Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
pokud je schopen uhodit ženu a navíc chodí po hospodách, tak bych se nevracela
evo a kam bys šla ?
Já bydlela u našich pak s novým přítelem, po týdnu jsem se odstěhovala k našim a ty mě už v podstatě vykopli… tak jsem neměla kam jít a jsem zase zpět u otce dětí, ale nežijeme spolu jako partneři,on už mě nechce.
Ahoj.Je mi líto, že prožíváš s dětmi těžké chvíle.Já osobně bych se k chlapovi, který uhodí ženu nevrátila.Udělal to jednou a udělá to časem znovu a nebude to jen jedna facka.Bude se to zhoršovat.Vím o čem mluvím - můj bývalý mě týral jak fyzicky tak i psychicky,chodil po hospodách a nic ho nezajímalo. Bylo to peklo.
Rychle od něj pryč, aby to neodnesly i děti.Přeji hodně štěstí a rychlé vyřešení situace.
katka: no, asi to nemáš lehký, já si to teda nedovedu představit, pokud by u nás něco takového probíhalo, taky bych nevěděla, kam jít
, škoda toho přístupu tvých rodičů, je mi jasné, že samotná matka nemá na rozhazování. Někdo z přátel by třeba nepomoh? Opravdu jsou rodiče takoví? Znají situaci?
K tomu chlápkovi bych vážně nešla, i když už nejste partneři, jak už tu bylo zmíněno, může to být horší a horší, děti by něco takového vidět neměly ![]()
Vždy je nějaké řešení.
Jednak ses už neměla vracet k manželovi. Pokud ses jednou rozhodla odejít, tak si máš na tom trvat a ne se furt vracet. Vždyť děti nejsou koťata, abys je takto tahala za místa na místo.
Mám kamarádku, která otěhotněla a otec dítěte se k tomu nemá, kopnul jí do zadku a člověk u kterého bydlela jí řekl, že buď dítě, nebo bydlení, v závěru je to ještě násilník, který se nezdráhá takových věcí jako zmlátit těhotnou. Holčina pracovala jako OSVČ, příjmy nic moc, matka nepomůže, ale to dítě chce, takže se snaží a zatím to jde.
Takže to chce nebulet doma do polštáře a když už uděláš rozhodnutí, tak si za ním stát a nepolevit po prvních náznacích klidového stavu.
hrát roli mámy a táty prostě dle mého nestačí, pokud děti vyrůstají v nefungujícím vztahu, tak to za chvíli začnou vnímat a nenaučí se jak má skutečná rodina vypadat. Je mi váš děvčata líto,ale myslím si, že žít s někým jenom pro to, že máme spolu děti je v dnešní době blbost, nebo pokud vám to tak vyhovuje ,tak bych to nezveřejnovala.
Najděte si jiné partnery se kterými budete š´tastné a nevymlouvejte se prosím na to, že máte děti, děti vám za chvíl vyrostou , zůstanete samy a budete moc litovat! Přeji vám ať si tu svoji situaci co nejrychleji vyřčešíte a brzo ať najdete partnery co si vás budou vážit, a budou mít rádi i vaše děti!
Katko a co tak zajít na sociálku a říct jím v jaké si prekérní situaci, existují přece azylové domy pro maminky s dětmi, existují dávky sociální podpory jako je existenční a životní minimum, přídavky na děti, sociální příspěvek, příspěvek na bydlení apod. Zašla bych tam oni ti poradí. BuĎ tě dají do azylového domu nebo ti poradí najít si byteček který utáhneš a rodičovský příspěvek se nebere jako příjem takže bys měla dostat všechný ty příspěvky a uvidíš že s tím se žít dá, až pak půjdeš do práce a děti do školky uvidíš že to bude o něčem jiném. Držím ti palce a jednej, uhodil tebe příště to můžou být vaše děti a malem bych zapoměla taky by měl jako otec platit vyživné to ti taky poradí! ![]()
Ještě bych dodala pokud si na vesnici nechceš zajít na obec požádat o obecní byt?
Souhlasím s těmi,co píšou,že jen hra na rodiče nestačí,pro děti to je horší,než když žijí jen s jedním z rodičů.Znám to,moje bývalá snacha vyrůstala v takové rádoby kompletní rodině a dceruška to taky začala praktikovat.Chtěla si žít vlastní život a manžel měl být jen otec a bezedná banka.
Návraty,to je ještě horší,bo partner si je tebou tak jistý,že toho bude zneužívat.
