Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
jsem na rizikovém, ale přítel mi nechce v domácnosti pomoci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.11.18 19:15
Tak jeho to nebaví a nechce to dělat? No tak bych mu řekla, že mě taky ne, takže ať najme uklízečku. Nikde snad není psáno, že domácí práce jsou ženská starost. A až porodíš, tak hodláš zase dělat všechno sama? Ne, normální to opravdu není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:15
@Anonymní píše:
Ahoj maminky jdu s jedním dotazem?? Začnu od začátku jsem prvorodička /mladá maminka. Bydlíme s přítelem v našem bytě. Od začátku těhotenství jsem měla problém - hematom ne jeden… hormony na udržení atd…a to celkem do 25tt, a mohla bych psát do nekonečna. V závěru prostě rizikové těhotenství. Musela jít na neschopenku práce již nebyla možná. Upřímě první 6 týdnu bylo pro mě peklo v práci když z ničeho nic začnete krvácet jako kdyby někdo pustil kohoutek s vodou… ten strach..nikomu tohle nepřeji. Přítel je hodný má a měl starost. Vždy mě v bolestech odvezl do nemocnice a staral se je to moc hodný člověk jenže… Jsou věci které jsem nemohla dělat jako těhotná ze začátku jen ležet ležet.. bylo to šílené. Domácí práce jsem ale nějak tak dělala ( snažila jsem se ). Přítel to neocenil bylo mi to už dříve líto. Ale budiž. Momentálně mám měsíc do porodu doktor mě stále kontrolu stále je tam ten strach zřejmě to už asi nezmizí. Ale najednou jsem přešla na mateřskou stim že budu dojíždět do porodnice ale k k doktorovi skrz rizikové a přítel to pojal tak že vlastně “ mužů vše “. Poprosila jsem ho slušně o pomoc doma že je to pro mě tetkon na konci těžší zda mi malinko pomůže s úklidem ( nic těžkého nechci ) a to je ten kamen úrazu…Má proste stále řeči že ho to nebaví a že to dělat nechce je pak na mě uražený a naštvaný. Ale já si přece říkám že nejsem zla nebo že po nem přece nechci nic těžkého. Ale dává mi to sežrat vždy poradně. Je tohle normální?? Nemáte nějakou radu.??Veřím že jak porodim samozřejmě začnu fungovat jako před tehotenstvim budu vědět že miminko je už na světě a zdravé. Ale dokud neporadím to zřejmě budu poslouchat. Omlouvám se za délku příspěvku trochu jsem se i vypsala
těším se na Vaše komentáře
tak vybrala sis ho ty s jeho mírou „empatie“.Když dítě s Tebou plánoval, musel si být vědom i takových těžkostí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:15
@Anonymní píše:
Ahoj maminky jdu s jedním dotazem?? Začnu od začátku jsem prvorodička /mladá maminka. Bydlíme s přítelem v našem bytě. Od začátku těhotenství jsem měla problém - hematom ne jeden… hormony na udržení atd…a to celkem do 25tt, a mohla bych psát do nekonečna. V závěru prostě rizikové těhotenství. Musela jít na neschopenku práce již nebyla možná. Upřímě první 6 týdnu bylo pro mě peklo v práci když z ničeho nic začnete krvácet jako kdyby někdo pustil kohoutek s vodou… ten strach..nikomu tohle nepřeji. Přítel je hodný má a měl starost. Vždy mě v bolestech odvezl do nemocnice a staral se je to moc hodný člověk jenže… Jsou věci které jsem nemohla dělat jako těhotná ze začátku jen ležet ležet.. bylo to šílené. Domácí práce jsem ale nějak tak dělala ( snažila jsem se ). Přítel to neocenil bylo mi to už dříve líto. Ale budiž. Momentálně mám měsíc do porodu doktor mě stále kontrolu stále je tam ten strach zřejmě to už asi nezmizí. Ale najednou jsem přešla na mateřskou stim že budu dojíždět do porodnice ale k k doktorovi skrz rizikové a přítel to pojal tak že vlastně “ mužů vše “. Poprosila jsem ho slušně o pomoc doma že je to pro mě tetkon na konci těžší zda mi malinko pomůže s úklidem ( nic těžkého nechci ) a to je ten kamen úrazu…
