Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prostě mu to řekni narovinu, ne? To ale nejspíš neuděláš, protože se ti líbí, že se mu líbíš a že se snaží možná o něco víc. I když bys ho nakonec odmítla, kdyby se osmělil.
Hele chlapy neumi byt s zenskou „jen“ kamaradi. Pokud maji zajem, doufaji v sex.
Pokud pro nej nejses sexualne absolutne nepritazliva, povazuji ciste kamaradstvi z jeho strany za nemozne.
@Anonymní píše:
Mám jednoho známého, kdysi jsem s ním chodila, pak jsme se po mnoha letech před 2 lety potkali, skočili na kafe a popovídali si co bylo za uplynulá léta. On mě pak pozval na sportovní akci, která mě zajímala, kam jsem po asi půl roce došla, bylo to fajn. Já jsem šťastně vdaná, což jsem mu řekla, on ženatý (samozřejmě se snažil naznačovat, že ne úplně šťastně, to už je asi takový chlapský folklor:-)), vzpomínal hodně na společná léta. Od té doby se mi občas ozývá, většinou pod nějakou jinou záminkou, občas se pochlubí nějakými fotkami, při hovoru je poměrně otevřený, hezky se s ním povídá a vždy připomene, že můžeme vyrazit zase na nějakou akci. Před měsícem jsme tedy zase vyrazili na sportovní akci, kam mě pozval a pak na kafe. O nic se naštěstí nepokusil, jen jsme povídali. Pak mi napsal, že to bylo fajn a byl by rád, kdybych se mu taky někdy ozvala. Ale já se sama neozývám, o žádnou avantýru s ním nemám zájem, jen by mě asi lákalo se s ním občas sejít a pokecat. Myslíte, že je to proveditelné? Že bych třeba měla jen kamaráda, se kterým bych si občas u kafe popovídala, vyrazila na akci a nic jiného? Po kamarádovi jsem vždy toužila, ale i když to párkrát vypadalo, že se to s někým povede, pak to stejně dotyčný zkusil přes sex a byl konec, protože nerozdýchal ani taktní odmítnutí a vysvětlení, že chci jen kamaráda. Bohužel i u tohohle jsem měla pocit, že je z mé přítomnosti trochu rozechvělý.:-)
A můžeš prosím nějak blíž vysvětlit, proč na to kafe a popovídání potřebuješ kamaráda a nestačí Ti na to kamarádka?
Jestli To tam máš pořád část „co by kdyby“, dělá Ti dobře jeho společnost protože je muž, tak co si stěžuješ, že on vyhledává Tvou společnost protože jsi žena.
Nebo jinak - víš o jiném důvodu, proč by měl vyhledávat Tvou společnost?
@aquarian píše:
A můžeš prosím nějak blíž vysvětlit, proč na to kafe a popovídání potřebuješ kamaráda a nestačí Ti na to kamarádka?Jestli To tam máš pořád část „co by kdyby“, dělá Ti dobře jeho společnost protože je muž, tak co si stěžuješ, že on vyhledává Tvou společnost protože jsi žena.
Nebo jinak - víš o jiném důvodu, proč by měl vyhledávat Tvou společnost?
Protože si obecně s muži víc rozumím, máme víc společných témat, chodila jsem na školu mezi kluky, jsem na to zvyklá, mám i víc mužských zájmů než těch holčičích a moc kamarádek nemám. A zrovna s ním mám společný jeden specifický koníček, což byly ty akce, na kterých jsem s ním byla, který nemá nikdo kolem mě, ženské už vůbec. Ani manžel.
Tohle je to klasicke „nejde o to, aby bylo, ale ze by eventualne mohlo bejt“. Myslim, ze o ciste pratelstvi ti nejde, spis se ti libi mit v dosahu nekoho, kdo o tebe jevi zajem. Zeptam se jinak, vadilo by ti, kdyby tvuj muz chodil na kavu s zenou, ktera mu celkem otevrene naznacuje, ze ma zajem a dala by si rict? Vetsine by to asi moc prijemne nebylo a to rikam jako zena, ktera ma dva velmi dobre kamarady mezi muzi. Ale zname se ctvrt stoleti, nikdy jsme spolu nechodili, zadny zajem (pokud tam je) si nenaznacujeme a prilezitostne se stykaji i nase rodiny. Nikdo nikomu neplace na rameni, ze ma neprilis stastny vztah a nenaznacuje, ze by jako..
