Chybí mi rodina
Prázdná náruč navždy, ale stejně musíme mít úsměv na tváři. Jediné, co zbude, je vzpomínka.
Drahé holky,
Přišlo mi pár mejlíků, ať se k vám přidám, tak se s vámi chci podělit o můj příběh a i třeba já vás trochu namotivovat.
Život mi dal v životě spoustu ran. Otec alkoholik, máma se se mnou stěhovala od čerta k ďáblu. Nikdy jsem neměla pocit domova. Prošla jsem pár vztahama a pak přišel můj úžasný muž. Po dvou letech jsme si řekli, že to posuneme dál, a začali jsme se snažit o zázrak. Během dvou měsíců tam byla to úžasné stvoření. V 15.tt mi začaly problémy, odtékala mi plodová voda. Začal první strach, že o malou přijdu.
Vše se uklidnilo až ve 30.tt. Byla to chvíle, kdy mi všichni řekli, že teď už to zvládne, že už můžu rodit, ale mám to vydržet do 34.tt. Bylo to nejkrásnější období a já konečně pocítila, jaké to je mít rodinu. Už to nebylo o tom jen nikam nepatřit, už jsem věděla, že nebudu sama, že budeme my dvě: já a moje dcerunka Natálka. Ve 33.tt se mi rozjely kontrakce a jela jsem do porodnice. Vše v pořádku, začali mě ládovat magnéziem, malé dali kortikoidy a řekli, že se nic neděje, že ji tam zkusí ještě chvilinku udržet, ale když se narodí, už to zvládne. Týden nato znovu jedeme rodit. 3.3.2018 cesta do porodnice.
Věta… Tak nic…
Rozchrápaný doktor mi oznámil: „Tak nic…“
Malé už netlouklo srdíčko…
Věta… Chcete epidurál? Nebudete mít odměnu, dítě…
Chování porodníka hrozné. Po 7 hodinách se mi narodila moje beruška, měla 2 020 g. Rodina mě přemluvila, ať se na ni nedívám, že to bude lepší. Nebylo, lituju do dnes.
Bylo to těžké. Cesta domů, všude věci. Uklidit. Pohřeb, urna…
Tohle nikomu nepřeju.
Ale pojďme dál. Začátky byly těžké, jako pro každou z vás tady. Žádná slza nebyla zbytečná. Jedno jsem ale měla v hlavě pořád, musela jsem si říct, jaký měla úkol. A už to vím. Můj andílek mi chtěl ukázat, že ta rodina už je dávno vedle mě. Že je to můj úžasný manžel. Chtěla mi ukázat štěstí, které mám.
Moc mi chybí. Chybí mi to být máma.
Je zajímavé jak čas začne utíkat úplně jinak. Měsíc je najednou jako hodina a den jako minuta. Svět je jiný, já jsem jiná. Myslela jsem si, že jsem silná, ale zjišťuji, že té síli můžu mít ještě víc.
Myslím na tebe ❤️
Přečtěte si také
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 405
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 712
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 778
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 356
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 344
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...
Manžel děti drtí sportovními kroužky každý den. A já je tam mám vozit
- Anonymní
- 04.10.26
- 6307
Každé září mám pocit, že tentokrát už to zvládneme lépe. Připravím dětem věci do školy, sepíšu si důležité termíny a do kalendáře zapíšu všechny jejich aktivity. Prvních pár dní dokonce věřím, že...
Uspávání u nás byl horor. Nevěřila jsem, že nám pomůže tak jednoduchá rada
- Anonymní
- 04.10.26
- 1768
Každý večer to začínalo úplně stejně. Vykoupat, pyžamo, pohádka, pusa na dobrou noc a odejít. Jenže jakmile jsem zavřela dveře, ozval se pláč.
Zhrzená milenka mého muže mi začala psát. Rozhodla jsem se jí věřit
- Anonymní
- 04.10.26
- 2714
Když se mi ozvala žena, se kterou mě manžel podvedl, čekala jsem výmluvy nebo prosbu o odpuštění. Místo toho mi poslala zprávy, ze kterých jsem pochopila, že mi o našem manželství lhal mnohem déle,...
„Někdo mi chodí kolem domu,“ volal děda. Policie našla vetřelce
- Bellino
- 04.10.26
- 1454
Léto už sice skončilo, ale patří se ho zakončit veselou letní vzpomínkou, která ovšem začala trochu tajemně až nebezpečně. Rodinka s dítěte sice trávila letní dovolenou ve slunném Chorvatsku, ale...
„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
- PenelopaW
- 04.10.26
- 1108
Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...
vypadala Natalka? Prestav si miminko nadherne a dokonale. Presne tak vypadala,protoze maminka svoje dite vnima jak to nejdokonalejsi a nejkrasnejsi stvoreni na svete.Opravdu kazda maminka Ti muze potvrdit,ze ich detatko je nejdokonalejsi.Ja byt s Tebou tak toho Dr zmlatim a do krve. Tak se ma chovat?Tak nic? Hnusak jeden. Z celeho srdicka Vam prejeme uprimnu sustrast. Je nam lito. Doufam,ze to nevzdate a budete snazit o mimiko jeste. Zaslouzite si rodinu. Prejeme hodne stesti 
preju, at si k vam miminko brzy cestu najde 
bude líp 
bych mu dala 
