Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyplatí se přítele do něčeho nutit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.7.12 21:32
Já jsem manžela do svatby dokopala, ale nenápadně. Možná si dodnes myslí, že to byl jeho nápad 
Ale potkala jsem ho, když mu bylo 30. Ve 27letech byl ještě na zabití a rozhodně nemyslel na rodinu.
Jsou tu i holky, co maj mladý manžele. Já ho chtěla nechat vyzrát.
Já bejt tebou, tak bych nespěchala. Jeho argumenty mi připadaj rozumný.
Příspěvek upraven 21.07.12 v 21:36
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 21:34
Pokud nemá práci, tak ho celkem i chápu. Vstoupit do manželství není jen romantický akt, ale i zcela prozaický ekonomický svazek. A chlapi jsou na schopnost zabezpečení rodiny o něco citlivější jak ženy, někteří i těžce nesou, pokud žena vydělává víc jak oni.
Nicméně plánování budoucnosti v trochu jasnějších obrysech by se konat mělo. Lidé by si ještě před svatbou měli aspoň zhruba vyjasnit, kdy chtějí děti, kolik, aby pak jeden nebyl nešťastný, že druhý ještě nechce. Pokud se plány na budoucnost nějak zásadně rozcházejí, tak buď dojde ke kompromisu nebo rozchodu 
Nicméně, v 27leech je přítel ještě dost mladý. Dodělal školu, nemá zaměstnání, čeká ho spousta nových životních mezníků, zkušeností. Být tebou, tak bych počkala, až si najde práci a takříkajíc se v ní usadí. Počkej, jak na ni zareaguje, co s ním případně udělá nový kolektiv. Abys pak nebrečela doma těhotná, zatímco si bude novomanžel užívat nově nabyté ekonomické svobody, peníze můžou chlapům fakt stoupnout do hlavy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 21:36
Třeba chce mít napřed jistotu, že tebe a děti uživí, to se mu ani není proč divit.Asi je zodpovědnější než maminka 
,ale chápu mateřské pudy. Nevím jak jste na tom finančně. Nenaléhej, musí si být jistý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 21:36
Tak to tě chápu… Mám doma to samé. S přítelem jsme spolu chodili 6let ( pracoval ) a bydleli jsme tak, že chvíli u mých rodičů a chvíli u jeho, takže jsme se jen navštěvovali. Nějak to neřešil, asi mu to tak vyhovovalo ( mě chvilku taky, protože jsem studovala ). No a najednou po 6letech jsem nečekaně otěhotněla a muselo se řešit bydlení a vše o kolo. Byt jsme tedy sehnali na poslední chvilku než se malej narodil, ale naštěstí bydlíme. A teď bych byla ráda, kdyby jsme se taky vzali, ale to už nevím jak na něj 
A také mu domlouvám jestli by nebylo lepší vzít si hypotéku a jít do vlastního než platit nájem… A on prostě nic neřeší, je to na palici 
Takže uvítám také rady 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 21:37
Rozhodně bych na přítele nespěchala se svým partnerem jsem už 7 let, 5 ve společné domácnosti. Osobně bych ho určitě do ničeho netlačila, mohla by jsi toho do budoucna litovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.7.12 22:09
Moc děkuji za všechny reakce - pomohlo mi to. Měla jsem už poslední dobou pocit, že to zbytečně prožívám a lámu přes koleno a asi to tak opravdu bude. Mám teď okolo sebe spoustu těhotných kamarádek a svateb, tak mi to asi trošku začalo lézt na mozek 
. Takže zvolním tempo a myslím, že i přítelovi se značně uleví 
. Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
21.7.12 22:15
@Anonymní píše:
Moc děkuji za všechny reakce - pomohlo mi to. Měla jsem už poslední dobou pocit, že to zbytečně prožívám a lámu přes koleno a asi to tak opravdu bude. Mám teď okolo sebe spoustu těhotných kamarádek a svateb, tak mi to asi trošku začalo lézt na mozek
Fakt netlač na pilu, zdaleka nesjte v pozici „všechno máme, nic se neděje“, naopak v jeho životě se toho teď děje spousta, tak mu dej čas. Ale plánujte spolu, rámcově, na roky dopředu, povídejte si o svých představách o životě, i celkově, co byste chtěli jednou, co byste chtěli dokázat. Společné plánování je jedním z kroků, které vztah upevňují a sami o sobě posouvají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 22:25
My se brali jako studující. Tedy já těsně po dokončení střední. Bydleli jsme s kamarádama. S dětmi jsme počkali až jsme si koupili byt svůj a oba měli práci. nelituju a manžel taky ne.Ale záleží na každém. V tomhle se těžko radí. Ten tvůj k tomu může za pár měsíců dojít sám a budeš mít super spolehlivého chlapa.Nebo taky může váhat dalších 5 let.To ti nikdo neřekne. 
