Zodpovědnost za svoje dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Zodpovědnost za svoje dítě
Ahoj vzácné ženy i muži, prosím o vaši zkušenost, názor, pohled na věc.
Jsem 4 roky v manželství, oba jsme velmi stejní, a kvůli tomu si nerozumíme a máme rozpory. Hlavni důvod je, že jsme se nevzali z lásky, ale z rozumu. Mě spolu dceru 20 měsíců a já přemýšlím co mám dělat. Její tatínek o ní rika že ji miluje a dělá co umí, i když moje představa je jiná o lásce k dítěti, výchově a vedení..
Ale my se často hádáme, dokonce když jí bylo půl roku tak sem se od něj odstěhovala aby u toho nebyla, protože jsme byli v garsonce, ona byla uprostred hádek a ještě byl trochu agresivní. Taky i podala žádost o rozvod a už tehdy přemýšlela na ni, aby měla "lepšího tatínka " dokud je malinká, aby si na sebe zvykli..pak tomu dala šanci vrátili se k sobě, šly bydlet do většího. Ale stejně se hádáme, a moje srdce je vůči manželovi více a více uzavrenejsi už natolik, že už sem ztratila naději i chuť se dal snažit, protože si uvědomila, že nemůže být šťastná i když bude se svým tatínkem, v takovém prostředí a rodině, kde se pohadame kde není láska vzájemná a společná řeč..ale nevím.
Tolik ji miluju a chci aby byla šťastná, jsem za ní zodpovědná a každý můj krok ovlivňuje její život, její duši. Nevím co mam dělat.
Teď mi začal psát jeden, který se o mě uchází a přijímá i dceru, ještě jsme se ale neviděli..a já mám strach z toho, bojím se riskovat a že udělám chybu.
Je lepší zůstat sama s ní, kdy budu mít sice klid, ona bude dojíždět k tatínkovi, ale v srdci bude prahnout po té otcovské lásce a přítomností, nebo mám zůstat s manželem, i kdyz budu s ním nešťastná, nějak to zkousnu udělám si druhé dítě abych ochránila to první a já už nic jiného nehledala a prostě zůstala tam kde jsem smířila se s tím, nebo co nejdřív byla v druhém vztahu, kde bych mohla být šťastná, dcera by mohla mít nějaký dětství a rodinný život případně sourozence, mela nevlastního tatu a i vlastního tátu..ale s tím Riskem, že nevim jak to dopadne, každý vztah je risk.
Děkuji, anonym 26 let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Az na tu svatbu a to ze mam syna to mam stejne..i vek stejny..sem zoufala 
- Citovat
- Upravit
@Esmera02 píše:
Ahoj vzácné ženy i muži, prosím o vaši zkušenost, názor, pohled na věc.Jsem 4 roky v manželství, oba jsme velmi stejní, a kvůli tomu si nerozumíme a máme rozpory. Hlavni důvod je, že jsme se nevzali z lásky, ale z rozumu. Mě spolu dceru 20 měsíců a já přemýšlím co mám dělat. Její tatínek o ní rika že ji miluje a dělá co umí, i když moje představa je jiná o lásce k dítěti, výchově a vedení..
Ale my se často hádáme, dokonce když jí bylo půl roku tak sem se od něj odstěhovala aby u toho nebyla, protože jsme byli v garsonce, ona byla uprostred hádek a ještě byl trochu agresivní. Taky i podala žádost o rozvod a už tehdy přemýšlela na ni, aby měla "lepšího tatínka " dokud je malinká, aby si na sebe zvykli..pak tomu dala šanci vrátili se k sobě, šly bydlet do většího. Ale stejně se hádáme, a moje srdce je vůči manželovi více a více uzavrenejsi už natolik, že už sem ztratila naději i chuť se dal snažit, protože si uvědomila, že nemůže být šťastná i když bude se svým tatínkem, v takovém prostředí a rodině, kde se pohadame kde není láska vzájemná a společná řeč..ale nevím.Tolik ji miluju a chci aby byla šťastná, jsem za ní zodpovědná a každý můj krok ovlivňuje její život, její duši. Nevím co mam dělat.
