Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zase ta platonická láska
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.5.19 13:31
Protože máš polámané sebevědomí a sebepřijetí a tak moc prahneš po tom, aby tě někdo měl rád. Bohužel dlouhodobě se přitahují lidi kteří jsou podobně polámaní a těžko se jim pak dává dohromady něco, co neubližuje.
Jestli to chceš změnit a především jestli chceš svoje dítě naučit něco jiného, než co naučili tvoji rodiče tebe, tak se musíš začít učit mít ráda sama sebe, i se svými temnými stránkami - to neznamená jim podlehnout, ale bez toho se je člověk nenaučí kultivovat.
Pokud nevíš jak na to, tak nejjednodušší cestou je psychoterapie. Slibuju, že to v dlouhodobém hledisku zlepší život tobě, tvému dítěti a i tvému partnerovi, pro kteérho se pak rozhodneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.5.19 13:44
@Ou moc děkuji, určitě máš pravdu 
já se snažím mít ráda sama sebe, hodně se věnuji i duchovním věcem, meditaci apod. Ale v tomhle si nemůžu pomoct, protože jakmile se na mě někdo usměje tak nedokážu přemýšlet, a taky hodně vycítím z toho druhyho emoce, takže vlastně já ani nevím jestli to co cítím jsou moje emoce a nebo cizí. Těžko se to vysvětluje no. Každopádně zkusím tu terapii, strašně ráda bych chtěla někoho milovat jako doopravdy víš aby mě už opravdu ostatní nezajímali.
- Citovat
- Upravit
21.5.19 15:19
@Anonymní píše:
@Ou moc děkuji, určitě máš pravdu
Jenže ezo-ducho semináře jsou jen takové placebo, klouzají po povrchu, nabízí fačování a trochu energie. Respektive meditační praxe pomáhá tlumit úzkost, to je super.
Vstup do psychoterapie, nejdřív individuální - vyber si třeba něco orientované na tělo, aby to spíš kotvilo a zpřítomňovalo. A teda někoho s regulérním výcvikem, ne alternativce.
A teda asi bude jednodušší chodit k terapeutce, abys nemusela řešit přenost - tedy zamilování se do psychoterapeuta.
Oba dva tyhle výcviky jsou velmi slušné a terapeuti patří k těm nadprůměrným.
http://capzt.cz/…enti-vycviku
http://www.pbsp.cz/…tovatele.htm
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.19 15:22
Já byla taky vždycky mimo, když se na mě někdo usmál, podržel mi dveře atd. Vždycky jsem pak přemýšlela jestli je to protože se mu líbím nebo jestli je to třeba jen ze slušnosti…Jednou jsem si byla do O2 kupovat router na wifi a prodejce zhruba mého věku se na mě celou dobu culil a já si chvilku myslela, že mě snad balí nebo co 
a až pak mi vlastně došlo, že se jen snaží něco prodat žejo …Sebevědomí mám celkem nízké takže mě vždycky takový úsměv/ pozornost zaskočí a hned v tom něco vidím. Teď mám přítele, ale stalo se mi, že mě opět takový úsměv zaskočil a já z toho byla chvilku mimo…jenže pak si rychle uvědomím, že jsem zadaná a měnit nechci 
…Nejsi magor jen si uvědom, s kým chceš být a nenech se ovlivňovat pudama. Lidí je jako much a není čas pořád něco přebírat a zkoušet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.5.19 15:30
@Ou moc děkuji, určitě to zkusím. I když mám hrozný strach se někomu sverovat. Ale vím, že to potřebuji. Děkuji ještě jednou 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.5.19 15:31
@helekoukej děkuji za podporu, jsem ráda, že v tom nejsem sama. Zkusím to ukočírovat 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravíčko ženy,
V 24 jsem se odstěhovala za prací do jiného města. Poznala se v práci s ex. On se zamiloval já ne, ale byli jsme spolu, co já vím proč? No, otěhotněla jsem, porodila. Žili jsme spolu další 2 roky, nespali jsme spolu. On na sex nebyl nikdy ani před tím. Myslel u toho jen na sebe. Začalo mi na něm vadit všechno, od rána do večera věčně zhulenej u Playstationu, o malýho taky neměl moc zájem. Když jsme měli mít sex tak to bylo asi půl roku od porodu u moře, no a já se u toho rozbrecela, vůbec mi to nebylo příjemné. Pak zase dlouho nic. Já to moc chtěla, ale ne sním. Žádná snaha z mé ani jeho strany nebyla. No a stalo se, že jsem potkala náhodou jednoho kluka, a vyspala jsem se sním. Další okolnosti, dosti nepříjemné nechci tady vytahovat. Dopadlo to tak, že s novým už bydlíme spolu(2mesice?). Ale, vrátila jsem se do práce, a asi jsem se tam platonicky zamilovala už zase 
Proč se mi to cely život děje? Proč mě stačí jeden krasnej úsměv od chlapa a jsem hotová? Nejhorší je, že se mi vždycky zalíbí zadaní muži a mě už to nebaví. Prosím mám se jít léčit? Nebo jak mám ovládat ty svoje emoce? Prosím nekamenujte mě za nejhorší mámu na světě. Vydržela jsem bez sexu skoro 2 roky, myslím, že v tomhle jsem se hodně polepšila a nemám už potřebu spát s každým kdo se mi líbí. Svého nového asi miluju, fakt nevím. Je taky dost věcí co mi na něm vadí, dotoho bejvalej skrz malýho a mě zachvilku asi praskne hlava. Já mám prostě hrozný strach, že se zase upnu v hlavě na platonickou lásku a budu se trápit. To umím dobře, si v hlavě představovat jaký by to asi bylo. Dobře vím, že můj projev zní jak od pubertacky, ale já už fakt nevím co se sebou. Zas pořád myslím na toho z práce, jak se na mě koukal a usmíval. Achjo prosím pomoct je to na psychouse? Děkuji 
Předem se omlouvám za můj projev a gramatické chyby. Neumím se moc vyjadřovat.
No jak začít. Je mi 27 let. Za mlada jsem byla hodně promiskutní