Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Takto se zamilovala bývalá spolužačka.Jako kdyby to psala ona před lety.
Z velké zamilovanosti vzešla dcera,byli spolu cca 10 let,nakonec on si našel jinou a rozvod je neminul.Ale tuším,že se nic na vztahu nikoho neměnilo.Prostě oni si nerozumněli-brali se v 18-ti letech,dcera se narodila za necelý rok.Takže v tom hrála roly nevyzrálost a když každý dospěl,tak zjistili,že si nerozumí.
Pokud se ti dva slušně rozejdou, můžou zůstat kamarády a pak by asi nebyl problém.Mám známou, která na své oslavy zve svého prvního ex manžela (je sám) .Ona žije již asi 8 let s přítelem. Mezitím byl ještě jeden manžel. Jezdí i s přítelem za ex manžou domů. Uvaří mu , vypere atd. Je to otec jejich dětí. Možné je všechno, je to jen o lidech.
lasička1 píše:
Takto se zamilovala bývalá spolužačka.Jako kdyby to psala ona před lety.
Z velké zamilovanosti vzešla dcera,byli spolu cca 10 let,nakonec on si našel jinou a rozvod je neminul.Ale tuším,že se nic na vztahu nikoho neměnilo.Prostě oni si nerozumněli-brali se v 18-ti letech,dcera se narodila za necelý rok.Takže v tom hrála roly nevyzrálost a když každý dospěl,tak zjistili,že si nerozumí.
Tak to my jsme vyzrálí asi až dost
Dokonce ani ta první velká zamilovanost se nekonala, prostě jsme ke vztahu dospěli. To ale neznamená, že se nemilujeme, naopak. Bylo nám oběma přes 20, když jsme se dali dohromady a teď už je třicítka na krku. Několik let spolu bydlíme…
Ale naši se začínají nějak dohadovat, tak z toho mám celkem strach…
Zakladatelka
Zakladatelko-pokud se máte rádi,rozumíte si,tak si vůbec nedělej starosti s tím,co by mohlo být.Protože to nikdy nevíme ani když vztahy nejsou takto propletené.A stejně byste na vašem vztahu nic neměnili.
Naše maminka si našla přítele / vlastně on si našel jí /,my už jsme byli dospělý a měli své rodiny.Byla s ním 10 let.S jeho dcerou si rozumíme,i můj brácha a švagrová.Naše mamka byla pro její děti babičkou-narodily se až v době,kdy mamka byla s oním přítelem.
A jak to dopadlo po jejich rozchodu-ona s rodinou a dětmi jezdí stále k naší mamče,ona je pro ně pořád babička.Oni jí zvou na oslavy,ona je také.Pro mě je to jako druhá sestra,já pro ní také-její sestra jí zemřela,takže není díky naší rodině „jedináček“.Naše maminka byla v době kdy jsme byli s bratrem malý na interupci-otec byl hrozný a tenkrát už to spělo k rozvodu-takže pro mě je to vlastně jakoby další sourozenec,kterého jsme mohli mít.Ale chápu maminku,která v situaci,ve které byla se rozhodla pro ukonční těhotenství.Protože pokud by byla sama se třemi dětmi,tak by to nezvládla a tudíž by se nemohla s otcem rozvést a my bychom doma dál trpěly.
Jo a vztah bývalého přítele a maminky-nic moc,on jí skoro nezdraví a občas má na dceru narážky,že se s námi baví.Ale my se nedáme,máme se vzájemně rádi.
lasička1 píše:
Jo a vztah bývalého přítele a maminky-nic moc,on jí skoro nezdraví a občas má na dceru narážky,že se s námi baví.Ale my se nedáme,máme se vzájemně rádi.
To je přesně to, z čeho mám strach. Aby se nás tchán případně nesnažil rozdělit. Bydlíme ve stejném městě jako moje mamka a on sem často jezdí, zůstane u mojí mámy přes týden, ale nebydlí tu a ani spolu bydlet nechtějí. Oběma vyhovuje ta částečná volnost, co si nechávají.
Bojím se, aby se nesnažil partnera zlanařit k tomu, aby se přestěhoval k němu (má k tomu tendenci i teď)…
Anonymní píše:lasička1 píše:To je přesně to, z čeho mám strach. Aby se nás tchán případně nesnažil rozdělit. Bydlíme ve stejném městě jako moje mamka a on sem často jezdí, zůstane u mojí mámy přes týden, ale nebydlí tu a ani spolu bydlet nechtějí. Oběma vyhovuje ta částečná volnost, co si nechávají.
Jo a vztah bývalého přítele a maminky-nic moc,on jí skoro nezdraví a občas má na dceru narážky,že se s námi baví.Ale my se nedáme,máme se vzájemně rádi.
Bojím se, aby se nesnažil partnera zlanařit k tomu, aby se přestěhoval k němu (má k tomu tendenci i teď)…
Ty se bojíšš toho, že tvůj tchán zlanaří tvého třicetiletého přítele, se kterým bydlíš, aby po desetiletém vztahu se od vás odstěhoval k němu?? Počkéj, co to je za blbost?? Pokud by se od tebe opravdu odstěhoval, tak zřéjmě to není partner pro rodinu/tebe, o takového bych tedy nestál a poslal bych ho hned k šípku… ![]()
Ahoj,
chtěla jsem se zeptat na Vaše zkušenosti. Před několika lety zemřel můj otec. Po nějaké době si mamka našla nového partnera. Protože k nám často jezdil, tak si s sebou začal brát syna, který je věkově stejně jako já. Po několika měsících kamarádství jsme dospěli ke vztahu. Je to fajn, jsme velká rodina a zatím nám to klape asi to je i tím, že nebydlíme pod jednou střechou (rodiče mají každý svůj byt).
Akorát mám občas strach, jak to dopadne, kdyby se jeden z párů rozpadl a skončil na ostří nože. Jak to udělat, aby to ten druhý neodnesl taky. Máte někdo zkušenosti z podobného vztahového propletence? Jde fungovat dál, i když se jeden pár rozdeje?