Zlé a protivné dítě?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3276
27.11.15 14:58
@marmelada78 píše:
Tak tohle přesně máme doma, kluk 4 r, ale já už jsem si na jeho negativismus tak nějak zvykla, tak už mi to ani nepřijde.. Třeba mu ráno něco nedovolíme a on mi večer řekne: „a kdyz jste mi ráno nedovolili bagrovat vodu v kuchyni tak ty neumíš vařit ani počítat na počítači“ Jako někdy už z něj fakt nemůžu a nevím co na to říct :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
:lol: :lol:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26653
27.11.15 14:59

Mám doma kluka 4,5 roku a je taky dost často negativní. Je to BERAN, jak znamením tak opravdu povahou.Byl hodně nemocnej už jako mimčo a tak nějak se tím obdobím probrečel. Poté se zklidnil a ted asi rok knoura, bručí…Asi ne tolik jako Tvoje malá, ale umí to pořádně.
V obchodě je divokej, pak s evzteká, když nic nekoupím a ví moc dobře, že nic nekoupím. Stejně to zkouší. A další a další, je to i takový tank…Dcerka je uplně jiná, no ted má teda v 8 letech asi nějakou předpubertu, ale dá se s ní domluvit.
Kluk s ezasekne a nic s ním nehne.No a nejlepší je pak babička, já bych mu naplácala, já bych ho seřvla, to jste nedělali a podobně… :( a má potvrzené ADHD, což si myslím, že je v tom chování taky hodně znát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
65
27.11.15 15:01

Tady u těch dětí se člověk vždycky těší, až z toho vyrostou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.11.15 15:02

@medun přesně tak. U nás to je tak, že jsou hodně vycepovaný a moje máma, co s námi je v kontaktu skoro denně, mi říká, že jsem někdy tvrdá až moc.
Z hřiště odcházíme v pohodě. Na to mi pomohlo postupné připravování - předposlední věc, dohoupej se, vyber si ještě něco a až tam skončíš, půjdeme domu.

@efka127 u nás to je jak píšeš. S manželem hodně cvičí, ale já jak s ním jsem pořád, tak se mnou jen tak nehne…
Babičku chtěl určitě ranit a naštvat, protože mu jinak vždycky všechno dovolí a teď nedovolila a ona mu předtím vykládala, jakou jí dalo práci to sehnat…

  • Citovat
  • Upravit
3276
27.11.15 15:03

@efka127 tahle taktika funguje doma to já se jí taky nevnucuju nechceš nechtěj, ale jak jsem psala ostatní jí pak začnou tak trochu ignorovat a ona ignoruje je a nevyvíjí se to vlastně nikam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21227
27.11.15 15:04

No tak dcera mé sestřenice má teď úplně jinou povahu, než měla ve školce. Ve školce byla takový ten malý tyran, nedalo se s ní vycházet, furt jenom vřískala a komandovala. Teď je sladká jak med (má 12) :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
abver
27.11.15 15:05

@medun No tak vidíš, sice nerozdává pusinky a úsměvy na potkání, ale je výjimečná v něčem jiném! Nemusí to být přece ovce z davu :mrgreen: Já si myslím, že se syn naučí zpracovávat emoce a že dozraje… Není to pohodové tvárné děťátko, ale co… Já jsem ve výchově kolikrát, až řekla bych přísná, tak si také nemyslím, že bych rozmazlovala, ale spousta lidí řídících se starou školou mi vyčte to a ono a já si stejně myslím, že má nějaký charakter a v mnoha ohledech ho chápu, vidím tak trochu sebe. Nejhorší je srovnávat s ostatními. Neber si řeči ostatních a nedomýšlej si třeba z pohledů (což dělám vždycky já)… Kdo ví, co ostatní rodiče čeká u jejich dětí např. v pubertě a atd. Tvoje holčička z toho určitě vyroste a bude to pohodová holka. Jednou na to budete spolu vzpomínat ;)

  • Citovat
  • Upravit
3276
27.11.15 15:06
@PaníBovaryová píše:
No tak dcera mé sestřenice má teď úplně jinou povahu, než měla ve školce. Ve školce byla takový ten malý tyran, nedalo se s ní vycházet, furt jenom vřískala a komandovala. Teď je sladká jak med (má 12) :)

ano děkuji tak přesně tohle jsem chtěla slyšet :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3276
27.11.15 15:10

@Ver-Ab no děkuju to je přesně co potřebuju slyšet nějaký rozumný slovo. Já už se v tom patlám vymýšlím tragický scénáře a diagnozy… a je teda fakt, že mám bohužel velkou vadu v tom, že dost řešim co si kdo myslí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26
27.11.15 15:13

Holky, kdyz to tak ctu…uplne zasnu, jak se trefujete do chovani naseho prvorozeneho. Na konci unora mu budou 4roky, od zari zacal chodit do skolky. Do 2 let veku byl naprosto nejhodnejsi a nejmilejsi dite. Poslouchal, nevztekal se, uklizel po sobe, od rana usmev od ucha k uchu. Prekrocil hranici 2,5 let a zacal mrcet, vztekat se, zacal se mracit a ted uz i odmlouva a vymysli si, jen aby nemusel delat nic, co se mu rekne. Byla jsem zvykla na to, ze kdyz si o necem promluvime, tak to pochopi a nedela sceny..ovsem ted, vsechno naopak! Ucim se znat sve dite a kazdy den zasnu a zasnu, co si zase na me vymysli. Tuhle mi u cisteni zubu rekl: ‚me uz porad nebavi poslouchat co musim a mam delat!‘ a to jsem mu jen poradila, aby si soucasne s kartackem vytahnul i pastu z supliku :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
892
27.11.15 15:17

Já se přidávám, máme dcerku 3 roky a teď také prožíváme „telecí“ období. Není to takový extrém, ani neříká nic ošklivého, ale je hodně protivná, nic jí nejde vysvětlit po dobrém, když nemá všechno hned, tak fňuká. Už jsem z toho zoufalá, nemám ráda rozmazlené uvřískané děti a bojím se, že naše takové bude. No, doufám, že to zase přejde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26
27.11.15 15:22

Ja si myslim, ze oni sami nevedi co se sebou delat…uz jsem nekde zaslechla i vyraz ‚detska puberta‘ :lol: vyviji se a zacina jim spousta veci dochazet a nevedi, co s tim, tak proste zkousi ruzne reakce. Ja verim, ze je to jen docasne - ikdyz teda u nas to trva uz skoro rok :cert: Musime byt trpelive a ono se to zase srovna :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.11.15 15:23

@mucinka2 Díky ADHD je to chování takové jaké je, ale dítě za to opravdu nemůže, pro okolí může být rozmazlený a zlobivec, ale bohužel na tyto děti člově musí mít hodně velkou trpělivost a pevné nervy.No babička by si asi měla přečíst o ADHD veškeré informace. Nač trestat někoho, když za to nemůže. Nic se tím nevyřeší. Přeju vám pevné nervy

  • Citovat
  • Upravit
26
27.11.15 15:24

Jo a vcera jsem potkala nasi sousedku se rvouci dcerkou (3 a 3/4r) a ptam se co se stalo - vsechno ji boli - usi, nohy, vlasy, cepice, ponozky…co si vzpomenes, to ji boli :zed: takze v tom nejste sami, nikdo, nebojte :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2526
27.11.15 15:36

@medun Já bych se tedy přidala k holkám, co radí vyčkat. Ber to tak, že každý člověk včetně dítěte mají prostě různou povahu. Nikdo nemáte doma partnera, který je tak trochu morous? Nebo jinde v rodině, u známých? Kdo se na povel nesměje, protože je prostě takový od přírody? Říká se, že většina dětí v rodině si je minimálně povahově podobná. U dítěte do 3 let věku klidně může ještě doznívat období vzdoru, ale zrovna tak to může být její styl upozorňování na sebe.Jsou chvíle, kdy prostě, i kdyby jsi se rozkrájela musí ona ustoupit mladší, i když třeba ještě nechce a tak si prostě najela svůj styl jak na sebe upozornit..říkám třeba. Taky jsem zastáncem toho nijak zvlášť malou nezkoumat, sama sobě si to odůvodni, že malá je prostě taková povaha a když nemá náladu, tak nemá. Co tebe jako rodiče má zajímat, co na to říká okolí, protože je to Tvoje dítě. jednou, až bude malá starší jí vysvětlíš, co od ní budou vyžadovat ve kole nebo v práci jako dospělé. Co bych ještě doporučila…nezmiňuj se ani náznakem o ní o tom, jak hodně Ti vadí to, jak se chová, když to někomu říkáš. Pokud je potřeba to říct, ale tak, aby ona o tom nevěděla. I zavřené dveře nejsou vždy překážka v „neslyšení“. Pro některé děti je i špatná pozornost pozornost, i kdyby byla jen řečená přes telefon, protože…o ní momentálně jevíš zájem…A aby jsi si nemyslela, že jen tak radim jako radilka…mám doma 8 letou, které se někdy pusa nafukuje jak na lusknutí prstů. Byly doby, že jsem jí taky furt pozorovala a vypozorovala, že tohle nejvíc dělá se mnou a přede mnou :?. Naučila jsem se koukat jinam nebo se alespoň tvářit, že do kolen mě to už nedostává. Jakmile mě chce ta naše vyprovokovávat, nestane se nic. Každé dítě si rádo hraje, povídá, dělá blbosti a já nevim co. Jak začne prudit a vynucovat si cokoliv negativně, úplně normálně třeba řeknu, že nerozumim tomu, co dělá a tvářim se nechápavě. Jestli i tak následuje vztekání, řevy, skákání a pod.,jsem tam dál, pořád s ní, ale nemluvim, koukám na ní a čekám. Byly doby, že si i dala sama facku a byly doby, kdy to bylo šílené, ale tam jsme to řešili bachovými kapkami…Ale to už mluvím já o našem dítěti…Prostě řeknu „narostla Ti pusina, tak mluv, co chceš nebo nechceš, křičení a vztekání nerozumím. Jestli se chceš vyvztekat nebo chodit s nafouklou pusou, já počkám a až budeš chtít se mnou mluvit, tak povídej“. A dodržim to. Protože když já se zlobim, ona ječí a je to k ničemu a naštvané jsme pak obě dvě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin