náramek z koňských žíní zabrání tomu, aby mu někdo lhal, je to jeho víra a jeho volba.
Zbytecny zlehcovani a pod uroven, fakt. ![]()
@Kubula.K píše:
Proc to hazes do vesmiru? Ja mluvim o uplne obycejnym Peta bezduvodne mlati Mitu, agresor je Peta. Mam ve svym okoli velmi osklivej pripad, kdy prave otazka viny se leta zameta pod koberec, a nadelalo to silenou paseku, protoze agresor to vzdycky nejak pootoci tak, aby to vypadalo, ze ublizenej je on. Dopady na psychiku obeti jsou strasny. Jsem si jista, ze nereseni viny a to, ze agresor furt proplouva, zanechalo radove horsi nasledky nez ten prvotni cin.
Aha… neberete to tak, že je nějaká na lidech nezávislá spravedlnost, ale že je třeba, aby co největší část lidí respektovala smluvená pravidla ohledně toho, co je spravedlivé a co ne? Něco jako pravidla pro hru člověče nezlob se? To beru.
S tím konkrétním příkladem, tam jde asi o to, zda existuje někdo, kdo by to mohl rozhodnout a stejná pravidla pro oběť i agresora vynutit. Pokud ne a jeden bude hrát podle pravidel, že lhát se nemá, pravda vždy vyjde najevo a zlo se má oplácet dobrem, zatímco agresor a jeho okolí pojedou podle pravidel, že kdo je slabý, nezaslouží soucit, věci patří tomu, kdo si je dokáže uhájit a zákony trestají ty, kdo jsou tak hloupí, aby se nechali chytit, agresor nejspíš podle vlastních pravidel vyhraje. A klidně se může cítit v právu - asi jako když jeden bude hrát člověče nezlob s vyhazováním a druhý ne.
A oběť bude trpět dvojnásobně - prvně tím co se jí děje a podruhé tím, že je svázána neúčinnými a nefunkčními pravidly, které ona dodržuje a proto trpí a potácí se v návalech hněvu vůči protihráči, který vyhazuje, i když by podle pravidel (oběti) neměl a v návalech hněvu vůči sobě, že prohrává. Zatímco protistrana na pravidla oběti kašle, těší se ze „zasloužených“ úspěchů a bezmocný vztek protihráče je jí spíš k smíchu.
Pokud nemáte jak ta vaše pravidla vynutit, tak je otázka, zda pomůže morální odsouzení agresora a přiznání oběti statutu spravedlivé oběti podle pravidel, které protistrana neuznává. Nebo by bylo lepší za takových podmínek naučit hrát i oběť podle jiných pravidel. Koneckonců, jsou to jen smluvená herní pravidla. Nic extra závazného.
@Kubula.K píše:
Zbytecny zlehcovani a pod uroven, fakt.
Nemyslel jsem to jako zlehčování. Když někdo bude mít náramek z žíní proti lžím a bude tomu věřit, proč ne. Lidé věří i mnohem podivnějším věcem a respektuji to.
Podle mě, náramek z žíní proti lžím, křížek na krku, víra v nebe, evoluci, vědu, zákony, či spravedlnost, vše na stejné úrovni. Pokud to funguje a člověku to prospívá, dobře. Když ne, může být vhodné přehodnotit svou víru a herní pravidla.
@Mart81 píše:
Pokud nemáte jak ta vaše pravidla vynutit, tak je otázka, zda pomůže morální odsouzení agresora a přiznání oběti statutu spravedlivé oběti podle pravidel, které protistrana neuznává. Nebo by bylo lepší za takových podmínek naučit hrát i oběť podle jiných pravidel. Koneckonců, jsou to jen smluvená herní pravidla. Nic extra závazného.
Jisteze pomuze - jednak je to v podstate to jedine, co ma, jednak to dava nejakou nadeji na spravedlnost. Jestli protistrana uznava nebo neuznava pravidla, s tim samozrejme mnoho neudelam, ale fakt se mam ridit podle tech, kdo nemaj zadnou moralni zaklopku? Proc bych to delala? Ja se chci podivat do zrcadla a neblinkat. Takze i kdyby mi metody protistrany teoreticky zvysily sanci na uspech (a fakt teoreticky, protistrana to ma vyborne nacviceny, mozna to ma proste v krvi, vedle ni budu vzdycky bridil), tak prece nemyslis vazne, ze ma clovek zapomenout na „jen takova smluvena“ pravidla, treba jako ze se nelze, neublizuje a nemanipuluje.