19 - 21 měsíc

Musím říci, že na to jak jsem maličká, už mám plno nápadníků. Tedy Honzíka, který bydlí v Břeclavi a Kubíka, který bydlí v Šumperku hned vedle mojí babičky. A tak jsem již v brzkém mládí poznala, co je to chlapské objetí nebo zamilovaná pusa. Občas jsme taky šla s nimi pěkně za ručičku, ale to jim moc nešlo, hned se pouštěli a začali mi dělat různé schválnosti.

V čem dělám velké pokroky to je být samostatná - když chci, dokážu se sama najíst (a je jedno, jaké konzistence jídlo je), dokážu se sama vyzout a někdy i sama obout, dokážu si sama umýt ruce mýdlem a utřít si je do ručníku, umím si sama vyčistit zoubky, včetně vypláchnutí pusinky (plivání mi jde ohromně). Oblékání jde zatím ztuha - umím si sama obléct čepici nebo klobouk, umím si sundat ponožky a obléknout bundu, ale zipem dozadu.

V čem zatím odolávám snaze mých rodičů, je chození na nočník - občas si na něj sednu, aby měli trošku radost, ale „nadílku“ si vždy schovám do plínky.

Obstojně mi jde také mluvení - jen k tomu občas potřebuji tlumočníka, aby mi ostatní rozuměli:

1. zcela bezchybně říkám máma, táta, babi, děda, teta, šáša, mimi, houpy, děti, sýr, bonbón, bus, kytí,…

2. trošku zkomoleně pak šaši (sedět=hačí), jeji (ležet=hají), eňuňu (auto=enenen), vovo (voda), boba (bota), bababu (bábovka), Veji (Veri=Verunka), žiži (židle), bumbum (pít=bumbat), my (myš nebo mýt), pám (pán),…

3. vím jak dělá ovečka (bé), kravička (bú), koza (mé), pejsek (bafbaf), kočička (mjú), had (sss), kačenka (gagaga), ježek (funění nosem), slepička -(koko), ptáček (pípí), kohoutek (kyký), kuře (pípí), prasátko (chjochjo), koník, čert (blll), vláček (hú), auto (enenen),…