Nerozumím si se synem (9 let)

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.09.19 22:01
Nerozumím si se synem (9let)

Ahoj,
prosím o anonym - je to pro mě velmi citlivé téma. Jak už název vypovídá, tak si nerozumím se svým 9ti letým synem. Mám pocit, že mě nikdy neposlechne, odmlouvá, nenechá si poradit a dokonce mi přijde, že mě schválně provokuje. Věřte mi, že se snažím k němu najít tu správnou cestu, přečetla jsem spoustu knih, i jsem byla na semináři o výchově, ale asi nedokážu rady správně přenést do praxe, prostě žádný valný výsledek jsem nezaznamenala. Jsem z něho už opravdu zoufalá, vždycky se snažím ráno den začít zvesela, ale moje radost nevydrží ani do oběda. Dneska odpoledne už jsem se dokonce před ním i rozbrečela, že je mi z něho hrozně smutno… teď bych si za to nafackovala, ale já už si opravdu nemohla pomoct, od rána prostě bylo pořád něco, navíc on neustále haleká a vykřikuje nebo si hraje na zombie (což jsou různé škleby a divné pohyby) - to dělá, i když si s ním chci o něčem povídat… Jen těžko k němu hledám cestu, přijde mi, že jsem s ním vlastně neustále v nějakém konfliktu a on neudělá vůbec nic, čím by mi i jenom na vteřinu udělal radost… Nedávno jsme se dívali na film Jak dostat tatínka do polepšovny a já si říkala, jak je ten Vašík prima kluk, že se s ním dá normálně mluvit, to s naším klukem prostě nejde, nebo to prostě neumím, já nevím :(. Hrozně mě to trápí, manžel mi pořád říká, že to je prostě tím, že je kluk, ale s tím já se nechci smířit, vidím, jak mi roste a přijde mi, že se mi rok od roku více odcizuje. Máte to prosím někdo stejně nebo podobně? Že těžko hledáte ke svému dítěti cestu? Ani nechci domyslet, co mě s ním čeká, až přijde do puberty. Děkuji za vaše zkušenosti.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 Další »
Reakce:
Terezxx
Ukecaná baba ;) 1843 příspěvků 08.09.19 22:04

Jak reaguješ na jeho odmlouvání, neuposlechnutí a pošklebování?

Lama Lama
Hvězda diskuse 54851 příspěvků 08.09.19 22:05

První dojem z tvého příspěvku je, že jsi si sama sebou strašně nejistá. Musí to cítit i to dítě a zkrátka zkouší hranice a nenachází je.

Pvln34
Kecalka 230 příspěvků 08.09.19 22:08

No pride mi, že máš na syna až privysoké očakávania :nevim: je to dieťa, chce si hrať (I na zombie). Mne teda príde v poriadku, že nechce sedieť na zadku a rozprávať si s mamkou…
Ber to tak, že každé dieťa má svoju osobnosť a iné potreby. V budúcnu ta trebárs prekvapí tým, že chce byť vegetarián a pôjde do Afriky zachraňovať slony. Ted chce byť malý zombik.
Skus mu nechať viac voľnosti, at rozvinie svoju osobnosť sám, a neprenasaj na neho svoje očakávania ;)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.09.19 22:08

@Terezxx Předkládám mu většinou více variant řešení, aby sám neměl pocit, že ho do něčeho tlačím… ale on si většinou nevybere ani jednu a chce nějakou svou, na kterou zase z nějakého důvodu já přistoupit nechci nebo ani nemůžu.

LaPaloma
Závislačka 3116 příspěvků 08.09.19 22:10

Může se stát, že si s dítětem nesednete lidsky. A jak to má manzel, on s ním může normálně mluvit?
A není syn nějak dys…, dys…,. Asperger a podobný diagnózy?
Pak škola - jestli tam je vše ok, tak to je fakt jen mezi vámi a to bych být tebou si zašla na konzultaci k psychologovi. Asi sama na to nemáš.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.09.19 22:11

@Pvln34 Je tedy normální, že s ním téměř neprožívám takové ty hezké rodičovské chvíle? Zombíky bych i vydýchala, ale když je potřeba, aby se oblékal, že odcházíme pryč a jemu kvůli zombíkům trvá oblékání 20minut, zatím co já už stojím obutá v předsíni… to prostě nedávám :(

LaPaloma
Závislačka 3116 příspěvků 08.09.19 22:14
@Anonymní píše:
@Terezxx Předkládám mu většinou více variant řešení, aby sám neměl pocit, že ho do něčeho tlačím… ale on si většinou nevybere ani jednu a chce nějakou svou, na kterou zase z nějakého důvodu já přistoupit nechci nebo ani nemůžu.

