4 měsíce bez tebe
Jak jsme přišli o dcerku, jsem psala v minulém deníčku. Odstupem času bych svá rozhodnutí z fleku změnila, ale bohužel to nejde. Teď už nám nezbývá nic jiného než doufat v lepší zítřky.
Když jsem se dozvěděla, že mé dcerce nebije srdíčko a narodí se bez života, zhroutil se mi celý svět. První dny i týdny byly nejhorší v mém životě. Takovou prázdnotu a bolest už v životě nechci zažít.
Teď se snažím vracet se zpátky do života, začala jsem návratem do práce a plánováním dokončení rekonstrukce baráčku, což mě zaměstnává natolik, že nemám moc času přemýšlet.
Doteď ale lituji svých rozhodnutí Viky nepohřbívat. Chtěli po mě podepsat papíry hodinu po porodu, čas na poradu s chlapem a rozmyšlení se jsem nedostala.
Další, co si neodpustím, že jsem nedostala příležitost se s dcerkou rozloučit nebo dostat alespoň nějakou památku. Otisky nebo pramínek vlásků. Nebyla jsem schopná si alespoň takovouhle věc vydupat. Takže jediné, co mi po ní zbylo, jsou jen fotky z UTZ v rámečku, u kterých hoří večer co večer svíčka. A bolavé srdce.
Ale jestli byla Vikynky úloha nás s přítelem spojit ještě více k sobě, tak je její úkol splněn. Uvědomila jsem si, že nebýt jeho, nevím, co by se mnou bylo. On je teď to jediné, pro co mám žít.
Začínáme se snažit o nové miminko, tak snad to vyjde co nejdříve, i když se snažíme k té představě moc neupínat. Psychika je mocná čarodějka, ale snad nám Viktorka pošle brášku či sestřičku co nejdříve.
Nikdy nezapomeneme, jen bolest otupí, ale vždycky budeme mít o jedno dítko navíc. I když andílka, kterého jsme nikdy neviděli.
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 12
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 85
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1011
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 7897
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 26731
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 7144
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 3660
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...
Syn chce nosit šaty. Manžel tvrdí, že z něj dělám terč posměchu
- Anonymní
- 03.09.26
- 1718
Synovi je pět a nejraději si doma obléká modré šaty s hvězdami, které původně patřily jeho sestřenici. Pro něj jsou to prostě krásné šaty na hraní. Manžel ale tvrdí, že ho nechávám zajít moc daleko...
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 3965
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 3444
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...