Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je nějaká šance partnera naučit, aby se asertivně ozval a přestal dělat mistrovi debila? Kurz, knížka - zabralo by to? Jinak bude logicky chodit naštvaný a někde to vybublá.
Změna práce se v současné situaci, kdy nejsou lidi, úplně nabízí.
Co třeba s partnerem v klidu na tohle téma pohovořit, když zrovna nebude rozčilený z práce? Žádné výčitky, prostě ho vážně upozornit, že mu to jednak rozkládá osobnost, protože dlouhodobou buzeraci asi nesnese v klidu nikdo, a v druhém plánu rodinu, protože na tebe přenáší potíže v práci.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji radu.
Jsem naštvaná. Přítel si na mě vylévá zlost z práce. Má mistra, kterému dělá debila. Když si řekne o půl dne volna, protože něco potřebuje zařídit, tak mu mistr nejenže nedá za žádnou cenu, on mu ještě práci přidá. A vše odnesu já, protože si na někom musí vybít ego. Já se nehádám, nikdy hádku nevyvolám, ale dokážu se ozvat když se mi něco nelíbí. Už mě to nebaví. Nejsem typ, který se nechá urážet a ponižovat. Máte někdo typ, jak s tím bojovat? Už si fakt nevím rady, držet hubu neumím když na mě řve, to opravdu ne. Něco se mu stane v práci domů příjde je protivnej k ničemu, jenom si hledá důvody za co by mě mohl seřvat. Máe dítě, takže rady typu utíkej budu ignorovat. Není to tak jednoduchý jako to napsat.
Matka mi tohle delala cele detstvi. Kdokoliv ji nas… odnesla jsem to ja. Ona se nikdy ozvat neumela, jenom vsem lezla do zadku. Nepomuze nic. Dela to dodnes, jenom s tim rozdilem, ze dnes ji uz prasknu dverma a jdu domu. Jednou hromosvod, navzdy hromosvod. A ze zmeni praci nepomuze, vzdycky ho neco nastve.
Na terapii nebo rozvod. Jinak akorát po. urvíš život dítěti.
![]()
Až by to zkusil příště, tak ho seřvi ty, co si to dovoluje. A až ti ji natáhne, tak snad bude ten problém s odchodem vyřešen.
@berďana píše:
To nepomuze
Myslíš, že když ukáže, že si to nenechá líbit, tak nepřestane? Mě pak spíš napadlo, aby místo na ní si to nezačal vybíjet na dítěti
Seřvat? Jsi dospělá a svéprávná, co na tebe má někdo co řvát? Jaké sis to udělala, takové to máš.
Na dítěti si to vybíjet nebude, dceři je 6 měsíců, to bych ho zabila.
Jsem rapl, takže bych ho nechala ať se dostane do té své ráže a bez milosti mu vylila kýbl ledové vody na hlavu s tím, že jestli on je takový slaboch, že sklopí uši a neumí se ozvat tak ať si to své nulové sebevědomí vylévá na někom jiném a ne na tobě a normálně bych praskla dveřmi od ložnice s tím, že dokud se nezačne chovat jak chlap a spí v obýváku a servis kolem své osoby si bude obstarávat sám. Plus bych byla taková fúrie, že bych za ním jen tak náhodou zašla do práce a tak si pěkně rejpla jak do něj tak do šéfa stylem ty mu na to nic neřekneš? Hmm tak to se divím co jsi za poseru. Doma na mě na ženskou si dovolíš, ale tady jsi pos. ranej co a klidně i před kolegy.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji radu.
Jsem naštvaná. Přítel si na mě vylévá zlost z práce. Má mistra, kterému dělá debila. Když si řekne o půl dne volna, protože něco potřebuje zařídit, tak mu mistr nejenže nedá za žádnou cenu, on mu ještě práci přidá. A vše odnesu já, protože si na někom musí vybít ego. Já se nehádám, nikdy hádku nevyvolám, ale dokážu se ozvat když se mi něco nelíbí. Už mě to nebaví. Nejsem typ, který se nechá urážet a ponižovat. Máte někdo typ, jak s tím bojovat? Už si fakt nevím rady, držet hubu neumím když na mě řve, to opravdu ne. Něco se mu stane v práci domů příjde je protivnej k ničemu, jenom si hledá důvody za co by mě mohl seřvat. Máe dítě, takže rady typu utíkej budu ignorovat. Není to tak jednoduchý jako to napsat.
