Anděl strážný

Příběh mého druhého porodu, o tom, jak člověk míní a život mění... Ahoj, nejdříve pár slov o mně. Je mi 35 let a jsem 4 roky vdaná. V roce 2013 jsem prodělala mimoděložní těhotenství, měsíc poté konizaci děložního čípku. Měla jsem strach jak a kdy zase otěhotněním, ale štěstí stálo na naší straně a 3 měsíce po konizaci jsem byla opět těhotná.

*

Vše bylo tentokrát v pořádku, těhotenství bez problémů, nakonec jsem porodila plánovaným císařem ve spinální anestezii, protože malá měla nožičky v porodních cestách. Když bylo prvorozené zhruba rok a půl, tak jsme si s manželem řekli, že je čas na druhý mimčo.

Otěhotnění mi trvalo tentokrát rok. Tím jsem se vůbec nestresovala, od 18 měsíců malé jsem byla opět ve své práci, která mě baví a užívala jsem si ji. V dubnu 2016 jsem našla // a těšila se na těhotenství a doufala v pohodový porod. Osud tomu však chtěl trošku jinak.

Jsem ve 35. týdnu těhotenství. Je 25.11. večer a Eliška (první dcerka, 3 roky) je nějaká zelená. Stěžuje si na bolest bříška. Zkoušíme jí různě ulevit, pak usíná. Kolem 23. hodiny přichází první zvracení, převlíkáme s manželem komplet postel, podařilo se jí trefit všechno. Valím se s povlečením dolů do prádelny, hážu do pračky. Eliška opět usíná.

Po 2 hodinách zvracení číslo 2. Opět povlíkáme postel, zase cesta dolů do prádelny, první várku hážu do sušičky, druhou do pračky. No zkrátím to… lítali jsme celou noc, snaha nasměrovat blindící polospící dítě směrem ke kýblu prostě nevychází. :-)

Je 5 hodin ráno, naspáno nula nula nic. Začíná mě bolet břicho. Manžel odjíždí do práce, dělá 24 hodinové směny. Pracuje 90 km od domova, jezdí vlakem, ale tentokrát si raději bere auto. Je hodně nevyspalý, kladu mu na srdce, ať jede opatrně a hlavně ať je raději stále na telefonu.

Břicho mě bolí víc a víc, ale v kuse. Jdu si na chvíli lehnout k dcerce, ta sladce spí. Tak na hodinu se mi podaří usnout, pak si jdu zkusit dát sprchu, že to budou asi poslíčci, který jsem nikdy doposud nezažila. Teplá voda se mnou nedělá vůbec nic.

Kolem půl osmé Eliška vstane, už vypadá líp, jde koukat na pohádky. Já se kroutím v posteli a píšu na eMimino k nám do skupiny. Jestli mezi kontrakcema musí být pauza, anebo můžou bolet v kuse. Začíná mi být opravdu ouvej, rozhodnu se, že půjdu nahoru za tchánem (tchánovci bydlí s námi v jednom domě), aby mě odvezl do nemocnice.

Zvedám se a lup… bojím se podívat dolů, protože tuším, že to nebude plodová voda. Můj instinkt mě neklame, teče ze mně krev jako z kohoutku. Ihned jsem si vybavila deníček jedné zdejší uživatelky, které se stalo to samé. :-(

V tu chvíli vím, že je zle, že mám s největší pravděpodobností abrupci placenty a že si možná naši holčičku nepochovám. Ač mě strach svírá celý tělo, jednám absolutně s chladnou hlavou. Jdu na WC, krvácení se zmírňuje. Vytáčím 155, popisuji situaci, paní dispečerka mi dává pár pokynů a uklidňuje mě, že rychlá je na cestě.

Poté vytáčím svoji tchýňku, která je u mě snad ve vteřině. Vidím v jejích očích veliké obavy, ale jedná racionálně, dobaluje mi pár věcí do tašky, jde z ní klid a to mi pomáhá. Dodnes jí za to děkuju. Eliška je stále naštěstí zabraná do pohádky.

Během 10 minut přijíždí sanita. Posádka je moc milá, odvádí mě do sanitky na lehátko, napichují kanylu. Mám už dost nízký tlak, jsem bledá a apatická. Bolesti břicha už mám hodně veliký, ale myslím jen na jedno… prosím, ať se malá pohne, ať jí bije srdíčko, ať to přežije.

Za chvíli jsme v nemocnici, vezou mě na monitor… přikládají sondy na břicho, nechci se tam ani podívat… „Srdíčko bije,“ říká sestřička a já poprvé děkuju někam tam nahoru. Převáží mě na sál. Udělají mi ultrazvuk, abrupce placenty je potvrzená. Rychle mě připravují na operaci, pořád krvácím a začínám být mimo. V hlavě mi hučí… už mě řízněte, už ji vyndejte. Usínám…

Slyším hlasy, probouzejí mě z narkózy. Jsem mimo, ale ptám se, co malá. „Slyšeli jsme ji plakat,“ říká nějaká sestřička, v tu chvíli zase usínám. Probouzím se na JIP, všechno mě bolí, jsem úplně vyšťavená. Po prvním císaři jsem byla jako laňka. Zjišťuju, že mám v krku napíchlou kanylu, z břicha mi jdou 3 dreny. Je mi to divný.

Hned se ptám sestřičky na malou. Ta neví nic konkrétního, volá na dětskou JIP. Pan doktor mi prý přijde říct. Jsem vyplašená… za chvíli přichází a po pár větách děkuju tam někam nahoru podruhé. Malinká to zvládla. :-)

Museli ji po porodu trochu prodýchnout, teď je na podpoře dýchání, ale doktor je veliký optimista. Jsem šťastná! Po chvíli za mnou přichází „můj“ anesteziolog a doktor, který mě operoval. Oba se na mě dívají nějak vyplašeně a já se dozvídám, proč… Měla jsem masivní krvácení, srážlivost krve na nule, museli o mě hodně zabojovat.

Kanylu na krku jsem dostala kvůli transfúzím krve, tímto místem to do těla teče nejrychleji. Nakonec jsem dostala 5 krevních transfúzí a 4 plazmy. Teď jsem zase vyplašená já, ujišťuji je, že je mi už líp a moc jim děkuju. Když odešli, tak jsem si začala v plný síle uvědomovat, co se vlastně stalo a že náš anděl strážný měl s námi oběma ten den hodně práce.

Závěrem: Naše Štěpánka se narodila 26.11.2016 v 10:30 hodin. Vážila krásných 3060 gramů, měřila 48 cm. Na podpoře dýchání byla 36 hodin, poté už zvládala všechno perfektně sama. Apgar skore 4-6-6.

Riziko postižení je minimální, placenta od abrupce do porodu fungovala ještě na 30 %. Všechny vyšetření dopadly dobře. Co se týká mě, tak na JIP jsem strávila 2 dny. Poté 4 dny na normálním pokoji. Hojila jsem se dobře, vyndání drenů byla sice docela lahůdka, ale pak se mi hodně ulevilo. Proč nastala abrupce placenty, se neví. Z nemocnice nás pustily 10. den, z toho 4 dny jsme spolu strávily na pokoji, které mají k dispozici dětské JIP.

Děkuju manželovi a celé mojí rodině, která pomáhala, kde se dalo. Děkuju všem lékařům a sestrám, jejich přístup byl po celou dobu profesionální a lidský. A v neposlední řadě přeju všem maminkám, ať jejich příběhy mají vždy šťastný konec!

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
27.1.17 05:37

Holky statečné, přeji už jen hodně štěstí :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1503
27.1.17 05:59

Az sem mela husinu :( gratuluju k holcicce a drzte se!! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4418
27.1.17 06:05

No tedy, poradne drama, hlavne ze se stastnym koncem - zdravym miminkem a maminkou! :srdce: :potlesk: :palec: Velika gratulace ke Stepance - krasne jmeno, mame taky v sirsi rodine jednu - a opravdu :palec: za statecnost! Jen 1 dotaz, kdy malou videl poprve tatinek? To tam nejak nebylo zmineno, ale hlavne ze to cele dobre dopadlo a mate ten maly poklad doma:) Tak hodne stesti a zdravi Stepance i do dalsich let, at vam dela radost a ne moc starosti, ani straznym andelickum :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
14726
27.1.17 06:23

No zaplať pánbůh že to dobře dopadlo..:-)) tak hlavně zdravíčko preji :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
489
27.1.17 07:13

Teda…byla jsem napnutá jak kšandy. At jste obě zdrave a hlavně ze to dopadlo dobře.

  • Nahlásit
  • Zmínit
619
27.1.17 08:02

Jste jednicky, ze jste to holky zvladly! :palec: Ted uz preji hodne stesti a hlavne zdravi! :kytka: :srdce:

Příspěvek upraven 27.01.17 v 08:03

  • Nahlásit
  • Zmínit
226
27.1.17 08:26

Gratuluji k miminku a přeji hodně štěstíčka a zdravíčka :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
415
27.1.17 08:37

Mám úplně slzy v očích. Jste holky bojovnice. Přeju moc zdravíčka štěstíčka. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Lenka 80
27.1.17 08:53

Moc moc pekny denicek.jsem rada holky ze jste v poradku. preji hodne zdravi a stesti.

  • Upravit
2640
27.1.17 08:58

Děkujeme za gratulace holky, Štěpánka roste jako z vody, už má 4320 gr, plně kojím :) z porodnice nás pustili když měla malá 2840 gr
@Jahudka82 .. Ohledně tatínka..Tomu volala tchýňka do práce, neříkala mu celou pravdu, aby se ještě nezabil v autě. Pak dojel do porodnice, čekal u sálů na doktora. Ten mu řekl, co se při operaci dělo a že malá asi dobrý a já dost špatný. Byl strachy bez sebe, chudák. Běžel za malou na JIP, tak jí viděl pár hodin po porodu. Pak šel mnou na jipku, sestřičky ho nechali rychle nakouknout, ukázal mi malou na fotce. To jsem byla ještě docela mimo, tak jsem si ani nepamatovala jak vypadala :mrgreen: a manžela jsem viděla poprvé brečet, myslím že si to taky užil :?
Tady je Štěpánka

Příspěvek upraven 27.01.17 v 09:01

  • Nahlásit
  • Zmínit
15291
27.1.17 09:40

Přeji už jsen zdraví a spoustu štěstí! držte se!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
33
27.1.17 10:13

Uff

Jsem to zhltla na jeden nádech, a kutali se mi slzy po tvářích, je super, ze to dopadlo dobře.! Přejí Vám oběma už jen to hezké a hodně zdraví.

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.1.17 10:16

Fuj, to jsem ráda, že to nakonec dobře dopadlo a gratuluji. :kytka: Úplně se mi při čtení sevřelo v krku a jsem rada, že jsem tvůj příběh nečetla před porodem. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.1.17 10:18

Teda, dojalo mně to. Gratuluji k holčičce. Musím říct, že i když to bylo drama, tak mi z deníčku přišlo, že jsi to zvládla bravurně s klidem :palec: Já bych si snad ani nezavolala sanitu, jaký jsem plašan. A celkově jsi to podala, tak s klidem, bez fňukání( i když by na něj byl nárok). Moc hezký deníček. Přeji už jen štěstí :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1596
27.1.17 10:24

Uf. Když si představím, že stačilo málo a dcerky by přišly o maminku…
Nebo, že by tu zůstal jen tatínek s Eliškou…
Jsem šťastná, že to dobře dopadlo. To si člověk teprve přehodnotí priority, když zažije něco takového. Tak ať jste už jen zdraví a šťastní, rodinko!

  • Nahlásit
  • Zmínit
5133
27.1.17 11:03

Pane bože, úplně mi naskočila husí kůže. Ještě že to dobře dopadlo a přeji nadále hodně andělů strážných nad Tvojí rodinou. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
27.1.17 11:08

Taky mám za sebou odloučení placenty (35tt) u srdíčko bije mi stouply slzy do očí :srdce: I my měli štěstí v neštěstí, syn měl apgar 1-6-8 (jeden bod za slabě tlukocí srdíčko :( ) Paní primářka mě ujištovala, že podle vyšetření pupečníkové krve atd. nedošlo k žádnému strádání a nedojde ani k postižení (o tom neuvažovali, já četla a šílela.) ). Synovi budou 4 roky, zdá se že je to tak :mrgreen: Gratuluji k miminku :kytka:

  • Nahlásit
527
27.1.17 12:11

No teda, u cteni mi bylo velice uzko, a proto se mi ulevilo a mela jsem slzy v ocich, kdyz jsem docetla do stastneho konce :hug: Preju vam uz jen to dobre a hlavne zdravicko :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
743
27.1.17 12:27

Velmi pekny dennicek, gratulujem k stastnemu koncu. Ste statocni, tatinek taky! Nech Vam sluzi zdravicko a mate sa radi.
Mala som podobny scenar, tak ma vcelku dennicek dojal, tiez som videla tatinka prvyx plakat po porode :S tfuj tfuj, vsetko dobre!

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
27.1.17 15:28

Štěpánce hodně štěstí do života!
Mám za sebou podobný příběh, syn se narodil akutním CS ve 30tt kvůli abrupci placenty. Úplně mě mrazilo, když jsem to četla. A narozeniny mám ve stejný den jako Štěpánka. :)

  • Nahlásit
3786
27.1.17 15:52

Krásná panenka, ještěže to takto dopadlo!

  • Nahlásit
  • Zmínit
2640
27.1.17 15:59

Všem moc děkuju za milé komentáře :kytka: a jsem ráda že se tu objevily podobné příběhy se šťastným koncem. Při těhotenství si člověk vážně nemůže být ničím jistý, já už mám odrozeno, alespoň doufám :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.1.17 16:34

Teda Vy náte nahoře opravdu armádu andělů :andel: jsem ráda, že to nakonec všechno dobře dopadlo, přeji Vám s malou moc zdravíčka a hyčkejte ty andílky, je dobré mít je na své straně :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3836
27.1.17 17:30

@baldurka nádherná holčička!! :srdce: Při čtení mi vhrkly slzy do očí. Mám za sebou taky abrupci a když jsem četla Váš příběh, úplně jsem se vžila do situace. Ještěže to dobře dopadlo a ten nahoře na Vás obě dal pozor :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.1.17 17:40

To vyberanie drenov dôverne poznám, mala som dva po 3. sekcii. Nechutnejší druh bolesti som ešte nezažila. Ste určite statočná maminka.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2018
27.1.17 18:02

Gratuluji ke Štěpánce a snad nejsem moc sebestředná, když k deníčku přiřadím sebe…Ač jsem, či ne dnes máme my o měsíc, dva dny a cca 2hod., starší Adinku. :-)Štěpánce jen to dobré a hlavně zdraví!

  • Nahlásit
  • Zmínit
977
27.1.17 18:18

Gratuluju ke zdravé dcerce, ale nezapomeňte poděkovat taky sobě, protože kdybyste neprojevila takovou duchapřítomnost a nezavolala okamžitě rychlou, tak tu nejste

  • Nahlásit
  • Zmínit
2640
27.1.17 20:13

@Frnda …Nejsi sebestředná, opravdu jsem myslela na tebe :mrgreen: vlastně i hodně díky tobě jsem zareagovala tak rychle a tušila jsem co se mi nejspíš stalo, takže děkuju :) jen mě mrzí že i u tebe to nedopadlo dobře :( četla jsem znovu tvůj deníček a překvapilo mě že se nám to stalo téměř ve stejný den 8o každopádně moc gratuluju k Adince :kytka: a přeju už jen to dobré!

  • Nahlásit
  • Zmínit
334
27.1.17 21:07

Úplně mě naběhly slzy do očí… To muselo být šílený… Ale hlavní je, že jste obě v pořádku. Přeji hodně zdravíčka Vám oboum a prakticky celé Vaší rodině :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
3540
27.1.17 21:36

Jsi úžasná, že jsi dokázala porovnat v hlavě co a jak a rychle zareagovat!
Moc gratuluji k maličké dcerce a přeji v životě jen samé šťastné okamžiky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
140
27.1.17 22:14

Jsem tak moc ráda, že to maličká vydržela a taky hlavně, že nepřišla o maminku při porodu! Zvládly jste to zrovna na moje narozeniny. Díky Bohu, že jste obě živy a zdrávy! <3

  • Nahlásit
  • Zmínit
1103
27.1.17 22:36

Těžké čtení před spaním… Naštěstí dobrý konec. Štěpánka je překrásná holčička :srdce: A vy i manžel moc stateční.
Ať už je jenom dobře :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35223
28.1.17 07:18

Uffffff - gratuluji.

  • Nahlásit
  • Zmínit
28.1.17 10:49

Taky jsem měla husí kůži při čtení :(, nemůže to být předchozím císařem?? Já měla jeden císař, placenta nízkou, byl plánovaný, malá v pořádku, ale já si to vyžrala :(, taky jsem hodně krvácela (měla jsem plazmy i transfúzi), málem přišla o dělohu :(, 2 dreny (takže chápu že lahůdka) a děsím se dalšího porodu :(
Hlavně že jste v pořádku :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
28.1.17 13:41

Uff, až se do mě dala zimnice když to čtu… ještě že všechno dobře dopadlo. Až si říkám jestli mít ještě jedno miminko když čtu co se může stát…
Přeji celé rodině jen zdravíčko :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2664
13.2.17 14:04

Rozplakala jsi mě. Jsem moc ráda, že jste obě v pořádku. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit