Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Ali-Ali no reaguje tak, že to ahoj pak řekne, když domluvíme to je vidět, že jí to v tý hlavičce šrotuje.
@svycarka do 5 let jo
jako to jsou třeba situace, že k nám přijela moje mamka na víkend a jakmile na ní promluvila tak malá začala řvát nééé nechci fůj. A takhle jela celý víkend. A nešlo nic po dobrém ani po zlém. Se mi kolikrát chtělo brečet. To už se teda zlepšilo od doby co začala chodit do školky tak už se takhle příšerně nechová, ale občas jí to čapne.
@svycarka tak to souhlasim. Hele nase mala je nekdy taky na zabiti a nekdy zase fakt sladka. Mam pocit, ze u nas mela ohromny vliv i skolka a kolektiv dalsich deti, to ji dost srovnalo. Story s babi u nas taky neco podobneho a to deda byl na tom jeste hure, toho nebrala vubec do urciteho veku, doslova s nim orala. A pripadne bych se jeste zeptala mami, jaka jsi byla v detstvi ty sama. ![]()
@medun máme něco podobného se 4letým klukem. Většinou je zlatej, ale jsou dny, kdy to je s ním, jak popisuješ a možná ještě horší, protože vrčí, cení zuby a syčí. To dělá, když se mu něco nelíbí, třeba když o pozdraví děti ze školky, nebo sousedka, se kterou se právě nechce bavit
To teda začal dělat až od nástupu do školky. Taky nezdraví, babičku a tatínka okázale ignoruje…
S mladším to je horší ten je uplakánek, tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Doufám, že je to časem přejde. Zatím to svádím na to, že ještě neumí správně ovládat emoce a ještě mu nedošlo takové to „sociální přetvařování“, takže dělá to, co chce dělat.
@medun no fakt, cetla jsem to na netu
a ona tak reaguje extreme jen na babi nebo i na ostatni? Jinak na priste bych se s babcou domluvila at ji mile prehlizi. Napr. donese cokoladu pro obe. Mensi si to s nadsenim vezme a kdyz starsi bude delat ofuky at ji do babi da na stul se slovy :„ono si to to moje zlato asi vezme pozdeji“… zadne : pozdrav, podekuj, bud slusna atd..detem ten pracuji emoce resi samo sebe a kolikrat nevi.. ja bych ji do kontaktu nenutila. pri laskyplnem ignorovani prijde vzdycky kazdy sam ![]()
@sparaxis já byla slaďoch ![]()
Někdy si řikám jestli to třeba nemůže být porodem, že se narodila o měsíc dřív a měla nějakou náhlou příhodu takže porod děsnej a pak byla 10 dní na JIP.
@Anonymní píše:
@medun máme něco podobného se 4letým klukem. Většinou je zlatej, ale jsou dny, kdy to je s ním, jak popisuješ a možná ještě horší, protože vrčí, cení zuby a syčí. To dělá, když se mu něco nelíbí, třeba když o pozdraví děti ze školky, nebo sousedka, se kterou se právě nechce bavit![]()
To teda začal dělat až od nástupu do školky. Taky nezdraví, babičku a tatínka okázale ignoruje…
S mladším to je horší ten je uplakánek, tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Doufám, že je to časem přejde. Zatím to svádím na to, že ještě neumí správně ovládat emoce a ještě mu nedošlo takové to „sociální přetvařování“, takže dělá to, co chce dělat.
tak tos mě potěšila, že to nemáme doma jen my.
@medun nám teď udělal, že dostal od tchýně krásný a vytoužený dárek, tak jí řekl, že se mu to nelíbí a je to hnusný a to jen z důvodu že jsme mu nedovolili, aby skákal po posteli. Tchýně to ještě nevydýchala.
@Anonymní píše:
@medun nám teď udělal, že dostal od tchýně krásný a vytoužený dárek, tak jí řekl, že se mu to nelíbí a je to hnusný a to jen z důvodu že jsme mu nedovolili, aby skákal po posteli. Tchýně to ještě nevydýchala.
