Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kolik je dceři, chodíš do práce? Jestli ne, tak leda vydržet. Jestli jo, tak leda nasetrit a odstěhovat se (jiné město je rozhodně dobrý nápad!), ale hlavně to udělej tak, jak se doporučuje obětem domácího násilí - nic neříkat předem (že šetříš, že hledáš bydlení…), prostě jednoho dne se sbalit a jít.
Právně samozřejmě nemá vůbec žádný nárok určovat, kde budeš ty nebo dcera bydlet, pouštěj to jedním uchem tam a druhým ven. Vlastně všechny t scény pouštěj jedním tam a druhým ven („Jasně, chápu, chtěla jsi ty žaluzie jinak. Hm, rozumím, měla jsi jinou představu o večeři. Aha, ty si myslíš, že to nechci dceru dát, chapu“)
Dceri je 2,5 roku. Do statni skolky ji vezmou az v 3,5 letech protoze je v breznu. Ani nevim kde ji tu skolku zaridit protoze jsou vsechny narvane. Nevim zda ji zaridit v nasem meste nebo v tom, kam chci odejit. Nemam tam zarizene to bydleni, ktere je odrazovy mustek pro vsechno. Chodim k rodicaku na brigadu ale to mi nepokryje dohromady ani najem. Se vsim vsudy mam 12 tis, garsonka stoji 15-16 tis. Ale do te zase jit nemuzu protoze tam by mala nemela pokojicek a to by na me byvalej poslal socialku, tak jak to udelal ted i kdyz zijeme v hezkem 2kk kde ma dcera svoje kralovstvi. 2kk stoji kolem 20 tis. Na to nebudu mit ani az budu chodit do prace.
Příspěvek upraven 24.09.22 v 20:55
Přijde mi, že když jste spolu žily celý život, tak se na tebe matka upnula a nemůže psychicky zkousnout možnost, že znovu odejdeš a ona zůstane sama. Snaží se v tobě věčným ponižováním kritikout vyvolat pocit, že jsi neschopná, nesamostatná a že ona ví/zvládá vše nejlépe. Mám pocit, že se ti i jakoby mstí, že bys ji mohla opustit. Proto má potřebu kontrolovat tvůj život od A do Z, ikdyž už dávno nejsi malé dítě. Tohle rozhodně není normální vztah matky ke své dceři. Scénáře, které popisuješ jsou opravdu hororové (že bude proti tobě svědčit u soudu, nekonečné vyvolávání kde jsi a co děláš apod.). Napadá mě promluvit si o tom s nějakým odborníkem, abyses na celou situaci necítila tak sama.
@Kiki93 píše:
@Platanka Dceri je 2,5 roku. Do statni skolky ji vezmou az v 3,5 letech protoze je v breznu. Ani nevim kde ji tu skolku zaridit protoze jsou vsechny narvane. Nevim zda ji zaridit v nasem meste nebo v tom, kam chci odejit. Nemam tam zarizene to bydleni, ktere je odrazovy mustek pro vsechno. Chodim k rodicaku na brigadu ale to mi nepokryje dohromady ani najem. Se vsim vsudy mam 12 tis, garsonka stoji 15-16 tis. Ale do te zase jit nemuzu protoze tam by mala nemela pokojicek a to by na me byvalej poslal socialku, tak jak to udelal ted i kdyz zijeme v hezkem 2kk kde ma dcera svoje kralovstvi. 2kk stoji kolem 20 tis. Na to nebudu mit ani az budu chodit do prace.
