Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vaše dítě a nový přítel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.3.13 22:18
No, když je to takhle, asi bude ledaskterá maminka tvrdit, že musí přítel fungovat jako táta, jinak to nemá cenu apod. To bylo i v diskuzi od holčiny, která s tím měla trable. Taky jí tam psali, že pokud nedokáže být jak táta, má odejít.
Reálné názory na dítě partnera najdeš v diskuzích, kde holky píšou o dětech svého přítele. Jen si to musíš v hlavě přešvrátit. A kolikrát jsou to dost drsné storky. Někdy ho chtějí mít rády, ale prostě to nejde. A všude holky píšou „není to tvoje dítě, ať se stará otec“.
Takže bych ho netlačila do tatínkovské role, jdi tam, kde tě pustí. Pomoc ti určitě může, ale ne v mířeš, v jaké by pomáhal táta. Jeho dítě to není. Vztah bych budovala velmi postupně.
S tím oslovováním. No, asi chceš slyšet, že mu má říkat táto. (jménem je divné, strejdo ne). Je jedno, jak mu budeš říkat, táta to není 
Asi to jméno, ale fakt je to jedno. To, že u bude říkat tati, otcovské city nezaručí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:27
Já tady nechci nic moc radit, ale myslím si, že tvé dítě patří k tobě a buď tě přijme i s ním anebo vůbec. Pokud nepřijme dítě, vždy mezi vámi bude nějaký blok a nebude to dělat dobrotu. Zkus si s přítelem promluvit, jak by chtěl, aby mu říkal a zda je ochoten ti občas pomoci nebo ne a jak to bude dál, že tvé dítě bud vždy tvé dítě a je tvá součast a buď vás příjme oba nebo půjdete svou cestou.
Já mám zkušenosti z opačné strany. S přítelem jsem se seznámila a měl skoro 5 letého syna. Začal mi říkat teto, pak jsme začli s přítelem spolu bydlet (malého má jen na víkendy), teď je mu 9 a vztah máme jako by byl můj vlastní. Jinak s přítelem máme spolu 17 měsíční dcerku.
Držím palečky, aby bylo jen dobře! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:32
Ahoj, já mám 7 letou dceru z předchozího vztahu. S přítelem jsem už 2 roky! U dcery problém nebyl, je komunikativní a přátelská! Přítel své děti žádné nemá, tak si musel zvyknout ale po pár měsících to bylo lepší! Po roce mu dcera sama od sebe začla říkat tati a fungujeme úplně v pohodě! Přítel ji bere jakou svou a dcera i když ví, že to není její biologický tatínek, tak se k němu chova jako by byl, což jsem ráda. Přítel pomáhá s výchovou a dcera ho musí poslouchat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:33
Někde jsem četla zajímavou věc - pokud chlap miluje ženskou a má s ní dobrý vztah, potom mu vztah s dítětem nedělá problém.
A jak si to nastavíš teď, tak to mezi váma bude i v budoucnu. Když si teď nastavíš, že dítě je ryze tvoje záležitost a chlapa se netýká, tak se ho nebude týkat ani za pár let. To bych nechtěla, s takovým partnerem by se mi žilo opravdu velice těžko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:34
Já ti fakt doporučuju ty diskuze „přítelova dcera a já“ atd.
Jasně, že tě musí přijmout i s dítětem. Ale je rozdíl být děcku kamarádem a být mu otcem. Pokud budeš hledat chalapa, který dá synovi bezpodmínečnou lásku hned teď, taky můžeš zůstat sama. Není to jeho dítě, vztah se musí budovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:36
Ahoj, partnera respektuj a jestli chce aby mu dítě říkalo jménem nech to tak. Jeho táta to nikdy nebude a pokud to tak tvé dítě bude cítit, že mu nahrazuje tátu, tak si k tomu oslovování samo cestu najde. Strejda a teta u nevlastních rodičů je dle mého nesmysl. Strejda a teta jsou pokrevní příbuzní (bratři a sestry rodičů). Tudíž tvůj přítel pro něj není ani strejda. Je to pro něj prostě Pepa, Honza, Tomáš, Vašek.
