Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Regina Hero píše:
a proč by se tohle všechno nedalo dělat i s malým dítětem? Ono to normálně jde… a jde to i ve čtyřiceti…
no rozhodně to nejde dělat normálně. Musí se stále brát ohledy na malé dítě, i dvouhodinová cesta autem je pro něho otravná, natož tak na kole. Celodenní vodu zvládají kluci až teď. Na tůru s dvouleťákem taky nevyrazíš. Aspo%n pro mě v tom vždy bylo tolik komplikací že jsem seděli několik let okolo pískoviští a prolízaček.
@brumdinka já spíš pociťuju to, že ty větší už můžu natu prolejzačku a já se pořád tahám s kočárkem, enbo mimnem v ruce.. těším se na okamžik, až s nima taky pojedu na kole, až s nima taky budu lyžovat atd… ale jak říkám, podle mě to je jen o tom si na to třeba další dva roky počkat a je to ok… ale každej máme priority někde jinde…
@jakanas jediný,c o bych nedala je ta voda, autem jezdíme i an delší trasy a v pohodě, na tůry taky, existují krosny a nosítka, dvou a půl letej mi v pohodě vydrží chodit třeba 5 hodin v kuse… ale přesně vím, o čem mluvíš, se šestiletým se dá už prostě všechno plnohodnotně, nepotřebuješ kočár, nočník, spešl. svačinu atd…
@Krrysa píše:
@jakanas jo jasně, já tě chápu.. jen tohle období co ty popisuješ se protáhne třeba o dv aroky, když je máš nějak rozumně od sebe a to uteče jak voda… každej tohle máme jinak, já se taky strašně těším, až budou děti homogenní stádo, ektrý může jet komplet na kole, komplet plavat atd.. prostě až ten nemladší zvládne v nějaký míře to, co všichni…jen si an to s klidem ještě ty dva roky počkám
no já se právě dostak do doby kdy ten mladší zvládá skoro všechno co ten starší a strašně moc by se mi nechtělo zase vracet:-)
@jakanas top je právě o tom si to dítě pořídt v takovým sledu, aby yses nevracel, a le jen tupě pokračoval
od 4 letýho dítěte se k plenám vrací blbě, když stihneš potomka počít třeba v roce toho mladšího, máš to z jedný vody na čisto a pak máš hodně dětí a homogenní jednotku celkem brzo ![]()
Vžydky si to říkám, když mám v ruce další mimčo a koukám na toho o fous staršího, ajkej by to byl veget ![]()
Otěhotnět v době, kdy byl malé rok by pro mě byla sebevražda. Já si ráda děti užívám a ne přežívám a pro mě by to boj o přežití byl
takže v žádném případě jsem nechtěla menší rozdíl než dva a půl roku
@jakanas píše:
no rozhodně to nejde dělat normálně. Musí se stále brát ohledy na malé dítě, i dvouhodinová cesta autem je pro něho otravná, natož tak na kole. Celodenní vodu zvládají kluci až teď. Na tůru s dvouleťákem taky nevyrazíš. Aspo%n pro mě v tom vždy bylo tolik komplikací že jsem seděli několik let okolo pískoviští a prolízaček.
tak my teda prolízačkoví nejsme, od narození bereme děti sebou… na kola, na hory, cestujeme… prťata jsou zvyklá, žádný problém… zvlášť dnes, když není problém pořídit si vozík za kolo, krosničku na hory, papírové plenky a vlhčené ubrousky… roční prtě v pohodě zvládne spaní v autě nebo ve stanu na autě, v horách, mimo civilizaci, ruce si umeje bez problémů v horské bystřině, na kolech jsme s malou projeli dva týdny na Šumavě ve vozíku celé dny… chce to nebát se a udělat to…
Uznávám, že nyní ta skoro čtyřletá zvládne ujít v terénu přes deset km a nemusí se nosit, takže je to paráda, ale ani ty roky předtím nám naštěstí ani jednomu nepřišly tak hrozné, že bychom raději seděli doma nebo na pískovišti za domem…
@truelly věř tomu, že si je jde užít is menším věkovým rozdílem.. mám pocit, že nejvíc jsme si užívala třetího a ten se narodil, když nejstarší bylo 3 a třičtvrtě a mladšímu rok a třičtvrtě…
@Krrysa v tomhle se neshodneme, prave proto jsem psala přímo o sobě, já bych s tím spokojená nebyla, nezvládala bych to dle svých představ i tom, jak mají but zvládnuté děti a domacnost
@truelly jo jasn, ě to je pro osobní pohodu strašně důležitý, zvládat všechno tak, abych nelě apocit, že mi to všechno protejká mezi prsty, nestíhám nic atd, z toho se dokážu stresovat i já..a le já třeba stíhám teď, se 4ma dětma daleko víc alíp, než se dvěma ![]()
@Anonymní píše:
PROČ MÍT TŘETÍ DÍTĚ? Spíš se zeptám a proč ho nemít? Vždyť je krásné se o ty dětičky starat a milovat je. Sama pocházím ze tří dětí a musím říct, že to bylo moc fajn, pač když se se mnou nebavil brácha, tak se se mnou bavila ségra a naopak a měla jsem své dva kamarády, kterým jsem vždy důvěřovala. No a doma jsme se měli všichni dobře. Maminka se o nás pečlivě starala, učila nás, že se musíme dělit, nebyli jsme lakomí a dokonale jsme si všichni pomáhali. Bylo to fakt super. Byli jsme prostě silná trojka!!!
souhlasím, mám to taky tak
![]()
@jakanas No, mám to jinak, je to nádhera držet v náručí malé miminko, opatrovat ho, kojit ho a koukat, jak se krásně vyvíjí a roste. Vidět ty malé ručičky, nožičky a sledovat ho. Hotový zázrak. Ano, kolo, výlety, to je všecho fajn, ale to jde zažít vždy, ale to malé mimi, to je prostě hotový zázrak největší. Škoda jen, že ty miminka tak rychle rostou. Mému manžovi to vůbec nevadí. Je stejný blázínek do miminek jako já a klidně si na ty výlety počkáme. Nejsme pohodlní, máme rádi, když je doma hukot a můžeme kolem těch našich dětiček skákat a starat se o ně, to je pro nás ten pravý zážitek. Jo, jo, každý to má prostě jinak. Není to pro nás žádná otrava, ale příjemný koníček. Naše děti jsou našim životem.
![]()
@truelly ale zvládla, láska i hory přenáší a koho můžeš milovat víc, než svoje dětičky. Všechno jde… ![]()
Taky čekáme tři a už se na to další moc těšíme. No a co jsem si všimla, tak tři děti jsou v dnešní době časté. Mám čtyři kámošky a všechny čekají a nebo už mají třetí miminko. Nic zvláštního na tom nevidím. Sama jsem taky ze tří a bylo to fajn. Nikdy jsme neživořili a dětství jsem měla nádherné.