A už jsme tři!

Miminko jsem chtěla, ale rodit ne :D Bez toho to ale bohužel nejde. Pořád jsem přemýšlela, zda poznám, že rodím. Četla jsem o tom i diskuze a články. Teď se tomu musím smát, protože i když mi porod vyvolávali, tak kontrakce bych musela poznat, i kdybych nechtěla :D

A už jsme tři!

V červnu 2019 jsme měli svatbu a brzy na to jsem zjistila, že jsem těhotná. Miminko jsme plánovali, ale i tak to byl pro mě v prvotní chvíli docela šok. Najednou jsem nevěděla, jestli jsem připravená…

Těhotenství naštěstí probíhalo v pohodě a ani nějaké větší nevolnosti jsem neměla, takže jsem si rychle zvykla a začala pomalu připravovat výbavičku. Ale i přes to jsem pořád nechápala ty maminky, co jsou z těhotenství úplně nadšené, spíš jsem to chtěla mít už za sebou… No jo, jenže to znamenalo porod, od kterého jsem samozřejmě nevěděla co čekat. V jednom jsme ale měli s manželem jasno - u porodu nebude (měla tam být mamka, ale to jsme ještě netušili, že kvůli covidu tam nebude moct ani ona).

Termín jsem měla 21. 3. 2020 a tašku jsem měla sbalenou už tak měsíc předem. Když už bylo kolem termínu, dělali jsme si s manželem srandu, kdy se nesmí narodit (protože už tam někdo měl narozeniny nebo jsme zrovna někde měli být). Jakoby se to dalo naplánovat. Ale synovi se ven nechtělo. Dával si na čas. Dokonce ho nepřiměl ani Hamilton… Nakonec mi naplánovali vyvolání.

Na vyvolání jsem měla jít 31. 3.. Všichni v okolí mi radili, co bych měla zkusit, abych se rozrodila spontánně. Nakonec jsem ještě den před nástupem do porodnice zkoušela umývat okna (dle mamčiných kolegyň a kamarádčiných švagrových zaručený způsob, jak si porod vyvolat), ale syn prostě ven nechtěl.

Nakonec jsem 31. 3. v 7 ráno nastoupila do porodnice. Původně jsem chtěla do jiné, ale mamka mě přemluvila na tuto, vzhledem k tomu, že v dané nemocnici pracuje. Byla jsem tam tedy protekčně a hlavně pod kontrolou. Po prohlídce mě zavedli na porodní sál a tam už si mě převzala porodní asistentka, která byla moc milá a vysvětlila mi, jak bude vše probíhat. Kolem půl deváté zavedli první tabletku, po které přišly první slabší kontrakce. Vzhledem k tomu, že jsem tam byla sama, celkem jsem se nudila. Zkoušela jsem teda chodit a houpat se na balónu a taky za mnou chodila na kontrolu staniční sestra. Po dvou hodinách, kdy se nic moc nezměnilo, mi zavedli druhou tabletu a to už začínalo mít větší grády. Když pak točili monitor, zjistili, že malýmu se kontrakce nelíbí, když jsem na zádech, takže jsem pak musela ležet jen na boku. To už kontrakce nabraly na obrátkách a já nevnímala nic jinýho než jen to jak je vydýchat. Nechala jsem si píchnout i epidural, který mi ulevil tak na 45 min a pak to začlo nanovo. Vzhledem k tomu, že malýmu se kontrakce nelíbily čím dál víc, dali mu nějaký monitor spodem přímo na hlavičku aby byl víc pod kontrolou. Porodní asistentka mi řekla, že další dávku epiduralu mi dát ještě nemůže, ale po domluvě s doktorkou mi stejně něco dali - to už jsem zase moc nevnímala, co mi říkají. A tak 10 min na to už se šlo tlačit. Bylo to náročný a vůbec mi to nešlo. Porodní asistentka vždy říkala, že už vidí hlavičku, ale při druhým zatlačení už jsem vůbec nemohla. Zkoušeli mi pomoct tlačením na břicho, ale nepomáhalo to. Až se pak vyměnila doktorka s asistentkou, která na mě „skočila“ a společnými silami jsme syna vytlačily. Byla to neskutečná úleva! Kdyby na mě neskočila, syn by tu možná nebyl. Sama bych to nezvládla a syn měl navíc i omotanou šňůru kolem krku. Následně jsem ještě od staniční sestry slyšela, že už chystali zvon…

Vše jsme naštěstí zvládli a já byla nakonec i ráda, že u porodu byl pouze personál. I tak jich tam bylo asi 6 a nedovedu si představit, že by jim tam zavazel ještě manžel nebo mamka.