tak sociálku klidně poslat může, v garsonce lidí normálně bydlí, i s dětmi, nebyla bys sama. Prostě by přišli, napsali zprávu, a odešli.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, rada bych se vam sverila s necim co uz rok a pul zazivam. Odesla jsem tenkrat od pritele, protoze jsem zjistila ze uziva drogy. Prosila jsem ho at jde na leceni, pry jsem se zblaznila ze by kvuli me neco takoveho podstoupil. Bylo s nim k nevydrzeni. Ignorace, odstehoval se z loznice, nechtel s nami travit cas, domu chodil v 10 vecer. Tak jsem sbalila par tasek a sla. Sla jsem s dcerkou k mamce, byla to jedina moznost kam odejit. Jsem na rodicaku a sotva vyjdeme s penezi. Jeste k tomu se s byvalym soudime a chce mi davat alimenty jen tisicovku, nechal si nastavit v zamestnani vydelek 9 tis Kc. No a ted k veci. Mamce jsem na jednu stranu strasne vdecna, ze nam zajistila bydleni ale na druhou stranu me strane psychicky nici. Vzdycky od ni kazdej chlap utekl protoze je to hysterka. Kvuli vsemu rve nebo breci, dela ze sebe ukrivdenou, porad potrebuje aby ji byl kazej za neco vdecnej. Mam pocit, ze si schvalne vyhledava situace abychom se mohly pohadat. Kdyz napriklad uvarim, tak mi nada ze dnes nemela v planu varit. Kdyz neuvarim, tak mi vynada, ze ze na toto chut nema. Kdyz jedu nakoupit, tak mi vynada proc jsem kupovala to a to, kdyz jedu podruhe a nekoupim to, tak to zrovna hrozne potrebovala. Je schopna me servat v jakem hrnci jsem varila, ze ona pouziva jinej. Uklidim celej byt komplet ale neudelam balkon. Zrovna balkon byl nejdulezitejsi a potrebovala, aby byl uklizenej presne v tento den. Nadala mi, ze jsem vytahla zaluzie do pulky a ne cele. Proste vse spatne. Rozkazuje mi co mam dceri oblect, jak ji mam ucesat. Kdyz ji ucesu jinak nez ona chce, tak mi rekne ze s ni takto nikam nepujde. Kdyz ji reknu at nechodi, tak mi nada ze ji nechci dceru dat. Neuvedomuje si ze zijeme u ni a ne s ni. Nejsem jeji manzel ani jeji 5 lete dite ktere muze ovladat. Byla jsem s ni od malicka sama, otce jsem nikdy nemela a mam pocit ze se na me nezdrave upla. Kdyz s dcerou nekde jsme, tak ji musim snad co hodinu volat co delame. Jednou jsme s dcerou spaly a nemohla se nam dovolat, tak zacala silet a poslala k nam babicku aby nas zkotrolovala jestli jsme v poradku. A nedej boze kdyz se dozvi, ze jsem se videla s nejakym chlapem. Tak mi okamzite rekne ze pokud si nekoho najdu, tak nam stejne nedovoli nikam odejit a ze nesmim dceri plest hlavu a ze klidne u soudu bude svedcit proti me, abychom nemohly odejit z mesta. Protoze vi, ze do budoucna tu zit nechci. Jsem kazdy den pod silenym tlakem. Byla ted na dovolene na tyden a strasne jsme si to s dcerou uzily, ze jsme tu mohly byt samy. Uplne jsem byla vyrovnana, klidna a strasne to mezi nami s dcerou zlepsilo vztah. Jen co prijela tak opet krik, vycitky a me uplne busi srdce a klepou se mi ruce. Nelibi se mi, ze tak rve pred dcerou a ponizuje me ale nedokazu ji to vysvetlit. Rekne at teda vypadnu pokud se mi to nelibi ale dceru necham tady. Jsem uplne psychicky v haji zase. Teror doma, soudy s byvalym kterej me chce znicit jak rikal. A mamka mezi nami, ktera jedna podle toho jak ji to vyhovuje. Ted od nej potrebovala opravit auto, tak je strasne na jeho strane. Za tyden me zas bude proti nemu navadet. Prosim reknete mi ze to vsechno jednou skonci. Je mi 30, chlapa si asi nikdy nenajdu protoze mi to maminka nedovoli a kdyz nahodou dovoli, tak mi to nedovoli byvalej protoze mi nedovoli odejit z toho naseho (posraneho) malomesta, kde uz stejne nikoho nikdy nenajdu. Ani popravde nechci. Chci pryc ocud. Kazdej den brecim, uz nemuzu, nevidim v nicem smysl. Nevidim zadne vyhlidky. Bojim se, ze si ten byt nebudu do budoucna moct ani dovolit v teto situaci co na trhnu panuje. A ze budeme muset zustat tady a ja to nezvladnu. Uz jsem i premyslela, ze to tu skoncim ale bylo by mi lito dcerky, ze by zustala s takovyma magorama.Příspěvek upraven 24.09.22 v 20:42
cituju, i když koukám, že už se zase upravuje
Mimochodem to co dela matka ted me, tak ji delali to stejne jeji rodice, kdyz se mnou zustala sama. Kdyz toto nadhodim, tak mi rekne ze me tim chce prave ubranit aby dcera nedopadla tak jako ja. Nerozumim, nechapu.
