Bála jsem se zbytečně

Už jsou to dva měsíce, co se mi narodil můj chlapeček, tak se chci vypovídat a sdělit vám, budoucím i nastávajícím maminkám, jak krásný porod jsem měla, dokud ho mám živě v paměti.

Začínala jsem ten obávaný 3. trimestr, kdy jsem se poprvé začala vážně zajímat o to, jak vlastně porod vypadá, co to obnáší, jaká rizika mohou nastat apod. Tak jsem začala hledat na internetu, hlavně tady na eMiminu. Trávila jsem tady hodiny, :-) a to byla ta chyba, články o 30hodinových porodech, nesnesitelných bolestech a nejhorší bylo čtení deníčků s názvem Prázdná náruč. Byla jsem hrozně vyděšená, co mě vlastně čeká. Všichni mi říkali NEČTI TO! Jenže já si nemohla pomoct. A teď tedy k tomu, jak bylo zbytečné se takhle bát. Každá žena je přeci jiná a nemusím to mít stejně jako ta nebo ona.

První kontrakce přišly ve čtvrtek ve 23:00 hodin. Nijak zvlášť to nebolelo, zvládla jsem to ze začátku i přehlížet a dál koukat na televizi. Asi kolem půlnoci jsem si vzpomněla, že jsem četla tady na stránkách, že pokud si dám teplou sprchu, tak kontrakce buď zesílí, nebo zmizí. Už jsem to chtěla mít z toho všeho strachu tak rychle za sebou, že jsem tu sprchu zkusila.

No a ejhle, kontrakce zesilovaly tak, že jsem si narychlo stáhla do mobilu aplikaci, kde jsem mohla kontrakce hlídat a zjistila jsem, že jsou po 7 minutách a takhle to šlo vydržet další hodinku. Vždy přesně jako hodinky - bolest přišla přesně po 7 minutách.

Rozhodla jsem se vzbudit přítele, že asi rodím a ať mi zavolá taxi a postará se o pejska, ať může přijet za mnou (náš hafan není naučený být doma sám a hlídání bylo domluveno až od neděle, nikdo nepředpokládal, že budu rodit už ve čtvrtek týden před samotným termínem).

Dobalila jsem tašku a šla i s přítelem čekat dolů na taxík. Byl tady rychle, pan řidič se zeptal, jak to bude a jakmile jsem řekla, do porodnice, tak se zděsil a jel jako o závod. Ještě než mě vysadil, tak mi poradil, ať si dám epidural, že jeho manželka měla takové bolesti, že jediné, co jí od nich pomohlo, byl právě epidural, mi fakt na odvaze nepřidalo.

Na příjmu jsem byla přesně v 2:02 hodin s tím, že jsem paní u okýnka říkala, že mě nejspíš pošlou zpátky domů, protože to pořád ještě nebolelo, tak jako tady maminky popisovaly. První jsem šla na monitor, sestřička musela malého budit, aby vůbec nějaké ozvy byly vidět, ale jak jsem tam jen tak ležela s těmi pásy na břichu, tak jsem už cítila větší bolest, už to taková sranda nebyla.

Sestřička říkala panu doktorovi, že mám kontrakce už po 5 minutách. Po monitoru jsem vylezla na kozu a pan doktor kontroloval na kolik cm jsem otevřená, to bylo teda dost nepříjemné. Já jsem mu jen s úsměvem na tváři řekla, to asi nevypadá na to, že si mě tady necháte že? Ale ano necháme, jste otevřená na 4 centimetry. Cože? No teda, tak to jsem nečekala.

Ihned jsem psala příteli ať přijede, že si mě tady nechají. Šla jsem se tedy převléknou a poté na porodní sál. Pořád jsem se ale mohla vybavovat s personálem porodnice, vyplňovat formuláře, byl mezi nimi i ten ohledně epidurální analgezie. Ptala jsem se sestřičky, do kdy se pro něj mohu rozhodnout a ona mi jen řekla, že mi udělá klystýr a poté znova natočí monitor a pak že se uvidí, jaký bude nález a jak to budu snášet.

Jakmile jsem tedy vyplnila potřebné věci, tak mi udělala klystýr. Byly už 3 hod. ráno a po veškerém vyprázdnění jsem zjistila co to jsou ty obávané porodní bolesti. Stala jsem bezmocně v koupelně opřená o umyvadlo a prodýchávala jednu kontrakci za druhou. Přítel stále nikde a nervozita stoupala. Po nějaké době jsem se dobelhala zpět na lůžko, kde mi udělali monitor a ptali se jestli tedy chci epidural, že mi pošlou doktora a po jeho vyhodnocení zavolají anestezioložku. Řekla jsem, že ho chtít nejspíš budu. Doktor mi tedy po natočení monitoru kontroloval, na kolik jsem otevřená, byla jsem už na 9 cm, :-O tudíž na epidural bylo pozdě.