Těsně po porodu jsem si říkala, že už nikdy… A to jsem rodila chvilku (v 15:25 byl syn venku). Nedovedu si představit, že někdo rodí třeba dva dny…

Po porodu na mě taky konečně přišla ta nekonečná láska k synovi, kterou jsem si před tím nedokázala představit. A kdo ví, třeba se časem dočká i nějakého sourozence :)

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
18993
20.12.20 09:43

Gratuluji k synovi. :kytka: :srdce:

Ale obhajovat Kristelovu expresi s tím, že by syn nebyl. :nevim: To je trošku mimo. :roll:

  • Zmínit
  • Nahlásit
930
20.12.20 15:01

Ono je to celé nějak mimo. Rychle napsané…špatně se mi to četlo. Holt není každý spisovatel, hlavně, že se narodilo zdravé miminko a jste všichni v pořádku :palec:

  • Zmínit
  • Nahlásit
5280
20.12.20 22:58

@P4ja přesně jak píše Kristelova exprese určitě není nic dobrého, doporučuji ti si o tom něco přečíst. A pupeční šňůru okolo krku má omotanou každé třetí dítě, vůbec to neznamená že se udusí, právě naopak ono to tomu předchází

  • Zmínit
  • Nahlásit
18993
20.12.20 23:04

@Mrs. S Já to vím. :( Spíš to piš zakladatelce. :?

  • Zmínit
  • Nahlásit
5280
20.12.20 23:06

@P4ja já jsem tě označila protože souhlasím ať to nemusím, psát znovu, mě tyhle doktorské řeči a činy fakt vytáčí, a ještě jim děkuji že jim zachránili dite

  • Zmínit
  • Nahlásit
18993
20.12.20 23:31

@Mrs. S Jenomže to si málokdo uvědomí. Přijde mně, že u spousty žen to někde to doktoři uspěchají nebo řeší léky. U zakladatelky naprosto nechápu to ležení na boku. A pak opravdu nic jiného než kleště nebo ta exprese prostě nepomůžou. A navíc se to prezentuje tak, že vlastně to dítě a matku zachránili. :poblion:

  • Zmínit
  • Nahlásit
403
21.12.20 11:02

Po dvou zatlačeních už skákat po břichu. Divný. Já tlačila kdo ví, jak dlouho, na koze, tam se to nehlo, pak na židličce a pak zpět na kozu to dodělat. Nikdo mi ale břicho nemačkal ani neskákal…

  • Zmínit
  • Nahlásit
18993
21.12.20 12:16

@Janaalena Tak hlavně je to už dávno zakázané. :(

  • Zmínit
  • Nahlásit
2712
22.12.20 08:38

@Mrs. S 1muzete prosim více vysvětlit?

  • Zmínit
  • Nahlásit
5280
22.12.20 11:35

@Rachel_cz nevím co myslíte jestli Kristellerovu expresi nebo omotání pupečníku

Kristellerova exprese je popsána dobře tady-http://annakohutova. cz/ilegalni-nasili-zvane-kristellerova-exprese/
Pupečník má zde moc dobré vysvětlení-Pupečník omotaný kolem krku miminka - velký strašák, na který se svádí mnohé. Chudák dokonalý pupečník!
Každé třetí miminko se rodí s pupečníkem kolem krku. To je docela velké číslo, že? Z toho se může zdát, že každé třetí miminko je v ohrožení života 🤐 A tyto mýty potom straší rodičky a vytváří představu, že porod je rizikový proces.

Představa, že se miminko udusí je ovšem mylná, protože miminko v děloze nedýchá, naopak dostává okysličenou krev právě skrz pupečník. Ten je díky Whartonovu rosolu a svému stoční dokonale připraven na různé útlaky, uzly, omotání.
Dokonce teorie říká, že právě omotáním pupečníku se předchází riziku prolapsu pupečníku, který je opravdovým a reálným rizikem pro miminko. Dokonalé, že?

  • Zmínit
  • Nahlásit
2712
22.12.20 12:19

@Mrs. S obojí, děkuji :palec:

  • Zmínit
  • Nahlásit

Všechny deníčky uživatele