Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Víc dostal sourozenec
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
7.7.24 18:56
- Citovat
- Upravit
7.7.24 19:02
Po 20-30 letech praxe vydělávat 22/25 tis. hrubého, to je snad zlý sen 
tam by mne nikdo neudržel ani párem volů!
o to hůř se pak asi věc darů a dědictví snáší, když chodíte celý život do práce za tuhle almužnu 
to je masakr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:04
@Monchichik píše: Více
tak si to dost možná říkají zpočátku všichni, ale život přináší i nečekaná překvapení 
tak kdo ví, jak to všechno nakonec dopadne…já si to myslím podobně, ale zatím mě život naučil, že se můžou přihodit různé situace a názory se mění…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:08
@Keyllah jo, stát se může cokoliv, tak to je…ale dělit se budou spravedlivě, za života nedám nikomu nic…takže jim nic jiného ani nezbude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:40
@Monchichik píše: Více
No, ať se pak někde ze záhrobí nedivíš.
Někdy je třeba to srovnat před smrtí, protože jeden potomek se vlastní vinou topí v exekucich a ten druhý se má vlastním úsilím dobře je víc než častý jev.
Takže ve finále z majetku, který má dostat lempl nic nezbude a ještě to přinese tunu starostí tomu poctivému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:42
@Monchichik dědictví není tak snadny akt, jak by se na první pohled mohlo jevit.
Dedi se čím dál větší majetky za někdy naprosto šílených podmínek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:53
Každý má jakousi vizi, jak by se svým majetkem nejraději naložil, často ta vize s tím co život přináší vezme za své.
U nás to bude docela jednoduché, u nás se žádné majetky dědit nebudou a pokud, tak spíš až v pozdejsim věku našich dětí, kdy očekávám, že se postarají sami o sebe, budeme se jim snažit pomáhat, ale s ohledem na naše platby, bude finanční pomoc symbolická. Ale dá se pomáhat i jinak.
S manželem jsme se k vlastnímu domu dostali až v mých 45 letech s tím, že je na něm hypotéka. Nikdo nám nic nedal, vše co máme je naše úsilí a jsem ráda na jednu stranu, že nemusím být nikomu vděčná.
Co a jak bude s naším majetkem dál se uvidí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:54
@Anonymní píše: Více
Máš v sobě spoustu zavisti. Mohli jste na tom být stejně, taky by se věnovali tvým dětem, ale ty jsi byla sobecka a odjela sis plnit svou představu života. Tak teď nefnukej. Je to trapné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 19:56
@Anonymní píše: Více
Po revoluci by si za 200 000 pořídili krásný byt. Byla úplně jiná hodnota peněz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 20:10
@Annike píše: Více
to nie je sebecke, odstahovat sa a plnit si svoju predstavu zivota. kazdy mame nejake danosti, kazdeho nas to niekam zaveje a nesieme zodpovednost za to, aby sme svoj zivot naplnili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 20:35
@Annike Proč sobecká? Prostě žije jak chtěla, to je snad normální a není to důvod k tomu, aby dostal vše jen jeden z nich. Sobecké a trapné je to od rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 20:35
@Trojlístek já to klidně rozházím za života, nehodlám nic hamounit, aby bylo co dědit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.7.24 20:46
Manžel dostal 1milion, starší bratr 1,5. A prostřední dostal dům+ úplně nové auto za 400t. Že se bude starat o rodiče. Tchán umřel za covidu, kde smrt byla náhlá, tak bez starostí. Tchýni je 76 je samostatná, zatím se ona stará o syna 48 let, vaří mu, pere, uklízí atd… Prostě mama hotel. Když se dědilo, tak už nebylo skoro nic jen malá chatka v hodnotě 300t, tchýně ještě před schůzkou u notářky, řekla mému muži a staršímu bratrovi, že ať se vzdají dědictví a že ona vzápětí vše zase nechá prostřednímu synovi. Nějak si bratr a maminka mysleli, že se oba bráchové vzdají a už na pozemku dělali boudu pro nářadí. Můj muž se nevzdal ani jeho bratr. My jediný máme děti, oba bratři jsou bezdětní a bez partnerek. Jen starší žije sám, s mamkou se nebaví, protože rodiče přepsali dům na prostředního bratra potají. Dozvěděli jsme se to náhodou. My navštěvovali dál rodiče manžela máme děti, tak jsme je nechtěly ochudit o prarodiče. Při dědictví bylo ještě jedno auto, vlečka, a nějaká částka na kontě. Toho se manžel i oba sourozenci vzdali. Ale mamka, už byla domluvená s prostředním synem, že mu vše přepíše jak auto, tak vozík. Tak bratr má teď 2 auta. Mamka jednou v afektu mému muži řekla, že je ubožák, že se nevzdal chatky vůči bratrovi, který ale taky dědil. Manžel jí, řekl že on musí jednou myslet na naše děti a ne na bratra, kterému vše padá samo do klína. Manželovi je to líto, že rodiče se takto rozhodli. Mamka ještě žije, tak manžel čeká jak jednou dopadne vše co má ještě jeho maminka, jestli udělá znovu nějakou nespravedlivost.Nebo se poučila.
- Citovat
- Upravit
7.7.24 20:54
@Monchichik píše: Více
Ne, myslela jsem to tak, pokud by bylo napsáno na mě a slušný sourozenec vlastně vyděděn, vyrovnala bych to mezi námi já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.24 21:18
Bohužel zakladatelko, ty jsi to méně milované a oblíbené dítě a i když si to já osobně taky neumím představit (mám 2 děti), tak z rodiny vidím, že je tato situace více než častá (jak se říká každá slepice má jen jedno kuře).
Další věc je, že starým lidem už to tak nemyslí, jsou snadno ovlivnitelní, tak na ně stačí trochu přitlačit, zalichotit, oblbnout a majetek přepíší raz dva.
Osobně jsem zažila takového synáčka, přivedl si notáře až na LDN (kde jsem pracovala) a maminka mu v slzách přepsala dům na posteli v nemocničním pokoji. A i když její zdravotní stav nenasvědčoval nějakému brzkému úmrtí, za dva dny ji sestry ráno našly v posteli mrtvou, jsem přesvědčena, že toto ji zabilo.
Dodnes třeba nechápu tchány, kteří rychle, rychle přepisovali barák na syna (mého manžela, jedináčka), protože slyšeli fámu, že se bude zavádět dědická daň (vůbec si to neověřovali). Vůbec si neuvědomili, že kdyby se mu něco stalo, tak dědím půlku jejich baráku já (vlastně cizí osoba, vztahy nemáme nic moc, ale nejsem svině, takže bych toho nezneužila)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
U nás v rodině se zase stalo, že otec dostal od rodičů dekret na byt a jeho sestra dostala chalupu. Chalupu dodnes užívá, ale byt šel po revoluci do restituce, takže se vrátil původním majitelům a ti všechny nájemníky vystěhovali s odstupným 200 000 Kč, za což si nikdo byt koupit nemohl. Sestra mojí matky zblbla jejich otce tak, že s ni po smrti babičky uzavřel kupní smlouvu na dům tehdy za milion Kč, z nichž neviděl ani korunu. Ale jemu už to moc nemyslelo. Taky mi to přijde nespravedlivé, protože moje invalidní matka jakožto vdova, navíc těžký onkologický pacient kvůli tomu na konci svého života žila v laciných podnájmech, které jsme jí my děti platili, ale víc už jsem kromě jídla, drogerie a nějakých těch příspěvků na různé věci kolem prostě se svými třemi dětmi platit nezvládala.