Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Už fakt nevím co mám dělat aby se dcera něco naučila, budou ji za pár dnů dva roky a neumí jist sama lžičkou(jen rukama),neumí si malovat. Je strašně hákliva na ruce, nemá ráda když ji je někdo drží, takže ji nemůžu ani ukázat jak třeba malovat, cokoliv chci dělat s ní, tak nechce. Je nekontaktni. Snažím se jí třeba učit barvy pomalu a vůbec ji to nezajímá. Jinak je v pořádku, začíná mluvit, pomazli se jen když něco chce(pustit pohádku-je vycurana) a nebo když se jí něco stane. Děti kamaradek jedí pomalu priborem a vydrží si malovat třeba hodinu, ona dělá s těma pastelkama jen blbosti. Je to tak se vším…achjo
příborem? v tomhle věku? zajímavé.. můj nastupoval do školky, uměl max lžící, spousta dětí tam byla v těch 2 letech krmený.. nešil, má ještě čas. pokud jí nebaví např malování, dělejte jiné věci ![]()
A co bys tak po ní chtěla? po dvouletém miminu? Aby hrála člověče nezlob se a uměla barvy a počítat? Nech ji, at si hraje jak umí a nesrovnávej. Pokud děti tvých kamarádek jedí téměř příborem, tak jim nebudou dva roky. A pokud malují, tak taky. Nech ji. Dej jí třeba papír a voskovky, chvilku jí čárej na papír, a nechej ji - třeba to napodobí ted, třeba za měsíc. Copak závodíš?
Přestaň srovnávat. Tvoje dítě není špatně vycvičená opice, tvoje dítě má své tempo. Možná vyniká v něčem, co jsi zatím ani nezjistila, protože se snažíš, aby byla jako děti kamarádek.
Například moje děti neuměly ve 3 letech u pediatry barvy, počítat, kreslit. A jsou úplně normální, všechno už dávno umí, jsou inteligentní. Jen jim to trvalo chvilku dýl jak vrstevníkům.
Jako bys popsala našeho nejstaršího
Roční dcera mluvila ve větách, jedla s dopomocí příborem, skoro tříleťák sotva mluvil a i polívku jsme do něj museli futrovat my. Chce to čas a trpělivost
Nám hodně pomohly jesle dvakrát týdně na dopoledne.
Ve 2letech příborem? A malovat si hodinu? To neznám. Syn tedy jedl sám od 1,5roku lžíci, ale rozhodně si hodinu nemaloval a to ani teď ve 3,5letech (ani 8lety syn hodinu nemaluje). Barvy děti zvládají tak po 3 roce i dyl. Myslím, že chceš po ní moc. Tak malé dítě neudrží tak dlouho pozornost a některé děti ani na malování nejsou. Hlavně ji moc nesrovnavej s jinými dětmi. Ve 2letech je to ještě prte.
Příspěvek upraven 09.04.18 v 18:02
Nesrovnavej tak. Je sikovna na neco jineho, ne? Odkdy ji davas k dispozici lzicku, at ji sama? Malovat - dcera vydrzi u papiru az ted ve 3 letech a dela cmaranice ![]()
A veris tomu, ze si maluji hodinu? Ja ne. Clovek si rad veci pribarvi, sem tam cas zdvojnasobi a podobne
najdou se vyjimky, ale urcite kazde 2 lete dite hodinu nemaluje ![]()
Naše dvouletá vnučka je dítě velmi vytrvalé, ale ani tak nevydrží dobývat se třeba na Savo nebo na Krtka dýl než půl hodinky. Naštěstí. A čmárat vydrží dost dlouho - i když ne tu půlhodinu, a jenom v případě, že čmárá po zdi. Na papíře to asi není to pravé ořechové, není tam ten adrenalin.
Jejda děkuji trošku jste mě vrátili na zem-asi. Byla jsem z toho taková ve stresu a pořád se snažím, aby se ona snažila a stejně je to k ničemu, jen jsem se bala jestli na ni. nejdu špatně a něco nezanedbavam a nejsu špatná matka..i Kdyz určitě bych mohla být lepší. Ale děkuji,nebudu.to teda tak řešit a dám ji čas… to stejný s učením na nočník…vykakala se do něho dvakrát v životě a když je bez pliny, tak akorát pocura celý byt.
Vůbec to neřeš, užívejte si sluníčka, malovat může v zimě
Né, vážně, myslím že to zbytečně řešíš. Můj nejmladší se naučil pořádně mluvit ve třech letech, barvy až ve čtyřech. A můj první v roce a půl uměl básničky. Každé dítě je jiné.
@Anonymní píše:
Už fakt nevím co mám dělat aby se dcera něco naučila, budou ji za pár dnů dva roky a neumí jist sama lžičkou(jen rukama),neumí si malovat. Je strašně hákliva na ruce, nemá ráda když ji je někdo drží, takže ji nemůžu ani ukázat jak třeba malovat, cokoliv chci dělat s ní, tak nechce. Je nekontaktni. Snažím se jí třeba učit barvy pomalu a vůbec ji to nezajímá. Jinak je v pořádku, začíná mluvit, pomazli se jen když něco chce(pustit pohádku-je vycurana) a nebo když se jí něco stane. Děti kamaradek jedí pomalu priborem a vydrží si malovat třeba hodinu, ona dělá s těma pastelkama jen blbosti. Je to tak se vším…achjo
Buď v klidu je to normální že každý má jiné tempo atd. Já nikdy nesrovnávala s okolím ale mezi synem a dcerou jsou 15 měsíců od sebe. Jelikož syn byl hyperaktivni a uměl chodit samostatně od 9 měsíce ale zas byl na tom hůř v mluvení (měl to díky nosní mandli) ale v jiných věcech je zas lepší než jeho mladší sestra ta je takové čuňátko taky raději používá ruce místo lžičky a vydličky o malování to oba rádi ale jde pouze o čáry a nesmysli pro mě ale oni tam něco vidí. Ale vždy si říkám že do 18ti budou zas jiní ![]()
Každé dítě je jiné a Tvá dcera přesně ví, co dělá. Nech ji žít dle její libosti ![]()
Mam holku, dvouletakcku a pribor fakt nezvlada a malovat??
porad jen cmara cary ci kruhy. A ted se teprve rozmluvila ![]()
No tak priborem ji můj dvouletý syn uz docela dlouho, i chleba si maže sám. Sám jedl lžící v roce. Ale to neznamená vubec nic, on ma mezery zase jinde. Treba s pastelkami taky děla blbosti, dyl vydrží jen u lega, zajímají ho snad jen auta atd. A ze by se nechal ucit barvy?
utopie. To ho spis učím tak ze kdyz treba popisuju co vidime, tak ty barvy zmínim (velké červené auto, modrý maják, zelený strom…) Nejraději se ovšem vrtá klackem v bahně. Tak chodime často ven po dešti
hele bud uuuuplne v klidu, umí co umí a az bude potřebovat to ostatní, tak se to naučí. ![]()
Už fakt nevím co mám dělat aby se dcera něco naučila, budou ji za pár dnů dva roky a neumí jist sama lžičkou(jen rukama),neumí si malovat. Je strašně hákliva na ruce, nemá ráda když ji je někdo drží, takže ji nemůžu ani ukázat jak třeba malovat, cokoliv chci dělat s ní, tak nechce. Je nekontaktni. Snažím se jí třeba učit barvy pomalu a vůbec ji to nezajímá. Jinak je v pořádku, začíná mluvit, pomazli se jen když něco chce(pustit pohádku-je vycurana) a nebo když se jí něco stane. Děti kamaradek jedí pomalu priborem a vydrží si malovat třeba hodinu, ona dělá s těma pastelkama jen blbosti. Je to tak se vším…achjo