Teď mi začal psát jeden, který se o mě uchází a přijímá i dceru, ještě jsme se ale neviděli..a já mám strach z toho, bojím se riskovat a že udělám chybu.
Je lepší zůstat sama s ní, kdy budu mít sice klid, ona bude dojíždět k tatínkovi, ale v srdci bude prahnout po té otcovské lásce a přítomností, nebo mám zůstat s manželem, i kdyz budu s ním nešťastná, nějak to zkousnu udělám si druhé dítě abych ochránila to první a já už nic jiného nehledala a prostě zůstala tam kde jsem smířila se s tím, nebo co nejdřív byla v druhém vztahu, kde bych mohla být šťastná, dcera by mohla mít nějaký dětství a rodinný život případně sourozence, mela nevlastního tatu a i vlastního tátu..ale s tím Riskem, že nevim jak to dopadne, každý vztah je risk.
Děkuji, anonym 26 let
Hlavně si s ním nedělej druhý dítě.
Jsi ještě mladá, proč být celý život nešťastná. Chceš pro dceru takový model rodiny? Ne.
Zarid si svůj život, tak aby si byla spokojená ty i dcera. Vše se netoci jen kolem chlapů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Az na tu svatbu a to ze mam syna to mam stejne..i vek stejny..sem zoufala
Tak počkáme spolu co druzí na to. Jinak ti můžu nabídnout aspoň přátelství, ať v tom nejsi sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1. nejsi ochotná si přiznat svoje vlastní pocity a projektuješ to na dceru. Ona svého otce může docela dobře milovat a být s ním spokojená, jakkoliv to ty vidíš jinak. CO to je za volovinu, že bude jezdit za tátou aprahnout po něčem jiném. To jsou nějaké tvoje hodně divné fantazie, které nemají nic spolčného s tím, jak reálně fungují děti.
2. proboha -hlavně jí nehledej jiného otce a svoje nové chlapy ji představuj až po doluhé dobdě, kdy si budeš jistá, že budete spolu. Tvoje dcera svého otce má, je to člověk se kterým ty si otěhotněla, kterého sis vzala. Žádná z tvých dalších mužů nebude její otec. Budou to její otčímové, pokud s tím budou souhlasit - jinak to prostě budou tvoji partneři. A je vaší zodpovědností jako rodičů naučit se spolu vycházet tak, aby vaše dcera měla co nejfunkčnějí rodiče, i když nebudete jako partneři. Cokoliv jiného ji bude ubližovat - zejména pokud budeš o jejím otci mluvit a smýšlet zle - ona je z 50 % svýj otec, jakmile ho budeš odmítat, odmítáš tím tu její polovinu a ubližuješ jí tím.
3. jsi na nejlepší cestě udělat z vašeho rozchodu emocionlní peklo - nedělej to. Ublížíš tím dceři. CO nejdřív se objednej do poradny pro rodinu, ty sama a srovnej si svoje myšlenky, pocity, fantazie a realitu a hledej cestu k dobrému rozchodu a dobré péči o dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@JancaS84 píše:
Hlavně si s ním nedělej druhý dítě.
Jsi ještě mladá, proč být celý život nešťastná. Chceš pro dceru takový model rodiny? Ne.
Zarid si svůj život, tak aby si byla spokojená ty i dcera. Vše se netoci jen kolem chlapů.
Dekuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Esmera02 píše:
Ahoj vzácné ženy i muži, prosím o vaši zkušenost, názor, pohled na věc.Jsem 4 roky v manželství, oba jsme velmi stejní, a kvůli tomu si nerozumíme a máme rozpory. Hlavni důvod je, že jsme se nevzali z lásky, ale z rozumu. Mě spolu dceru 20 měsíců a já přemýšlím co mám dělat. Její tatínek o ní rika že ji miluje a dělá co umí, i když moje představa je jiná o lásce k dítěti, výchově a vedení..
Ale my se často hádáme, dokonce když jí bylo půl roku tak sem se od něj odstěhovala aby u toho nebyla, protože jsme byli v garsonce, ona byla uprostred hádek a ještě byl trochu agresivní. Taky i podala žádost o rozvod a už tehdy přemýšlela na ni, aby měla "lepšího tatínka " dokud je malinká, aby si na sebe zvykli..pak tomu dala šanci vrátili se k sobě, šly bydlet do většího. Ale stejně se hádáme, a moje srdce je vůči manželovi více a více uzavrenejsi už natolik, že už sem ztratila naději i chuť se dal snažit, protože si uvědomila, že nemůže být šťastná i když bude se svým tatínkem, v takovém prostředí a rodině, kde se pohadame kde není láska vzájemná a společná řeč..ale nevím.Tolik ji miluju a chci aby byla šťastná, jsem za ní zodpovědná a každý můj krok ovlivňuje její život, její duši. Nevím co mam dělat.
Teď mi začal psát jeden, který se o mě uchází a přijímá i dceru, ještě jsme se ale neviděli..a já mám strach z toho, bojím se riskovat a že udělám chybu.
Je lepší zůstat sama s ní, kdy budu mít sice klid, ona bude dojíždět k tatínkovi, ale v srdci bude prahnout po té otcovské lásce a přítomností, nebo mám zůstat s manželem, i kdyz budu s ním nešťastná, nějak to zkousnu udělám si druhé dítě abych ochránila to první a já už nic jiného nehledala a prostě zůstala tam kde jsem smířila se s tím, nebo co nejdřív byla v druhém vztahu, kde bych mohla být šťastná, dcera by mohla mít nějaký dětství a rodinný život případně sourozence, mela nevlastního tatu a i vlastního tátu..ale s tím Riskem, že nevim jak to dopadne, každý vztah je risk.
Děkuji, anonym 26 let
Ve 22 letech se brát z rozumu? Proč?
A ten druhý zájemce - prý přijímá dceru, ještě neviděl ani tebe? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
1. nejsi ochotná si přiznat svoje vlastní pocity a projektuješ to na dceru. Ona svého otce může docela dobře milovat a být s ním spokojená, jakkoliv to ty vidíš jinak. CO to je za volovinu, že bude jezdit za tátou aprahnout po něčem jiném. To jsou nějaké tvoje hodně divné fantazie, které nemají nic spolčného s tím, jak reálně fungují děti.2. proboha -hlavně jí nehledej jiného otce a svoje nové chlapy ji představuj až po doluhé dobdě, kdy si budeš jistá, že budete spolu. Tvoje dcera svého otce má, je to člověk se kterým ty si otěhotněla, kterého sis vzala. Žádná z tvých dalších mužů nebude její otec. Budou to její otčímové, pokud s tím budou souhlasit - jinak to prostě budou tvoji partneři. A je vaší zodpovědností jako rodičů naučit se spolu vycházet tak, aby vaše dcera měla co nejfunkčnějí rodiče, i když nebudete jako partneři. Cokoliv jiného ji bude ubližovat - zejména pokud budeš o jejím otci mluvit a smýšlet zle - ona je z 50 % svýj otec, jakmile ho budeš odmítat, odmítáš tím tu její polovinu a ubližuješ jí tím.
3. jsi na nejlepší cestě udělat z vašeho rozchodu emocionlní peklo - nedělej to. Ublížíš tím dceři. CO nejdřív se objednej do poradny pro rodinu, ty sama a srovnej si svoje myšlenky, pocity, fantazie a realitu a hledej cestu k dobrému rozchodu a dobré péči o dítě.
Co pro tebe znamená prosím být funkční rodiče, i když nebudou partneři?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
Jinak čtu to dobře, že už máš milence?
