Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Oni většinou ty rodiče si říkají to co jim vyhovuje. U nás je jen tchyně, ale manželovi vždy napíše co pro ní je dobrý. My to řešíme právě teď. Tchyně mu napíše třeba: ty svému bratrovi závidíš, že zdědil starý barák, starý barák to není, jen musí třeba vyměnit střechu vše ostatní opravili tchyně a tchán ještě za života. My taky máme dům po mých rodičích, a co chceme tak taky musíme opravit, a nikdo nám na to nedá musíme ze svého, ale to už je pro ní něco jiného. Její syn je chudáček dostal starý barák, nové auto a teď tchyně na manžela útočí, proč se nevzal 1/8 pozemku po otcovi, tak on je za toho zlého, ale paradox je že ani bratr se nevzdal, ale jen mému muži je to vyčítáno. Nebo manželovi napíše, že tam nedojede za svoji mamkou. No zase lež, my k nim jezdíme 1× za 2 měsíce, manžel sám za mamkou nejezdí protože začne prudit atd. Tchyně byla u nás i se švagrem naposledy před 5 lety.
@Mariane.B píše: Více
To máš těžký, máme známé, on z Opavy, ona z Českých Budejovic, poznali se v Praze na VŠ, vzali se a mají děti a oba prostě blízko u rodičů bydlet nemohou, když jsou z druhé strany republiky
někdy to není tak černobílé
@KovaJana píše: Více
No ale to by pak znamenalo, že když já jsem umělec a chci žít v centru Paříže a chodit po výstavách a galeriích a mám dítě introverta tihnouciho k přírodě a klidu, tak ho odsoudim k celoživotní nespokojenosti, když on by byl šťastnější v horách na statku treba (záměrně to hrotim ten priklad), tohle je podle vás ta mateřská láska?
není to spíše o tom, že ho dokážu milovat i přesto, že chce být horolezec a tím pádem asi mu CR nebude stačit a bude zit ve Švýcarsku, ale bude se mnou v kontaktu, přijede na Vánoce atd ![]()
@Monchichik píše: Více
oni tim příslibem chteji mit člověka v hrsti. O to jde..
Tchynina matka slibila rodny dum tem, co ji doopatruji (deti davno dostaly kazdy pozemek, tohle byl jakoze „bonus“, posledni majetek). Staraly se o ni jeji dve dcery. A ona to potají prepsala na oblibeneho syna.
Tchyne na to vzpomina s krivdou. Ale sama jedna jako jeji matka. Podmiňuje si poslusnost dedictvim atd. ![]()
@Qwerty987 píše: Více
Nemusi byt ani horolezec. Staci vystudovat vysokou skolu a uz uplatneni v mnoha koutech nasi republiky nenajde.
@Qwerty987 píše: Více
Proč? Jako rodič Pařížan mu snad nebráníš žít na statku? Ani to neznamená větší nebo menší lásku a vztah.
@Monchichik píše: Více
@KovaJana píše: Více
No pises, že individualismus poškozuje vztahy a grunt se má dědit, to je za mě bránění tomu, že to dítě chce žít třeba jinde než na gruntu nebo jiným- individuálním způsobem života (to byl ten příměr město versus statek) a já budu šťastná, že je šťastné ![]()
@KovaJana píše: Více
Ale máš pravdu čtu znovu, že tam rozlisujes lásku a dědictví, že bys mu nedala nic, peootze se odstěhoval, ale ráda ho máš pořád, to je za mě asi trochu snesitelnejsi názor
![]()
@Qwerty987 píše: Více
No já jsem snad nenapsala, že jsem zastánce toho, že má dědit prvorozený. Jen že to tak fungovalo a mohlo to být motivem.
Osobně se mi líbí přesgenerační dědění, tedy v první fázi zajištění základu dětem, a zbytek rovnoměrně pro vnoučata, což při odlišném počtu vnoučat od různých dětí vytváří sice nerovnost mezi dětmi, ale podporuje rovnost mezi vnoučaty. A ano, je to drobení majetku, ale v současné době, kdy málokdo je ochoten fungovat jako zajištění širší rodiny, tedy odpovědně spravovat rodinný majetek ve prospěch všech, je to asi lepší řešení.
Jenže jak podělit dědictví, když děti je hodně a majetek pouze jeden?
Do budoucna situace u nás.
Jsme tři sourozenci a rodiče mají pouze jeden rodinný dům dvougenerační, který byl postaven prarodiči.. Takže prodej nepřichází v úvahu a já osobně bych ho ani prodat nechtěla.
Jsem jeden ze sourozenců. Dalšímu sourozenci vyhovuje žít v městě, další sourozenec žije už jinde.
Já bych dům brala, ale vyplatit sourozence, když budu dávat peníze do rekonstrukce… na to nejspíš mít nebudu…
@Qwerty987 píše: Více
Jo, to mi taky přijde fascinující, že třeba kupovat jednomu dítěti v dětství dražší věci než druhému se tu považuje za neúnosné, zatímco podporovat odlišně dospělé děti na základě poměrně dost pofidérních důvodů je považováno za normální.
@Anonymní píše: Více
Chtít shrábnout dvougenerační rodinný dům bez vypořádání se se sourozenci je za mě naprosto nehorázné. Majetek se vždy dá prodat a peníze spravedlivě rozdělit.