Víc dostal sourozenec

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
8.7.24 11:41

@Keyllah a co je pro Vás poslední přání? Že jeden z rodičů, před smrtí řekne hele, já chci aby jsi se vzdala svého podílu? Nebo co berete za poslední přání? Kdyby to bylo poslední přání, tak přece vše jde přepsat před smrtí.

  • Citovat
  • Upravit
41980
8.7.24 11:47
@Anonymní píše: Více
že vím, jak chce aby bylo naloženo s jejími věcmi, že chce něco na někoho převést klidně i za života…prostě její majetek, její volba, její přání… a to bych ctila.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.24 11:47

Zakladatelko tvoje maminka ti řekla důvody proč se takto rozhodla?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
8.7.24 11:57

Neznáme pozadí příběhu, vaše rodinné vztahy. Těžko soudit. Rodičů už se na důvod nezeptáš, můžeš se zeptat bratra. Křivdu bych asi cítila spíš ze strany bratra. Osobně, pokud by moji rodiče na mě za života vše přepsali, což je jejich volba a jejich svaté právo, po jejich smrti bych se o majetek rozdělila se sourozencem. Ovšem za předpokladu, že z mého pohledu i z pohledu sourozence by bylo jeho “vydědění” bezdůvodné, tj. s rodiči by se vídal, nic špatného by si neudělali atd. To, že se někdo odstěhuje daleko od rodného domu, pro mě není důvod k vydědění. Dá se rodičům pomáhat i na dálku, přispívat finančně, zajišťovat dovoz potravin, zajistit dovážku obědů, pečovatelku atd. Moje teta celý život bydlela s babičkou (sama neměla svoji rodinu). Její sestra (moje máma) se po škole přestěhovala do Prahy, tj. 100 km daleko. Jezdili jsme k babičce 1× za měsíc na víkend, pak častěji, když už byla v nemocnici. Ale samozřejmě se víc starala teta, když s babičkou žila. Máma je podporovala finančně “na dálku”. Je toto důvod, aby teta dědila víc než máma? Podle mě ne. Vše dostaly na půl. Ale každý má právo to vnímat jinak, každý až si se svým majetkem nakládá dle svého uvážení.

  • Citovat
  • Upravit
12912
8.7.24 12:13
@Annike píše: Více

Zato ty jsi zlatíčko :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.24 13:34

My jsme dve sestry, ja bydlim se svou rodinou, sestra je invalidni a zije u mamky v dome. Mamka (80) se o ni stale stara. Co s domem, mamka nevi. A ja se popravde bojim zdedit dum dohromady se sestrou, ne ze bychom nektera byla na penize, ale ze bude problem se o cemkoli dohodnout, ona to vnima jsko svoji domacnost, ale zaroven se o ten dum nestara a nebzde starat.

  • Citovat
  • Upravit
32603
8.7.24 14:43
@Anonymní píše: Více

No tak prodat, ať si sestra koupí třeba byt. Vnímat to může jak chce, ale není schopná tě třeba vyplatit ani se o dům starat, tak by se nedalo dělat nic jiného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22820
8.7.24 14:48
@Anonymní píše: Více

Tak pokud se o sestru musí někdo starat, tak v čas najít nějaký vhodný ústav, chráněné bydlení a dům prodat a z částky doplácet služby, jaké bude sestra potřebovat. A s přibývajícím věkem sestry těch potřebných služeb bude potřeba stále víc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25554
8.7.24 14:55
@Anonymní píše: Více

docela hustý příběh :(
achjo, no…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.24 15:51
@Monchichik píše: Více

mamka chce v domě dožít, takže zatím prodej není aktuální, ale dům chátrá
no situace v životě jsou složité

  • Citovat
  • Upravit
32603
8.7.24 15:56
@Anonymní píše: Více

jo jasně, já to myslela tak, že až mamka jednou nebude…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1213
8.7.24 19:00

Podobnou situaci jsem zažila v rodině manžela, matka + sestra. Peprnější je zároveň o to, že se snažily těžit z nás ve svůj prospěch za života tchyně ve prospěch rodiny sourozence, přestože o přepsání bylo dávno rozhodnuto a on o jejím rozhodnutí nevěděl ani ve chvíli, kdy měla pohřeb. Jinými slovy, její syn / můj muž / měl jet makat na zahradu vnuka, která na něj byla přepsaná. Dál jsme rodinu sestry měli pozvat k sobě domů na návštěvu přestože bylo jasno v tom, že on je vlastně vyděděn a tvářit se, že je vše jak má být. A řadu dalších věcí. Vnuk, který přišel do Prahy kvůli práci a bydlel chudák v nájmu je ve výsledku jen naší vinou protože jsme mu automaticky měli nabídnout, aby bydlel u nás. Máme přece byt ve kterém je dost místa i pro něj. Jsem moc ráda, že vím a dala mi na vědomí jak se mám do budoucna zařídit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
204
8.7.24 20:01
@Keyllah píše: Více

Já mám opačnou zkušenost. My žijeme mnohem dále než moje sestra a máme s rodiči mnohem bližší vztah více než sestra, která bydlí v místě bydliště společně s nimi. Vzdálenost nemusí být pro vztahy vždy problémem a to dokonce ani pro partnerské vztahy. Takže absolutně nejsem zastáncem toho, že vzdálenost hraje roli v udržování rodinných vazeb. Kdo chce čas na pomoc a návštěvu, nebo finanční zajištění svých rodičů si vždy najde. Pokud to tak není, pak už v tom roli hraje výchova a nastavení každého jedince (potomka) někdo je více pro rodinu, někdo méně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10537
8.7.24 20:04
@Keyllah píše: Více

Na mě to spíš působí, jakože se maminka bála, že syn se na ni vykašle, pokud mu nenapíše vše a dcera je daleko. Už ta reakce bratra, že dělá jakože nic…mě by bylo před sourozencem stydno byť by mi třeba rodiče i to dědictví nutili.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32603
8.7.24 20:08

@Adull Nebo to z mámy vytahal citovým vydíráním, nátlakem a sliby. Proto se omlouvala, že se už nedá nic dělat. Ví, co udělala, ale podlehla. A to, že jí nechce dát ani maličkost z bytu, to by měl smůlu, já bych si jí prostě vzala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová