Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ten chlap zřejmě nedomyslel, co to zanamená „mít dítě“. Když svou dceru viděl, nechce se jí vzdát. To je, upřímně řečeno pochopitelné ![]()
@Russet píše:
Já mám například jasno v tom, že NIKDY nedaruju vajíčka. Teď jsem už na darování stará, ale neprahla jsem nikdy po tom, aby někde bylo „moje“ dítě a já netušila, jak se má. Nebo že by mi zazvonilo u dveří po letech.
Přesně tak to cítím i já. Bylo by pro mne neakceptovatelné, že je někde moje dítě a já o něm nic nevím.
@Russet píše:
Já mám například jasno v tom, že NIKDY nedaruju vajíčka. Teď jsem už na darování stará, ale neprahla jsem nikdy po tom, aby někde bylo „moje“ dítě a já netušila, jak se má.Nebo že by mi zazvonilo u dveří po letech.On nad tím nepřemýšlel dostatečně. Jako ten, co si dítě uplete a pak mu najednou nezapadá do plánů. Děti by měli mít jen ti, co se o ně budou starat. Ne jen odevzdávat anonymně kelímek. Když už dítě je, je to zodpovědnost a jsou v tom i city dítěte. Na ně by měl být brán ohled především.
Mám to stejně! Představa, že někde po světě běhá moje bio dítě a já o něm nic nevím! Ne, to bych nesnesla ![]()
@Russet píše:
Jako batole asi druhé partnerce mami říkat bude. Ale pak začne myslet a dojde jí, že dvě maminky v páru obvykle nejsou. Sama si nedovedu představit říkat dvěma osobám mami. Máma je jen jedna. Mohou se domluvit tak, že výživa dítěte bude na bio matce a bio otci.Partnerka nebude mít náklady na „cizí“ dítě. Jenom proto, že žije s osobou, co porodila, se automaticky nestane taky mámou.
Souhlas
A bylo by zajímavé, jak by se k vyživovacím povinnostem bio otec postavil - i to by značilo sílu jeho rodičovské zodpovědnosti ![]()
@pe-terka píše:
SouhlasA bylo by zajímavé, jak by se k vyživovacím povinnostem bio otec postavil - i to by značilo sílu jeho rodičovské zodpovědnosti
No, aby nakonec nevycouval…
@Russet píše:
No, aby nakonec nevycouval…
taky řešení, nemyslíš? Smysl to má, jen pokud je zájem otce opravdový, se vším všudy ![]()
@Russet píše:
No, aby nakonec nevycouval…
no tak by bylo po problému
@Bubla_Bučková píše:
Protože paní napsala dlouhý odstavec o tom, jak je chudáček, že ji partnerka živí a jasně mi z toho vychází, že kdyby žila ve svém, tak se se starou (prej je stará!!! Je ji40)paní rozloučí okamžitě. Dyť ji vůbec nemiluje…
Aha to jsem nepochytila, nemyslela spíš, že se ve 40ti cítí stará na porod a proto se cítí víc ohrožená nároky otce
možná myslí na to dítko, že mu nechce upřít tátu, ale má strach, že přijde o svoji partnerku a tím mimo jiné rozbije rodinu i tomu prckovi… Chápu všechny strany, ale přednost má mít to malé a má mít jak jejich rodinu tj jí a ji tak i tátu
Jen jestli zakladatelka neni,,bi,,, pak by byl strach jeji partnerky opravneny…
Tak mám trošku prostor reagovat. Za prve, o soudu si myslím, že není zatím vůbec důvod hovořit, i kdyby on chtěl, neví, jak se jmenujeme, takže nevím, koho by vlastně zaloval. Kdyby na něco takového melo dojít, soud nedopustim a domluvím se s nim normálne, i za cenu mého vztahu s partnerkou, pac strudavou peci třeba bych vůbec nedala. Za druhé, Fakt nevím, jak to má on doma se svou ženou a do jake miry by chtěl byt do našeho života zapojen. Za další, partnerka argumentuje tim, že jeho rodina se může časem rozpadnout a on pak bude chtít naší dceru a ona půjde do kytek. Za další, poznala jsem ji jako bezdetnou zenu a říkala jsem ji, at má dite dříve než ja, protoze byla o dost starší. Před dcerou jsem mela slušný příjem a uzivila bych nás všechny. Ona to nechtěla, prej proto, že je stara -její slova a ze vydelava více než Já a dopřeje nám všem lepší standard. A ted mi přijde, že ve finále dcerka má trpět tim, že partnerka vlastni deti nemá, protoze kdyby je mela, obcasna návštěva otce by ji určíte nevadila. Jiné dite než mou dceru nemá a cítí v otci konkurenci. Já zase pro dceru chci tatku, bude li to jen trochu mozne. Ano, menim pravidla, ale mateřství změnilo mne a ja proste vždycky upřednostnim dceru před partnerkou.