No jo, tak teda ono to je hrozne tezky. To, co by pomohlo, slyset nechces
… Ja muzu napsat pouze to, co bych asi delala ja.
Upozornuji te zde na to, ze vase dite vsechno vidi a slysi. Nicite mu tim zivot a nemate na to pravo. Ty jsi za dite zodpovedna a ja si dovolim dokonce napsat, ze jsi jako matka povinna, pokud vis, ze tvemu diteti neco skodi (a to skodi, to mi věř) ho pred tim chranit. No a vic se k tomu napsat neda. Kazdej jinej muze napsat pouze to, co jsem uz napsala ja a ted zalezi pouze na tobe.
Jinak si myslim, ze kdyz prosim o radu a poradit chci opravdu a upřímne, tak nemuzu napsat to a to neradte, budu to ignorovat atd.
Pokud chces pouze urcitou radu, ktera tobe vyhovuje, nepotrebujes ji od nás, protoze tu preci sama uz znáš. Jinak ti drzim palce at ti to dobre dopadne a hlavne doufam, ze se postaras o to, aby melo tve dite adekvatni zazemí pro jeho pozitivni vyvoj. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji radu.
Jsem naštvaná. Přítel si na mě vylévá zlost z práce. Má mistra, kterému dělá debila. Když si řekne o půl dne volna, protože něco potřebuje zařídit, tak mu mistr nejenže nedá za žádnou cenu, on mu ještě práci přidá. A vše odnesu já, protože si na někom musí vybít ego. Já se nehádám, nikdy hádku nevyvolám, ale dokážu se ozvat když se mi něco nelíbí. Už mě to nebaví. Nejsem typ, který se nechá urážet a ponižovat. Máte někdo typ, jak s tím bojovat? Už si fakt nevím rady, držet hubu neumím když na mě řve, to opravdu ne. Něco se mu stane v práci domů příjde je protivnej k ničemu, jenom si hledá důvody za co by mě mohl seřvat. Máe dítě, takže rady typu utíkej budu ignorovat. Není to tak jednoduchý jako to napsat.
Nic ve zlym ale tvuj partner je idiot! Co delat? Musis se odhodlat a rict mu at na tebe nerve! Neni fer, aby byl na Tebe hnustny! At si koupi boxovaci pytek a nebo at zmeni praci, kdyz to tam je tak zle.
@Netopirek píše:
Myslíš, že když ukáže, že si to nenechá líbit, tak nepřestane? Mě pak spíš napadlo, aby místo na ní si to nezačal vybíjet na dítěti
Tva posledni veta je trefna. Presne to se jednou stane pokud to ten jeji sandokan nedostane pod kontrolu a to hodne rychle. A jinak, kdyz ona na nej vyjede a on je nastvanej, nastve ho jeste vic a on se teprv bude citit v pravu. Ja chapu, ze ho treba miluje, ale prave proto ho musi postavit pred rozhodnuti. Jak on se rozhodne, to uz zalezi jen na nem. Ja ho samozrejme neznam. Jiste ze to jinak muze být super clovek, ale pokud me napadá, neni pro me podporou ale pouze skodi a to i memu diteti. ![]()
Ahoj, potřebuji radu.
Jsem naštvaná. Přítel si na mě vylévá zlost z práce. Má mistra, kterému dělá debila. Když si řekne o půl dne volna, protože něco potřebuje zařídit, tak mu mistr nejenže nedá za žádnou cenu, on mu ještě práci přidá. A vše odnesu já, protože si na někom musí vybít ego. Já se nehádám, nikdy hádku nevyvolám, ale dokážu se ozvat když se mi něco nelíbí. Už mě to nebaví. Nejsem typ, který se nechá urážet a ponižovat. Máte někdo typ, jak s tím bojovat? Už si fakt nevím rady, držet hubu neumím když na mě řve, to opravdu ne. Něco se mu stane v práci domů příjde je protivnej k ničemu, jenom si hledá důvody za co by mě mohl seřvat. Máe dítě, takže rady typu utíkej budu ignorovat. Není to tak jednoduchý jako to napsat.