Cesta k miminku
- Snažení
- Kishikutoka
- 29.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byl rok 2007, kdy jsem začala mít při MS bolesti. Pořád se to stupňovalo a nakonec mi zjistili endometriózu.
Byla jsem v pozorování a brala léky. Dostala jsem se do fáze, kdy jsem se při svých dnech nemohla postavit ani na nohy. Byla jsem na několika operacích, ale ta mrcha se vždycky vrátila. Dostala jsem léky, které mě dostaly do přechodu - žádná MS, byl klid a hlavně, hlavně žádné bolesti.
V tu dobu už jsem věděla, že to jednou nebude tak jednoduchý. Je hrozný slyšet, že taky nemusíte otěhotnět. Léčila jsem se dál, ono nebylo ani s kým se o miminko pokoušet.
V roce 2010 jsem potkala kluka, který se stal mým nejlepším přítelem. Od začátku věděl, jak na tom jsem, jak se cítím bezradná a zoufalá. Psal mi textovky, které mě vždycky povzbudily, a jezdil za mnou do nemocnice. Jednou mi dovezl všechny svoje plyšáky, abych tam nebyla tak sama.
Slovo dalo slovo, přeskočila jiskra (která už tam byla dlouho) a už jsme ruku v ruce chodili po staré Praze a byli jsme bláznivý. Nastěhovala jsem se a dělali jsme si srandu, že se rovnou vezmeme. Když svatba, co rodina? Dala jsem mu čas, on nebyl připravený a já přeci nikoho nebudu nutit.
Po roce jsme se shodli, že bysme to mohli zkusit. Vysadila jsem prášky s tím, že kdyby se to povedlo, byli bysme rádi. Odjela jsem do lázní a když jsem se vrátila, stále to nešlo.
Přišlo to, co jsme čekali - centrum asistované reprodukce, celý cyklus IVF, injekce, vyšetření, odběry vajíček, kdy nám zbylo jediné embryo, transfer a negativní těhotenský test.
Zklamání.
Nejhorší snad bylo to, že najednou okolo mě byla epidemie těhotných. To bylo nejtěžší. Do CARu už se mi nechtělo a můj přítel držel se mnou. Řekli jsme si, že budeme rodina i tak a plánovali jsme svatbu. Vybrali jsme si krásný datum 13.7.1013, třináctky a sedmička to budou naše osudová čísla.
Stali jsme se manželi, šťastnými, ale pořád něco chybí. Na podzim jsem manželovi řekla, že jsem si vybrala narozeninový dárek, jen se na mě mlčky podíval a řekl TAK JO. Bylo jasno - druhý pokus.
Objednali jsme se na kliniku, tentokrát jinam a začalo druhé kolo. Klinika se nám líbila a doktor ještě víc. Byla jsem v pohodě, v takovým klidu jako nikdy. Vyrovnaná a i když to byl risk, jinej než pozitivní výsledek jsem si nepřipouštěla. Tak znova injekce, tentokrát dvakrát tolik, odstranění cysty, odběr vajíček a transfer. Uvítala jsem embyjko doma a víc jsem neřešila. To bylo 9.února 2014.
A teď nás čekalo 14 dní do testů. Dlouhé dva týdny. Po celou dobu mě ani nenapadlo, že by to nemuselo vyjít. Každý den jsem děkovala něčemu tam nahoře, za tuhle možnost a za lásku mého manžela.
Po 11 dnech jako by se obrátil list a já začala panikařit. V hlavě mi blikalo, že jsem asi blázen, když si nepřipouštím jinou možnost než pozitivní. Nevydržela jsem a šla si pro test.
Jedna čárka, byla tam jen jedna. Srdce se mi sevřelo a v hlavě jsem najednou neměla vůbec nic. Když jsem test vyhazovala, něco se zalesklo. DUCH. Byl tam. Ruce se mi začaly třást a já se rozbrečela. Obrovská úleva a naprosté štěstí. Manželovi jsem nic nechtěla říkat, aspoň do víkendu. Takže dva dny. Jenže ten chlap přišel domů a zeptal se mě „Ty sis dělala test, že jo?“ 
Objala jsem ho a začala brečet. Mezi vzlyky jsem říkala, jsou tam, DVĚ ČÁRKY!
V centru bylo těhotenství potvrzené. Hned jsem dostala fotečku, objednali se na další vyšetření a jako ti nejšťastnější jeli domů. Můj doktor, který se o mě staral celých 7 let, byl nadšený a krásně se o nás stará i teď. První i druhý screening byl v pořádku a jsem hrozně ráda, že malé není po mně (rozštěp rtu a patra).
Jsem v 21.tt a čekáme kluka. Pěkně se mi v bříšku kroutí a vždycky mě to rozesměje. Samozřejmě nikdy nezapomenu před spaním poděkovat tomu mému Andělu za tenhle zázrak.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 5096
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 4801
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1559
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 946
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 462
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 3200
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1548
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 1218
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 3261
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1929
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
, má ho každý a záleží na nás jestli se k tomu postavíme 