Tak na varianty pozor. Velíš ty. Na výběr mu nedávej. Ty jsi matka a syna zatím asi nedovedla k přesvědčení, že tvoje slovo platí.
Takže syn asi nebude dys.. Bůhví co, ale spíš slunickove vychovan.
Proto ti věnuje málo pozornosti, ani za diskuzi mu nestojíš.

Tarjei
Kelišová 5007 příspěvků 08.09.19 22:16

Sama si to komplikujes. Moc nad tim premyslis. Kdyz se neumi v deviti letech v normalnim case obliknout, mas mu dat nejakej trest, ne??? Moc vlajes podle nej. Zrejme je rozmazlenej.

Tarjei
Kelišová 5007 příspěvků 08.09.19 22:20

Souhlas s @Lama Lama a @LaPaloma. ..musis najit vlastni „koule“ a prestat bejt mekka, nebo ze syna bude sobeckej sebestrednej nerad.
Na vyber muze dostat jaky triko si oblikne ale nic zasadnejsiho.

Příspěvek upraven 08.09.19 v 22:21

dedrichov
Závislačka 3469 příspěvků 08.09.19 22:21

Mám syna v podobném věku. A moc rád si hraje, opravdu to bývají i blbiny, ale on je do nich tak zabrán, že nevnímá. A když ho vidím, jak je šťastnej, tak mu ty okamžiky chci dopřát. Kdy jindy než teď?
Nech ho hrát, zodpovědnosti a rozhodování bude ještě dost. Co kdyby ses ho třeba zeptatla, zda bys také mohla být zombíkem?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.09.19 22:21

@LaPaloma Tak sluníčkově ho nevychovávám, tím to určitě nebude :lol:. Naopak já po něm v tomhle dost „šlapu“, jak říká manžel, že trvám na nějakých pravidlech a disciplíně… ale většinou právě za cenu toho konfliktu, což mě štve. Synovi by vyhovovalo, kdyby si svůj život už řídil sám, o všem sám rohodoval a nikdo po něm nic moc nechtěl.

Pvln34
Kecalka 230 příspěvků 08.09.19 22:21
@Anonymní píše:
@Pvln34 Je tedy normální, že s ním téměř neprožívám takové ty hezké rodičovské chvíle? Zombíky bych i vydýchala, ale když je potřeba, aby se oblékal, že odcházíme pryč a jemu kvůli zombíkům trvá oblékání 20minut, zatím co já už stojím obutá v předsíni… to prostě nedávám :(

A čo konkrétne považuješ za „hezke rodičovské chvíle“? To ze si čítate na gauči knižku a potom ti usne v náručí?
Neviem no, príde mi ze ta asi úplne nevníma ako autoritu. Vymýšľa tak i pri manželovi? Ja myslím ze keď sa poradíš priamo s psychológom, neurobíš chybu ;) svojim príspevkom som vlastne chcela povedať, že deti nie sú vždy uplne také aké by sme ich chceli, ale to neznamená, že su nutne spatne :nevim: ako určite by som vyžadovala poslušnosť, to bez debaty.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.09.19 22:24

@Tarjei S tímhle taky problém nemám. Vtuhle jsme měli jít na nějaký hřiště, kam se hrozně těšil a tak dlouho mu trvalo oblíkání, až jsem se svlíkla, že nikam nejdeme. Hrozně plakal a prosil, ve vteřině byl najednou oblečenej, ale už jsem fakt nešla. Jenže z toho on si třeba ponaučení vůbec nevezme, příště to klidně udělá znovu :nevim:

kvaček
Extra třída :D 14196 příspěvků 08.09.19 22:32

Anonymní, já nevím, já tě nechci urazit, ale kdyby si nenapsala věk, tak si myslím, že píše o dítěti třeba do 5 let- přístup k němu.. :nevim: ted nepíšu o výchově, to je jasné, že poslouchat musí.. ale tak celkově..
Bud mu moc přikazuješ nakazuješ a jakoby se moc snažíš a moc ho tím -,,, otravuješ" a nebo bych i řekla, že by chtělo uznat, že je to 9 letý kluk, co rád křičí, raje si na vojáky, pobýhá s autem, že to prostě neni třeba holka co jezdí v klidu s kočárkem..
Já mám dva kluky a hruba od toho 9 roku, prostě ty zájmy s mámou padají a víc je v kurzu táta..
Možná bych se podívala, jak s ním jedná muž..Třeba uvidíš, jak třeba určité věci berou chlapi- kluci.. :nevim:
Jak si psala s tím, oblečením, tak toto bych snad udělala opravdu batoleti, ale takto starému klukovi bych rázně řekla, že fajn, že jdu sama ahoj :mrgreen: myslím, že by se rychle obléknul..Možná právě a tím se tě nechci dotknout, ví že děláš určité takové,,, divadlo" tak prostě už má nukání tě takto vytáčet..

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 Další »
Váš příspěvek
Reklama