@Kiki93 píše:
Se vsim vsudy mam 12 tis, garsonka stoji 15-16 tis. Ale do te zase jit nemuzu protoze tam by mala nemela pokojicek a to by na me byvalej poslal socialku, tak jak to udelal ted i kdyz zijeme v hezkem 2kk kde ma dcera svoje kralovstvi. 2kk stoji kolem 20 tis. Na to nebudu mit ani az budu chodit do prace.
A to bydlíš v Praze? Já bydlím v krajském městě, v úplném centru a za 2+kk platím se vším všudy ještě míň, než ty za potenciální garsonku. Napadají mě jedině ubytovny nebo azylové domy, kde je možnost bydlení maminek samoživitelek s dětmi, než si našetříš na normální bydlení. ![]()
Příspěvek upraven 24.09.22 v 21:04
Do jiného města můžeš, jen se pak řeší styk s dítětem, takže to pro druhou stranu nesmí být tak šílená vzdálenost, ale třeba stejnej kraj mi přijde v pohodě. U styku s dítětem byh u soudu řešila závislost otce, takže rozhodně aby nebyl s dítětem sám(pod dohledem sociálky, prarodičů apod..).Protože tam člověk nikdy neví. Našetři, najdi byt(s jednim dítětem klidně garsonku),alimenty nech řešit právníka, aby od zaměstnavatele přes soud dostal přesnou částku a ne nějaký výmysl. Pak si nech alimenty posílat na účet, kdyby dělal zle on či matka, tak to dál řeš(poraď se s právníkem).Teď dej dohromady peníze na kauci a nájem a poplatky, aby mateřská pak zbyla na to ostatní(pokud nepracuješ).V případě, že nepracuješ a dítě je třeba malé, že to ještě nejakou dobu nebude reálné, tak si vyběháš dávky. Ale pozor, tam se řeší čtvrtletí. A spoustě lidem to nevyjde hned, ale až když tam jeden měsíc mají nulu, protože u tebe by se řešil i příjem matky, kdy bys v tom čtvrtletí žila s ní. To na úřadě případně můžeš řešit tak, že řekneš, že ti to odmítá dát(pokud by chtěli výplatní pásku apod.) a stačilo by říct kde pracuje a oni by si to vyžádali z práce. Já to tak měla s bývalým, když spadal ještě po odchodu do čtvrtletí.
Nikdo ti nemá co zakazovat mit může a další věci. To snad není myšleno vážně tahle věta. Prostě bych se vrátila do práce a vypadla odtud. Budeš mít klid a ten za to stojí. Strašné se ti ulevi. Přijdeš v práci a v kolektivu i na jiné myšlenky.
Skolku bych zkusila v obou městech a uvidíš, jak to vyjde. Každopádně bude asi těžké sehnat školku, práci i bydlení v jednom městě v jeden okamžik…
Tak bych si asi zkusila nejdřív sehnat ru práci v tom městě, kam chceš jít, a školku kdekoli (ideálně taky tam). Až budeš mít po zkusebce a dcera ve školce pp adaptaci, teprve bych sháněla bydlení.
Matce řekni, že práci máš v tom městě, protože protože ve vašem jsi nenašla, a dcera tam má školku, protože jsi ji chtěla vozit s sebou a vyzvedávat u práce, že je to praktičtější.
@Kiki93 myslím si že sociálce stačí že má dítě vlastní lůžko, koutek s hračkami, jídlo, v bytě je čisto. A v bytě 2kk když jste tři tak tam taky žádné extra království asi taky mít nemůže.