Já se kdysi ke svému EX taky vrátila,do půl roku jsme se rozvedli.
Nebreč do polštáře a začni jednat,najdi si podnájem a odejdi.Pak hledej jiného partnera.
Já ho našla ve 42 letech a jsem s ním už 13 let.
Tomu nerozumím. Píšeš, že ses 3× odstěhovala od partnera (semo tamo), pak i od mladšího přítele a teď to nejde? Nemáš kam jít? Zvládla jsi to několikrát, zvládneš to zas. Hlavně se už nevracej.
Taky píšeš, že „mezi vámi nic není, hrajete roli táty a mámy“. Pak nechápu, proč slzíš, když nepřijde domů?! Že tě nechce? Ale vždyť „mezi vámi nic není“! A nebo je to jinak?
Přijde mi, že to máš v sobě nevyřešené a pak se trápíš. Rozhodni se, co chceš a pak se snaž podle toho vyřešit situaci.
Btw, já bych s chlapem, co chodí po hospodách a je schopen uhodit nebyla ani minutu. Na to se mám moc ráda (a syna taky). A řeči: aby mělo dítě celou rodinu, jsou blbost. Dítě potřebuje hlavně klidné a milující prostředí.
ahoj,
no ke mě kdyby se jednou vrátila přítelka tak jsem na koni. a pokud jsi to udělala 3× tak se nedivím, že si dovolí všechno. už to že tě uhodil pro tebe měl být signál.
využívá jen tvé situace s bydlením, která se dá řešit. Sice to bude velmi obtížné, žřejmě by to znamenalo snížit ze svých standardů, ale časem by to bylo určitě lepši.
a další vztahy no nevím… pokud nemáš vyřešen jeden, není fér se pouštět do dalších…
Tento příběh mně připomíná příběh mých rodičů. Sice bych jako chlap neměl tak mluvit, ale myslím, že kdo selže jednou, selže vždycky…
Existují určité varovné signály, že od chlapa je možné čekat určité nepravosti. Sexistické řeči, příliš časté návštěvy hospody, neschopnost vycházet s penězi, absence smysluplných koníčků, ze kterých by měla užitek celá rodina… Asi sama nejlíp víš, co z toho sedí na tvého partnera. No a podle toho by ses měla zařídit…
Ahoj
no to je hrozný
Víš, na to asi neexistuje rada. Já osobně bych se hlavně chtěla postarat o děti, aby měly klidný domov a hledala bych si ani ne tak přítele jako spíš fajn tátu, prostě by mi nešlo tolik o „jiskru“ nebo vzhled jako spíš o charakter toho novýho mužskýho.
Sama s dvěmi dětmi to zvládneš jen těžko, i když i takové ženské jsou.
Myslím, že jejich vlastní táta jim podle toho cos napsala, moc hezké dětství nezajistí. A to by sis jednou možná moc vyčítala.
Takže já za sebe říkám: najít nového tátu a jít pryč.
Jsou azylové domy. Není to špatné. Byla jsem ve 2.Měla 2 alkoholiky a nefunkční rodinu.
Ahoj,
chudáci děti - měli takový maraton. Ale mezi námi s přítelem už nic není, hrajeme roli táty a mámy. On si opět chodí po hospodách, dneska dokonce vůbec nepřišeldomů a já slzím a nevím co dělat, už mě nechce a já nemám kam jít. Comám dělat ?
před několika měsíci jsem tady otevírala diskuzi a některé jste mě žádali, aby dala vědět jak ta má situace dopadla.
Jen v kostce pro ty, které to nečetli. Mám malé děti, dvě do 3 let a odstěhovala jsem se od svého partnera, se kterým jsme se pořád nemohli dohodnout na názorech výchovy, volnosti atd.. vyústilo to jednou v atak, kde jsem slízla jednu facku… 3× jsem se odstěhovala od něj a znova vrátila jen kvůli dětem.
Poslední odstěhování bylo delší cca 6 měsíců… našla jsem si muže mladšího o 8 let a řešila jsem, jestli s ním žít nebo ne. Některé jste mi radili, zkusit to, jinak že nebudu vědět, k dětem se choval hezky, i ke mě, ale když jsme spolu začli bydlet, neměla jsem ještě dořešené vztahy s bývalým partnerem se kterým mám ty děti a začal žárlit a podezírat, tak jsem se odstěhovala i od něj, protože nemám zájem abych řešila i to co neexistuje. Bývalý přítel mi nabídl, abych se nastěhovala k němu aby děti měli domov tak jsme zas u toho našeho táty