Bála jsem se zbytečně
- Porod
- mimi92
- 01.09.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsou to dva měsíce, co se mi narodil můj chlapeček, tak se chci vypovídat a sdělit vám, budoucím i nastávajícím maminkám, jak krásný porod jsem měla, dokud ho mám živě v paměti.
Začínala jsem ten obávaný 3. trimestr, kdy jsem se poprvé začala vážně zajímat o to, jak vlastně porod vypadá, co to obnáší, jaká rizika mohou nastat apod. Tak jsem začala hledat na internetu, hlavně tady na eMiminu. Trávila jsem tady hodiny, 
a to byla ta chyba, články o 30hodinových porodech, nesnesitelných bolestech a nejhorší bylo čtení deníčků s názvem Prázdná náruč. Byla jsem hrozně vyděšená, co mě vlastně čeká. Všichni mi říkali NEČTI TO! Jenže já si nemohla pomoct. A teď tedy k tomu, jak bylo zbytečné se takhle bát. Každá žena je přeci jiná a nemusím to mít stejně jako ta nebo ona.
První kontrakce přišly ve čtvrtek ve 23:00 hodin. Nijak zvlášť to nebolelo, zvládla jsem to ze začátku i přehlížet a dál koukat na televizi. Asi kolem půlnoci jsem si vzpomněla, že jsem četla tady na stránkách, že pokud si dám teplou sprchu, tak kontrakce buď zesílí, nebo zmizí. Už jsem to chtěla mít z toho všeho strachu tak rychle za sebou, že jsem tu sprchu zkusila.
No a ejhle, kontrakce zesilovaly tak, že jsem si narychlo stáhla do mobilu aplikaci, kde jsem mohla kontrakce hlídat a zjistila jsem, že jsou po 7 minutách a takhle to šlo vydržet další hodinku. Vždy přesně jako hodinky - bolest přišla přesně po 7 minutách.
Rozhodla jsem se vzbudit přítele, že asi rodím a ať mi zavolá taxi a postará se o pejska, ať může přijet za mnou (náš hafan není naučený být doma sám a hlídání bylo domluveno až od neděle, nikdo nepředpokládal, že budu rodit už ve čtvrtek týden před samotným termínem).
Dobalila jsem tašku a šla i s přítelem čekat dolů na taxík. Byl tady rychle, pan řidič se zeptal, jak to bude a jakmile jsem řekla, do porodnice, tak se zděsil a jel jako o závod. Ještě než mě vysadil, tak mi poradil, ať si dám epidural, že jeho manželka měla takové bolesti, že jediné, co jí od nich pomohlo, byl právě epidural, mi fakt na odvaze nepřidalo.
Na příjmu jsem byla přesně v 2:02 hodin s tím, že jsem paní u okýnka říkala, že mě nejspíš pošlou zpátky domů, protože to pořád ještě nebolelo, tak jako tady maminky popisovaly. První jsem šla na monitor, sestřička musela malého budit, aby vůbec nějaké ozvy byly vidět, ale jak jsem tam jen tak ležela s těmi pásy na břichu, tak jsem už cítila větší bolest, už to taková sranda nebyla.
Sestřička říkala panu doktorovi, že mám kontrakce už po 5 minutách. Po monitoru jsem vylezla na kozu a pan doktor kontroloval na kolik cm jsem otevřená, to bylo teda dost nepříjemné. Já jsem mu jen s úsměvem na tváři řekla, to asi nevypadá na to, že si mě tady necháte že? Ale ano necháme, jste otevřená na 4 centimetry. Cože? No teda, tak to jsem nečekala.
Ihned jsem psala příteli ať přijede, že si mě tady nechají. Šla jsem se tedy převléknou a poté na porodní sál. Pořád jsem se ale mohla vybavovat s personálem porodnice, vyplňovat formuláře, byl mezi nimi i ten ohledně epidurální analgezie. Ptala jsem se sestřičky, do kdy se pro něj mohu rozhodnout a ona mi jen řekla, že mi udělá klystýr a poté znova natočí monitor a pak že se uvidí, jaký bude nález a jak to budu snášet.
Jakmile jsem tedy vyplnila potřebné věci, tak mi udělala klystýr. Byly už 3 hod. ráno a po veškerém vyprázdnění jsem zjistila co to jsou ty obávané porodní bolesti. Stala jsem bezmocně v koupelně opřená o umyvadlo a prodýchávala jednu kontrakci za druhou. Přítel stále nikde a nervozita stoupala. Po nějaké době jsem se dobelhala zpět na lůžko, kde mi udělali monitor a ptali se jestli tedy chci epidural, že mi pošlou doktora a po jeho vyhodnocení zavolají anestezioložku. Řekla jsem, že ho chtít nejspíš budu. Doktor mi tedy po natočení monitoru kontroloval, na kolik jsem otevřená, byla jsem už na 9 cm, 
tudíž na epidural bylo pozdě.
Nemohla jsem tomu uvěřit, vždyť to zase tak moc neboli říkala jsem si, to není možné, že už chybí jen centimetr.
No hurá, je půl 5 a přítel dorazil. Chudák se bál porodu stejně jako já a viděl mě zrovna hekat, když jsem měla kontrakci. Hned, jak jsem ji prodýchala, tak jsem mu řekla, že to tak moc neboli a ať se nebojí. Tak to pokračovalo další půl hodinu, když jsem začala cítit, že hrozně moc potřebuji tlačit. Přišla ke mě porodní asistentka a řekla, že jdeme na to a ať při příští bolesti tlačím. Asi u druhého zatlačení mě musela nastřihnout a na třetí zatlačení byl maličký venku přesně v 5:14 hod a měl 48 cm a 3 230 g. Byl to ten nejkrásnější pocit na světě, slyšet jeho pláč a moci se ho poprvé dotknout.
Rozloučila jsem se strachem a bolestmi, jenže tím že jsem malého měla u sebe na bříšku to neskončilo. Můžu říct, že samotný porod byla brnkačka, ale poté, co mi odešla placenta, tak mi porodní asistentka začala mačká břicho od vrchu dolů a cítila jsem, jak že mě doslova válí krev. Bolelo to jako prase. Řvala jsem na ni, ať mě už nechají, pak přišel doktor, který mě zašil. Mimochodem šití jsem necítila, pak už mě jen přikryli a nechali nás dvě hodiny o samotě.
Takže milé nastávající maminky, nebojte se stejně hloupě jako já. Můj porod trval 6 hodin a pořádná bolest přišla asi poslední hodinku před narozením mého syna. A to, co bylo po porodu, mi bylo vlastně jedno, i když to strašně bolelo, tak s pohledem do očí mého děťátka vše zmizelo.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 1971
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 1004
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 709
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 403
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 215
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2528
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1279
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 976
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1236
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1553
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
nás to čeká za tři týdny 
Jinak me ale porodu bolely, takze asi jiny prah bolesti 
