Bezcitnost...
- O životě
- Jeess
- 17.01.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak se to mohlo stát? Začalo to roku 1986. Jako prvorozené dítě jedné ženy. Bohužel ne tak moc chtěné! Moc si z dětství nepamatuji, jen pár útržků ze školky. Největší peklo začalo cca v pěti letech.
Matka si ze mě udělala otloukánka a důvod nenávisti vůči otci. Nežil s námi, ale moc mě miloval. Ovšem ne matku. Což byl velký problém, tak se na chvilku vrátil, přivedl matku do jiného stavu a odešel.
Dost předčasně se narodila sestra, měla zdravotní problémy. Nepřijala ani mateřské mléko, ale měla to, co já ne. Modré oči, blond vlásky, a matčinu podobu. Začalo teprve peklo… Bití, kopaní, nadávky, ponižování. Ve svých deseti letech jsem se ještě občas pomočovala, křičela ze spaní. Což dělám často i teď - strašný noční můry.
Často jsem schytala matčin hněv, za neuklizený obývák, za to, že sestra spadla v mé přítomnosti…
Ale přesto všechno jsem ji měla ráda. Hodně to matka přeháněla, nesměla jsem za kamarády, nikdy škola v přírodě… bylo mi to moc líto.
Sestra měla, na co si ukázala. Když rány přestaly fungovat, byla jsem trestaná hladem. Všímaly si i lidé v okolí, že není vše v pořádku, ale nikdo to neřešil. Možná ze strachu, možná, že to nebyla jejich věc. ![]()
Mám za sebou nespočet zlomenin (přestala jsem počítat u třinácti), obražené ledviny, otřesy mozku… Nějak jsem se dostala do dospělosti. V devatenácti nás vyhodil majitel domu z bytu a já jsem se to dozvěděla od sousedky týden před vystěhováním.
Prostě mi to nikdo neřekl.
Ze zoufalství jsem se nastěhovala v listopadu do zahradní chatky se zahradou. Měla jsem ji s přítelem od léta v pronájmu. Byla mi velká zima, ale otupělost mozku po posledních slovech matky mi ji pomohla přemoct.
Poslední slova matky byla: „Chcípni!“
Bohužel se tak nestalo.
Poté exekuce… Za neplacené popelnice od patnácti do osmnácti let.
Smůla pro mě, neměla jsem dobrou práci a ještě exekuce. No nic, splatila jsem ji. Matka mě během dalších let několikrát kontaktovala, ale vždy chtěla peníze. Ségra šla v jejích stopách! Párkrát jsem se snažila ji dostat ze spárů matky, ale beznadějně. ![]()
Dnes matka v noci zemřela. A já nic necítím. Možná jsem bezcitná, bezpáteřní, ať si tomu říká každý jak chce, ale city jsou dávno pryč.
Děkuji všem, co se dočetly až sem na konec. Jsem ráda, že existuje někdo, kdo si třeba jen tento článek přečte, ať už jej zkritizuje, nebo obdivuje či cokoli. Ten pocit mi dává naději. Všem vám moc děkuji, i eMiminu.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2983
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1435
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1104
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1144
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1514
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7336
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7224
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2262
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1443
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 824
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.