Žijete s cholerikem?

Anonymní
11.7.21 11:52

Žijete s cholerikem?

Zdravím všechny.
Můj partner je veliký cholerik. Všechno, ale naprosto všechno ho rychle vytočí. Někdy se tomu směju, ale někdy je to pro mě psychicky dost náročné. Umí se vytáčet i za něco co se stalo třeba před týdnem :oops:. Pak si to jako že všechno uvědomí a řekne aby byl klid, PROMIŇ 8o.. Já už vím, že to říká jen tak a stejně si myslí, že pravdu měl, má on.. Jak to všechno zvládat? Jak zvládat jeho výbuchy nálad? Jak zvládat nepřilejvat olej do ohně? Já nejsem cholerik, ale taky toho mam už kolikrát dost a vybuchnu, bráním se. Máme děti, odejit nechci, ale asi už by se to mělo řešit, protože jak se to nezmění, odejdu. Díky za Vaše zkušenosti, názory a rady :mavam:.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
22345
11.7.21 11:54

Pošli ho k psychologovi. Z dlouhodobého hlediska je to dost nesnesitelné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
354
11.7.21 11:57

Žiju a sama jsem taky cholerik. Ale vytáčíme se spíš kvůli aktuálním věcem a umíme ustoupit, choleričnost se projevuje spíš v tom „italském stylu.“ Nemám extra radu, manželovo chování mi nevadí, naopak nemám ráda lidi, co dělají dusno nebo nic neřeknou. Takže je to nejspíš o tom najít člověka, co nám řešením sporů vyhovuje. Když už ale spolu jste, je asi jedinou možností si o tom promluvit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1303
11.7.21 11:58

Je to fakt na prd. A čím bude starší, tím to bude horší. Jak to vyřešit, nevím. Snad ten psycholog, nebo kdyby mu to řeklo víc lidí nezávisle na sobě, aby si uvědomil že problém je v něm.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7342
11.7.21 12:03
@Trashpanda píše: Žiju a sama jsem taky cholerik. Ale vytáčíme se spíš kvůli aktuálním věcem a umíme ustoupit, choleričnost se projevuje spíš v tom „italském stylu.“ Nemám extra radu, manželovo chování mi nevadí, naopak nemám ráda lidi, co dělají dusno nebo nic neřeknou. Takže je to nejspíš o tom najít člověka, co nám řešením sporů vyhovuje. Když už ale spolu jste, je asi jedinou možností si o tom promluvit.

Máme to doma stejně. Taky bych nedokázala žít s nějakou bačkorou co se neumí impulzivně projevit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.7.21 12:10

S cholerikem jsem zila a rada jak to zvladnout asi zadna neni. Vzdycky zrudl a jaksi nabobtnal, mne to prislo strasne smesny, ze vypada jak velka visen. No tak smat se cholerikovi v zachvatu vzteku, je pro nej asi to nejhorsi, takze prejit a humorem se to neda. Tak jsem zacla s taktikou, ze ho necham vyzurit a sla mezitim se psem/behat/nakoupit/cokoliv a to bylo taky blbe, protoze jsem utikala od problemu. V klidu resit taky neslo-jakakoliv i treba souhlasna odpoved ho nastvala jeste vic. No a posledni vyzkouseny bylo, ze jsem udelala to stejny co on-litala po doma, rozhazovala papiry, jecela, kopala do stolu, aby si uvedomil jak je to chovani pres caru a to taky nepochodilo (pry se ho snazim zesmesnit). V posledni hadce mi vycetl po ZT, ze nejsem schopna ani donosit dite a v tu chvilku jsem okamzite spalila vsechny mosty. Pozdejsi omluvy nebyly nic platny, ani zadost o ruku nic nezmohla a tahl zase do obehu.
S cholerikem bud potrebujes lexaurin pro sebe nebo pro nej. Bud ho posli na odbornou pomoc nebo ho posli dal