Ne nemám, neumím mít milence, ale trochu si s ním píšu, upřímně jsem si založila seznamku na pár hodin a pak smazala, kde jsem trochu popsala situaci..ozval se mi stejný člověk, jako před rokem náhodně..ale ani flirt mezi námi není
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Esmera02 jsi mladá, pokud manžela nemiluješ, neshodnete se, nemá cenu zůstávat, s jedním dítětem a tvým mladým věkem máš šanci na lepší život a ne jen přežívání… a je lepší když si na to dcera bude zvykat ted než třeba za 3 roky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@welovefashion píše:
@Esmera02 jsi mladá, pokud manžela nemiluješ, neshodnete se, nemá cenu zůstávat, s jedním dítětem a tvým mladým věkem máš šanci na lepší život a ne jen přežívání… a je lepší když si na to dcera bude zvykat ted než třeba za 3 roky
Děkuju . No právě, aby si zvykala už teď, než potom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Esmera02 píše:
Ahoj vzácné ženy i muži, prosím o vaši zkušenost, názor, pohled na věc.Jsem 4 roky v manželství, oba jsme velmi stejní, a kvůli tomu si nerozumíme a máme rozpory. Hlavni důvod je, že jsme se nevzali z lásky, ale z rozumu. Mě spolu dceru 20 měsíců a já přemýšlím co mám dělat. Její tatínek o ní rika že ji miluje a dělá co umí, i když moje představa je jiná o lásce k dítěti, výchově a vedení..
Ale my se často hádáme, dokonce když jí bylo půl roku tak sem se od něj odstěhovala aby u toho nebyla, protože jsme byli v garsonce, ona byla uprostred hádek a ještě byl trochu agresivní. Taky i podala žádost o rozvod a už tehdy přemýšlela na ni, aby měla "lepšího tatínka " dokud je malinká, aby si na sebe zvykli..pak tomu dala šanci vrátili se k sobě, šly bydlet do většího. Ale stejně se hádáme, a moje srdce je vůči manželovi více a více uzavrenejsi už natolik, že už sem ztratila naději i chuť se dal snažit, protože si uvědomila, že nemůže být šťastná i když bude se svým tatínkem, v takovém prostředí a rodině, kde se pohadame kde není láska vzájemná a společná řeč..ale nevím.Tolik ji miluju a chci aby byla šťastná, jsem za ní zodpovědná a každý můj krok ovlivňuje její život, její duši. Nevím co mam dělat.
Teď mi začal psát jeden, který se o mě uchází a přijímá i dceru, ještě jsme se ale neviděli..a já mám strach z toho, bojím se riskovat a že udělám chybu.
Je lepší zůstat sama s ní, kdy budu mít sice klid, ona bude dojíždět k tatínkovi, ale v srdci bude prahnout po té otcovské lásce a přítomností, nebo mám zůstat s manželem, i kdyz budu s ním nešťastná, nějak to zkousnu udělám si druhé dítě abych ochránila to první a já už nic jiného nehledala a prostě zůstala tam kde jsem smířila se s tím, nebo co nejdřív byla v druhém vztahu, kde bych mohla být šťastná, dcera by mohla mít nějaký dětství a rodinný život případně sourozence, mela nevlastního tatu a i vlastního tátu..ale s tím Riskem, že nevim jak to dopadne, každý vztah je risk.
Děkuji, anonym 26 let
lepšího tatínka 
tatínka lepšího už mít nebude, tatínka už jsi ji vybrala…Jinak mi to přijde šňůška jakéhosi ospravedlnění, že chceš odejít, kam tě frnda táhne, ve jménu dobrá dítěte.
Jesti chceš odejít, odejde jediné tehdy, kdy to bude nezávislé na dalších chlapech. Zkusí žít sama a pak se uvidí, co dál…
Takle jecto prostě jen o té opičí, co se nedokáže pustit větve, doku se nechytí další.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Esmera02 píše:
Co pro tebe znamená prosím být funkční rodiče, i když nebudou partneři?
Co myslis? 
Znamena to, ze budes v prvni rade myslet na dceru a na jeji blaho, ne to svoje. Ve smyslu, ze ji umoznis budovat vztah s tatou, ze si nebudete delat naschvaly, ze ho budes brat jako druheho rodice, protoze rozvodem vase spolecna cesta nekonci. Presne, jak pise @Ou. Ale vzhledem k tomu, ze chces dceri hledat noveho tatinka, protoze ty se s nim hadas,….no, zamysli se nad tim, co jsi napsala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