Nemohla jsem tomu uvěřit, vždyť to zase tak moc neboli říkala jsem si, to není možné, že už chybí jen centimetr.

No hurá, je půl 5 a přítel dorazil. Chudák se bál porodu stejně jako já a viděl mě zrovna hekat, když jsem měla kontrakci. Hned, jak jsem ji prodýchala, tak jsem mu řekla, že to tak moc neboli a ať se nebojí. :-) Tak to pokračovalo další půl hodinu, když jsem začala cítit, že hrozně moc potřebuji tlačit. Přišla ke mě porodní asistentka a řekla, že jdeme na to a ať při příští bolesti tlačím. Asi u druhého zatlačení mě musela nastřihnout a na třetí zatlačení byl maličký venku přesně v 5:14 hod a měl 48 cm a 3 230 g. Byl to ten nejkrásnější pocit na světě, slyšet jeho pláč a moci se ho poprvé dotknout.

Rozloučila jsem se strachem a bolestmi, jenže tím že jsem malého měla u sebe na bříšku to neskončilo. Můžu říct, že samotný porod byla brnkačka, ale poté, co mi odešla placenta, tak mi porodní asistentka začala mačká břicho od vrchu dolů a cítila jsem, jak že mě doslova válí krev. Bolelo to jako prase. Řvala jsem na ni, ať mě už nechají, pak přišel doktor, který mě zašil. Mimochodem šití jsem necítila, pak už mě jen přikryli a nechali nás dvě hodiny o samotě.

Takže milé nastávající maminky, nebojte se stejně hloupě jako já. Můj porod trval 6 hodin a pořádná bolest přišla asi poslední hodinku před narozením mého syna. A to, co bylo po porodu, mi bylo vlastně jedno, i když to strašně bolelo, tak s pohledem do očí mého děťátka vše zmizelo.

Přečtěte si také

Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést

Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
  • Anonymní
  • 13.09.26
  • 10151

Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Nikmarka
2438
1.9.17 06:18

Krásný a povzbuzující deníček…přeju hodně zdravíčka celé rodince, ať se vám daří :kytka: nás to čeká za tři týdny :)

  • načítám...
  • Zmínit
Aluree
437
1.9.17 06:58

Já nechápu to neustálé nastřihávání… Kde jsi rodila?
Jinak moc pěkný porod a gratuluju k miminku.

  • načítám...
  • Zmínit
mimi92
75
1.9.17 07:24

@Aluree Rodila jsem v Opavě. Chtěla jsem se nástřihu vyhnout, ale nepovedlo se :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
mimi92
75
1.9.17 07:25

@Nikmarka Mockrát děkuji a držím palečky :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ZuzaMi
1.9.17 08:22

Gratuluji k miminku a přeji jen zdravíčko! :hug:
Jen nechápu to tlačení na břicho… po dočtení jsem si řekla „v takové porodnici bych rodit nechtěla“ a teď jsem zjistila, že jsi rodila v Opavě. Já tam rodila 2× - nástřihu se chtěli co nejvíc vyhnout a žádné tlačení nebylo.

  • Upravit
Lada84
2451
1.9.17 08:51

Rodila jsem pred tremi tydny potreti, nikdy nastrih ani siti nebylo :palec: Jinak me ale porodu bolely, takze asi jiny prah bolesti ;)

  • načítám...
  • Zmínit
mia.p
141
1.9.17 10:23

Diky za hezky denicek :) Par dnu pred terminem se tohle dobre cte. Hodne stesti s miminkem, at jde vse tak v pohode jako porod.

  • načítám...
  • Zmínit
Citronkalekninka
1231
1.9.17 10:47

Gratuluji a trochu nechapu to mackani bricha. Ver ze to neni standart.mam dve deti a nukdy mi to nedelali…

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
1.9.17 11:11

Neboj se, já jsem byla u prvního porodu taky nastřihlá, šikovně se to během 6nedělí zahojilo a není už nic ani vidět, ani cítit. U druhého nástřih nebyl.

Ségra byla natrhlá a po porodu měla problémy s udržením všeho, to samé i holčina se mnou po porodu na pokoji.

Břicho se projíždí kvůli tomu, aby se vyvalila všechna krev, která může uvnitř zůstat. Sousedce to neudělali, dostala zánět, vzali jí dělohu. Zůstalo jí tam hodně krve, která tohle způsobila. Mě to taky bolelo, ale koukala jsem, kolik toho ještě ve mě bylo…

Příspěvek upraven 01.09.17 v 11:12

  • načítám...
  • Zmínit
b22
273
3.9.17 20:15

@ZuzaMi ohledně toho tlačení na břicho, taky mi to udělali a opravdu to bolelo jako prase

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář