A už jsme tři!
- Porod
- firefly13
- 20.12.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Miminko jsem chtěla, ale rodit ne :D Bez toho to ale bohužel nejde. Pořád jsem přemýšlela, zda poznám, že rodím. Četla jsem o tom i diskuze a články. Teď se tomu musím smát, protože i když mi porod vyvolávali, tak kontrakce bych musela poznat, i kdybych nechtěla :D
V červnu 2019 jsme měli svatbu a brzy na to jsem zjistila, že jsem těhotná. Miminko jsme plánovali, ale i tak to byl pro mě v prvotní chvíli docela šok. Najednou jsem nevěděla, jestli jsem připravená…
Těhotenství naštěstí probíhalo v pohodě a ani nějaké větší nevolnosti jsem neměla, takže jsem si rychle zvykla a začala pomalu připravovat výbavičku. Ale i přes to jsem pořád nechápala ty maminky, co jsou z těhotenství úplně nadšené, spíš jsem to chtěla mít už za sebou… No jo, jenže to znamenalo porod, od kterého jsem samozřejmě nevěděla co čekat. V jednom jsme ale měli s manželem jasno - u porodu nebude (měla tam být mamka, ale to jsme ještě netušili, že kvůli covidu tam nebude moct ani ona).
Termín jsem měla 21. 3. 2020 a tašku jsem měla sbalenou už tak měsíc předem. Když už bylo kolem termínu, dělali jsme si s manželem srandu, kdy se nesmí narodit (protože už tam někdo měl narozeniny nebo jsme zrovna někde měli být). Jakoby se to dalo naplánovat. Ale synovi se ven nechtělo. Dával si na čas. Dokonce ho nepřiměl ani Hamilton… Nakonec mi naplánovali vyvolání.
Na vyvolání jsem měla jít 31. 3.. Všichni v okolí mi radili, co bych měla zkusit, abych se rozrodila spontánně. Nakonec jsem ještě den před nástupem do porodnice zkoušela umývat okna (dle mamčiných kolegyň a kamarádčiných švagrových zaručený způsob, jak si porod vyvolat), ale syn prostě ven nechtěl.
Nakonec jsem 31. 3. v 7 ráno nastoupila do porodnice. Původně jsem chtěla do jiné, ale mamka mě přemluvila na tuto, vzhledem k tomu, že v dané nemocnici pracuje. Byla jsem tam tedy protekčně a hlavně pod kontrolou. Po prohlídce mě zavedli na porodní sál a tam už si mě převzala porodní asistentka, která byla moc milá a vysvětlila mi, jak bude vše probíhat. Kolem půl deváté zavedli první tabletku, po které přišly první slabší kontrakce. Vzhledem k tomu, že jsem tam byla sama, celkem jsem se nudila. Zkoušela jsem teda chodit a houpat se na balónu a taky za mnou chodila na kontrolu staniční sestra. Po dvou hodinách, kdy se nic moc nezměnilo, mi zavedli druhou tabletu a to už začínalo mít větší grády. Když pak točili monitor, zjistili, že malýmu se kontrakce nelíbí, když jsem na zádech, takže jsem pak musela ležet jen na boku. To už kontrakce nabraly na obrátkách a já nevnímala nic jinýho než jen to jak je vydýchat. Nechala jsem si píchnout i epidural, který mi ulevil tak na 45 min a pak to začlo nanovo. Vzhledem k tomu, že malýmu se kontrakce nelíbily čím dál víc, dali mu nějaký monitor spodem přímo na hlavičku aby byl víc pod kontrolou. Porodní asistentka mi řekla, že další dávku epiduralu mi dát ještě nemůže, ale po domluvě s doktorkou mi stejně něco dali - to už jsem zase moc nevnímala, co mi říkají. A tak 10 min na to už se šlo tlačit. Bylo to náročný a vůbec mi to nešlo. Porodní asistentka vždy říkala, že už vidí hlavičku, ale při druhým zatlačení už jsem vůbec nemohla. Zkoušeli mi pomoct tlačením na břicho, ale nepomáhalo to. Až se pak vyměnila doktorka s asistentkou, která na mě „skočila“ a společnými silami jsme syna vytlačily. Byla to neskutečná úleva! Kdyby na mě neskočila, syn by tu možná nebyl. Sama bych to nezvládla a syn měl navíc i omotanou šňůru kolem krku. Následně jsem ještě od staniční sestry slyšela, že už chystali zvon…
Vše jsme naštěstí zvládli a já byla nakonec i ráda, že u porodu byl pouze personál. I tak jich tam bylo asi 6 a nedovedu si představit, že by jim tam zavazel ještě manžel nebo mamka.
Těsně po porodu jsem si říkala, že už nikdy… A to jsem rodila chvilku (v 15:25 byl syn venku). Nedovedu si představit, že někdo rodí třeba dva dny…
Po porodu na mě taky konečně přišla ta nekonečná láska k synovi, kterou jsem si před tím nedokázala představit. A kdo ví, třeba se časem dočká i nějakého sourozence 
Přečtěte si také
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 4413
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 868
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1276
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 558
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 606
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 1209
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1447
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 946
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 768
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 2385
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
To je trošku mimo. 
Spíš to piš zakladatelce. 
