4 měsíce bez tebe
- Prázdná náruč
- luciana2602
- 18.04.14 načítám...
Jak jsme přišli o dcerku, jsem psala v minulém deníčku. Odstupem času bych svá rozhodnutí z fleku změnila, ale bohužel to nejde. Teď už nám nezbývá nic jiného než doufat v lepší zítřky.
Když jsem se dozvěděla, že mé dcerce nebije srdíčko a narodí se bez života, zhroutil se mi celý svět. První dny i týdny byly nejhorší v mém životě. Takovou prázdnotu a bolest už v životě nechci zažít.
Teď se snažím vracet se zpátky do života, začala jsem návratem do práce a plánováním dokončení rekonstrukce baráčku, což mě zaměstnává natolik, že nemám moc času přemýšlet.
Doteď ale lituji svých rozhodnutí Viky nepohřbívat. Chtěli po mě podepsat papíry hodinu po porodu, čas na poradu s chlapem a rozmyšlení se jsem nedostala.
Další, co si neodpustím, že jsem nedostala příležitost se s dcerkou rozloučit nebo dostat alespoň nějakou památku. Otisky nebo pramínek vlásků. Nebyla jsem schopná si alespoň takovouhle věc vydupat. Takže jediné, co mi po ní zbylo, jsou jen fotky z UTZ v rámečku, u kterých hoří večer co večer svíčka. A bolavé srdce.
Ale jestli byla Vikynky úloha nás s přítelem spojit ještě více k sobě, tak je její úkol splněn. Uvědomila jsem si, že nebýt jeho, nevím, co by se mnou bylo. On je teď to jediné, pro co mám žít.
Začínáme se snažit o nové miminko, tak snad to vyjde co nejdříve, i když se snažíme k té představě moc neupínat. Psychika je mocná čarodějka, ale snad nám Viktorka pošle brášku či sestřičku co nejdříve.
Nikdy nezapomeneme, jen bolest otupí, ale vždycky budeme mít o jedno dítko navíc. I když andílka, kterého jsme nikdy neviděli.
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2749
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2068
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 999
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7117
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3716
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2889
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1854
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 4042
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3538
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 8143
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
preju vam stesti a brzy miminko v naruci 
Denicek je krasny i pres vsechnu tu bolest co z nej sala…Hodne sil 
ale třeba se k vám Viktorka vrátí já tomu věším že se lidi po smrti znovu narodí tak třeba budete mít to štěstí a Viktorka si vás zase najde a budete jedna velká štastná rodinka 
Držte se, bude zase lépe, věř tomu 