@Anonymní píše:
Tak mám trošku prostor reagovat. Za prve, o soudu si myslím, že není zatím vůbec důvod hovořit, i kdyby on chtěl, neví, jak se jmenujeme, takže nevím, koho by vlastně zaloval. Kdyby na něco takového melo dojít, soud nedopustim a domluvím se s nim normálne, i za cenu mého vztahu s partnerkou, pac strudavou peci třeba bych vůbec nedala. Za druhé, Fakt nevím, jak to má on doma se svou ženou a do jake miry by chtěl byt do našeho života zapojen. Za další, partnerka argumentuje tim, že jeho rodina se může časem rozpadnout a on pak bude chtít naší dceru a ona půjde do kytek. Za další, poznala jsem ji jako bezdetnou zenu a říkala jsem ji, at má dite dříve než ja, protoze byla o dost starší. Před dcerou jsem mela slušný příjem a uzivila bych nás všechny. Ona to nechtěla, prej proto, že je stara -její slova a ze vydelava více než Já a dopřeje nám všem lepší standard. A ted mi přijde, že ve finále dcerka má trpět tim, že partnerka vlastni deti nemá, protoze kdyby je mela, obcasna návštěva otce by ji určíte nevadila. Jiné dite než mou dceru nemá a cítí v otci konkurenci. Já zase pro dceru chci tatku, bude li to jen trochu mozne. Ano, menim pravidla, ale mateřství změnilo mne a ja proste vždycky upřednostnim dceru před partnerkou.
Takže sis odpověděla sama..
chudák partnerka.. Mělo to být VAŠE dítě.. né jen tvé..
@Králičice píše:
Takže sis odpověděla sama..chudák partnerka.. Mělo to být VAŠE dítě.. né jen tvé..
A co je zlého na tom, že by dcera znala svého otce a mela „dvě mamy “?
@Králičice píše:
Takže sis odpověděla sama..chudák partnerka.. Mělo to být VAŠE dítě.. né jen tvé..
Dítě není pes, aby mělo majitele. ![]()
Jednou je to její otec.
Jak by se asi dcera cítila, kdyby zjistila, že táta o ni měl zájem, ale máma a její partnerka ho odstřihly. To by mohlo vyvolat ledacos…
@Králičice píše:
Takže sis odpověděla sama..chudák partnerka.. Mělo to být VAŠE dítě.. né jen tvé..
však ona to dítě nechce nikomu vzít, chce dát jen prostor otci trávit s nimi čas …
@Anonymní píše:
Tak mám trošku prostor reagovat. Za prve, o soudu si myslím, že není zatím vůbec důvod hovořit, i kdyby on chtěl, neví, jak se jmenujeme, takže nevím, koho by vlastně zaloval. Kdyby na něco takového melo dojít, soud nedopustim a domluvím se s nim normálne, i za cenu mého vztahu s partnerkou, pac strudavou peci třeba bych vůbec nedala. Za druhé, Fakt nevím, jak to má on doma se svou ženou a do jake miry by chtěl byt do našeho života zapojen. Za další, partnerka argumentuje tim, že jeho rodina se může časem rozpadnout a on pak bude chtít naší dceru a ona půjde do kytek. Za další, poznala jsem ji jako bezdetnou zenu a říkala jsem ji, at má dite dříve než ja, protoze byla o dost starší. Před dcerou jsem mela slušný příjem a uzivila bych nás všechny. Ona to nechtěla, prej proto, že je stara -její slova a ze vydelava více než Já a dopřeje nám všem lepší standard. A ted mi přijde, že ve finále dcerka má trpět tim, že partnerka vlastni deti nemá, protoze kdyby je mela, obcasna návštěva otce by ji určíte nevadila. Jiné dite než mou dceru nemá a cítí v otci konkurenci. Já zase pro dceru chci tatku, bude li to jen trochu mozne. Ano, menim pravidla, ale mateřství změnilo mne a ja proste vždycky upřednostnim dceru před partnerkou.
Je to těžké.
Působí to na mne dojmem, že sis to představovala jako Hurvínek válku. Jako, když si koupíte štěně.
Ale teď je tu dítě, ty jsi jeho máma, někde je jeho táta…
Tvoje partnerka ho může mít moc ráda, všechno, ale to rodičovské pouto to prostě není. A ona to ví. ![]()