Pokud se tvůj přítel vyjádřil, že si k tvému dítěti hledá cestu, buď šťastná a na té cestě mu pomáhej a do ničeho ho nenuť.
Hodně štěstí každopádně! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:37
Ja mam pritele take tak dlouho, teda zatim spolu nebydlime, jen se navstevujeme.
oslovuje ho jmenem
a s pomahanim, hraje si s ni, zitra mi ji bude napr. brat ven abych se mohla chvili ucit.
az se k nemu prestehuju, tak vi, ze se bude muset zapojit, protoze se postehuju za nim, pryc z meho mesta a uz nebude tak realna moznost hlidni moji mamkou, ktera ted pomaha 100%. on bude muset prevzit jeji roli. pocita s tim a problem mu to nedela, naopak. je to dan za to ze ja pujdu za nim.
jinak uz ted, i presto ze u sebe obcas prespime, tak mi nabizi at se jdu pobavit, ze pohlida. cehoz jsem teda nevyuzila.
tak snad jsem ti trochu pomohla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:37
Podle mě holky vyžadují spoustu pochopení pro sebe, když ony mají přijmout cizí dítě (viz debata, proč vozí SVOJI dceru na oslvu MÉ rodiny, vždyť s námi nemá nic společného), ale jsou ochotny projevit minimum pochopení, když má cizí dítě přijmout partner.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.13 22:38
@Gladys právě to si uvědomuji a chci, aby mi s malým pomáhal. i kdyby si jen hráli nebo třeba večer koupání. Malý je ještě malý, má 8 měsíců. Dneska jsme na to měli vážnou debatu, prý to po něm chci moc rychle. ostatní chlapi mají 9 měsíců na to se připravit na dítě, ale on do toho byl hozený. že si neuvědomuje, že někdy potřebuji pomoct s něčím. já ho na jednu stranu chápu, ale co až bude větší, co až budeme mít druhé společně, to to pořád budeme rozlišovat? to přeci nejde ne?
jinak k tomu oslovování, netrvám na tom, že mu musí říkat tati, spíš jde o ten princip. oslovení strejdo nechce přítel a jméno přijde divné mě. tak nevím… ale asi bude nejlepší to oslovení jménem.
- Citovat
- Upravit
11.3.13 22:39
Důležité je, jak je dítě staré.
Další věc je-tím že spolu už bydlíte, tak víš, nebo tušíš, jak si partner s tvým dítětem rozumí. Zda vidíš, že k sobě tu cestičku nacházejí. Či partnerovi dělá problém se s dítkem smířit?
Pomoc-asi bych pomalu a postupně budovala fungující rodinu-tzn. partner by pomáhal v domácnosti, s dítětem jen pokud by měl zájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:40
@esterka03 píše:
Ahoj, partnera respektuj a jestli chce aby mu dítě říkalo jménem nech to tak. Jeho táta to nikdy nebude a pokud to tak tvé dítě bude cítit, že mu nahrazuje tátu, tak si k tomu oslovování samo cestu najde. Strejda a teta u nevlastních rodičů je dle mého nesmysl. Strejda a teta jsou pokrevní příbuzní (bratři a sestry rodičů). Tudíž tvůj přítel pro něj není ani strejda. Je to pro něj prostě Pepa, Honza, Tomáš, Vašek.
Pokud se tvůj přítel vyjádřil, že si k tvému dítěti hledá cestu, buď šťastná a na té cestě mu pomáhej a do ničeho ho nenuť.
Hodně štěstí každopádně!S tím souhlasím. Podporovala bych budování vztahu.
Kolik je tu holek, které měly „úžasného“ chlapa, co hned s děckem pomáhal, miloval ho, všude o něm mluvil, pak přišel rozchod a on okamžitě zapomněl, že děcko existuje. To není skutečný vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.13 22:43
@Anonymní píše:
@Gladys právě to si uvědomuji a chci, aby mi s malým pomáhal. i kdyby si jen hráli nebo třeba večer koupání. Malý je ještě malý, má 8 měsíců. Dneska jsme na to měli vážnou debatu, prý to po něm chci moc rychle. ostatní chlapi mají 9 měsíců na to se připravit na dítě, ale on do toho byl hozený. že si neuvědomuje, že někdy potřebuji pomoct s něčím. já ho na jednu stranu chápu, ale co až bude větší, co až budeme mít druhé společně, to to pořád budeme rozlišovat? to přeci nejde ne?jinak k tomu oslovování, netrvám na tom, že mu musí říkat tati, spíš jde o ten princip. oslovení strejdo nechce přítel a jméno přijde divné mě. tak nevím… ale asi bude nejlepší to oslovení jménem.
Šmarjá, děvče, když ti sám řekne, že tlačíš, tak zpomal.
Když budete mít další, rozdíly tam budou (v citech), tak to je, ale dá se to udělat tak, že je dítě příliš nepocítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.13 22:44
@Bábrdl ale to já přece nechci, jen nevím, jak moc „trvat“ na nějaké pomoci, na zapojování se. jestli si hrát na vlastním písečku nebo prostě budeme všichni spolu. nevím, jak to popsat, jak to myslím
@esterka03 malý nemá žádnou tetu ani strejdu, rodinu nemáme, takže by se mu oslovení strejdo nepletlo.
- Citovat
- Upravit
11.3.13 22:44
O pomoc jej můžeš požádat ale určitě né ho nutit. Nás se nemůžeš ptát, co máš po něm chtít - to Ti musí říct on, co je ochoten udělat. Někdo je schopný přijmout cizí dítě za vlastní, někdo ne. Povinnost žádnou nemá, a nutit ho do něčeho co on sám nechce podle mě znamená začátek konce. Takže je na Tobě jaké mantinely jsou pro Tebe přijatelné - pokud se nesmíříš s tím, že si k dítěti musí najít cestu a ta musí to „vyvěrat“ z něho, vztah ukonči, protože k tomu nikoho nepřinutíš a jestli tak na velice krátkou dobu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Hezký večer,
chtěla jsem se zeptat tak nějak ostatních maminek, jak jste to měly, když jste se seznámily s novým partnerem a měly jste děti již z předchozího vztahu. Jak jste partnera a dítě „seznamovaly“? Jaké byly začátky?
Jde o to, že s přítelem jsme cca 4 měsíce (vím, je to chvíli) a už spolu bydlíme. Ono to ani jinak moc nešlo. Já bydlela od něj dost daleko, on bydlel sám a prostě to bylo lepší. Problém je v tom, že už od začátku říkal, že prostě asi nezvládne se mnou být, že neví, jestli by dokázal přijmout cizí dítě za vlastní. Nakonec to prý zvládne, získat si k němu cestu, mít ho rád jako vlastního.
Problém je, že nevím, jak se k příteli chovat vůči dítěti, jestli trvat na tom, aby mi s malým pomáhal, jak ho oslovovat u dítěte (říkat strejda nesmím, to se příteli nelíbí) a jménem mi to přijde divný. Jak jste to měly vy, maminky, které jste začínaly nový vztah s dětmi z předchozího vztahu? Nevím, co si můžu „dovolit“, na čem trvat a tak…někdy bych třeba chtěla s malým pomoct, jít si na chvilku vyčistit hlavu třeba na procházce se psem, ale nevím, jestli po příteli můžu chtít a vyžadovat nějakou pomoc… Díky za vaše názory. Jinak se omlouvám za anonym, pak ho třeba odstraním, ale chodí tu lidi z rodiny a nechci, aby to četli. Děkuji