Asi bych počkala až si najde práci a aspon trošku se tam usadí. Protože chápu že může mít pocit že vás chce zajistit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.12 22:33
Chlapi jsou stejný, u nás to bylo podobné, rozhodně bych do něj netlačila. Devět let jsme byli spolu, z toho tři roky společně bydleli a přítel se taky neměl ke svatbě, nechtěla jsme ho nutit. Pak mi po operaci řekli, abych co nejrychleji otěhotněla, to se povedlo a pak se mě bez náléhání vzal
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Judi
22.7.12 09:35
My se vzali po 2 a 3/4 roku vztahu, žili jsme spolu rok. JENŽE mě bylo v době svatby 20 a jemu 32. Kdybych ho potkala v jeho např. 25 letech, na nějaký konstruktivní vztah bych mohla zapomenout, hrozně pomalu dozrával a já ho (díky bohu) poznala až ve fázi, kdy měl v životě jasno.
- Citovat
- Upravit
23.7.12 12:30
Je to tezk na obe strany… Jsou totiz dve moznosti… Nebo tri???
Tou prvni je, ze tvuj pritel citi, ze opravdu jeste neni schopen rodinu uzivit a plne se o ni postarat… to by mu slouzilo ke cti!
dalsi moznost je ta, ze se mu jednoduse do niceho nechce, je liny a nerozhodny. To by ti ale mel jasne vysvetlit!!! Aby ses uklidnila.
a ta posledni, doufam nepravdiva moznost je ta, ze si vztah pomalu ale jiste rozmysli… I to se bohuzel stava! A odklada to jednoduse proto, ze si neni jisty vasim vztahem!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
23.7.12 12:39
Ze své zkušenosti vím, že nemá smysl tlačit na pilu. nechala bych ho ať si najde práci, až se zaběhne a svým způsobem usadí v této oblasti. užije si svých peněz. cestujte a bavte se.
a opravdu myslím, že jsi ovlivněná okolím, že máš kolem sebe dost vdávajících se a těhotných. být tebou tak pár let ještě počkám.
ale zase si myslím, že by nebylo od věci se ho třeba zeptat, za jak dlouho by asi chtěl děti. ať máš představu…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,
:
).
. Ale nevím, jak dlouho by mu to ještě trvalo 
.
potřebuji poradit od někoho nezaujatého
S přítelem jsme spolu už víc než 5 let, z toho 4 roky spolu bydlíme. Mně je 24 a jemu 27. Já mám tak nějak pocit, že už spolu chodíme dost dlouho nato, aby se náš vztah někam posunul. Chtěla bych se vdát a založit rodinu. Přítel to ale pořád bere tak, že je na všechno dost času, nikam se nehrne. Kdysi dávno se sám se mnou zasnoubil, ale když chci vybrat termín svatby, tak mi řekne, že nemáme kam chvátat a argumentuje tím, že nemá práci a teprve, až si nějakou najde, tak můžeme plánovat něco dalšího (do svých 27 let totiž studoval - trochu se mu to protáhlo
A já nevím, co teď s tím, přijde mi, že když ho do té svatby nutím, tak mu to není příjemné a spíš se ještě víc zasekne. O dětech taky zatím nechce nic slyšet a odkládá všechno na neurčito. Já bych ale chtěla být mladá maminka a bojím se, že když to budeme pořád odkládat, tak se to nakonec nemusí ani povést. Říkala jsem si, že třeba když o tom všem přestanu před ním pořád mluvit a dělat narážky na svatbu atd. a budu vypadat spokojená se současným stavem, tak s tím třeba jednou přijde sám
Myslíte, že v tomto případě se vyplatí trošku na přítele tlačit (on je od přírody takový nerozhodný typ a dokud ho někdo k něčemu nedokope, tak se sám nerozhoupe:D) a nebo spíš zvolnit tempo? Nechci být jak nějaká stíhačka.
Děkuju za rady