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1361
11.7.21 12:14

S cholerikem bych určitě děti nevychovávala. A neboj, on se nezmění a to poradny nebo k psychologovi ho jen tak nedostaneš.
A abych se x let omlouvala a omlouvala, protože pán si zrovna v hlavě vymyslí, že ho něco před týdnem nasralo…ani omylem. V tomto duchu vychováváš děti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1274
11.7.21 12:18
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.
Můj partner je veliký cholerik. Všechno, ale naprosto všechno ho rychle vytočí. Někdy se tomu směju, ale někdy je to pro mě psychicky dost náročné. Umí se vytáčet i za něco co se stalo třeba před týdnem :oops:. Pak si to jako že všechno uvědomí a řekne aby byl klid, PROMIŇ 8o.. Já už vím, že to říká jen tak a stejně si myslí, že pravdu měl, má on.. Jak to všechno zvládat? Jak zvládat jeho výbuchy nálad? Jak zvládat nepřilejvat olej do ohně? Já nejsem cholerik, ale taky toho mam už kolikrát dost a vybuchnu, bráním se. Máme děti, odejit nechci, ale asi už by se to mělo řešit, protože jak se to nezmění, odejdu. Díky za Vaše zkušenosti, názory a rady :mavam:.

Tak já mám ultra cholera, tedy v nějakých situacích, a během deseti let jsem se s ním naučila velmi dobře pracovat. Myslím, že nejlepší věc, co jsem zavedla je, že když na mě bude hnusnej, musí jít koupit krásné šperky. :P On už se naučil i někdy omluvit. Zase v některých situacích je to dobrý v tom, že se s ním nikde nemusím bát. Jakmile ho někdo nasere nebo je sprostej nebo cokoliv, tak to velmi rychle vyřeší, mu je v té chvíli všechno jedno, základ je ochránit rodinu. Miluju ho nejvíc na světě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5233
11.7.21 12:20

Při jeho výlevech (bývají i několikrát denně) odcházím z místnosti / pokládám telefon apod.
vzruší a napruží ho úplně vše (jakákoliv zmínka o čemkoliv, úplně typická ukázka je scénka NOK, přesně tak se chová - jen nevysklívá dveře), je schopný se samonas-at..
jsme spolu 17let a horší se to, jeho otec byl stejný :,( manželova mamka se s ním 2× rozvedla (prostě nemohli být spolu ani bez sebe :lol: )
rada na to není, musíš se obrnit, pokud ti za to ten člověk stojí
kdybych se rozhodovala podruhé, vzala bych si asi někoho klidnějšího, někdy mi při tom jeho řevu vyhrknou slzy do očí..

jinak je 100% spolehlivý, pracovitý, má 2 práce, stará se o rodinu (např. si sám žehlí, chystá holkám odjakživa svačiny apod.), jsme pro něj jako rodina na prvním místě.. proto jsem se nerozvedla, řeším to v poslední době i částečným bydlením na chalupě, kde si načerpám klid do zásoby ;) beru to tak, že v životě je holt něco za něco a nikdo nejsme ideální..
hodně sil :kytka: je to boj na celý život…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2936
11.7.21 12:27
@LennyL1 píše:
Tak já mám ultra cholera, tedy v nějakých situacích, a během deseti let jsem se s ním naučila velmi dobře pracovat. Myslím, že nejlepší věc, co jsem zavedla je, že když na mě bude hnusnej, musí jít koupit krásné šperky. :P On už se naučil i někdy omluvit.Zase v některých situacích je to dobrý v tom, že se s ním nikde nemusím bát. Jakmile ho někdo nasere nebo je sprostej nebo cokoliv, tak to velmi rychle vyřeší, mu je v té chvíli všechno jedno, základ je ochránit rodinu. Miluju ho nejvíc na světě.

A pak taky běží prodavačce/úřednici/ kolegovi apod. koupit krásné šperky? ;)

A odpověď pro zakladatelku : cholerik ( ještě hůř se sklony k agresi) v blízkosti je pro mě k nežití podobně jako alkoholik, gambler a podobně.
Nepříjemné, pokud je to někdo z okolí - kolega, člen širší rodiny.
Peklo, když je to životní partner, rodič. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3553
11.7.21 12:34

Já jsem cholerik, ale takovej příčetnej - naštvu se, vylítnu, zařvu, vychladnu, s chladnou hlavou vyřeším situaci, dle potřeby se omluvím. Manželovi to připadá roztomilé, dcera to moc neřeší, spíš říká „mami tobě se to zase nepovedlo, viď“ - jako že se mi nepovedlo zvládnout emoce :oops: Nejvíc to vadí mně. Žít s někým, kdo je cholerik typu tvýho manžela, bych fakt nechtěla, asi bych se ani nedostala k těm dětem. Blbý je, že kdybys mu sebecitlivěji řekla, ať to jde řešit na terapii, tak nejspíš zas vylítne, aniž by si něco uvědomil…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34
11.7.21 12:39

Cholerika bych vedle sebe nesnesla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1344
11.7.21 12:40

Já to řeším tak, že když se kvůli něčemu naštve, tak mu to odkývu, přidám souhlasnou frázi, přitom si myslím svoje a oba jsme spokojení. On se uklidní a já vím, že příští den už ani neví, na co jsem mu kývla.
Jinak, když vidím, že se začíná vztekat, tak se snažím si toho rychle všímat a buď se ho přestanu úplně na danou věc ptát nebo změním téma o 180 stupňů-to na něj zabírá.
No a pak jsou to určitá témata, která vím, že ho vytočí vždy-a o těch začínám pouze, když má super náladu a vím, že mu nebude vadit se o nich bavit.
Je to o vystihnutí toho okamžiku.
Samozřejmě se mi to nepovede vždycky, ale všimla jsem si, že když vnímám varovné signály, tak ho dokážu z módu-za vteřinu mě naser. eš-dostat okamžitou změnou tématu do módu-je to pohoda.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
405
11.7.21 12:47
@Lucy75 píše:
Při jeho výlevech (bývají i několikrát denně) odcházím z místnosti / pokládám telefon apod.
vzruší a napruží ho úplně vše (jakákoliv zmínka o čemkoliv, úplně typická ukázka je scénka NOK, přesně tak se chová - jen nevysklívá dveře), je schopný se samonas-at..
jsme spolu 17let a horší se to, jeho otec byl stejný :,( manželova mamka se s ním 2× rozvedla (prostě nemohli být spolu ani bez sebe :lol: )
rada na to není, musíš se obrnit, pokud ti za to ten člověk stojí
kdybych se rozhodovala podruhé, vzala bych si asi někoho klidnějšího, někdy mi při tom jeho řevu vyhrknou slzy do očí..jinak je 100% spolehlivý, pracovitý, má 2 práce, stará se o rodinu (např. si sám žehlí, chystá holkám odjakživa svačiny apod.), jsme pro něj jako rodina na prvním místě.. proto jsem se nerozvedla, řeším to v poslední době i částečným bydlením na chalupě, kde si načerpám klid do zásoby ;) beru to tak, že v životě je holt něco za něco a nikdo nejsme ideální..
hodně sil :kytka: je to boj na celý život…

To je hezký :palec:. Bereš to s humorem a zároveň se nedáš. Hodně sil přeji. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2182
11.7.21 12:51
@Lily Evans píše:
Já jsem cholerik, ale takovej příčetnej - naštvu se, vylítnu, zařvu, vychladnu, s chladnou hlavou vyřeším situaci, dle potřeby se omluvím. Manželovi to připadá roztomilé, dcera to moc neřeší, spíš říká „mami tobě se to zase nepovedlo, viď“ - jako že se mi nepovedlo zvládnout emoce :oops: Nejvíc to vadí mně. Žít s někým, kdo je cholerik typu tvýho manžela, bych fakt nechtěla, asi bych se ani nedostala k těm dětem. Blbý je, že kdybys mu sebecitlivěji řekla, ať to jde řešit na terapii, tak nejspíš zas vylítne, aniž by si něco uvědomil…

Ja jsem asi neco podobneho, jen ve starsim vydani a muzu rict, ze se ze mne stava flegmatik. Asi to jde s vekem nebo jak deti odrustaji a je min starosti, tak je clovek vic v klidu. Kolikrat bych uz vylitla, ale akorat se nadechnu, vydechnu a jdu od toho. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat