Byli jsme zde včera, takže zážitky jsou čerstvé
. Předně: Měli jsme v plánu vyjet nahoru kabinovou lanovkou. Od konečné tramvaje v Horním Hanychově jsme nasadili sprint lesní cestou s golfkami, abychom dorazili včas, než lanovka pojede. Cesta se zrovna dělá nová, byla plná velkých kamenů a golfky na ní zejména do kopce, jely velice špatně. A když jsme dorazili ke stanici lanovky, zjistili jsme, že pro silný vítr je mimo provoz, což na webových stránkách uvedeno nebylo. Díkybohu byla však v provozu sousední sedačková lanovka ze Skalky, která přepravuje i kola či kočárky. Lanovka je pro 4 osoby, nedoporučuje se mít děti na klíně, ale i tak jsem si nakonec nejmladšího dvouleťáka na klín posadila, protože jsem se bála, že mi propadne dolů. Lanovka má sice zábranu, ale tyč je pouze na dvou stranách, nikoli uprostřed, kam jsem dítě posadila. Nevýhodou lanovky ze Skalky je i to, že Vás vyveze na hřeben, takže pokud máte v plánu jít na Ještěd, je nutné dojít ještě kus pěšky. S ohledem na to, že jsme měli v plánu vrátit se do Hanychova přes Pláně, tedy kus stejnou cestou zpátky z Ještědu, to nebylo moc atraktivní.
Na Ještěd lze dojít po turistické cestě či po silnici. Turistická cesta je velice strmá a rozhodně není vhodná pro kočárky, pokud nepočítáte s tím, že je 98 % trasy ponesete. Vhodnější je tedy jít po silnici, která je však relativně úzká a je zde docela silný provoz (kolem nás jezdily nejen motorky a terénní čtyřkolky, ale i motocykly, zapůjčené koloběžky či taxi, které vozilo lidi z parkoviště nahoru k hotelu a zpět).
Jakožto Liberečáka mne horský hotel jako takový zanechává zcela chladnou, ale jako matka jsem ocenila, že jsme nemuseli zajít na jídlo ke stánku nebo do hotelové restaurace, ale koupili jsme si jej v místním „kiosku“ (bufetu?) a nebylo to špatné. Nanuky apod. jsou ovšem i zde docela předražené
. Konzumovali jsme v blízké restauraci a u jedné paní na stole mne zaujala ledová káva, vypadalo to docela lákavě. Ptala jsem se, co to má, že bych si to dala taky, a dostalo se mi odpovědi, že si objednala ledovou kávu se zmrzlinou a se šlehačkou, ale dostala mléko s ledem. Takže jsme se shodly, že si to objednávat nebudu
.
Mezi restaurací a kioskem jsou i toalety (bez přebalovacího pultu), které jsou zdarma.
Z terasy pod hotelem je možné kochat se krásnými výlety, a pokud svítí sluníčko, dá se unést i silný vítr. Jen jedinkrát se mi stalo, že nahoře bylo dokonalé vedro a horko, a to zrovna, když jsem strašila spolužačku z Roudnice, že v sukýnce nahoře zmrzne. Strašení mi nevyšlo, ale navzdory této zkušenosti s sebou vždy raději beru nějakou „neprofoukavou“ bundu.
Z Ještědu se dá sejít pěšky (krpál), sjet lanovkou (pokud jezdí), anebo se vrátit zpět na lanovku na Skalku (v takovém případě doporučuji si rovnou koupit zpáteční jízdenku, protože vyjde levněji). My jsme šli pěšky ještě dál na Pláně, poslední úsek cesty opět není vhodný pro kočárky a je nutno přenášet, anebo jít delší okolní cestou. Na Pláních se nachází hospůdka, kde je možné se občerstvit, a buď pokračovat někam dál nebo sejít z kopce do Hanychova, kde lze nasednout na tramvajové linky. Výlet na Ještěd lze případně spojit i s procházkou Terasami Ještědu, ale opět - ne všechny úseky jsou pro kočárek vhodné, pro menší děti je lepší mít nosítko nebo krosnu. A samozřejmě: vyhradit si dostatečné množství času, abyste stihli vše
.
P.S.: Loni o prázdninách byli příbuzní z Brna, jejichž syn je milovníkem Ještědu a moc toužil po tom zde přespat. Ubytování je samozřejmě možné, ale trojčlenná rodina tehdy za pokoj s přistýlkou zaplatila za noc nějaké 3 000, a to to měli se slevou…