Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zlé a protivné dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.6.13 19:47
Já nemyslím, že by to bylo ztrátou otce, i když je možné, vy jste je kvůli jeho smrti chránili a obskakovali víc než je třeba. Protože aby mi tak malý kluk řekl to, co tobě, nebo mluvil sprostě… to by hned jednu chytl. Je hodně ženských, co jsou sami na děti, ve spoustě rodin chybí táta, ale tak musí být ta autorita ženská. Však máš bráchu, ne? Kolikrát chlapa supluje strejda, děda, brácha…musíte se semknout a dělat všechno vůči nim stejně - nerozmazlovat, dát trest - nemáš den počítač a on pokračuje ve svém chování… fajn, nemáš dva dny počítač… tři dny… a pak to dodržet. Musíte nastolit hranice, když to neuděláte hned, tak u těch starších bude už za chvíli pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:13
HELEDˇJÁ VYCHOVÁVALA 2 DĚTI SAMA A tohle si ke mně dovolit, tak se neznám. Děláš si to sama, nejsi důsledná a dost autoritavní v tom smysluaby tě brali jako mámu a osobnost. Nejsi služka, ani obětˇ. Jestli to takhle potáhneš dál, čekej možná i fyz. náslilí, ne - li těžké ublížení.
Děti mají rodiče repsektovat, jde to i bez plácání, je to celé o důslednosti a vštěpování pravidel. Ne o otci a jeho důrazné ruce, či hlasu v rodině 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:14
Ja bych ji klidne tech par facek dala…mozna by to zabralo, aby si uvedomila, ze takhle se chovat nema
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:18
Pokud se takhle cove a ty jsi na ni tutu nnu, tak cemu se divis…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:38
Necetla jsem predchozi komentare, jen ten uvodni…takze soudim podle toho a i kdyz se v te rodine treba stalo cokoliv, tak takhle by se dite nemelo chovat…ale to je kazdeho vec, co vydrzi, ja bycch to nesnesla…nevim, proc bych mela byt mimo…toto je muj nazor. marcellia takze se uklidni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:41
@kaseny88 nojo, jenže ten úvodní komentář je z roku 2006, přečti si aspoň ještě ten obnovovací 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:52
@Knihomyš píše:
@kaseny88 nojo, jenže ten úvodní komentář je z roku 2006, přečti si aspoň ještě ten obnovovací
aha rikam, ze jsem to necetla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 20:56
Tak ted to teda ctu 
no ztratit otce je asi pro kazdeho tezke, ale i pres to si myslim, ze to neni duvod k tomuto chovani, kdyz na ne nic neplati, zasla bych k psychologovi s nema. mozna by poradil, jak na ne…mozna leky sklidnil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 21:57
Taky bych zašla k psychologovi a pár facek bych jim uštědřila taky o tom žádná. Taky jsem vychovávala prvního syna víceméně sama, ale tohle si v životě nedovolil 
. Dostal by po hubě, že by nechápal. Ted je mu 15,těžká puberta a i tak si nic takového nedovolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Angelika 99
1.6.13 22:04
Děkuji za rady všem máte pravdu, ale ty kluci jsou vážně tak šílený presto že jsou tak inteligentní a znalí ale neumí se ovládat vuči mně a lidem, které je mají rádi. Jsou strašně tvrdohlavý. Jo mně zlobili vždy, otce vubec, Jeden druhýmu neustoupí nikdy. Je pravda, že když jsou od sebe tak nezlobiou skoro vůbec. Takže se snažíme je oddělovat od sebe co nejvíc ale někdy to prostě jinak nejde. Nejhorší je na nich to, že když jim chcete udělat radost, někam je vezmete na výlet venujete se jim jak nejvíc to de a oni jsou na konci dne ještě nevděční a drzí, že oni vás to nežádali a začnou otravovat ss nečim jiným, už se pak nemužu dočkat až zaspí aby jsem si mohla v klidu dát aspon sprchu. KONečně spiou Bože to je klid.
- Citovat
- Upravit
1.6.13 22:17
No, a když se tak hnusně chovají, je na to nějaká reakce, pokud nechci říct přímo trest? Tedy typu - jsi na mě sprostý, máš zaražené kapesné/můžeš zapomenout na sladkosti (do tak nevymáchaný huby patří jen suchej chleba); chováš se hnusně, tak nebude TV/internet/počítač; nekoupíme to, co bys rád atd.
No, a na výlet bych je vzala pouze, pokud by o to hoodně žádali (tedy samozřejmě bych naznačovala, že bychom mohli někam jet a bylo by to super, ale když o to minule nestáli, tak teda pojedu sama, až budou třeba na táboře…
Uvědom si, že TY jsi šéf a máš dost pák na to, abys dva malé kluky motivovala - rozhoduješ o penězích, o tom, co budou jíst, co se jim koupí, kam můžou nebo nemůžou.
Myslím, že oni se v zásadě ovládat UMÍ, ale proč by to dělali, když to není nutný. Takhle je to pro ně jistě větší sranda. Každý člověk zkouší, jak daleko může zajít. Z tohoto pohledu se může psychologovi fakt jevit jako normální, když tě malej kluk zkusí poslat do p*. Na druhou stranu, dle mě správná a normální reakce rodiče je, zdupat ho za to tak, aby na to příště ani nepomyslel (nebo pomyslel a sevřela se mu řiť nad představou, co by následovalo).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.13 22:35
Angeliko, určitě nečekej, že z tohohle sami vyrostou. Zkus jiného psychologa, protože si myslím, že tohle normální určitě není. Kluci jsou jistě v pořádku, jen ty jsi podle mě totálně vyčerpaná ze všeho, co se v posledních letech stalo a potřebuješ radu a pomoc. A hlavně podporu. Jestli jsou chlapci ve škole chváleni, tak je to opravdu hlavní problém v respektování tebe a blízkých. Přišli o tátu, který jim zřejmě uměl hranice nastavit nejlíp a tím ztratili velkou část jistoty. Musíš na ně být přísná a zároveň spravedlivá. Nežádoucí chování musí být vždy potrestáno a to tak, že oni budou dopředu vědět, co bude následovat (za sprostá slova třeba stopnuté kapesné, za nepomáhání v domácnosti zase zákaz televize/počítače…). Možností je hodně. Promysli to, hoď si to klidně na papír, jaké chování tě u nich vytáčí (klidně si to sbírej za období třeba týdne), jak ho budeš v budoucnu trestat. Pak si s nimi sedni, vysvětli jim změny, v bodech to napiš na papír a vyvěš třeba na lednici, ať to mají na očích. Číst už umějí oba. No a pak to nejdůležitější…důsledně dodržovat. Žádoucí chování je třeba naopak pochválit, případně odměnit. Ať vědí, že to opravdu udělali dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lena2379
29.6.13 20:57
Angeliko, proboha vzchop se! jinak bude ještě více zle...
Angeliko, hlavní problém, který je zakořeněný hodně hluboko a trvá již dávno před manželovou smrtí - je ve tvém sebevědomí!! a schopnosti vytvořit si přirozenou autoritu!! Děti neuvěřitelně rychle vycítí slabost toho druhého a okamžitě ji využijí. Neboj se jim dát najevo, že zdaleka pro tebe nejsou jediní na světě! Měj své zájmy, koníčky, buď šťastná i v aktivitách, které se dětí netýkají, měj ráda PŘEDEVŠÍM sama sebe!!! VAŽ SI SEBE SAMA!, až potom si tě budou vážit i tvoje děti!
Oni tě mají JISTOU! i když tě budou nadávat jakkoliv, ví, že je budeš vždy milovat nade vše, že nakonec vše dostanou! Oni si tvojí lásku musí zasloužit, vybojovat tak, aby si jí vážili!!! Mají vše co chtějí, nic jim nechybí, tak zkouší kde jsou hranice a dokud jim je nedáš ty sama, tak nikdo jim je nedá!!! ani náhradní otec!!
Mám dva syny, je pravda, že doma nosím kalhoty já, jediný, kdo syny vychovává, jsem já. otec je pouze rozmazluje, povoluje počítače atd. a většinou ani není doma. nedovedu si představit, že by mě syn řekl něco takového jako tobě!!! to bych ho raději okamžitě „za tepla“ odvezla do nápravného zařízení - on by si to příště rozmyslel. ale ještě před tím by dostal takovou výchovnou, na kterou by skutečně nezapomněl - proto už by to podruhé neudělal.
Zatím máš spoustu možností ve výchově, které ti budou postupně ubývat - kapesné, TV, počítač, sladkosti, kamarádi, oblíbené aktivity, tak jich využij - dřív, než bude pozdě.
NIKDO JINÝ TVÉMU DÍTĚTI HRANICE NEDÁ, NEŽ TY SAMA!!! jejich výchova, osud, budoucnost (docela dlouhá) je pouze a jen ve tvých rukou!
Vzchop se prosím a nedopusť, aby situace byla horší než je teď! Zachráníš tím možná své děti - od možných nástrah až mu bude 15 (drogy atd.).
Nejdřív začni pracovat sama na sobě, nenech se psychicky ničit, máš právo na šťastný život!!!
Zajdi do dětského domova a uvidíš, kolik dětí by chtělo aby jsi byla ta jejich milovaná maminka… a tvoji vlastní si tě neváží…
přeji ti ať to zvládneš…
- Citovat
- Upravit
ncc1701
27.9.13 21:03
Ahoj, obracím se s prosbou o radu a zároveň doufám, že tu najdu pochopení a ne odsouzení Mám pětiletou neteř, její rodiče odjeli na víkend pryč a malou svěřili do péče mým rodičům. Je u nich od včera, oba dny jsem strávila s rodiči a malou, těšila jsem se na ni a nemáme moc příležitostí se potkat. Problém je ale v tom, že ona je škodolibá, až zlá, o nic nemá zájem, nic ji nebaví, všechno je blbost a nesmysl, jídlo je hnus, kočka je zlá a ošklivá, moje máma je zlá a ošklivá… Moji rodiče samozřejmě už ve svém věku nemají trpělivost na rozjívené dítě, odvykli, takže jsou z ní nervní, hlavně ale nikdo nevíme, jak s ní pracovat. Malá je z domova zvyklá na zákazy („Když se neoblíkneš do pěti minut, nebude večer pohádka“), já jsem se tu naopak inspirovala pozitivní motivací („Když se oblíkneš do pěti minut, za odměnu bude…“) - to na ni neplatí, ji to nezajímá, přeci jen blbě krafu, já jí nemám co zakazovat ani nařizovat. Oni na ni neplatí ani ty zákazy, když už jsme u toho. Prostě veškerá nebezpečná činnost musí skončit buď úrazem, před kterým je varována, nebo jednou přes prdel, před kterou je varována. Tropí scénu, že má jít ven (všude jezdí jen autem), tropí scénu, když má jít domů, háže šutry po psovi (opravdu po něm, ne jemu jako míček), neposlouchá, nerespektuje. Já jsem ještě elév, syn je příliš malý na to, abych se na něm naučila pracovat s pětiletým dítětem. Co byste poradili? Díky všem za reakce.
Příspěvek upraven 27.09.13 v 21:08
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