Tak tohle přesně máme doma, kluk 4 r, ale já už jsem si na jeho negativismus tak nějak zvykla, tak už mi to ani nepřijde.. Třeba mu ráno něco nedovolíme a on mi večer řekne: „a kdyz jste mi ráno nedovolili bagrovat vodu v kuchyni tak ty neumíš vařit ani počítat na počítači“ Jako někdy už z něj fakt nemůžu a nevím co na to říct
![]()
@medun
cece nevim..asi bych se chovala jako ona.. neco chce a ja ji to taky nedam, protoze ona ne pozadavky taky neplni.. jen nevim jestli je na to 3 letacka dozrala aby to pochopila… nicmene u navstev Doma bych dodrzola postup jako s babi…nechces s nama, budes bez nas ![]()
Je to jako bys psala o mém synovi, budou mu 4, ale někdy ráno mám stažený žaludek s jakou vstane a i když vstane s dobrou, tak začne hledat kvůli čemu by se „hádal“. Babičku má zlatou, kolikrát se nemůže odtrhnout a kolikrát na ní ani nekoukne a co hůř i vrčí, když se přiblíží. Jsme s ním jak na houpačce, jednou je k pomilování, jindy je fakt příšernej. Okolí reaguje různě, ale především to přisuzují mojí výchově… Já si ale myslím, že je to hodně povahou a genama
I s tím mladším sourozencem to máme podobné, holčičku mám zlatou, úplně jinou. Snažím se být trpělivá i když mi to je kolikrát hodně líto, jaký je. Prostě každý jsem nějaký a děti neberu jako cvičené opičky… Určitě z toho také trochu vyrostou a budou jinak ovládat své emoce. Hodně sil ![]()
@Anonymní píše:
@medun nám teď udělal, že dostal od tchýně krásný a vytoužený dárek, tak jí řekl, že se mu to nelíbí a je to hnusný a to jen z důvodu že jsme mu nedovolili, aby skákal po posteli. Tchýně to ještě nevydýchala.
tak to si dovedu představit. Nevim jak to máš ty, ale já třeba vůbec nemám pocit, že bysme jí rozmazlovali. Milujeme jí, ale záleží nám na tom, aby byla vychovaná a uvědomujeme si, že všechno má svý hranice. Já teda někdy polevim nejsem uplně 100% a už jsem třeba tak unavená, že chci mít klid, ale myslim, že je to opravdu v únosný míře. Ale hrozně mě pak mrzí, když slyšim ty komentáře od známých, že je rozmazlená, že nám vládne, že tohle by jejich dítě nikdy neudělalo, ty šílený pohledy matek na hřišti, když odcházíme s řevem…
Jen me napadlo, ze doma mame neco podobného, i kdyz v mensi mire… Ja s dcerou nemam problem, ale manžela od sebe vylozene odhani, nenecha ho pritulit, neda mu sama od sebe pusu, schvalne třeba říká, ze se ji nebude po nem styskat… a az po delsi dobe jsme vypozorovala, ze je to proto, ze se manzel o tu jeji prizen moc snazi… vzdycky se jeste zacne litovat, jaky je chudak, ze ho nemá rada, a proc je nej tak zla… a ji vylozene dela dobre, ze s nim tak cvici. Kdyz to zkusila udelat mne, tak jsem ji rekla „jak chces, tvoje chyba, pusa nebude“ a za pet minut jsem ji mela omotanou kolem krku a uz se omlouvala… Takze mozna by neskodila podobna taktika?!
Přemýšlím, jaká jsem bývala já jako děcko
Většinou jsem byla chytřejší, než většina dospělých, zvlášť těch slepic z práce, co si mamka vodila domů a které se mnou mluvily jak s idiotem
Sraly mě neskutečně ![]()
Zase jsem nedělala takové ty schválnosti, jako opakování vět pořád dokola nebo gramofonová deska „a proooč?“
Uvidíme, co moje děcko, jak mi to spočítá ![]()
@Ver-Ab jo to si pořád opakuju, že každý dítě je jiný tak prostě má takovou trochu komplikovanou povahu ve školce mi říkali, že tahle holčička se ve světě neztratí. Ale prostě někdy mě přepadne takovej strach jak bude tim životem procházet. I když na to je ještě asi hodně brzo takhle přemýšlet. Ale uplně cítim jak strašně se mi ulevilo, že jsem se tady mohla vypsat aniž by mě někdo znal.