No tak jestli máš až takhle rizikové a stále to trvá, vem přítele na jednu kontrolu s sebou a ať mu to tam doktor řekne. Já mám do porodu pár dnů ale funguju normálně od začátku i přes nevolnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:16
Muzu napsat jedine. Jsi velmi naivni, kdyz si myslis, ze budes po porodu fungovat jako pred tehotenstvim. A jestli ten tvuj linej sobec nevi, jak ma uklidit bez kecu, tak ho to rychle nauc, jinak dopadnes spatne. Byt tebou, hodim nohy nahoru, napisu mu dlouhej nakupni seznam, vysvetlim, kde je hadr a prachovka a z postele prudim, ze mam hlad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:17
Mám radu, vezmi ho pánví po hlavě 
To už snad není možný tohleto, to fakt každej chlap je pako a nedokáže pomoct ani své těhotné ženě? Ještě když má rizikové těhotenství? A ještě bude naštvanej a bude ti to dávat sežrat??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:17
zajímalo by mě jak dlouho jste spolu a v harmonickém vztahu, tipuju že jste spolu pár měsíců nebo déle ale rozcházíte se a hádáte se… fakt skvělého tatínka pro dítě jsi vybrala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:19
Nevím moc co poradit..: jestli takový je tak ho asi nezmenis…a když jsi před porodem a budete mít dítě tak holt bude hodne věci na tobě … každopádně je super ze jsi to ustala a zvládla !!! moc ti přeji krasne zdravé miminko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:22
No, me taky nebavi doma vytirat. Ale kdyz je potreba, tak vytru.
Stejne tak jako meneni plin a kojeni neni zadna zabava.
By si chlapec mel uvedomit, ze nektere veci se proste nedelaji pro zabavu. A ty nejsi jeho sluzka, doma snad bydlite oba. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:36
byla jsem take na rizikovem kvuli hematomu atd.,takze vim,ze i luxování a vytirani,ac se to nezda,je docela velky napor na brisni svaly. a take ze kvuli hematomu se muze odloucit placenta,coz pak muze byt rychly konec miminka. pokud se da s pritelem alespon trosku mluvit,vysvetlila bych mu to z tohoto pohledu,ze prijit o miminko se da i v prubehu posledniho mesice a zeptala bych se ho ze kdyz teda zacnu naplno uklizet a odlouci se mi placenta,nase dite muze okamzite zemrit,ze ani do porodnice nestihneme dojet,jestli pak nebude litovat a jestli to opravdu za to stoji…pripadne ho můžeš vzit s sebou na kontrolu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:37
já měla vždy rizikové, hlavně poslední 
, doma už dvě děti a manžel dělal vše a vždy říkal že to co dělá je maličkost. Pokud to on nechápe tak bohužel. To i po porodu by se měl zapojit ne? manžel pomáhal normálně a nebral to že dělá něco extra 
Hlavně se nepřepínej a odpočívej Třeba právě nejmladší byla fakt mamánek a do 3m jsme jí měla furt na sobě, i u manžela řvala takže já seděla s malou v kuchyni a manžel vařil 
ale bylo ticho. k čemu to aby v postýlce řvala 
. od 3m se to zlepšila, vydržela na dece ale manžel i tak pomáhal dost Měla jsem velký rozestup břišních svalů takže když měla malá rok šla jsme na týden do nemocnice
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:39
Vítej v klubu. My děláme na poslední chvíli rekonstrukci bytu. Manžel dělá hlavně na ní a s běžným úklidem mi nepomůže. Mě zbývá týden do porodu a když si postěžuji, že už mám problém lézt po čtyřech a podlahu drhnout od lepidla, tak se akorát pohádáme. Vyčetl mi, že to přeháním a simuluju. Jo a že ho rozčiluje, jak občas hekám.
Jako najednu stranu ho chápu, protože přijde z práce a maká na bytě, na druhou stranu bych se už na některé věci vykašlala a dodělala je až s miminkem a k tomu všemu sem fakt naštvaná za ty kecy. Takže tě naprosto chápu, prostě některým mužům chybí empatie a v mém případě jsem ani hádkou nedošla k řešení. Vidím to tak, že to tady až do porodu bude bitevní pole a jeho stížnosti na to, jak vše není dokonalé budu ignorovat. Tobě přeju pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:46
@Anonymní píše:
Ahoj maminky jdu s jedním dotazem?? Začnu od začátku jsem prvorodička /mladá maminka. Bydlíme s přítelem v našem bytě. Od začátku těhotenství jsem měla problém - hematom ne jeden… hormony na udržení atd…a to celkem do 25tt, a mohla bych psát do nekonečna. V závěru prostě rizikové těhotenství. Musela jít na neschopenku práce již nebyla možná. Upřímě první 6 týdnu bylo pro mě peklo v práci když z ničeho nic začnete krvácet jako kdyby někdo pustil kohoutek s vodou… ten strach..nikomu tohle nepřeji. Přítel je hodný má a měl starost. Vždy mě v bolestech odvezl do nemocnice a staral se je to moc hodný člověk jenže… Jsou věci které jsem nemohla dělat jako těhotná ze začátku jen ležet ležet.. bylo to šílené. Domácí práce jsem ale nějak tak dělala ( snažila jsem se ). Přítel to neocenil bylo mi to už dříve líto. Ale budiž. Momentálně mám měsíc do porodu doktor mě stále kontrolu stále je tam ten strach zřejmě to už asi nezmizí. Ale najednou jsem přešla na mateřskou stim že budu dojíždět do porodnice ale k k doktorovi skrz rizikové a přítel to pojal tak že vlastně “ mužů vše “. Poprosila jsem ho slušně o pomoc doma že je to pro mě tetkon na konci těžší zda mi malinko pomůže s úklidem ( nic těžkého nechci ) a to je ten kamen úrazu…
A co když budeš po císaři a budeš potřebovat pomoc i po porodu? 
Mě uklízení taky nebaví a musím to dělat. Normální to není a nechápu, co to s těmi chlapy je. Ženská je na rozsypání a jeho unavuje umýt nádobí a vyluxovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:48
@Markéta80 píše:
já měla vždy rizikové, hlavně poslední
Ježe ty máš doma normálního chlapa který ví co a jak a můžeš se o něj opřít. V případě zakladatelky je to průšvih. Pochybuju že jí bude pomáhat až se dítě narodí, to mu bude vadit ještě dalších x věcí navíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 19:48
@hanullllka A ty myslíš, že s dítětem to bude dokonalé? Práce doma bude víc, ale času a energie na ní bude třeba mnohem méně (náročné dátě apod.).
Kam chodíte na ty chlapy „Ženská vydrží víc než člověk?“. Svou matku by taky nechali strhat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Záznam v dokumentaci z miniinterrupce
- 22.10.26
- Anonymní
Prodloužená menstruace
- 21.10.26
- PZV921
Salám herkules
- 17.10.26
- Anonymní
Ahoj maminky jdu s jedním dotazem?? Začnu od začátku jsem prvorodička /mladá maminka. Bydlíme s přítelem v našem bytě. Od začátku těhotenství jsem měla problém - hematom ne jeden… hormony na udržení atd…a to celkem do 25tt, a mohla bych psát do nekonečna. V závěru prostě rizikové těhotenství. Musela jít na neschopenku práce již nebyla možná. Upřímě první 6 týdnu bylo pro mě peklo v práci když z ničeho nic začnete krvácet jako kdyby někdo pustil kohoutek s vodou… ten strach..nikomu tohle nepřeji. Přítel je hodný má a měl starost. Vždy mě v bolestech odvezl do nemocnice a staral se je to moc hodný člověk jenže… Jsou věci které jsem nemohla dělat jako těhotná ze začátku jen ležet ležet.. bylo to šílené. Domácí práce jsem ale nějak tak dělala ( snažila jsem se ). Přítel to neocenil bylo mi to už dříve líto. Ale budiž. Momentálně mám měsíc do porodu doktor mě stále kontrolu stále je tam ten strach zřejmě to už asi nezmizí. Ale najednou jsem přešla na mateřskou stim že budu dojíždět do porodnice ale k k doktorovi skrz rizikové a přítel to pojal tak že vlastně “ mužů vše “. Poprosila jsem ho slušně o pomoc doma že je to pro mě tetkon na konci těžší zda mi malinko pomůže s úklidem ( nic těžkého nechci ) a to je ten kamen úrazu…
Má proste stále řeči že ho to nebaví a že to dělat nechce je pak na mě uražený a naštvaný. Ale já si přece říkám že nejsem zla nebo že po nem přece nechci nic těžkého. Ale dává mi to sežrat vždy poradně. Je tohle normální?? Nemáte nějakou radu.??Veřím že jak porodim samozřejmě začnu fungovat jako před tehotenstvim budu vědět že miminko je už na světě a zdravé. Ale dokud neporadím to zřejmě budu poslouchat. Omlouvám se za délku příspěvku trochu jsem se i vypsala 
těším se na Vaše komentáře 