Kostel nejsvětější trojice Srbeč

Tradičním místem pro konání srbečské Trojické pouti je tento malý kostelík, ukrytý na vrcholku nad obcí, mezi vysokými stromy. Parkování je možné buď pod kopcem u přilehlého hřbitova, nebo se dá vyjet autem až ke kostelíku. Vstup bohužel není možný po celý rok, jen při výjimečných příležitostech. Procházkou se sem dá dojít i s terénním kočárkem, pokud zvolíte delší cestu, která se vine kolem kopce. Pokud půjdete pěšky bez kočárku, lze zvolit strmější cestu přímo od hřbitova. Kostelík pochází již ze 16. století, původně renesanční stavba byla později barokizována. Naposledy byl restaurován v polovině 20. století, doufám, že zde bude stát ještě pěkných pár let.

Z dávných dob se dochovala pověst ,,O Poustevníkovi"
Poblíž kostelíku Svaté Trojice nad Srbčí stávala malá dřevěná chaloupka a v ní bydlel poustevník. Většinu času trávil v nábožném rozjímání a modlitbách. Každý den ráno, v poledne a večer v kostelíku zvonil k modlitbě. Jasný hlas zvonku bylo slyšet do údolí, v němž se rozkládá Srbeč, a bylo-li klidno, i do dalekého okolí. Poustevník sbíral léčivé rostliny, z nichž vařil různé odvary a vyráběl masti, a tak pomáhal lidem ve vesnicích, když k němu přišli požádat o radu. Dovedl ale i jiné věci. V mnohých sporech rozřešil nemožné, dovedl usmířit i rozhněvané. Byl živ z toho, co mu dobří lidé darovali, nikdy ale od nikoho nevzal peníze. Pro vodu si chodil do stráně do malé studánky skryté mezi kapradím. Lidé ho měli velice rádi a pro jeho moudrost a zbožnost mu říkali Svatý muž. Nikdy by je bylo nenapadlo, že se s ním budou muset jednoho dne rozloučit. A přece se tak stalo. Když se ujal vlády v zemi císař Josef II., vydal nařízení, podle něhož byly zrušeny kláštery a poustevny. A tam musel i Svatý muž opustit poustevnu nad Srbčí a lidé se s ním s pláčem loučili. Netrvalo dlouho a v chalupách se začalo vyprávět, že poustevník byl sám bývalý hrabě Kolovrat, který svlékl šlechtický kabát, oblékl šat poustevníka a usadit se ve skromném stavení. Před tím nechal na kopci postavit kostelík, aby se kál a prosil boha za odpuštění hrozného činu, kterého se dopustil, když k smrti ubodal svého syna a jeho selskou milenku.