Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vybouchla jsem na dceru..
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.9.19 13:21
@Anonymní píše:
Hrozně se za to stydím, proto prosím anonym.. mám 2,5 letou krásnou šikovnou dcerku. Jsem na ní sama. Teď má kašel a dávám jí robitussin. Pokaždý to plive, musím na ní sedět, malá brečí nebo spíš řve.. Vyloženě se tím dusí ale jinak to do ní nejde dostat. Nepomáhá ani když změním lék. Dneska už jsem vyletěla.. dcera opět brečela, kopala, plivala. Já jí začala vyhrožovat že ať si teda jde pryč když takhle řve, že buď to sní nebo jí nechám za dveřmi. Brečela a já jí zavřela na chodbu. Asi na 5 vteřin. Když bouchala pěstičkama do dveří tak jsem jí vtáhla dl bytu, vyloženě s ní třískala a zase se to do ní snažila dostat.. opět to nešlo, tak jsem jí dala na zadek. Opět odmítala otevřít pusu tak jsem jí hodila do vany a vzala jí studenou sprchou.. pak ji hodila na postel a odešla jsem brečet pryč.. malá mlakala a já šla hned za ni.. teď tu na mě leží a kouká na pohádku. Dceru hrozně miluju a vím že jsem tohle proste po*rala.. je mi to hrozně líto a nevím co mám delat.. Cítím se jak nejhorší matka na světě a je mi líto dcery ze tak úžasná holčička ma za matku me..
Asi takhle, já jsem nervák a dokážu ledacos pochopit, ale tohle je teda hodně přes čáru.
Pamatuj si, jak se teď cítíš a až chytneš zase takový nesmyslný nerv, tak si na ty pocity vzpomeň.
Co budeš dělat, až bude holka v pubertě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:23
Prosimte klid. Prostě si bouchla, chápu tě,
Někdy prostě nervy ujedou, prostě se stalo, taky někdy ujedu pak si říkám, kruci vždyť já tu emocí musím zvládnout, je mi 30 a ji 2 roky, ale stalo se, určitě nejsi nejhorší máma, každý z nás jednou uletely nervy… Nesmí se to stát pravidlem a stávat často! Ale teď ji obejmi, potul, řekni jí, že ji miluješ a že se jede dál, že se maminka hodně zlobila a proto byla oskliva, ale že to příště spolu zvládnete a líp. Klídek, dej si čokoládu a jede se dal! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hegy
12.9.19 13:24
Nóó 
, taky jsem jednou vybuchla na dítě, ale oproti tobě to byl teda slabý čajíček…vrátit to nevrátíš a bude tě to mrzet dlouho, to mi věř…
- Citovat
- Upravit
12.9.19 13:27
Ja bouchám často ale o hodně méně nervy rupnou občas každému. 
a co zkusit jiný sirup trochu sladší aby ji chutnal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:27
Není to v pořádku, ale když takhle zpytuješ svědomí, je vidět, že si z toho dokážeš vzít ponaučení. Přemýšlej, jak to udělat příště jinak. Dát léky, až bude víc v klidu, hravou formou, když to nejde, zkusit to za chvíli. Máš to těžké a všichni víme, že děti nás dokážou někdy vytočit do běla a všechno se řeší hůř, když jsi na ně sama. Sprcha je velké ne, příště radši odejdi vedle, počítej do deseti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:28
Tak s tou vanou uz to bylo vazne prehnany, ale co uz… Stalo se a uz to nevratis. I mamy maji jenom jedny nervy. Dejte si pusinku, reknete vsechno dobry a uz se k tomu nevracej. A priste zkus svoje emoce trochu krotit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:28
Nic si nevyčítej, tak si buchla. Nevěřím, že se to žádné mámě nikdy nestalo. Já taky kolikrát buchla, a od kamarádek vím, že ony to mají stejně. Navíc jsi s malou sama, to dělá hrozně moc, být na vše sama. To pochopí mámy, co jsou ve stejné situaci nejlíp, ty se do toho umí vžít tak nějak líp, protože prožívají to samé.
Když dítko nespolupracuje, tak pracují nervy. Nevyčítej si to, malé ses omluvila, řekni ji že ji miluješ a chceš aby byla zdravá a proto je ten nedobrej sirupek potřeba.