Ahoj holky, rada bych se vam sverila s necim co uz rok a pul zazivam. Odesla jsem tenkrat od pritele, protoze jsem zjistila ze uziva drogy. Prosila jsem ho at jde na leceni, pry jsem se zblaznila ze by kvuli me neco takoveho podstoupil. Bylo s nim k nevydrzeni. Ignorace, odstehoval se z loznice, nechtel s nami travit cas, domu chodil v 10 vecer. Tak jsem sbalila par tasek a sla. Sla jsem s dcerkou k mamce, byla to jedina moznost kam odejit. Jsem na rodicaku a sotva vyjdeme s penezi. Jeste k tomu se s byvalym soudime a chce mi davat alimenty jen tisicovku, nechal si nastavit v zamestnani vydelek 9 tis Kc. No a ted k veci. Mamce jsem na jednu stranu strasne vdecna, ze nam zajistila bydleni ale na druhou stranu me strane psychicky nici. Vzdycky od ni kazdej chlap utekl protoze je to hysterka. Kvuli vsemu rve nebo breci, dela ze sebe ukrivdenou, porad potrebuje aby ji byl kazej za neco vdecnej. Mam pocit, ze si schvalne vyhledava situace abychom se mohly pohadat. Kdyz napriklad uvarim, tak mi nada ze dnes nemela v planu varit. Kdyz neuvarim, tak mi vynada, ze ze na toto chut nema. Kdyz jedu nakoupit, tak mi vynada proc jsem kupovala to a to, kdyz jedu podruhe a nekoupim to, tak to zrovna hrozne potrebovala. Je schopna me servat v jakem hrnci jsem varila, ze ona pouziva jinej. Uklidim celej byt komplet ale neudelam balkon. Zrovna balkon byl nejdulezitejsi a potrebovala, aby byl uklizenej presne v tento den. Nadala mi, ze jsem vytahla zaluzie do pulky a ne cele. Proste vse spatne. Rozkazuje mi co mam dceri oblect, jak ji mam ucesat. Kdyz ji ucesu jinak nez ona chce, tak mi rekne ze s ni takto nikam nepujde. Kdyz ji reknu at nechodi, tak mi nada ze ji nechci dceru dat. Neuvedomuje si ze zijeme u ni a ne s ni. Nejsem jeji manzel ani jeji 5 lete dite ktere muze ovladat. Byla jsem s ni od malicka sama, otce jsem nikdy nemela a mam pocit ze se na me nezdrave upla. Kdyz s dcerou nekde jsme, tak ji musim snad co hodinu volat co delame. Jednou jsme s dcerou spaly a nemohla se nam dovolat, tak zacala silet a poslala k nam babicku aby nas zkotrolovala jestli jsme v poradku. A nedej boze kdyz se dozvi, ze jsem se videla s nejakym chlapem. Tak mi okamzite rekne ze pokud si nekoho najdu, tak nam stejne nedovoli nikam odejit a ze nesmim dceri plest hlavu a ze klidne u soudu bude svedcit proti me, abychom nemohly odejit z mesta. Protoze vi, ze do budoucna tu zit nechci. Jsem kazdy den pod silenym tlakem. Byla ted na dovolene na tyden a strasne jsme si to s dcerou uzily, ze jsme tu mohly byt samy. Uplne jsem byla vyrovnana, klidna a strasne to mezi nami s dcerou zlepsilo vztah. Jen co prijela tak opet krik, vycitky a me uplne busi srdce a klepou se mi ruce. Nelibi se mi, ze tak rve pred dcerou a ponizuje me ale nedokazu ji to vysvetlit. Rekne at teda vypadnu pokud se mi to nelibi ale dceru necham tady. Jsem uplne psychicky v haji zase. Teror doma, soudy s byvalym kterej me chce znicit jak rikal. A mamka mezi nami, ktera jedna podle toho jak ji to vyhovuje. Ted od nej potrebovala opravit auto, tak je strasne na jeho strane. Za tyden me zas bude proti nemu navadet. Prosim reknete mi ze to vsechno jednou skonci. Je mi 30, chlapa si asi nikdy nenajdu protoze mi to maminka nedovoli a kdyz nahodou dovoli, tak mi to nedovoli byvalej protoze mi nedovoli odejit z toho naseho (posraneho) malomesta, kde uz stejne nikoho nikdy nenajdu. Ani popravde nechci. Chci pryc ocud. Kazdej den brecim, uz nemuzu, nevidim v nicem smysl. Nevidim zadne vyhlidky. Bojim se, ze si ten byt nebudu do budoucna moct ani dovolit v teto situaci co na trhnu panuje. A ze budeme muset zustat tady a ja to nezvladnu. Uz jsem i premyslela, ze to tu skoncim ale bylo by mi lito dcerky, ze by zustala s takovyma magorama.
Příspěvek upraven 24.09.22 v 20:42