@Anonymní píše:
Protože si obecně s muži víc rozumím, máme víc společných témat, chodila jsem na školu mezi kluky, jsem na to zvyklá, mám i víc mužských zájmů než těch holčičích a moc kamarádek nemám. A zrovna s ním mám společný jeden specifický koníček, což byly ty akce, na kterých jsem s ním byla, který nemá nikdo kolem mě, ženské už vůbec. Ani manžel.
Dobře, tak prostor tam je, ale z jeho pohledu jen ten specifický koníček, pokud na to nemá kámoše.
Ostatní důvody leží u Tebe a jeho se netýkají.
Ale samozřejmě kombinace koníček + kámoška + potenciál co by s ní mohlo být, samozřejmě kámoše přebíjí, to jo. ![]()
Ale jestli jsem správně pochopil ten úvodní popis, tak on je navíc ex, toho se obávám do nevinného kamarádství neposuneš.
Nejideálnější je mít nejdřív sex s tím klukem. A pak si z něj uděláš dobrého kamaráda. Už bude vědět jak trtkáš a nebude naléhat. To funguje. ![]()
Jasne ze te chce a jasne ze kamaradit s nim je blbost.
Podle me muzes mit kamarada jen takoveho, u ktereho oba vite, ze by sex nefungoval (treba uz jste to kdysi zkusili).
No to prober především s manželem, jak ten se tváří na to, že budeš mít kamaráda.
Pokud si máte o čem povídat a nebo nějaké jiné společné věci, než fyzickou přitažlivost, tak přátelství fungovat může, pravděpodobně si budete muset minimálně jednou vyjasnit, že fakt jen přátelství a nechcete se společně příliš opíjet. A teda to že máš pocit, že možná chce něco víc a že ty nabízíš skutečně jen kamarádství bez výhod je potřeba si jasně vyříkat předem. A pak to podle potřeby opakovat.
Ale primárně chceš brát ohled na svého manžela a tedy mít s ním domluvu, jak on to vidí. V okamžiku kdy on má svoje kamarádky, tak ti to prostě odkejvá a budeš mít čistý stůl.
Příspěvek upraven 23.09.20 v 12:26
@ontarova.stara píše:
Tohle je to klasicke „nejde o to, aby bylo, ale ze by eventualne mohlo bejt“. Myslim, ze o ciste pratelstvi ti nejde, spis se ti libi mit v dosahu nekoho, kdo o tebe jevi zajem. Zeptam se jinak, vadilo by ti, kdyby tvuj muz chodil na kavu s zenou, ktera mu celkem otevrene naznacuje, ze ma zajem a dala by si rict? Vetsine by to asi moc prijemne nebylo a to rikam jako zena, ktera ma dva velmi dobre kamarady mezi muzi. Ale zname se ctvrt stoleti, nikdy jsme spolu nechodili, zadny zajem (pokud tam je) si nenaznacujeme a prilezitostne se stykaji i nase rodiny. Nikdo nikomu neplace na rameni, ze ma neprilis stastny vztah a nenaznacuje, ze by jako..
Jestli manžel chodí na kafe s takovou ženou, nevím, neřešíme tak podrobně, co děláme ve svém volném čase a nelezeme si do mobilu, ani si neříkáme takové věci. Rozhodně ale nějaké známé ženy, se kterými si rád popovídá, má, nevadí mi to, vliv na manželství to nemá, řešíme úplně jiné věci, trávíme spolu normálně rodinně čas. Proto bych chtěla, aby ani případné kamarádství na mé manželství vliv nemělo a zatím toho známého sama nekontaktuji. Právě ty náznaky mě odrazovaly. Jen bych si prostě chtěla s někým občas popovídat a mít společný koníček. Jednoho známého, se kterým si dost často volám, taky mám, zná ho i manžel, ale tam je jasné, že nic nehrozí, je mu 75 let.:-) Je to takový můj adoptivní strejda, znám ho od mlada. Pak mám i hodně společných známých, se kterými se stýkáme, ale ti nemají ten koníček, dokonce si s nimi ani tak dobře nepopovídám. Proto jsem se tu ptala, jestli je něco takového vůbec možné.
@Anonymní píše:
Mám jednoho známého, kdysi jsem s ním chodila, pak jsme se po mnoha letech před 2 lety potkali, skočili na kafe a popovídali si co bylo za uplynulá léta. On mě pak pozval na sportovní akci, která mě zajímala, kam jsem po asi půl roce došla, bylo to fajn. Já jsem šťastně vdaná, což jsem mu řekla, on ženatý (samozřejmě se snažil naznačovat, že ne úplně šťastně, to už je asi takový chlapský folklor:-)), vzpomínal hodně na společná léta. Od té doby se mi občas ozývá, většinou pod nějakou jinou záminkou, občas se pochlubí nějakými fotkami, při hovoru je poměrně otevřený, hezky se s ním povídá a vždy připomene, že můžeme vyrazit zase na nějakou akci. Před měsícem jsme tedy zase vyrazili na sportovní akci, kam mě pozval a pak na kafe. O nic se naštěstí nepokusil, jen jsme povídali. Pak mi napsal, že to bylo fajn a byl by rád, kdybych se mu taky někdy ozvala. Ale já se sama neozývám, o žádnou avantýru s ním nemám zájem, jen by mě asi lákalo se s ním občas sejít a pokecat. Myslíte, že je to proveditelné? Že bych třeba měla jen kamaráda, se kterým bych si občas u kafe popovídala, vyrazila na akci a nic jiného? Po kamarádovi jsem vždy toužila, ale i když to párkrát vypadalo, že se to s někým povede, pak to stejně dotyčný zkusil přes sex a byl konec, protože nerozdýchal ani taktní odmítnutí a vysvětlení, že chci jen kamaráda. Bohužel i u tohohle jsem měla pocit, že je z mé přítomnosti trochu rozechvělý.:-)
On tě nechxe jako kámošku. Takže ho nekontaktuj. Najde si jinou naivku, co mu sežere to formální manžílkování.
@Lucie_Sx píše:
Jasne ze te chce a jasne ze kamaradit s nim je blbost.
Podle me muzes mit kamarada jen takoveho, u ktereho oba vite, ze by sex nefungoval (treba uz jste to kdysi zkusili).
Sex asi fungoval (už je to fakt dlouho), vztah ne, proto jsme se rozešli.
Mám jednoho známého, kdysi jsem s ním chodila, pak jsme se po mnoha letech před 2 lety potkali, skočili na kafe a popovídali si co bylo za uplynulá léta. On mě pak pozval na sportovní akci, která mě zajímala, kam jsem po asi půl roce došla, bylo to fajn. Já jsem šťastně vdaná, což jsem mu řekla, on ženatý (samozřejmě se snažil naznačovat, že ne úplně šťastně, to už je asi takový chlapský folklor:-)), vzpomínal hodně na společná léta. Od té doby se mi občas ozývá, většinou pod nějakou jinou záminkou, občas se pochlubí nějakými fotkami, při hovoru je poměrně otevřený, hezky se s ním povídá a vždy připomene, že můžeme vyrazit zase na nějakou akci. Před měsícem jsme tedy zase vyrazili na sportovní akci, kam mě pozval a pak na kafe. O nic se naštěstí nepokusil, jen jsme povídali. Pak mi napsal, že to bylo fajn a byl by rád, kdybych se mu taky někdy ozvala. Ale já se sama neozývám, o žádnou avantýru s ním nemám zájem, jen by mě asi lákalo se s ním občas sejít a pokecat. Myslíte, že je to proveditelné? Že bych třeba měla jen kamaráda, se kterým bych si občas u kafe popovídala, vyrazila na akci a nic jiného? Po kamarádovi jsem vždy toužila, ale i když to párkrát vypadalo, že se to s někým povede, pak to stejně dotyčný zkusil přes sex a byl konec, protože nerozdýchal ani taktní odmítnutí a vysvětlení, že chci jen kamaráda. Bohužel i u tohohle jsem měla pocit, že je z mé přítomnosti trochu rozechvělý.:-)