Hlavně klid, žádné trauma z toho mít nebude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:29
Taky mi nervy ujedou..pochopila bych kdybys dala na zadek, nebo zavřela za ty dveře, nebo s ní hodila na postel, nebo jsi dala do vany a dala sprchu… jedno z toho a pak bys litovala… ale tohle je dost už silné kafe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:31
Každý někdy vybouchne, už se stalo… Příště, když už budeš chytat nervy, tak raději odejdi, zkus to vydýchat a uklidnit se. Jinak se to může opakovat a věřím, že ty výčitky jsou potom hrozný a na to si vzpomeň. Omluvila bych se dceři a obejmula. Asi z toho musela být vykulená..A už se tím netrap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:32
Bouchám co chvíli, ale neventiluju to takhle fyzicky, proboha, co kdybys jí v tom afektu opravdu ublížila? Je normální, že někdy to prostě ujede, to je v pořádku, ale i ve vzteku a afektu musíš mít hranice, a tys je přeskočila všechny o pořádnej kus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:33
Stalo se. Odpusťte si to. A poučte se z toho, že takhle už teda ne. Já, když mám pocit, že jsem to opravdu přehnala, tak se dceři omluvím. Nemám s tím problém. Už v tomhle věku to malá chápala.
A ty léky… To musíte pomalu, vysvětlit, domluvit se s ní, že si ty kapky vezme. Není to šup šup, trvá to. Člověk by to do ní nejradši narval násilím a často to tak i dopadne. Nejde to kapat do štávy? Já takhle kapala Sinupret, odhadem velký panák silnější šťávy a šlo to naprosto vklidu. A dcera se mnou počítala počet kapek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:33
Klid, stalo se. Dejou se horší věci, a to denně. Ruply ti nervy, neříkám, že je to v pořádku, ale když to není denně. O tom jak tady píšou, že jim taky rupnou nervy, ale o dost méně z toho si nic nedělej, každý sme jiný a jinak zvládáme emoce. Nevím k čemu informace o tom, že ony oproti tobě udělaly to a to, možná aby se cítil lépe, ale nic si z toho nedělej. Bojím se, že já kdybych měla být čisté sama na ty svoje 2 holky, že bych asi taky nervy kolikrát neudržela. Omluv se jí, dej ji pusu a jedeme dál, víc se k tomu nevracej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:33
Obcas rupnou nervy každému.
Je mala, zapomene. Zitra to uz nebude vedet. A ty se hod do klidu, udělej si vecer relax, vypni a smir se s tim, ze tohle prostě deti delaj.
Me. dcera nechtela v tomto veku ATB, cpala jsem to do ni nasilim,3× denne boj a boj.
Pokud.te zase chytne nerv, radsi odejdi, zhluboka se nadechni, nebo pocitej a pak se s usmevem vrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.19 13:34
Taky občas bouchnu, ale takhle nee, kdyby to skončilo tím zavřením na chodbu, ale ta studená sprcha, tyjo.. No, už to nevrátíš, stalo se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Šestnáctiletá se schází se čtyřicetiletým
- Nerozumím si se synem (9 let)
- Pubertální dcera a parádění se
- Jedináček, deziluze z mateřství
- Nervozní autista
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Masturbace ve škole
- 11.11.26
- Fussova
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Hrozně se za to stydím, proto prosím anonym.. mám 2,5 letou krásnou šikovnou dcerku. Jsem na ní sama. Teď má kašel a dávám jí robitussin. Pokaždý to plive, musím na ní sedět, malá brečí nebo spíš řve.. Vyloženě se tím dusí ale jinak to do ní nejde dostat. Nepomáhá ani když změním lék. Dneska už jsem vyletěla.. dcera opět brečela, kopala, plivala. Já jí začala vyhrožovat že ať si teda jde pryč když takhle řve, že buď to sní nebo jí nechám za dveřmi. Brečela a já jí zavřela na chodbu. Asi na 5 vteřin. Když bouchala pěstičkama do dveří tak jsem jí vtáhla dl bytu, vyloženě s ní třískala a zase se to do ní snažila dostat.. opět to nešlo, tak jsem jí dala na zadek. Opět odmítala otevřít pusu tak jsem jí hodila do vany a vzala jí studenou sprchou.. pak ji hodila na postel a odešla jsem brečet pryč.. malá mlakala a já šla hned za ni.. teď tu na mě leží a kouká na pohádku. Dceru hrozně miluju a vím že jsem tohle proste po*rala.. je mi to hrozně líto a nevím co mám delat.. Cítím se jak nejhorší matka na světě a je mi líto dcery ze tak úžasná holčička ma za matku me..